Byly zveřejněny statistické údaje o prodeji deníků za měsíc květen 2016. Pro přehlednost jsem vybral jen tzv. seriozní noviny, tedy vynechal jsem Blesk, Aha a Sport (Haló noviny údaje nepublikují), ale i u těch jsou čísla podobná. Údaje jsem zaokrouhlil, opět jen z důvodů přehlednosti.
Prodáno Podíl Meziroční změna Meziroční změna
celkem předplatného celkem (%/ks) předplatného (%/ks)
MFD 143 000 57% -8,2 / 13 000 ks -7,8 /6 000 ks
Deník 136 000 67% -4,2 /6 000 ks -6,2 /7 000 ks
Právo 82 000 40% -7,9 /7 000 ks -4,8 /1 500 ks
LN 39 000 49% -1,4 /500 ks +6,7 /1 200 ks
HN 30 000 70% -10,4 /3 500 -8,9 /2 000 ks
Snažil jsem se hledat nějaké významné souvislosti či rozdíly, ale celkem marně. Už to prostě snad ani není střemhlavý let, ale střemhlavý nekorigovaný pád.
Zajímavý je snad jen nárůst předplatného u Lidových novin, ale je to rozdíl marginální a s notnou dávkou ironie a nadsázky si kladu otázku, zda si je v celém Agrofertu nepředplácejí povinně – číselně by to tak akorát sedělo – co fabrika, to výtisk J .
Nejbolavější je pro každé noviny ztráta předplatitelů – z tohoto pohledu asi nejvíc naříkají v Hospodářských novinách, které na předplatném (podíl 70% na celkovém prodeji) stojí.
Celková čísla začínají být až legrační. Hra s čísly například doloží, že třeba Hospodářské noviny kupuje v průměru jeden z 330 Čechů (0,3 procenta) a čte je (podle obvyklého výpočtu krát 3) jeden Čech ze sta, tedy procento.
Celkem nějaký z uvedených deníků kupuje denně asi 430 tisíc lidí, tj. asi 4,5 procenta populace, číst by je tedy mělo necelých 15 procent.
Ve skutečnosti je to ještě horší, protože mezi součtem „pultový prodej + předplatné“ a „celkovým prodaným nákladem“ je určitá (záporná) diference, definovaná jako „ostatní prodej“, což obsahuje dodávky tisku na paluby letadel, do vlaků a autobusů a podobně (Celkový prodej = pultový prodej + předplatné + ostatní prodej). Někdy si vydavatelé své vlastní noviny sami kupují a rozdávají je zdarma, aby si vylepšili statistiku. Například u MFD představuje „ostatní prodej“ přibližně 15 000 výtisků (10,5 %), které si lidé nekoupí, ale možná je přečtou či prolistují. U Deníku (VLP) to představuje je 5 400 výtisků (4%), u HN 6300 (21% !), u Práva 4 000 (5 %) a u LN 8500 kusů (22% !)
V tzv. stánkovém prodeji si koupilo v květnu Hospodářské noviny denně 0,03 % české populace (necelé tři tisíce výtisků, tedy v průměru asi 40 ks na okres). Jedny kupuju já a v těchto poměrech jsem už celkem významná statistická jednotka J.
Hlubší úvahu by vyžadoval rozbor, proč si tedy vlastně oligarchové deníky kupují. Byznys to už žádný velký není, vliv deníků klesá…. Asi je to baví 🙂 .
Poznámky pana Bavora 
Bojkot protentokrátního kolaborantského tisku se zkrátka daří.
🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Nejde o bojkot, myslím si. Jde o nasycenost hovadinami a rostoucí odvrat mladších od papírové četby. Nic povzbudivého.
2) Nejzajímavější novinová zpráva posledních dní.
https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/409234-revoluce-v-britskych-skolach-polovina-jich-okopiruje-cinskou-vyuku-poctu.html
Za tohle může idiotská propaganda, která vytvořila atmosféru, že matyka je něco těžkýho, co je třeba za každou cenu nějak odlehčit, nebo raději rovnou vypustit.
Obrázky by mohly v učebnicích zůstat, hlavně u geometrie, ale jde asi o to, že v Americe
jich tam nacpali moc. Takže děti místo sčítání koukaly po obrázcích; co má Ema na sobě.
To se mi líbíTo se mi líbí
Většina lidí nekupuje noviny převážně z důvodu celkové prolhanosti a manipulativnosti. Profesionální média ztratila punc důvěryhodné denní „svodky“, tu si dnes každý musí z více zdrojů udělat sám – je to samozřejmě práce navíc, ale jedině tak to má smysl.
