Přebohaté hodinky vévody z Berry III.


Léto se přehouplo do druhé poloviny a je tu srpen. Žně vrcholí (už dlouho jsem neviděla na polích snopy – tady ještě jsou. To mi připomíná: kdysi na jakémsi pionýrském táboře jsme jeden den šli pomáhat na pole: stavět ze snopů panáky. Teď by to možné nebylo, jednak se sklízí jinak a jednak by určitě nějaký „lickoprávník“ začal ječet o dětské práci, právech dítěte a podobných záležitostech. Kupodivu jsme ale tehdy tu brigádu všichni bez problémů přežili.)

Hlavní scénu na obraze ale představuje urozená společnost, jedoucí na lov – a to ne na jen tak ledajaký, ale na lov se sokoly.  Vpředu běží sokolník: na ruce, na koženém chrániči mu sedí dva sokoli. Ještě mají na hlavách kožené čepičky, které jim sokolník sundá až v okamžiku vypouštění za kořistí. Mimochodem, sokolník nebyl žádný jen tak obyčejný sluha. Sokolnictví tehdy bylo u panstva velmi oblíbenou zábavou a právě sokolník měl na starosti chov, a péči o dravce a také jejich výcvik – jeho postavení u dvora bylo tedy do značné míry prominentní..

obr.1

Účastníky lovu jsou pravděpodobně vévoda Karel Orleánský a jeho novomanželka Bonna z Armagnacu, za nimi pak jede samotný Jan, vévoda z Berry. Není bez zajímavosti, že dámy jedou v tzv. dámském sedle. Toto sedlo se používalo na evropských královských dvorech od konce 14. století – před tím dámy jezdily „po mužsku“ – rozkročmo. Dámské sedlo ve svých počátcích vypadalo přibližně takto:

obr.2

Dáma seděla napříč koňského hřbetu, jedinou oporou pro nohy bylo jakési stupátko po straně sedla (tzv. planchette) a přidržovat se mohla jen zvýšené přední části sedla. Je jasné, že takové sedlo bylo dosti nebezpečné a dáma ani neměla možnost svého koně ovládat. Proto s dámou chodíval podkoní, který koně vedl. Jiným, praktičtějším způsobem bylo, že dáma seděla na koni za pánem a přidržovala se ho a koně ovládal on.  Až později bylo dámské sedlo doplněno o jakési háky, které skýtaly oporu nohám jezdkyně.

No a v pozadí obrazu je opět zpodobněn hrad – tentokrát je to dÉtampes, který byl v majetku vévody z Berry od r. 1400. Moc z něj bohužel do současnosti nezbylo:

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Věž La Guinette – bývalý hradní donjon (obytná a v případě potřeby i obranná hradní věž.)

A máme tu září a vinobraní je v plném proudu… A já konečně našla jeden hrad, který ta staletí přežil bez větší úhony.

©Photo. R.M.N. / R.-G. OjŽda

©Photo. R.M.N. / R.-G. OjŽda

obr.5

 Tak tohle je Saumur – kdysi a dnes. A jak je vidět, i víno se tam pořád ještě pěstuje.

A je říjen a podzim pokračuje. Jeden ze sedláků seje obilí,druhý vláčí pole a z pozadí na to dohlíží strašák. A aby byl ještě strašidelnější, dali mu „do rukou“ i luk. A pro jistotu přes pole kolem něj natahali provázky s různými střapci k odstrašení ptáků.

©Photo. R.M.N. / R.-G. OjŽda

©Photo. R.M.N. / R.-G. OjŽda

A hrad vzadu? No ten přece všichni znáte: to je pařížský Louvre! Ano, opravdu je to Louvre – v podobě, jakou mu ve 14. století dal francouzský král Karel V. Moudrý. A asi jsem staromilec – ale líbí se mi mnohem víc, než ta barokní velehaluzna, která tam stojí dnes. O skleněné pyramidě na nádvoří raději ani nemluvím…

obr.7 obr.8

K-sova

Příspěvek byl publikován v rubrice Fotopříběhy se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

16 reakcí na Přebohaté hodinky vévody z Berry III.

  1. jaa napsal:

    Dík a konečně mohu zalehnout.A s tím Louvrem máte recht…..Ani ty pyramidy jej nevylepšily

  2. vonrammstein napsal:

    Na tom prvním obrázku jsou mimořádně bizarní ty postavičky ve vodě🙂

    • K-k. napsal:

      jo, taky jsem na ně koukala a očím nevěřila! Ten jeden vvypadá skoto jako kdyby měl ocas!😀

  3. st.hroch napsal:

    Velkej dík za zajímavej seriálek…!

