Měděnec


Měděnec (Kupferberg) je další z krušnohorských horních měst. Údajně se zde dolovalo už v desátém století, ale doložené je dolování až od roku 1449. Jak naznačuje i název, těžily se zde stříbronosné měděné rudy, později i pyrit a chalkopyrit pro výrobu vitriolu a skalice. Dolování se dařilo, Měděnec vzkvétal, r.1520 již měl status městečka a privilegium svobodného výkupu stříbra.– bohužel v 16.století poklesla cena stříbra, snad i měděnecká naleziště přestala být tak vydatná a Měděnec začal stagnovat. Majitel panství, Kašpar z Fictumu, sice Měděnec r. 1588 povýšil na horní město a udělil mu další privilegia, ale zdá se, že stará sláva se už nevrátila. Za třicetileté války byl Měděnec vypálen, v období rekatolizace se navíc část obyvatel vystěhovala do Saska, berní rula potvrzuje, že se zde v polovině 17. století ještě pořád dolovalo, ale už bez velkého užitku.

Až v 19. století došlo ve větší míře k přechodu na náhradní způsoby obživy, začaly se zde paličkovat krajky, vyrábět dřevěné hodiny, rozšířilo se i prýmkařství – za I. republiky zde byla továrna na pletené zboží, 24 menších výroben prýmků, perlových (myslí se pochopitelně skleněné perly a korálky) a pletených tašek, niťárna a řada dalších menších provozoven. (Zdá se to nepředstavitelné, ale zdejší část Krušných hor byla považována za průmyslovou oblast!). V roce 1930 měl Měděnec 1113 obyvatel (z toho 1085 Němců) – pak přišla válka a odsuny a v r. 1950 bylo v Měděnci už jen 227 trvale žijících lidí. Přetrvával problém s pracovními příležitostmi – v obci byla (nevím do kdy) pobočka firmy Tosta, ale zřejmě se většinou za prací dojíždělo. Ve druhé polovině 50.let tu proběhl geologický průzkum, který objevil ložisko magnetitu. Byla zahájena výstavba dolu a v květnu 1968 se začalo těžit – těžba byla ukončena r. 1992 pro vyčerpání ložiska. Ještě další dva roky pokračovaly pokusy o obnovu těžby, ale nakonec byl důl opuštěn a zatopen.

Státní statek, který v obci fungoval, byl nepříliš úspěšně privatizován a i on přestal nabízet zaměstnání. V r. 2006 bylo v Měděnci bylo registrováno 16,42% nezaměstnaných.

Obec se nyní snaží využít svou polohu a orientovat se na cestovní ruch: http://www.medenec.cz/obec-pamatky.html, je zde třeba možno navštívit zpřístupněnou historickou štolu Země zaslíbená, která je přímo ve vrchu Mědníku: http://stola-zeme-zaslibena-mednik-med.webnode.cz/fotogalerie/

Ale já pořád píšu o Měděnci – a ani jsem vás neupozornila, že ho nejspíš všichni znáte:

obr.1

Poznáváte? Major Zeman, s kufříčkem v ruce, nastupuje do služby v Kateřinské Hoře. ALE: za zády má vrch Mědník (Kupferhübel), ležící v centru obce Měděnec. Mimochodem, svého času se vedly kruté spory mezi místními patrioty: chomutovští tvrdili, že jde o Měděnec a Mědník, mostečtí se hádali, že je to kostelík v Hoře svaté Kateřiny. No, je to Mědník!

obr.2

Tady ho máte z dálky, za jednoho lednového podvečera. Vlevo je silueta měděneckého kostelíka… V Mědníku je prý zakletá Měděná panna, která hlídá poklady. Jednou za sto let je možné ji vysvobodit – komu se to podaří, stane se prý pánem Krušných hor.

obr.3

A tohle je ten poslední měděnecký důl, ten, který skončil v 90. letech minulého století. (Fotka je z wikipedie).

obr.4

Nádraží Měděnec – no, už není. Za jednoho obzvlášť divokého počasí mu uletěl i zbytek střechy – a tak ho místo opravování zbourali. No, chápu, že při současné „intenzitě“ dopravy na trati Chomutov-Vejprty je jakékoliv nádraží zbytečným luxusem, ale stejně je mi to líto, líbilo se mi…

