Bez božího požehnání marné lidské namáhání


Tak nám vypukla olympiáda. Sportovci dostali kvádra, boty, letenky, tašky od sponsorů a odfrčeli do vesnice. Čeká je dřina na sportovišti a většinu z nich pak kritika za nedovezení medailí a nebo za umístění na místech, která ohrožují existenci sportovních bossů.

V dukizovaném Česku se ale vplížil ještě další prvek, tedy boží požehnání v podobě jakéhosi kaplana. Je to troškaření, uvážíme-li, že spojení s bohem  má zajistit  nýmand z dolního konce církevní hierarchie.

Možná to myslel upřímně, ale cožpak nemáme Duku, jehož dělí od boha jen vatikánský František. Kdo jiný než kardinál by měl za naše sportovce orodovat a pokusit se ulevit marnosti jejich namáhání.

Nově se chovají i media. Zmizela z nich kritičnost a schopnost analýzy. Jakýkoli rozhovor dnes začíná tak positivně, že si posluchač či divák může myslet, že náš sportovec byl první a nebo nejhůře prohrál s Boltem o pár centimetrů. Dotazovaný obvykle připustí, že měl slabší den, přestože dobře spal, ale pobolívala achilovka a „pošetřil“ síly na příště. Většinou dodá, že i tak si závod užil. Teprve pak se posluchač či divák zjistí, že se zakoplo, nepostoupilo a jinak neuspělo.

Toto zavedené klišé se bohužel šíří i z Ria. Naši cyklisté si prý užili individuální závod. Tak zněly titulky. Přesněji řečeno, z pěti dojel jeden a ti ostatní postupně odstoupili, aby „pošetřili síly“ na časovku.

Opovážlivé spoléhání na boží pomoc se ve velkém vyskytuje u fotbalistů. Křižují se horlivě při vstupu na hřiště a když se jim náhodou podaří dát gól, vztyčují ukazováky k nebi. Možná, aby do nich vstoupilo ještě víc toho požehnání.  Možná posílají nahoru desátek své chvilkové pozemské slávy.

Zmínka o fotbalistech není od věci. V Riu hrál Honduras proti Alžíru. Katolíci proti muslimům, ale to divák nepoznal. K vidění byl fotbalový um a snaha po vítězství od začátku do konce. Obě strany do toho daly opravdu všechno.

Alžír nakonec prohrál, ale jeho bojovnost nesrazil ani opravdu nešťastný gól na 3:1 a bojoval až do konce.   Ne jako naše ořezávátka ve Francii, která se dokola vymlouvala na to, že je jim Turci pokazili zápas tím, že si nenechali dát gól, který jsme si do začátku naplánovali. A nejen to, sami nám dali dva, psi pohanský.

Naši napomádovanci a potentovanci by možná potřebovali kaplana, který by je před vstupem na hřiště probudil hodně studenou vodou z kropenky a upozornil na přísloví, které z první poloviny platí i pro bezvěrce: Člověče přičiň se a pánbůh ti pomůže.

kanadajj

Příspěvek byl publikován v rubrice Pozdravy z Poottawí se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

29 reakcí na Bez božího požehnání marné lidské namáhání

  1. vonrammstein napsal:

    A další várka hoven z Kanady.

    • Bavor V. napsal:

      Pane z Rammsteinu, bylo by dobré občas zvednout hledí. Přes jeho štěrbiny vidíte pouze jméno, ale ne článek. A ten je o spoustě jiných věcí. A podstatná je ta poslední věta, kterou ve svých štěrbinách už vůbec nemůžete vidět.

      • vonrammstein napsal:

        Vidím článek plnej pýchy, arogance, nadřazenosti, přezíravosti. Tedy elementárních atributů satanismu. Vy ne? Pak byste možná měl to hledí někdy zvednout Vy. Poslední věta už dojem nenapraví.