Myslím, že nejde prioritně o papírovou versus elektronickou četbu, protože mnoho „papírových“ čtenářů přešlo na elektronická placená vydání časopisů i knih a kdyby je noviny ještě zajímaly, jistě by si je platili, což nečiní.
Povzbudivá samozřejmě není dnešní „funkční negramotnost“ určitých lidí, a netýká se to jen mladých. Z emailu nepřečtou více než dvě úvodní věty a chápou se mobilu, ačkoliv o pár vět dále je problém vyřešen, volají.
Ano, nejhorší je propaganda, tvrdící, že učení musí být snadné a cokoliv snadné evidentně není, mělo by být na snadné upraveno. To nepostihuje jen výuku matematiky, jde o všeobecný mor.
První bacilonosič byl už věrozvěst Komenský, to bylo to samé v bleděmodrém – škola není a nesmí být žádnou „hrou“, ne prvoplánově. Je to ŠKOLA, to jest soustředění, odříkání, askeze, úporné dlouholeté úsilí. Získávání vědomostí a zkušeností – je zábavné jen myšlenkově, jinak musí jít svým způsobem o řízené utrpení.
To dobře chápou Asiaté a proto je dnes Jižní Korea a další asijské národy na špici, ale bělošskou civilizaci zachvátil onen „mor snadnosti a přístupnosti“ – tam řekněte „škola hrou“ – pomyslí si nejspíše cosi o evropských debilech.
J.A.K. se v tomto ohledu příliš nelišil od dnešní Marxové-Leninové a jiných šílenců, ostatně byl to také fanatický protestant, to je jedno s druhým (ale „Labyrint světa a ráj srdce“ napsal pěkně).
Podobně jako ten teoretik výchovy dětí Rousseau („Emil aneb o výchově“), který dal všechny své děti umřít hlady do siročince. Teorie pedagogiky je takových bláznů plná (ještě o kus větší cvoci jsou v historii psychiatrie a psychologie). Podle toho to vypadá, žádný div.
To se mi líbíTo se mi líbí
Kchodle – technice je stejných cvoků taky dost – jenom v ní funguje rychlejší proces udělení Darwinovy ceny.
To se mi líbíTo se mi líbí
Přesně. Tam se většinou rychle pozná, co funguje a co ne. Co je hodně blbě, krásně vybouchne a pachatele to přitom zabije, což je velká výhoda.
Humanitní obory takovou inherentní ochranu zabudovanou nemají, bohužel.
To se mi líbíTo se mi líbí
BOHUŽEL
To se mi líbíTo se mi líbí
Že dnešní školní zjednodušovači a zabavovači znají jen Komenského jméno a pro jistotu nic víc, to mě zase tak moc nepřekvapuje. U vás kchodle ale ano.
http://www.ascestinaru.cz/skola-hrou-nebo-hrani-si-ve-skole-jaromir-kopecky-o-komenskeho-spisu-skola-hrou/
„Kdo nedbá, aby byl vyučován, toho budeš marně vyučovati, dokud u něho neprobudíš vřelý zájem o učení. Aby totiž toužil po znalostech a proto se roznícenými smysly účastnil vyučování, jiné věci aby odložil a jen tímto se obíral.“
To se mi líbíTo se mi líbí
Myslím, že Komenského znám docela dobře – ostatně jeden můj dobrý známý se několik let podílel na zábavné sinekuře ve Filosofickém ústavu ČSAV v Husovce, kde obýval kancelář „Studium díla J.A.K“, což bylo zdrojem mnoha velmi zábavných historek.
Asi jsem špatně vyjádřil, proč J.A.K. kritizuji: protože zasel do hlav virus, že škola má být především hrou (ačkoliv to v žádném případě netvrdil, je to obvyklé vulgární pojetí), což si modernisté přetlumočili v zábavu. A jako vždy, Komenského „okrajové podmínky“ – jestliže, pokud, když, jen a jen tehdy, … – velkoryse opominuli.
Přesto velký kus viny má, protože „prolomil tabu“ nevhodným způsobem, velmi nerozumně – zkušený člověk by předem věděl, jak blbě tohle musí dopadnout.
To se mi líbíTo se mi líbí
Komenský ve své době a při tehdejší úrovni znalostí nemohl podobné idioty předvídat. Vždyť i jeho teorie byla tehdy tak průlomová, že ji málokdo dokázal vůbec pochopit, natož aplikovat.
To se mi líbíTo se mi líbí
Když si církevní „elity“ (jedno jaké církve) mohou brát na obranu svých sviňáren a debilit samotného Boha, proč by si jiní idioti nemohli brát Komenského.
