O Janovi Bavůrkovi z Švamberka léta 1505.


U nedělního fotopříběhu se v diskusi zmínil jistý pan Bavor, uváděný v listinách plzeňských. A tak jsem sáhl do studní a kanálů a vylovil povídání o osobě onoho hříšníka, co způsobil a jak to všechno nakonec dopadlo. Sepsal městský písař Šimon Plachý.

Jan Bavor jinak Bavůrek z Švamberka a na Chřínově, maje právo a řád před sebou a v tom krále českého jakožto pána svého opovrhv, zúmyslně a svévolně se za nepřítele a odpovědníka měšťanův plzeňských vydal a to s některými pomocníky svými, žádné k tomu hodné a slušné příčiny nemaje, kteréhož Plzeňští (žádných nákladův v tom nelitovavše) za dlouhý čas proto dojíti nemohli, že někteří přátelé jeho netoliko ho u sebe přechovávali a fedrovali, ale také valně spolu s ním proti nim se sbírali, chtíce rádi městu a obyvatelům v něm škodu, hanbu a lehkost vedle něho učiniti. Jakož pak pro túž příčinu pánu Janovi z Žeberka a na Plané, psáno bylo, že Plzeňští o tom v jistotě dobře vědí, kterak nepřítel jejich na panství jeho a zvláště na Plané i v Týnci stanoviště své s některými pomocníky mívá, tu přijíždějíce a zase když se mu zdá, odjíždějíce; protož že věří jako pánu laskavému, že to při něm přetrhne a lidem svým přikáže, proti nám ho nepřechovávati ani v čem fedrovati. Potom dali Plzeňští, vidouce sebe býti v nebezpečenství, všem městům kraje tohoto, totiž Klatovským, Stříbrským, Sušickým a Domažlickým, (chtíce se proti témuž Bavorovi a jiným podle něho nepřátelům svým hájiti) napsati, prosíce, jestližeby co takového na ně přišlo a oni jim znáti dali, aby měšťané jejich, jako i oni Plzeňští každou hodinu pohotově jsouce, spolu s nimi těm a takovým lidem odpírali, jakož pak že tím sobě podle svolení a zůstání, aby sebe v těch věcech neopouštěli, povinni jsou. Př tom týž Bavůrek netoliko zde v Plzni několikrát za zjevného odpovědníka vyhlášen a provolán byl s takovou vejstrahou, aby ho v tom proti Plzeňským žádný nefedroval, ani ho přechovával, ale také i v okolních městech královských tím spůsobem při trzích o něm bylo provoláno.

Při tom času stav městský posly své s listy věřícími k králi Vladislavovi do země uherské na Budín pro některé pilné věci téhož stavu se dotýkající, okolo svatých tří králův léta 1506 vyslati mínil, kdež Plzeňští, obzvláště Pražan, jakožto hlavy stavu městského, žádali, aby osobám těm, kteréž k JKMsti pojedou, poručeno bylo králi oznámiti, co se jich a nepřítele jejich, Bavora, dotýče, čeho se proti právu a řádu a zřízení této země pokojné, nemaje k nim žádné slušné příčiny, dočinil, odeslavše při tom Pražanům některé zápisy, kterýmiž se jim Plzeňským zapsal, též i jeho listu odpovědacího vejpis, ano i některé jiné artikule, proti kterýmž se jest týž Bavor zachoval, o to všeckno aby s JKMstí rozmluvíce, na místě jejich se ohradili. Před tím pak Pražané napomínali skrze psaní své téhož nepřítele, chtějíce ho od předsevzetí jeho odvésti; ale on odpovídajíc pravil, že se mu na jejich přirčení gleitu státi nevidí a nezdá, a protož na svém stojí úmyslu. Po Plzeňských a zvláště těch, kteříž přes svět pracovali, veliký špeh měl, až některé u Teplý postihše, jim vzatek učinil a oni sotva s celým utekli. I nechtíce Plzeňští déleji v takovém nebezpečenství zůstávati, nemalý počet lidu jízdného i pěšího sebrali, objednavše k nim za hejtmana nějakého Václava Kropáče, kterémuž také na k deset kop mís. za jeden měsíc platu dáti slíbili a s pomocí okolních měst na tvrz Křínov je vypravili a tak proti témuž nepříteli svému práv vojansky vytáhli, kteréhož také i tu brzo po svatých třech králích dobyli a jali a sem do Plzně přivésti dali. A poněvadž též věc s raddou a naučením pánův Pražanův před sebe vzali, protož také o takovém svém vítězství na tento rozum jim napsali:

