Přebohaté hodinky vévody z Berry – II.


A máme nejkrásnější jarní měsíc: květen. A dokonce máme 1. května a mladí lidé tradiční kavalkádou slaví svátek jara, zvaný Floralia. Za doprovodu hudebníků vyjíždějí do přírody, v zelených oděvech, na zeleně ustrojených koních, ozdobeni věnci první jarní zeleně. Z projížďky si přivezou zelené větve a jimi pak ozdobí své příbytky. Jezdcem, jenž se obrací na ženu na bílém koni, je pravděpodobně Jan Bourbonský, hrabě z Clermontu. Žena jedoucí za ním je pak jeho manželka Marie z Berry, dcera Jana, vévody z Berry. Jejich svatba se konala 24. června 1400. Za stromy v pozadí jsou vidět střechy a věže Paláce Cité v Paříži, kde se svatební slavnost konala. Některé z vyobrazených věží se dochovaly do současnosti.

obr.1

(Přebohaté hodinky…, květen)

Když jsem se ale pokoušela nějak se vyznat ve věžích paláce, narazila jsem na jinou zajímavou informaci: projížďka se konala v místech, kde nyní stojí pařížská Rue de Bellechasse …

obr.2

Rue de Bellechasse – tak tady někde to bylo…

Květen skončil a máme tu červen – měsíc senoseče. Muži s kosami (ty kosy zdůrazňuji!), ženy s hráběmi a vidlemi dávají uschlé seno do kopek. V pozadí teče Seina a za ní je ten samý Palais de la Cité, jako na květnovém obrázku – jen zachycený z jiného směru.

©Photo. R.M.N. / R.-G. OjŽda

©Photo. R.M.N. / R.-G. OjŽda

(Přebohaté hodinky…,červen)

Jestli jsem dobře pochopila, tak po všech přestavbách z něj zbyl palác Conciergerie – ale jistá si tím tedy vůbec nejsem.

Quai de l'Horloge

Ale co zbylo určitě, je Saint Chapelle, na obrázku ji vidíte napravo, s velkým rosetovým oknem. A tady ji máte ve skutečnosti:

HPIM0100.JPG

HPIM0100.JPG

Saint Chappelle byla postavena francouzským králem Ludvíkem IX. v letech 1243-1248. Měla se stát nádhernou schránkou pro uchovávání a uctívání svatých relikvií, zejména Kristovy trnové koruny. (Ta byla původně ve vlastnictví latinského císaře Baldouina, který ji francouzskému králi nabídnul. Ten pro ni vyslal do Konstantinopole poselstvo, které však na místě zjistilo, že relikvie se mezi tím dostala jako zástava do rukou benátského kupce. Francouzský král ji vykoupil a r. 1241 přivezl do Francie. (Několika trny z posvátné koruny obdaroval Ludvík IX. i další evropské vládce, mimo jiné i českého krále Přemysla Otakara II., kterého dar inspiroval ke stavbě cisterciáckého kláštera Zlatá Koruna.) Celé tohle povídání, nesouvisející příliš s Přebohatými hodinkami, byla vlastně záminka k tomu, abych sem mohla dát fotografii neuvěřitelného interiéru Saint Chapelle