        • Bavor V. napsal:

          Vy se domníváte, že výmluvy neúspěšných sportovců a okecávání těchto neúspěchů našimi reportéry je satanismus?

          • vonrammstein napsal:

            Ne, Ale ten způsob, jakým to Jírovec podává, už ano.

            • Bavor V. napsal:

              Chcete si hrát na Bobliga?

            • vonrammstein napsal:

              Ne, ale našroubovat Duku přes závit do článku o Olympiádě-to už smrdí posedlostí.

              • Bavor V. napsal:

                Takže hledí je málo, chce to celý hrnec dolů. Kdo je víc, kaplan nebo primas? A že se současný primas jmenuje Duka, tak je jmenován Duka, kdyby to byl třeba Radkovský, byl by tam Radkovský

            • vonrammstein napsal:

              Sedíte si na kabelu? Já nechápu, proč do toho VŮBEC tahá JAKÝHOKLIV primase. Už si rozumíme?

            • vonrammstein napsal:

              Ne, ten satanismus je v tý nabubřelosti a v tom, s jakou chutí si Jírovec i při sebenevhodnější příležitost do Církve kopne. Kdyby náhodou nebyla, musel by holt nenávidět něco jinýho. Třeba filatelisty. Je to v něm jak v koze.

        • ji5 napsal:

          Pane vonrahmmsteine,
          máte pravdu, že jsem proti církvím. Jsem proti organizacím povídkářů, kteří si zprivatizovali boha (jimi samým vymyšleného) a tento nástroj bezostyšně používají pro manipulaci lidí.

          Včera byla v ČT diskuse mezi religionistou a jakýmsi církevním hodnostářem, který si troufá nesouhlasit se zástupcem boha na zemi, tedy se samotným papežem. Bylo to dohadování povídkářů o tom jestli náhodou Karkulka nebyla modrá. Naše indoktrinované děti věří, že byla červená, přičemž netuší, že žádná Karkulka neexistovala.

          Pohádku slyší od rodičů, tedy od nejbližší autority a tak tomu věří. Když povyrostou a začnou přemýšlet, řeknou jim rodiče, že to je taková pohádka. Stejně se šíří jakákoli víra, tedy s tím rozdílem, že její šiřitel nikdy nepřipustí, že jde o výmysl. Náboženství jde dál v tom, že zahrnuje trest za nevěření.

          Islám, celkem logicky, nepřijal představu, že Ježís byl počat vstupem Ducha svatého do těla jisté Marie, čímž bez manželské soulože vznikl Ježíš. Ten je pro ně prorokem a nikoli synem božím. Tím jedni povídkáři urazili ty druhé, kteří do své pohádky potřebovali vzkříšení a nanebevzetí syna. To je přece holywoodský scénář, kdy kruté žerty a násilí nakonec končí happyendem.

          Můj článek se církve dotýkal jen okrajově. Kdyby náš „třetí po bohu“ Duka opravdu věřil v sílu božího požehnání, měl trochu hýbnout kostrou a u svého boha za naše sportovníky orodovat. Bylo by to určitě bohulibější než žehnat vrtulníkům nebo zabíjení v Afghanistánu, lékařským přístrojům a nebo tunelům.

  2. Hudec napsal:

    Kanada má zatím dvě zlaté, dvě stříbrné a 9 bronzových medailí a je v hodnocení států na 19.místě. To se mi jeví k počtu obyvatel jako dobrý výsledek. Možná se někteří Kanaďané na ledacos vymlouvali, jak píše autor, ale to nevím, protože Kanaďany samozřejmě nijak moc nesleduji a ani v našich médiích o nich nic moc není.