.Službu svú vzkazujem, Vaše milost, vyvejšené modrosti páni a přátelé naši, zvláště milí. Tejno Vám nebuď, že jsme na nepřítele svého Bavůrka vojansky tento pondělí minulý na noc vytáhli a tu jsme ho na Křínově na jeho tvrzi samého šestého šturmem dobyli a jali a tvrz vypálili, a při tom jsme dobytek jeho, kterýž tu ve dvoře měl, zajali a tu než naši pěší přispěli, přijelo na padesáte rejtharův, nevíme odkud, i ten dobytek honcům našim odňali. Než za to máme, že se toho doptáme, odkud a kdo jsou byli. Vašich milostí žádostiv, jakožto pánův a přátel našich zvláště milých, prosíme, že k takové naší pilné potřebě z sebe ze všech tří měst bez meškání vyslati ráčíte, neb my bez Vašich Milostí přítomnosti a jiných pánův z měst, přátel našich, nic počínati nemíníme.“ Datum sine die.

Tím spůsobem také i jiným všem městm, napřed Žateckým, Kadaňským, Mosteckým napsáno, aby i oni z sebe do Plzně jisté osoby vyšlíc, při témž Bavůrkovi na škody své, kteréž se jim a lidem poddaných jejich staly a ještě dějí, se vytazovali.

I neobmeškali Pražané, též i jiná města poslův svých k témuž sjezdu do Plzně vypraviti a tu z společného uvážení téhož nepřítele s pomocníky jceho ku právu útrpnému podali, krom samých Žateckých toliko, kteříž v tak krátkém času pro mnohá nebezpečenství své k tomu vyslati nemohli, žádajíce, aby nějaký další průtah s tím měli. Ale to se pro přítomnost a sjezd jiných pánův z měst a zvláště pánův Pražan k jinému času odkládati nemohlo. Při tom i toho Žatečtí žádali, co by týž Bavůrek o svých zlých činech na trápení vyznával, aby jim v známost uvedeno bylo. Načež odpověď vzali takovú, že jsou též od jiných měst za to žádáni, ale žádnému z nich toho z jistých příčin že jest se dostati nemohlo, než časem svým bude moci takový kšaft nepřítele jejich a jiných době vydán býti. Toho Plzeňští doloživše týmž Žateckým píšíc, „poněvadž (prý) kšaft Hřibův máte, tím se spraviti moci budete, nebo není jeden daleko od druhého.“

To pak mezi jiným Bavor na trápení vyznal a pověděl, že všecky ty věci, které pan Jetřich z Guttnštejna spečetiti dal, našim tehdáž vzal, když na ně u Teplý stál. Protož podle svého provinění s Groffenhalem a jinými pomocníky svými k smrti odsouzen jsa, téhož roku na rinku mečem sťat jest.

Mezi pomocníky jeho byl také nějaký Andrle, kteréhož Plzeňští z vazby na přímluvu dobrých lidí propustili, kterýž potom 1. 1507 s jinými pomocníky svými zase znovu našim mnohé škody činil a mezi jiným i toho se dopustil, když někteří sousedé Plzeňští a mezi jinými písař městský na pouť šli k svaté Anně za Planou, teda on je zjímal a slibem tak zavázal, aby v nedli nejprve příští zase před ním se stavěli za Pernovem  u nejbližšího kostelíka na panství pana Henrycha  z Guttnštejna, vzav příčinu k nim tuto, že Plzeňští kůň jeho mají a zbroj, též že by Bavůrek, v vězení jsa, měl bratru jeho kůň svůj, tolikéž i zbroj odkázati, tomu chtěje, aby mu ti dva koně a zbroje dány a propuštěny byly. Plzeňští, vzavše o to, měliliby se sousedé jejich vedle toho slibu zachovati, naučení od pana kancléře království českého a pánův Pražanův, poručili sousedům svým doma zůstati; nebo poněvadž je tak úkladně zjímal a sliby zavazoval, neohražoval cti své, ano Plzeňští žádné péče na něho neměli, že také jemu se stavěti povinni nejsou.