Vskutku se neodvažuji ani tipnout, co by tak asi Komenský říkal, kdyby viděl juvenilní školství v severských zemích, kam právě on své vize přinesl.
Já si myslím, že na bázi Komenského fungovalo už socialistické školství a zřejmě dílem i školství 1. republiky.
Výsledky byly, zase tedy podle mně, celkem impozantní.
Možná ne ve smyslu nějaké zvláštní péče o extremní talenty, ale obecná vzdělanost, a to i dělnictva, tedy těch tzv. hloupých, byla na nevídané úrovni.
To se mi líbíTo se mi líbí
S hrůzou jsem zjistil že ve výuce budoucích pedagogů se úplně vytratily dějiny pedagogiky – dřív to bylo i součástí DPS – dělostřeleckého rychlokurzu pro i středoškoláky – napři mistry na učilištích. A —- na internátě kde jsem trávil svá středoškolská léta byl na chodbě nápis „Škola bez kázně je jako mlýn bez vody – J.A. Komenský“. Podle mne nejde ani tak o tu hru ale o kázeň – viz definice hry a práce – rozdíl mezi nimi. Ostatně zprznění myšlenky nepotkalo jen J.A.K. – ještě víc to postihlo Herbarta. J.A.K sledoval hlavně efektivitu výuky – ostatně jeho metodu výuky latiny převzali i Jezuiti.
To se mi líbíTo se mi líbí
Opravdu – vliv J.A.K na školství byl značný už po první válce, (a vlastně pořád – vliv jezuitského školství) – ono taky jde o to co pod tou hrou J.A.K myslel – možná by bylo lepší použít pojmu „hravá názornost“ – stačí se podívat do jeho učebnice – ostatně na viki jsou jeho zásady uvedené trefně: (tady je wiki kupodivu berná).
Učit se musí od mládí.
Povinná školní docházka.
Názorné vyučování.
Nutnost určitého stupně vzdělání, horlivost.
Přiměřenost látky k věku.
Vše převádět do praxe.
Vyučovat od jednoduššího ke složitějšímu.
Nutnost stálého opakování.
Žák má být současně učitelem.
Vyučování má být zábavné.
Všimněte si že ta zábavnost je až poslední !
Mimo pedagogiku – zajímavý byl i vliv kazatele Drábíka na J.A.K. i odtud zřejmě pocházejí chiliastické názory J.A.K. – každopádně je Drábík podporoval.
To se mi líbíTo se mi líbí
Když tedy dílo J.A.K. znáte, tím víc mě udivuje, že se pokoušíte o stejný způsob argumentace, jako svého času jistý Edison, když se ve „válce proudů“ pokoušel zdiskreditovat konkurenci zabíjením kdečeho pomocí střídavého proudu.
Ke školním zjednodušovačům, bavičům a inkluzomaniakům přičiním ještě krátkou poznámku: když blbec vyskočí z letadla s batohem kamení, není to vina vynálezce padáku. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Výborné, brtníku, děkuju. Je vždycky osvěžující číst někoho, kdo rozumí tomu co píše.
(Schopenhauer napsal o spisovatelství (cituju popaměti):
Největší část spisovatelů píše, aniž mysleli. Malá menšina začne myslet, když začíná psát. A jen velmi nemnozí napřed myslí a potom píšou. 😀 )
To se mi líbíTo se mi líbí
Bezesporu Vy Kchódle neuznáváte přednášky vedené Morganem Freemanem, protože jsou moc lidové a pro plebs pochopitelné, to potom odborník nevynikne to je jasné.
To se mi líbíTo se mi líbí
Tak ono se o Komenském říká leccos.
Ale o protestantismu se obecně říká (katolíci říkají), že je to přehnaná doktrína, která v důsledku vede k sociálním jevům typickým například pro Norsko a Švédsko – tedy nakonec třeba až k juvenilní justici a sebevražednému sluníčkářství a podobně.
O Komenském jsem taky ještě slyšel, že například tvorbou mapy (ne nutně záměrně, ale kdyby prý chtěl, tak by si dával pozor na to, co dělá) pomohl protestantskému Švédsku, aby snadněji vojensky proniklo do českých zemí (tehdy patřícím Rakousku/Habsburkům).
No a taky jsem slyšel (zase z jiného zdroje), že se vlastně moc nelišil od islamistů, protože prý neprosazoval vzdělání pro dívky, ale jen pro hochy.
Ono je vlastně zajímavé, že Komenský je pro nás Čechy taková obdivovaná osobnost. Přitom to byl protestant, avšak současný český národ vznikl z rekatolizovaného (především) obyvatelstva, navíc v době, kdy kontinuita s předbělohorským státem a jeho kulturou a jazykem byla prakticky žádná.