  3. taras2 napsal:

    Vidím to jinak, než (patrně) předřečníci. Napomádovanci a potetovanci ve všech druzích sportu by se měli rozhodnout, jestli jsou amatéři nebo profíci. Pokud jsou to druhé, a to oni jsou, pak nemají nárok na jakoukoliv státní podporu, neboli podporu od všech občanů. A mohou si své hry provozovat na sportovištích, které si sami postavili, sami se na ně dopravili a pak se uživili z výnosu, který jim přinesli ve vstupném diváci. A samozřejmě i z výnosů z reklamy, ale náklady na ní by neměly být firmám uznávány jako nákladová položka, odečitatelná od základu daně, ale hrazeny ze zisku. Pak bychom teprve mohli mluvit o čistém profesionálním sportu, ne o parazitech, kteří si své nehorázné odměny dobývají na sportovištích, vybudovaných za peníze, které byly chudší části populace utrženy od huby.

    • Rosťa napsal:

      Potom by mně nevadilo, že daní na Kajmanech. A samozřejmě tam chodí i k zubaři.

    • Slim napsal:

      Taras vystihl dokonale podstatu celého toho podvodu, netřeba nic dodávat (dokonce ani o církvi, to prostě jen Duka pokračuje ve svém surfu na pseudovlastectví).

      [Pokud se někdy dívám, snažím vyhnout českým „reprezentantům“, poslouchat neobjektivní ječení moderátorů ČTV je odporné. A tak jsem viděl vlastně jenom naprosto fantastický pinčes nějaké Lidově demokratické Korejky; a včera něco jako pokus o Darwinovu cenu, přeskok s trojitým (a půl?) saltem. Ani nevím, odkud dotyčný byl]

    • čtenář napsal:

      myslím si,že ta sportoviště která jsou k dispozici profesionálům jsou k dispozici i amatérům a veřejnosti.

      Nedokáži si je představit oddělená,no a i kdyby to bylo tak jak byste chtěl,tak si myslím,že by tím utrpěli ti amatéři a veřejnost.
      Amatéři s veřejností by si nedokázali prosadit výstavbu a údržbu sportovišť tak úspěšně jako se to daří profesionálům.

      Nehledě na to,že když má dítě vzor ve vrcholovém sportovci a snaží se být také jako on,je to pro stát daleko větším přínosem než kdyby dítě mělo vzor v někom kdo je profesionál v nedotovaných počítačových hrách.

      Také nejsem zastáncem všelijakých dotací,ale dotace do sportu jsou ty poslední které by mi vadily.
      Do budoucnosti snižují dotace do zdravotnictví na léčbu nemocí spojených s obezitou.

      • taras2 napsal:

        Jistě, ale dotace do sportu musí směřovat k amatérům, k žákovskému oddílu kopané v Horní Dolní, nikoliv k Sáblíkové nebo k Nadalovi.

    • oh napsal:

      No jo, mimořádně nebezpečný a odporný živočišný druh, zvaný bafuňář český. Oni tedy na svazu minimálně rok vědí, že Sáblíková nominační kritéria nesplňuje a nikdo z nich nedokáže zvednout zadek nebo aspoň telefon a říct to nahlas, jen dřepí na zadku, potutelně se šklebí a těší se, jak to tý bruslařce, co si dovoluje být na kole stejně dobrá nebo i lepší než většina cyklistické ženské reprezentace, hezky natřou v jediný disciplíně, kterou zvládají na skutečně světové úrovni – v byrokratickém přechcávání.

  4. ji5 napsal:

    Únik našich „srdcařů“ do daňových rájů má svoje pravidla. Stát se nechce zbavovat daňovývh plátců, ledaže má takového presidenta, který to podporuje.

    Media se tímto problémem nezabývají a tak běžný občan neví, že příjmy sportovců se sestávají z výher na turnajích a podpor (majících různou formu) od sponsorů. Turnajové výhry jsou zdaněny v zemi, kde byly vyhrány a vyplaceny. Výhry ale představují jen menší část celkového příjmu. Například Federer vyhrál v roce 2013 asi 7 miliónů dolarů, ale jeho celkový příjem za týž rok byl 70 miliónů.