Po smrti Bavůrka pan Alexí z Ronšperka hned toho roku, času postního, nastoupil na Plzeňské, pravě, že při jímání nebožtíka Bavora, ujce jeho, v lidi jeho Křínovské, kteréž on od Lichtenšteinara koupil, mocí se uvázali, přitom statek, šaty, zbroje, nábytek v domě, dobytek malý i veliký pobrali a tvrz vypálili. On pak, ujec jeho, prvé nežli s Plzeňskými jaké nesnáze měl, že mu ten všecek statek svůj Křínov, zapsal, žádajíc ho od nich za postoupení. Plzeňští oznámili, že oni tu nepřítele svého našli a dobyli, kterýž jim proti řádu a právu této mírné a pokojné zemni odpověděl, nemaje k tomu žádné hodné příčiny, kdež netoliko tu na sídle jeho slušně to bohdá jako nepříteli svému učinili, ale i jinde kdežkolivěk a na kterémkoli zámku a tvrzi bylili by ho zastihli, že by jej dobývali podle zůstání a zřízení zemského. A protož že se jim zdá, že v tom pánu ani žádnému ničímž povinni nejsou.

Na ten spůsob též Andresovi Lichtenštejnarovi odpověď dána jest, kterýž sobě též k tomu statku spravedlnost míti pokládal. Nic méněji páni Dobrohostové podle pana Alexia, strejce svého, se tuze zastavili a tomu chtěli, aby aspoň táž věc k ňákému roku a jednání přátelskému z obou stran podána byla, pokládajíc k tomu den na Tejně Horšovském. Ale naši tam proto vyslati nechtěli, že se obávali, aby vyslaní jejich od nepřátel na cestě zjímáni nebyli a skrze to hanbu i škodu nésti nemusili; však k mocnému toho rozeznání poručili se nejvyššímu kancléři království českého, panu Albrechtovi z Kolovrat na Libštejně a panu Jetřichovi z Guttenštejna, kteříž takovú vejpověď mezi stranami učinili.

Léta 1508 ve čtvrtek před hodem Panny Marie zvěstování, stala se jest vejpověd skrze urozené pány, pana Albrechta z Kolovrat na Libštejně, nejvyššího kancléře království českého, a pana Jetřicha z Guttenštejna, mezi urozeným pánem, panem Alexím z Ronšperka z jedné a purkmistrem a konšely i vší obcí města Nového Plzně z strany druhé. Jakož jsou též strany mocně přestaly na svrchupsaných pánech o statek všecken nebožtíka Bavůrka v Chříňov, o tvrz, dvůr poplužní, ves, dvory kmetcí s platem. Tu nadepsaní páni, vzavše naučení od pánův jich milostí a vladyk na plném soudu zemském, takto mezi nimi vypovídají. Poněvadž jsou oni měšťané Plzeňští nepřítele svého odpovědného na tom statku jeho dobyli, že ten statek podle zřízení zemského, na kterýž se oni měšťané plzeňští táhli, jeho Bavůrkův, na krále JMst spadl a král JMst ten statek jim plzeňským měšťanům i vší obci jakožto těm, kterým se škoda od téhož Bavůrka stala, podle zřízení zemského dáti jest ráčil, a ten Alexí toho neprovedl, by ti lidé člověčenství jemu slibovali, než oni Plzeňští pokázali svědomím těch lidí, že jsou jemu nic neslibovali, než poručeni byli, tak jakž též svědomí šíře obsahuje, ani jaké spravedlnosti k tomu statku jest ukázal. A protož podle dání krále JMsti je purkmistra, konšely i všecku obec, k čemuž týž Bavůrek spravedlnost měl na tom Křínově, pro provinění jeho Bavůrka zůstavují. A jakož jest pan Alexí pokazoval spravedlnost k svrchkům i také pravil se tam něco svého míti a protož, chce-li on Alexí o ty svrchky, kteréž jest tam měl, k tomu právem hleděti, právo se jemu nezavírá.