obr.6

Saint Chapelle – stavba vybudovaná snad výhradně ze světla a barev…

A v červenci začínají žně…  Dva sekáči se srpy žnou obilí – všimněte si, jak pečlivý malíř mezi klasy nakreslil i plevel: chrpy a vlčí máky.  (A teď se vrátím k červnovému obrázku senoseče. Tam muži sekají trávu kosami a v červenci se na obilí používají srpy? Ano, je to tak, kosy byly známy už někdy od 13. století, ale používaly se především na trávu. Obilí se sekalo pomocí srpů se zubatým ostřím. Byla to docela těžká práce, proto ji vykonávali muži. Kosy se na obilí začaly ve větší míře až v 18. století a v té době se také srp stává ženským pracovním nástrojem, používaným na dočišťování pole po kosách.) Na červencovém obrázku se mi zdály srpy nějaké veliké, ale náhodou jsem měla štěstí a zastihla jsem známou archeoložku. Ta to obhlídla a prohlásila, že je to v pořádku, tvar i poměr rukojeti a ostří že odpovídá a trochu větší velikost srpů je jakási „básnická licence“. (A tím se vracím k diskuzi pod I. dílem Hodinek: kdosi tam zmínil, že lidé na obrázcích jsou překvapivě vysocí. Jsou, ale na obrázcích: vysoké, štíhlé tvary a to i u zobrazovaných lidských postav byly v té době považovány za krásné a elegantní. A tak malíř trošku vypomohl. Navíc jsou to z velké části postavy špiček tehdejší společnosti. Ti rozhodně netrpěli podvýživou a nebyli od dětství přetěžováni namáhavou prací.)

Krom ženců jsou na obrázku ještě pastýř s pastýřkou, kteří právě stříhají ovce – a používají pružinové nůžky, které se na ruční stříhání používají dodnes.

©Photo. R.M.N. / R.-G. OjŽda

©Photo. R.M.N. / R.-G. OjŽda

(Přebohaté hodinky…,červenec)

No a pak vypuklo velké pátrání po hradu s trojúhelníkovým půdorysem. A výsledek? Prostě nevím. V téhle podobě rozhodně neexistuje. Byl prý postaven r. 1375 na soutoku řek Boivre a Clain v Poitiers. Za vévody z Berry se stal velkou a elegantní rezidencí. Po jeho smrti však začal potupně chátrat a byl používán jako zdroj stavebního materiálu. Údajně z něj zbyly jen věže. Co jsem našla, byly informace dost nejednoznačné – ale objevila jsem bývalý „vévodský palác“ v Poitiers, nyní „Palais de Justice.“  V gotické vstupní hale je údajně socha vévody z Berry. Že by to byl zbytek onoho trojúhelníkového hradu? Leží to skutečně poměrně blízko zmíněného soutoku dvou řek…

obr.8

Je to ono? Opravdu nevím…K-sova

Příspěvek byl publikován v rubrice Fotopříběhy se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

34 reakcí na Přebohaté hodinky vévody z Berry – II.

  1. NavajaMM napsal:

    Vôbec ma nelákalo navštíviť Paríž. No Sainte Chappelle… kvôli nej by to veru stálo za to.

  2. vonrammstein napsal:

    V Saint Chappelle jsem byl. Nádhera. Vraťte mi můj 1410, já tady bejt nechcu😦

  3. vonrammstein napsal:

    Ten poslední hrad je téměř s jistotou on. Trojúhelníkové hrady jsou stejně vzácné, jako bílé vrány.

  4. st.hroch napsal:

    Nádhera – díky za příspěvek k mýmu vzdělání!🙂

    • K-k. napsal:

      ale já fakt nechci působit jako pančelka! Mně se jen ty obrázký moc líbí – a ty zajímavůstky kolem nich taky. A taky si myslím, že po tom týdnu drsnějších témat si aspoň o víkendu zasloužíme jeden článek poklidný a úsměvný… (Pokud ovšem diskuze nenabere jiný směr, pochopitelně. Ale s tím já nic nenadělám.)

      • Petrpavel napsal:

        Nebojte se, jako pančelka nepůsobíte, ale jako svědomí že člověk by se i v jistém věku i v jisté rozbouřené době měl věnovat něčemu trvale krásnému a ušlechtilému určitě ano. A díky za to.
        Jen ty názvy ve francouzštině! Po slovenštině pro mě jazyk nejpříjemnější. Ale když člověk skončí se studiem jazyka ve třiadvaceti a pak 50 let pauzíruje, je po idyle 🙂 .