  4. Hudec napsal:

    Vaše povídání je vždy milé a nevtíravě poučné. S drzostí sobě vlastní si je dnes dovolím maličko doplnit.
    Saumur je centrem apelace Saumur, případně Saumur – Champigny. „Apelace“ je stručně řečeno specifická lokální vinařská oblast, s určitými pravidly. S tímto termínem pracuje francouzský (dosti složitý) vinařský zákon.
    Víno s označením „Saumur“ (případně „Saumur – Champigny“) se musí produkovat nejméně z 85% z odrůdy Cabernet Franc, doplňovat se smí Cabernet Sauvignonem (ten výslednou kupáž zjemňuje) a ještě jednou místní odrůdou, kterou si nepamatuji. Saumur je robustní, ale elegantní víno rubínové barvy. Dominantní Cabernet Franc mu dodává velké množství taninů, čehož výsledkem je charakteristická drsnost (drhne na jazyku). Proto se toto víno mimořádně moc hodí ke zvěřině, spíše srstnaté než pernaté. Jak vidno, koresponduje tato skutečnost s vámi popisovanými hony a lovy.
    Piji toto víno spíše výjimečně, zpravidla právě jen ke zvěřině, neb jeho cena se pohybuje nad 800,- Kč. Nejedná se tedy o běžné a obvyklé spotřební zboží….
    Kupuji je ve „své“ vinotéce, vyrábí je Thierry Germain pod názvem Terres Chaudes a je to čistý 100% Cabernet Franc bez přídavku dalších odrůd a jeho „drsnost“ je tedy naprostá.
    Smutné je, že toto víno „moje“ vinotéka nenabízí k objednání metodou En Primeur (jako vína z Bordeaux), přijde tudíž dráž a nemám je ve své kóji v certifikovaném skladu. Musím Saumur/Saumur Champigny kupovat ve stavu nikoliv „lahvově zralém“ (což by ještě více lezlo do peněz) a piji to víno relativně mladé, tj. staré tak 3 – 4 roky, což je trochu barbarství.

  5. Slim napsal:

    No jasně, CabFranc dostává svému jménu: upřímný, ryzí otevřený. Tříselnatý až běda.
    To červnové odpoledne na terase na saumurským hradem to ale šlo spolknout. Do S. nás zavedlo tamní velikánské tankové muzeum,

    Baroko (i s celým ideovým pozadím rekatolizace) nám byl čort dlužen. Už proto, že zaplevelilo spoustu českých gotických kostelů. Aspoň že ta Florencie udržela renesanci v její čistotě…🙂

    • Hudec napsal:

      Ano, ta vína nejsou složitá (berme to jako klad).
      A jinak nezlob! Florencie…. jen vzpomínky starých pánů na hezké časy. A kromě krásných dam by to bylo hlavně o chianti. Slunce z toskánských strání, ale jinak dosti podobné tomu ze saumuru, byť ne úplně. Což dá rozum, protože sangiovese prostě není cabernet franc, to se nedá nic dělat….🙂 .

    • Bavor V. napsal:

      Co máte proti baroku? To nám, kromě vámi uvedeného dalo i taková jména jako Santini-Aichl, Dienzenhoferové, Brandl, Braun, Škréta a mnoho dalších, kterým právě baroko umožnilo rozvinout svůj talent.

      • K-k. napsal:

        alenojó, taky se dá…😉 Ale na můj vkus je až příliš pompézní.

    • Slim napsal:

      No, já rád sicilské Nero d’Avola, když se vyvede a není to superlaciná láhev. Nedávno jsem ho požíval v Římě, spolu s tím pikantním italským salámem (jakpak se jmenuje? má velká oka špeku… spianata romana? ) a s bagetou a italským (ne holandským!!) rajčetem a bylo naprosto božské. Každé pálivé sousto volalo po spláchnutí. Italové, ne Francouzi umějí jíst.

      Proti baroku mám jenom to, že se mi nelíbí. Je přeplácané. ALE kdyby ho u nás byla asi tak třetina a hlavně nebylo v gotických kostelích, kam nepatří, tolik by mi nevadilo. A vešel by se tam klidně Brandl i s Dienzenhofery (aj s Ignácem z Loyoly, pro mne za mne). Ovšem všiml jsem si, že Američany fascinuje. Těch pár, co jsem po Praze provázel rozhodně. Netuším proč, chtěli by opulentnější náboženství, než jsou ta jejich? Nebo by chtěli baculatější tvary? Jim se líbil i Obecní dům

      • vonrammstein napsal:

        Naprosto s Vámi souhlasím. Nemám rád baroko a miluju gotiku (a románskej sloh). Proti stavbám postaveným přímo v baroku nemám nic, jen se mi nelíbí. Ale přestavba gotiky na baroko je zločin.

  6. K-k. napsal:

    Slime, víno neposoudím, ale s barokem se shodneme. Nevadí mi barokní kostelík ve vesnici, nevadí mi barokní sochy ve městech (viz moje články o sochách v Klášterci a o Brokoffech), to sem patří, ale vadí mi, když se ten barokní patos divákovi podává lopatou a ne po lžičkách. Gotika a renesance jsou mnohem decentnější: méně vnějších efektů a víc obsahu uvnitř.
    A Američani? No, každej jsme nějakej… Nedávno se po Kadani potuloval Shapiro. Městští panáci kolem něj pochopitelně poskakovali a pakho televizník požádal, aby pan velvyslanec pronesl něco česky. Tak pronesl několik zdvořilostních nicneříkajících frází a pak pronesl neco ve smyslu jak ho udivuje, že je tady kolem (bylo to v Kadani na náměstí) tolik věcí, starých několik set let. Když tohle udivuje velvyslance, tak běžný návštěvník z toho musí tuplem být paf. Jak říkával táta: tam když najdou knoflík z války Severu proti Jihu, tak jsou z toho tak nadšený, že kolem toho knoflíku postavějí muzeum.😀

    • Slim napsal:

      No, on Shapiro je agresivní debil, ne klasický vzorek. Židi, když se povedou, mohou být úžasní, ale když se nepovedou problém.
      Obama tu měl dva vyslance, zřejmě podle klíče spřízněnosti se zemí, takže oba s těmito kořeny. Ten druhý horší, křupan s mesiášským komplexem, možná dvojitým, za národ izraelský, i za ten „nepostradatelný“, jak to formulovala Korbelojc Madla

Komentáře nejsou povoleny.