Po takové vejpovědi předse se Alexí z Ronšperka proti Plzeňským nesnadnil, rozličné jim pohrůžky pálením i jináč čině, tak že z poručení pana kancléře skrze pány Dobrohosty, strejce své, v tom aby nic nepřátelského před sebe nebral, napomenut býti musil, odkudž Plzeňským příčina podána jest, že jsou na to milosti od samého krále požádali, kterúž také v tato slova dosáhli.

      My Vladislav, z boží milosti uherský, český, dalmatský, charvatský král, markrabě moravské, lucemburské a slezské kníže a lužický markrabě, oznamujem tímto listem všem.

Jakož urozený Jan Bavůrek z Švamberka zúmyslně a svévolně zjevným nepřítelem, maje právo a řád před sebou a nás v tom jakožto krále a pána svého zanedbavše, měšťanův našich plzeňských se jest učinil a je k škodám nenabytým s pomocníky svými připravil, pro kterážto taková jeho zprotivila svévolnost nám, netoliko hrdlo, ale i všecken statek svůj, kterýž jest koli měl, propadl, pak my majíce lítost nad týmiž měšťany našimi plzeňskými pro škody, kteréž jsou vzali, s dobrým rozmyslem a naším jistým vědomím, mocí královskú v Čechách, dali jsme týmž měšťanům našim plzeňským svrchudotčeným všecken náš nápad a právo a tímto listem naším dáváme, k tvrzi a vsi Křínov, na kteréž jest týž Bavůrek s některými pomocníky svými dobyt a odtud vzat, s jich příslušenstvím i k jinému ke všemu a všelijakému statku jeho, kterýž jest koli buď na zemi neb na čemž kolivěk jiném, nic nevyměňuje měl, tak aby oni toho užívati neb s tím jako s svým vlastním učiniti nic méně jako my sami mohli a moc měli bez naší, budoucích našich králův českých i jiných všech lidí všelijaké překážky. Poroučejíce větším i menším úředníkům desk zemských království českého nynějším i budoucím, věrným našim milým, abyste, kdyžkoli od týchž měšťanů našich požádáni byli, jim takový statek podle dání tohoto našeho ve dsky zemské vložiti a vepsati rozkázati a v tom se tak, jakož k vám píšem, zachovali bez zmatku a všelijaké odpornosti. Tomu na svědomí pečeť naši královskú rozkázali jsme přivěsiti k listu tomuto. Dán na Budíně, v úterý den sv. Urbana papeže [25. května], léta 1507, království našich uherského 17 a českého 36.

 Vyznání dobrovolné pana Bavora.

Pravil, že pan Volf a Jetřich z Guttenštejna navedli jeho, aby odpověděl, že jemu chtějí pomocni a radni býti, i koňmi i penězi že chtějí jemu pomáhati. Jakož pak pan Volf dal jemu dva koně a časem některý zlatý; a aby ležel u Fohadrazu, kudy naši voly honí a jezdí, jemu pan Jetřich rozkázal a kdyby kterého dosáhl, aby tudy mohl zase dobyti.

Item když po sv. Vavřinci jel mimo město, tu jest v Dobřanech krmil u Linharta; tu jest měl své tři koně, Andrle dva a Melchior a sedmý Račehoř a potom čekali u Vysoké na Plzeňské, maje při sobě odpověď Plzeňským a vyjeli z Guttnštejna; a zase jedni leželi na Prostiboři v jeho dvoře pod zámkem; ale Prostibořský nebyl doma.

Item Anderle sám druhý s Bavorovými koňmi, Fuxšvanz a Pachole a Melchior Černtinger, kterýž Žlutickým odpověděl.

Item Nykl Rychter byl, item Redar z Pernova, item Hans Plas sám, item Pinzer Slezák pobrali Plzeským u Teplé a to rozbytovali na vrchu za lesem.