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_Chomutov%E2%80%93Vejprty

obr.5

Pohled na Měděnec od kapličky na Mědníku

obr.6

Památkově chráněný dům čp. 115 v Měděnci: všimněte si, prosím dveří v 1. patře. To není pozůstatek po nedostavěném balkonu, to jsou „zimní dveře“ – aby se dalo z domu vyjít i v případě, že by napadlo velké množství sněhu. Tahle fotka je z wikipedie, já mám obdobné domy vyfocené v jiných krušnohorských obcích. A věřte, že se vybudování takových zimních dveří opravdu vyplácelo, podnebí je tam dost drsné.

Měděnec si ovšem zahrál nejen v Majoru Zemanovi. Poznáváte?

obr.7

Tohle je ten „strašlivý“ dům, kde se odehrávaly hrůzy, ztvárněné režisérem Renčem ve filmu Rekviem pro panenku. Tedy spíš „tohle byl dům“, protože jeho neopravitelné trosky byly po požáru strženy a na místě, kde stával, je jen malý památníček, o který se stará obec.

obr.8

Pomníček obětem požáru

K tomu, co se v tom r.1984 v Mědenci stalo, napíšu jen velice stručně: ve zdejším ústavu sociální péče, určeném především pro duševně postižené, bylo umístěno celkem 75 žen a dívek ve věku od 13 do 38 let, z nichž 15 byli naprostí ležáci. Staralo se o ně celkem 20 zaměstnanců, od údržbáře a kuchařek přes ošetřovatelky a vychovatelky až po ředitele. Do ústavu byla umístěna i mladá Romka Eva Kováčová, inteligentní děvče, ale naprosto nezvladatelného chování. Konflikty mezi ní a vychovatelkami vyústily v to, že v noci z 1. na 2. listopadu 1984 Eva zapálila skříně, plné textilu. Požár se rozšířil, Eva se snažila vyvolat poplach, vychovatelky jí nejdřív nevěřily, pak se snažily požár hasit a volat hasiče, jenže nebyl přístup k telefonu, hasiči nemohli najít hydrant, okna byla zamřížovaná, dům byl z velké části dřevěný, byla mlha a sníh, panoval zmatek – prostě spiklo se kdeco. Přes veškeré úsilí při požáru zahynulo 26 chovanek. Po několika dnech se zjistilo, že požár byl založený a našel se i pachatel – Eva.  Byla odsouzena na 5 let, ale protože i ve věznici napadala dozorkyně, dostala se na svobodu až po devíti letech. Krom ní byly potrestány i tři vychovatelky (na 9 měsíců až 1 rok), údajně pro kruté zacházení se svěřenými osobami. (Podle jiných svědků ale k žádným krutostem nedocházelo) Eva se po propuštění z vězení nechala přeoperovat a vystupovala pak pod jménem René Lizna. Ani to jí však nepřineslo klid, po rozchodu se svou přítelkyní zapálila společný byt, několikrát se pokusila o sebevraždu,  léčila se na psychiatrii, z léčebny utekla a v r. 2014 spáchala sebevraždu skokem pod vlak.

V tehdejších novinách se o případu moc nepsalo, ale záležitost zaujala novináře Josefa Klímu a zařadil ji mezi příběhy své knihy „Brutalita“ Později zjistil že pohled jeho knihy je jednostranný a nepravdivý a že ženám z měděneckého ústavu ukřivdil.

 http://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000189-13-komnata/209562210800040-13-komnata-josefa-klimy/

Kniha inspirovala mladého režiséra Renče a ten podle ní natočil film „Rekviem pro panenku“ – v úvodu filmu sice tvrdí, že je to podle skutečné události, ale jednak pro dramatičnost příběhu a snad i v porevolučním nadšení si měděnecké události značně vylepšil a zdramatizoval. Klíma se jel do Měděnce omluvit, Renč si trvá na svém, protože on přece není žádný dokumentarista a Rekviem je hraný film. Pokud jsem mluvila s obyvateli Mědence, asi by nebylo moudré, aby pan Renč někdy do Mědence zavítal. Vůbec ho tam nemají rádi a mohli by mu to dát dost důrazně najevo.