    Kvitová měla po druhé výhře ve Wimbledonu údajnou „tržní hodnotu“ asi 20 miliónů. Řekněme, že z toho činily výhry asi 5 miliónů dolarů. S velmi konservativním odhadem dostala od sponsorů 10 miliónů.

    To je v přepočtu 24 korun/$ 240 miliónů korun, které by měla zdanit v Česku. Z toho by zaplatila 15% daň, tedy 36 miliónů korun. Protože v Monaku, kde žije, je nulová daň z příjmu ušetří naše „srdcařka“ tuto částku.

    President, který daňový únik Kvitové veřejně podporuje (prý má recht, protože jí stejně lidi závidí) zapomíná, že Kvitová je podnikatelkou v oblasti tenisu (zaměstnává řadu lidí a vytváří zisk). V principu je jedno, jestli jde o milióny nebo o miliardy.

    Takový Bakala je taky „srdcař“, dal přece horníkům práci, myslel i na jejich bydlení a po kvitovsku si něco zisku odklonil. Lidé mu závidějí úspěch (prý údajná česká kratochvíle) a ještě se do něj, do chudáka naváží dvojmetrový president.

    PS Kvitová mi je šumafuk, stejně jako Bakala nebo Zeman. Psal jsem o jednání, které nepovažuji za čestné.

  5. Lunka napsal:

    Jsem nejaka nenormalni, na Olympiadu se vzdycly tesim. Drzim palce divkam, aby nepadaly s kladiny, zasnu, ze od dob Bubky prece jen obcas nekdo se dokaze octnout v 6 m vysce jen tak pomoci tyce, ziram, ze jsou lide nejen v behu stale rychlejsi, zase se tesim na Bolta… Nechapu, jak nekdo vleze do spinave vody plavat 10 km. Sleduju, jak strelci zase ani nedychaji a presto trefi 9. Libi se mi, kdyz stadion jasa a tanci radosti, a vitezove samozrejme taky. Proste vnimam tu eleganci, sikovnost atletu, obdivuju jejich neskutecnou drinu a vuli privest koordinaci k dokonalost. Mam rada tu atmosferu sportovniho zapoleni. Sovinisticke komentatory ( jakekoliv) vypinam, na moralku a penize si ani nevzdechnu. Uzivam si to, jako bych stale jeste byla ta mlada a vitalni holka pri nejruznejsich studentskych soutezich :-)) Olympiada ma pro me stale jeste zvlastni kouzlo, a je to fajn.

  6. NavajaMM napsal:

    Vlani som sa bol pozrieť do starovekej Olympie. Tam som si uvedomil, že práve k tradícii olympiád tá posvätnosť patrí. Veď v Olympii sídlil Diov kult a bol tu jeden zo siedmich divov sveta.

    Veď bohyňa Niké stojí na Diovom ramene. Úplne jasný a zrozumiteľný symbol.
    Pritom Zeus bol len prvý medzi božstvami. Jeho priazeň na víťazstvo nestačila. Každé grécke mesto malo svojho patróna a tá olympiáda bola rovnako podujatím a súťažou bohov ako ľudí.
    Túto posvänosť už nepoznáme.
    *
    Tá posvätnosť v novodobej olympijskej tradícii už nie je. Bohyňa víťazstva dnes stojí na ramene výborov, jury a komisií. Už netrváme ani na tom, aby počas olympiády bol na celej zemi mier, lebo sa už nebojíme Diovho hnevu.
    Či je to preto, že podľa ateistov božstvo neexistuje a teda nad nás niet, alebo je to preto, že s ním ktorýsi náš predok uzavrel zmluvu a dnes ho má hlava našej cirkvi na povel?
    Je to jedno. Dnešná olympiáda je už len karikatúrou starovekej tradície.

  7. tata napsal:

    OT
    musim se pochlubit dnešní ulovek http://tata11.rajce.idnes.cz/cita_a_bertik/

Komentáře nejsou povoleny.