Item, mívali stanoviště v Žandavě a na zámku Kunžvartě i v městečku pod Kunžvartem a u pana Hendrycha v Řeci, a dal jemu vůli pan Hendrych, koho by jal, aby jeho na Švamberk přivedl a tam šacoval.

Item více míval stanovišť v Chodech u Krále a také u tří dvorův, dvakrát nebo třikrát u Tachova a tu mívali obrok koňům.

Item ve Zhoři u Macha, u Janochy míval stanoviště dvakrát neb třikrát.

Item býval příjezdem v Týnci u Hainze několikrát a v Plané. Jel skrze Planú s panem Volfem.

Item byl jednou, když Zoubková na pouti byla.

Item na Tachov byl jednou tajně přes noc a tu jeho fortnou pustili na zámek a tu jest jemu pan Jan přikázal, aby jedúc od něho žádnému nepřekážel.

Item některého času přijel k Olevci i chtěl zapáliti dvůr neb dva, i nechtělo hořeti.

Item pan Zdenek z Ronšperka pravil jemu, že páni Plzeňští radili se s panem kancléřem o jeho bezhrdlí a že jemu to pravil pan kancléř a kázal jeho vystříci.

Item karníkům našim vzal dvě kopy u Svíčkova rybníka, v středu po sv. Pavlu na víru obrácení.

Item když mu pravili, že voly z Plzně ženou, chtěl na ně hned udeřiti a Petr Myslivec z Kladrub svedl to, prav, nečiň toho, sekej jich až přiženou do lesa k Brodu a odtud je odženeš, ježto by jich odtudto neodehnal. A já ekl: „Já toho nechci učiniti, chci na ně hned udeřiti“, jakož pak jest to učinil, „snad byste mi silný glejt dali a tu naděláte masa a my také toho poživem.“ Při tom byli vzatku Michl Rychter a Fuxšvonz a Rydl a tu při tom zabili voláka při třech volích a odtud jeli na Žandov. U Rezlarové míval hospodu.

Item vzal Chebským tři koně za Chotíkovem a čtvrtý ujel. Při tom byl pan Volf z Guttnštejna, Kocovský Zikmund, kterýž u pana Volfa a Hans Glos.

Item za Třemošnů byl, když Mostským vozy vysekali, měl dva koně s Luksú. Při tom byli Michal Grof šváb, Cabicar Filip, Kocovský Zikmund a jiní, byli všickni pana Volfa služebníci a tu jsou z Bělé sjeli a zase na Bělú pijeli a to všeckno s vůlí pana Volfa z Guttnštejna jsou učinili a z toho také jemu bitunk dali a Jiřík Malešický měl s nimi býti, ale nepřijel.

Item při porážce Žateckých, Kadaňských a jiných měst na Valově byl jest sám druhý s Meleharem a potom sám druhý, Kocovští oba dva, Pečkovský sám druhý.

Item Pacholek, Švábův písař, který má kuchařovu dceru z Bělé, Grof Michal. Kfelíř bláznový, kterýž u pana Hendrycha sám třetí.

Item Plichta sám, a to nesli všecko i koně do dvoru Tisu a z toho prodali panu Hendrychovi čtyry koně nejlepší a panu Volfovi dali několik loket aksamitu a k tomu něco tkanic na košile a Jiskra s bratrem, Bozděch Toman z Trnové, sám Jiřík, marštalí pana Volfa, také při tom byli.

Item Melchior vzal koník hnědý u Boru Komárníku a prodal jej, neví kde.

Příspěvek byl publikován v rubrice Bavorovy poznámky se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

10 reakcí na O Janovi Bavůrkovi z Švamberka léta 1505.

  1. K-k. napsal:

    Moc pěkný čtení! Slibuju, že už nikdy nebudu tohohle vypečného Bavůrka spojovat s rodem Bavorů – dík za vysvětlení!🙂

    • Bavor V. napsal:

      Jsem zvědav, co na to lidé z „městysa“

      • jaa napsal:

        🙂

      • Hudec napsal:

        Lidé z městyse jsou momentálně pod časovým tlakem a nestíhají nic pořádně přečíst.