      • st.hroch napsal:

        Ta moje poznámka ale nebyla ani za prd ironická! Sdílím Váš názor ohledně víkendu a to m.j. oceňuju na páně Bavorově večeřadle – ten občasnej radikální odklon ode všedna…

  5. Slim napsal:

    Pohled na Conciergerie z nábřeží patří k nejkrásnějším v Paříži (to je to průčelí s kuželovitými věžemi). C. fungovala za Velké Revoluce i později jako basa, na smrt tam čekala taky Marie Antonie Rakouská, její (a jiné) cely dnes ukazují jako sight.

    Sainte Chapelle je za rohem, kolmá strana téhož bloku. Však taky Balzakův Lucien de Rubempré, když sedí v cele v Conc. a chystá se oběsit, vyleze na okno a v tom spatří přes dvůr kapli sv. Ludvíka „v její původní kráse“; chvíli o tom pak medituje.
    Je to zajímavá epizoda, dokazující Balzakovo mistrovství, modernímu „akčnímu“ spisovateli by něco takového ani nenapadlo.

  6. kchodl napsal:

    Nádhera, díky !

    Kdo Francii neviděl, má možná poslední příležitost, jak to okouknout bez neprůsřelné vesty a blembáku na kebuli, protože obohacení pomalu ale jistě dospívá do další, rozvinutější fáze.

    Saint Chappelle je klasa, z toho se mešita bude dělat dost těžko.
    Modifikace Mont-Saint-Michel kláštera na kozomrdný útulek bude také obtížná.
    Hradby Carcassonne se také ještě budou žabožroutům hodit.

    Vždycky, když nějaký sluníčkář začne mumlat o vyspělé kozomrdné kultuře, mám téměř nepřekonatelnou chuť ho umlátit francouzským bedekrem. Což by šlo dobře, mám jeden velmi festovní a těžký.
    🙂

    • st.hroch napsal:

      Škoda Bedekra! V tý souvislosti mi vyvstala v mysli vzpomínka na našeho profesora technickýho kreslení.. Ano, tenkrát jsme ještě kreslili na prkně a na pauzák (kterej se musel umět vypnout), a do školy jsme chodili s vlastními prkny v tuhejch lepenkovejch deskách se třemi tkaničkami..No, a tenhle pán vyžadoval, abychom přinášeli svoje výtvory ještě na prkně, aby nám je mohl (sice nepříliš silně-nicméně citelně – oklepat o makovici). Bylo to velice výchovný a někteří z nás se poměně rychle lepšili.:-)

      • blbíš napsal:

        **********😀😀😀😀😀 ***********
        Pouze malou poznámečku, příteli hrochu.
        Co pauzák, ale to mokření na prkně lepenkou oblepený kladívkový čtvrtky (já ho měl udělaný z válu na těsto🙂 nebudu ani naznačovat, co se ten chudák stolař nad seřezáváním a hoblováním jeho hran nevynadával, když mu ho táta furt a furt vracel k předělání, jelikož příložník na „vál“ přiložený neukazoval nikdy pravej vinkl😀 ) . To čekání na vyschnutí, nejprve lepenky a pak i samotný čtvrtky! To bylo pro mě vždycky k nepřečkání a zoufání, jestli na čtvrtce po vyschnutí nezbydou žmolečky od toho mokření (kdo tuší, co na žmolečky narušeným povrchu čtvrtky dokázala při rejsování udělat samotná tuš, ví o čem je řeč!) … ale zato, když vyschla a povedla se … pak se vypnula do dokonalý rovnosti … (pro mě ten proces od vlhkýho zkrabacení až po dokonalou rovnost vyschnutí, po kterým následovaly očistné bělosti, neposkvrněnosti a nenarušitelnosti kreslící plochy, do dneška představuje takovou rituální duševní očistu před každou zahajovanou novou akcí /i dnes u PC/, kterou si z hlavy vymetám nánosy a fujtabloviny v ní uvízlý z předchozích akcí). My pauzáky ze začátku vůbec neznali, protože byly pro nás nedostupný, tak jsme museli rýsovat na ty na prkně vypnutý čtvrtky! Ale bylo to vždycky vo držku, každá chyba se vymstila, guma či žiletka tu neposkvrněnost povrchu čtvrtky sedřela a to už to bylo v háji, neb s každým gumováním totiž zákonitě přibývalo i úderů do hlavy =😦 . Kreslení tuší pomocí trubičkových per raději ani nepopisuju, tam platilo jedno … buď hop, nebo trop … a když trop (a že jich bylo), tak nebyl fotbálek a jiný důležitější věci, než blbý rejsování!