Než abych opisovala novinové články (a vyšla jich k tomu spousta), dám vám sem hromádku odkazů – udělejte si představu sami. A ještě bych se vás chtěla zeptat, jaký je váš názor na umělecké zpracovávání podobných příběhů – ať už tohoto, nebo filmu o Kájínkovi, nebo o orlických vraždách. Tedy o aktuálních, často dost drastických příbězích a dosud žijících pachatelích.

 http//www.pu 1984 ozary.cz/clanek/20975-1984-tragicky-pozar-ustavu-socialni-pece-v-medenci-ocima-hasicu/

http://zpravy.idnes.cz/osetrovatelka-z-medence-requiem-pro-panenku-jsem-nedokoukala-pun-/domaci.aspx?c=A091031_133132_domaci_cen

http://www.totalmag.cz/spolecnost/43-udalosti/3808-requiem-pro-panenku-na-tvrdo-poar-ustavu-v-mdnci-real-story.html

http://usti.idnes.cz/vyroci-pozar-ustavu-v-medenci-1984-do7-/usti-zpravy.aspx?c=A141031_173019_usti-zpravy_alh

http://brno.idnes.cz/zharka-z-medence-skocila-pod-vlak-d42-/brno-zpravy.aspx?c=A141105_141615_brno-zpravy_mav

http://www.ahaonline.cz/clanek/zhave-drby/99528/30-let-od-skutecneho-requiem-pro-panenku-pater-lizna-chtel-evu-zachranit-dnes-mluvi-o-psychopatce.html

K-sova

Příspěvek byl publikován v rubrice Fotopříběhy se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

13 reakcí na Měděnec

  1. NavajaMM napsal:

    Vďaka za pútavé rozprávanie.
    Úplne ma nadchli tie zimné dvere🙂

    • Hudec napsal:

      Souhlas. „Zimní dveře“ – to jsem ještě neslyšel a nevěděl!

    • vonrammstein napsal:

      To byla pěkně svinská zima, 2005/2006. Zrovna jsem se nastěhoval na Vysočinu a za první den a noc, kdy se dalo do sněžení, napadly čistý dva metry. Nic pěknýho.

      • K-k. napsal:

        Máte mít v domečku zimní dveře!😀 No, ona Vysočina je pěkně studenej kraj,,,ale krásnej!

        • vonrammstein napsal:

          Je, právě jsem se z ní v sobotu po týdnu vrátil🙂 Já mám domeček přízemní, by je nebylo kam dát😦

          • K-k. napsal:

            Na půdu, do štítu…🙂

            • vonrammstein napsal:

              Ve štítu mám vokýnka, kterejma bych se protáhl. Ale k čemu by mně bylo, kdybych jedním z nich vystoupil a zapadl po krk do sněhu a zároveň zůstal metr nad zemí?🙂

            • K-k. napsal:

              No, mohl byste se prohrabat směrem dolů k letním dveřím a jít domů. Nebo se protahovat vokýnkerm a mít na nohách sněžnice…😉

            • vonrammstein napsal:

              Něco podobnýho už jsem při těch dvou metrech zažil. Někdy to sepíšu, dám k sobě na blog a pak dám pod nějakej Váš článek odkaz🙂

            • K-k. napsal:

              prima, těším se!🙂

  2. Petrpavel napsal:

    Vzpomněl jsem si, že kdysi také vedly na Jižním městě na konečné metra Háje v jednom domě dveře do prázdna, cca 5 m nad zemí. Několik let čekaly na dostavění přístavby a lávky pro pěší než mohly sloužit. Ale obrázek jsem nikde bohužel nenašel.
    Tak aspoň dílo nepochopených geniálních architektů ctících tradici zimních dveří a panelák s dveřmi v podlaží -1 v podání „umělce“ :
    http://bydleni.idnes.cz/z-bytoveho-domu-je-paskvil-vchodove-dvere-konci-tri-metry-nad-zemi-10c-/stavba.aspx?c=A100311_185130_stavba_web

  3. jaa napsal:

    Traduje se, že v západní Etrurii . kde byla velká naleziště mědi – bývaly časté bouře s velkými blesky, a by mne zajimalo, jestli je i tady o tom zmínka. protože měď je nadmíru vodivá a blesky prý přitahovala… . Hromosvody nevidno až na jeden… hmm

Komentáře nejsou povoleny.