      • jaa napsal:

        Myslíte, že by dokázali těch +/- 15 generací vzít v úvahu – tedy i kdyby.. Oni prý tenkrát byli levobočci v převaze….🙂 tož kdo ví

      • vonrammstein napsal:

        Inu-vcelku nic. Náš prajazyk je tak nesrozumitelnej, že toho chápu zhruba půlku. Item ten jest Bavůrek pobral jest pár koníků a volů a snad i někoho na životě ukrátil, což není zcela zjevné, Ergo ho jali a odrazili mu palici mečem, což je vcelku panský způsob popravy, když by přiostřené prkno stačilo.
        Prostě lapka a jeho adekvátní trest. Tak tomu rozumím.

  2. Hudec napsal:

    Tak jsem se tou staročeštinou konečně prokousal.
    No, nebylo v naší zemi tak úplně bezpečno, a to ještě období kolem roku 1500 patřilo k těm klidnějším.
    Mrknul jsem se na ten Křínov a našel jsem následující:

    Křínov (dříve také Chřínov, Chrženov či Gröna) je malá vesnice, část města Planá v
    okrese Tachov. Nachází se asi 5,5 km na východ od Plané. Je zde evidováno 16 adres.
    Trvale zde žije 23 obyvatel.
    Křínov je také název katastrálního území o rozloze 3,24 km2.
    První písemná zmínka je z roku 1373. Ves s tvrzí byla v majetku rytířského rodu Chřínovců z Chřínova. Na přelomu 1505-1506 získal Křínov loupeživý rytíř Jan Bavůrek ze Švamberka. Byl v otevřené zášti s městem Plzní, měl na svědomí řadu vražd a požárů. V lednu 1506 byla tvrz obležena , Bavůrek zajat a v únoru 1506 v Plzni popraven. Do roku 1641 zůstává Křínov v majetku města Plzně, poté náleží k plánskému panství.
    V roce 1930 se ves skládala z 19 usedlostí, a 93 obyvatel. K roku 1991 uvádí statistika 7 popisných čísel a 13 stálých obyvatel, dalších 6 chalup slouží k rekreaci.
    Tvrz, která stávala při severozápadním okraji vsi, zanikla. Její místo naznačuje nyní malá kaple. Cca 500 m severně od vsi se nachází polní opevnění z třicetileté války. V rokli pod východním okrajem vsi se nachází tzv. Bavůrkův kříž.

    Tož tak. Dlužno podotknout, že tehdejší plzeňští měšťané skoro jistě nebyli mými předky (jsem tu náplava z 20.století) a tudíž neberu za jejich činy žádnou zodpovědnost, neb moje sympatie jsou zpravidla spíše na straně loupeživých rytířů, sám se maje za jednoho takového, byť v poměrech odlišných. Měl jsem se dříve za kondotiéra, tak v letech devadesátých století minulého, ale řady mého mediálního vojska notně prořídly a nepochybně už brzy budu kondotiér/loupeživý rytíř v.v. Dožiji-li se. Bývaly to ovšem bitvy vítězné a i nyní mi zatím saldo výhra/prohry vychází celkem dobře a tak je po službách mého komanda stále ještě poptávka.
    Dnes se už naštěstí útrpné právo nepoužívá, tak mě momentálně obléhá jen trestné komando FÚ nejvyššího financministra, ale to je jen papírová válka, při níž sice potečou nějaké peníze, ale krev nikoliv. Koně pod kapotou mi nezabaví a ani kancelář nevypálí (kdo by je taky živil, žejo?) a lup je celkem dobře uložen…. dílem ve víně🙂.

    Bavore, vy se k tomu Bavůrkovi nechcete znát, to je škoda. Měl byste u Plané kříž… to nikdy nevíte, kdy se může hodit.

    • Bavor V. napsal:

      Když já jsem ten idealista, který následuje své duchovní předky i v tom, že je věren svému českému panovníkovi a nepodniká nic, co by mohlo českým zemím škodit. Proto se také nehlásím ani k současnému loupeživému rytířovi Bohušovi z rodu Sobotků.

Komentáře nejsou povoleny.