        Ty údery kantorstva do dutých hlav žactva proto podepisuji a dovoluji si ještě podotknout, že jich bylo třeba … a furt jsou třeba … jen blbci si mohou myslet a taky si myslí, že už NE!!!

    • Hudec napsal:

      V samotné Paříži jsem byl dvakrát. V rozpětí deseti let – 1996 a 2006. Paříž vlastně ani není nijak krásná, třeba v porovnání s panoramatem Hradčan, ale má úžasnou atmosféru. Nebo vlastně měla…..
      V roce 1996 mi to ani nepřišlo, ale o deset let později jsme tak seděli s mojí Labutí na Place de Clichy v kavárně U Palečka. A řekli jsme si, že budeme počítat pět minut kolemjdoucí. Labuť barevné (je ještě větší rasistka než já :-)), já bílé. Čísla si nepamatuji, ale vím, že to bylo tak asi 1:1.
      Vzhledem k současnému vývoji se mi zdá třetí návštěva býti zbytečnou. Proto raději do Krakowa……

      • vonrammstein napsal:

        Tohle dělám v Martinský, když sedím na zahrádce U kaštanu. Poměr je zhruba stejnej.

  7. vittta napsal:

    To by mě zajímalo….dotaz především pro rytíře:
    http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Znamy-knez-ke-sporu-cirkevnich-spicek-o-imigranty-Kdyz-nekdo-zneuzije-me-dobroty-neprestanu-pomahat-Papez-rekl-at-odpoustime-a-mame-v-srdci-lasku-Porad-verim-ve-slova-Vaclava-Havla-448815

    Jak v katolické církvi vnímáte tyhle (podle mě) odpadlíky a jaké plánujete řešení, abyste církev zachránili před zničením?
    Ten polský kněz mele svým způsobem klasické sluníčkové nesmysly.
    Protože jeho osobní vidění dobroty nemá dopad jen na něj ale na celou komunitu, v tomto případě všechny loajální občany ČR, případné loajální muslimy nevyjímaje.
    Pan chytrej bude pomáhat, ale chcípat budeme všichni!

    • jaa napsal:

      propána jakej kněz- komediant stejnej jako tenpolskej papež. Najatí komedianti.

    • vonrammstein napsal:

      Nemyslím, že by existovala nějaká jednotná strategie. Je to stejný jako mimo Církev-někdo by vítal a pomáhal, jinej střílel. Celý spektrum názorů od absolutního přijímání po naprostý odmítnutí je jak mezi klerikama, tak mezi laikama.
      Czendlik je známej havlista, ale v tomhle rozhovoru mluví ještě celkem rozmumně. Teda na něj. Aspoň se ještě proti něčemu vymezuje, což takovej Halík považuje bezmála za zločin. Reálpolitiku v tomhle dělá Duka. A dobře, žekl bych. Problém je, že Havel se zřejmě převtělil do současnýho papeže. Pod takovým šéfem je dost těžký dělat rozumnou politiku.

      • vittta napsal:

        Církev ale není demokratický holubník, rytíři.
        Tam by měla vládnou jednota.
        V mém laickém pohledu je současný papež heretik.
        Jak moc jsem daleko od teoretické pravdy?

        • vonrammstein napsal:

          Opatrně odpovím, že podle mého to opravdu není ten nejlepší papež, jakého jsme kdy měli. Ani vzdáleně.

          • vittta napsal:

            Hmmm….
            Tak tomu rozumím.
            Ona měla církev s papeži problémy poměrně často…
            Přežila, jenže tehdy byl svět poněkud menší.
            Je o mě známo, že jmenovitě katolickou církev moc nemusím, ale politicky jí nepovažuji za zbytečnou.
            Kdyby padla, vzniklé vakum někdo vyplní.
            Ani se mi nechce myslet na to, kdo by to mohl být!
            Opatrně bych se mohl zeptat, jestli nepřichází čas odvážných rytířských řádů.
            A ne každý rytíř, bojující za slávu Boží musí mít nutně brnění a na něm znamení kříže.

            • vonrammstein napsal:

              Vím, jak to myslíš, ale obávám se, že tyhle slavné časy jsou už definitivně v trapu. Rytířské řády dílem zanikly, dílem se jakž-takž drží naživu… A nové nevznikají. Katolíci v obecné rovině ztratili bojovnost. Alespoň v Evropě. Výjimky samozřejmě existujou.

            • vittta napsal:

              To..dejme tomu, v našem kontextu, není moc povzbudivé.

            • vonrammstein napsal:

              Ne, není. Ale ono taky není nutné být katolíkem, aby člověk mohl bojovat s islámem. Ale pravda je, že Církev k tomu má nejširší a nejvhodnější základnu. Kterou nevyužívá.

    • Hudec napsal:

      vittto,
      sice nejsem rytíř, ale byl jsem v Polsku/Krakově dva dny po papežovi a sledoval při tom (omezeně) polská média. Tak si dovolím reagovat.
      Novinové titulky zněly ve smyslu, že papežovy názoyr nic nezmění na negativních postojích polských politiků ani veřejnosti vůči masové imigraci. I při plném vědomí určité polské náboženské disciplíny.
      Nechci si hrát na znalce polského náboženského cítění, ale současný papež už pro Poláky prostě není „jejich“ Jan Pavel II., narozený v Krakově. Kdyby ten vyslovil cosi ve smyslu „připrchlíky berte“, Poláci by to nejspíš vzali. Ale teď už je jiná situace, jiný papež, a také troch jiné Polsko.
      Papežův názor je tam v současné době v této věci brán jen jako poradní, myslím si. A Poláci jako převážně katoličtí věřící nejspíš vědí, že papež je sice neomylný, ale jen ve věci jejich víry. Mezinárodní politiky se to podle nich až tak moc netýká.
      Více se svolením pana Bavora snad někdy v historicky nevzdálené budoucnosti.

      • vittta napsal:

        Na zahraniční politiku to mít velký vliv asi nebude, ale na chod církve musí.
        Pokud se církev nebude bránit, tak se zhroutí spolu s Evropou.
        Opačně řečeno, katolická církev nevystupuje na obranu Evropy jednotně, a jejich špičky „pracují“ na rozbití Evropy.
        A na Evropě katolická církev stojí, padnou zákonitě spolu.
        Porovnejte s mými občasnými úvahami ohledně USA.
        A ptám se, co konkrétně USA bude mít z pádu Evropy, dostalo se mi nějakých vysvětlení, dejme tomu, že USA o pád Evropy nestojí, ale svým počínáním ho provokují, což lze těžko nějak zpochybnit, jde o to, jestli to dělají schválně, nebo jestli jim to nedochází.
        To se můžeme přít donekonečna, to ukáže až budoucnost.
        Ovšem když se na to samé zeptám u katolické církve, tedy co konkrétně bude mít církev svatá z pádu Evropy, těžko mi někdo může odpovědět něco jiného, než že zmar.
        Dá se samozřejmě teoretizovat tím, že katolické špičky sílu Evropy věří natolik, že hodlají pomocí velice reálného islámského nebezpečí, kterému sami napomáhají, získat do svých řad množství oveček, se kterými pak vyhlásí „křížovou výpravu“ proti islámu, a po vítězství slíznou smetanu a vavříny vítězství pro slávu Boží a církve svaté.
        Jenže….to by byl hodně riskantní počin, a katolická církev je prastará a dobře organizovaná, těžko by se u nich mohlo objevit takové podivné spiknutí.
        Jenže….jak to tedy je?

        • jaa napsal:

          Jak asií – v případě rozpadu ŘK CÍRKVE – NĚKDO SE O TEN MAJETEK MUSÍ POSTARAT 🙂 —a ten není malý. tedy nebyl – alespon v 68 kdy nás do klenotnice pustili… tedy ač-li to v současné době ještě existuje. ju a taky nepřístupné Vatikánské archivy za ta staletí – to se taky musí zpeněžit……. A o osazenstvo početně nemalé se taky musí nějak postarat…. pokud už se nepostarali sami….Počítám, že si to rozeberou samií… nebude to jak když vylepšili kasu frantíkům, když zrušili templáře.,

          • vittta napsal:

            Tak o starostlivost o peníze a jiná aktiva se ŘK bát nemusí.
            To by bylo zájemců….
            Obávám se ale, že ani jeden by nebyl lepší jak ŘK.
            Evropa je v pasti.
            Církev, na jejímž základě (a křesťanské základy, o který se mluví jsou Římsko-katolické základy) má Evropa stát, odmítá za Evropu bojovat.
            Jakkoliv nemusíme mít ŘK rádi, je to mocný spojenec a jeho ztráta může mít fatální následky.

            • jaa napsal:

              Obávám se, že žádmý spojenec a mocný už vůbec nee

            • jaa napsal:

              Jen ještě – proč si to myslím: Vzpomínáte na ten skandál koncem 70tých let ve Vatikánské bance- ¨jak pd tam někdo ulíval miliony. Udržování té divadelní purpurověfialové nádhery taky něco stojí, platících věřících ubývá – uměrně klesajícím přjmům věřících. Příjem za odpustky nulový, máteř Tereza , která 90% toho co vybrala posílala do Vatikánu už taky není. diecéze patrně hrabou samy pro sebe /viz ČR/… zůstávají nemovitosti – jejichž údržba do tržního stavu taky něco stojí…..Krize se jim asi taky nevyhnula…. Takže logicky bez vší zaujatosti a škodolibosti – kdoví jak tu s tou! „skromností“ současného papeže je…. a proč a hlavně zač tak kamarádí s muslimy a zastává se jich…. hmm

            • vittta napsal:

              No, kdo ví, jestli nepotřebuje peníze.
              To myslíte toho Calviho bankéře Božího, co pak visel pod mostem…
              Je to zajímavá myšlenka, to mě ani nenapadlo, že Církev může být na dne i finačně.
              To by vysvětlovalo ty „restituce“ u nás, protože podle mě se tak katolická církev vzdala jakékoliv možné obecné obliby, kterou by naopak odmítnutím restitucí získala.
              Prostě to už nepotřebuje, v rámci Evropy stejně končí…..potřebují jen peníze!

            • jaa napsal:

              Nevím jak se jmenoval a hledat se mi to nechce. Ale pamatuji na ten poprask a plné – všechny tři – noviny té doby. včetně perlení ČST… Jo tenkrát to byl poprask, dnes by si toho asi nikdo nevšimnul, nwebo by taktně pomlčel….

            • kchodl napsal:

              Ano, to bylo na konci 70. let, kdy americká mafie a tajné služby praly peníze přes Vatikán. Jel v tom hlavní americký katolický biskup a půlka vatikánské hierarchie.
              Opakovalo se to pak ještě několikrát, v různém rozsahu, například v roce 2013 a 2015.

              Půvabné na tom všem je, jak krásně orwellovsky se jmenuje ona hlavní vatikánská banka: IOR, tedy Istituto per le Opere di Religione, česky zhruba „Ústav pro věci víry“.

  8. vittta napsal:

    To je opravdu krásné pásmo obrazů a souvisejících dějin, dík autorce.

  9. Rosťa napsal:

    Koukám a tleskám paní autorce

  10. jaa napsal:

    Jedinou chybou je – jak to vytisknout – myslím tím jednotliv=é stránky… ne a ne na to přijít.

Komentáře nejsou povoleny.