To se mi líbíTo se mi líbí
důvěryhodná denní „svodka“ ?
To jste si tedy „osvojil pořádně luxusní choutky“ jak řekl sir Humphrey Bernardovi (ale o čistém svědomí 🙂 ).
KDY, ptám se, jsme nemuseli číst mezi řádky? A kombinovat jak to je doopravdy? Už jsem tady kdysi dávno citoval E. Vachka, který už v době WW2 napsal jednu z nejlepších a rozhodně nejrozsáhlejší knihu (v češtině) o válce. Prakticky hlavně z německých, tj. cenzurovaných a propagandisticky infiltrovaných pramenů.
A poznamenal o tom v předmluvě: „ŘEKL BYCH BEZMÁLA, ŽE BY BYLO MOŽNO NAPSATI KNIHU O DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE I NA ZÁKLADĚ TĚCHTO TENDENČNÍCH ZPRÁV A PRAMENŮ, KDYBY SE POSTUPOVALO S POTŘEBNOU OBEZŘELOSTÍ A S URČITÝM DAREM KOMBINAČNÍM.“
Samozřejmě, na inteligenci a dar kombinační kladl u kuchyně důraz už vrchní
polní kurát Lacina.
2) Ta výuka: no, „odříkání, askeze, úporné dlouholeté úsilí“ to snad platí o VŠ, ale děti na základním stupni se mají naučit jenom aritmetiku, trochu těch úsudkových úloh (skryté jednoduché rovnice), trochu té geometrie, tedy hlavně dělat čáry podle pravítka a vzít do ruky cirkulum. A měli by bezpečně umět zlomky.
Jenže je blbě učí, to je ta svízel. A v ovzduší, „je to hrozně těžké, já to taky neuměla“, říká maminka. Pak je vše ztraceno předem.
A na střední škole průběh funkcí, kvadr. rovnici a počítat s komplexními čísly. Umí aspoň polovina studentů vydělit dvě kompl. čísla? Anebo ví, co znamená geometricky umocnit komplexní číslo?
Taky vliv kalkulaček a jiných krámů je nebezpečný; a přitom by se daly zapojit, vč. odpovídajících vědomosti děťátek, které často nemají paedagogové, takže by se učily
obě strany. Což je odjakživa ideál
(V. I. Arnold, který taky občas učil na Université Paris VI, vykládá NEUVĚŘITELNOU VĚC:
při písemce z diferenciálních rovnic zakázal kalkulačky. Dobrý student správně odhadl asymptotiku integrandu, konvergenci příslušného integrálu aby nakonec neuměl bez kalkulačky rozhodnout, jsou-li 4/7 menší než 1…
Arnold to komentuje: kvalitativní teorii dif. rovnic jsem ho učil já, obyčejné zlomky „kompjutěrnyje didaktiki“, takže zlomky vůbec nechápal. )
To se mi líbíTo se mi líbí
Pane Hudec, dnešní Vaše informace je i se závěrem jen hodně povrchním konstatováním reality. Pro komplexnější pohled by to chtělo vzít v úvahu veřejně dostupné výsledky internetových serverů výše uvedených deníků. Nemám čas se tím zabývat (kdysi jsem to dělal, ale není to jednoduché, každý z deníků má ještě řadu podserverů), ale hádám, že tam budou výsledky právě opačné, viz http://www.netmonitor.cz/. Na Netmonitoru byly kdysi k mání zdarma i historické výsledky vždy za jednotlivé čtvrtletí, takže se dal vystopovat trend. A zde byste nejspíš našel i odpověď na otázku, proč si oligarchové kupují redakce tištěných deníků. Zcela jistě také kvůli jejich internetovým verzím. Ta tištěná už opravdu skoro nikdo nečte. Tedy možná v Plzni je to naopak :).
To se mi líbíTo se mi líbí
Nikomu, kdo se podrobněji zabývá internetem, ve vámi, Laco, požadovaném rozboru nebráním.
Jsem stará škola zcela na konci profesní kariéry, internet není tak úplně můj šálek čaje, a tak se soustřeďuji na tištěná média.
Samozřejmě, že je můj rozbor povrchní, neb má jen informativní a nikoliv analytický charakter. Jaký rozbor/analýza na těch pár řádcích? Do skutečné (podle vašeho přání) analýzy se mi nechce kvůli dvěma překážkám – času a chuti. Bylo by to příliš pracné a já pracuji (stále ještě) zásadně jen za peníze.
Zde u Bavorů se jen bavím jako většina návštěvníků.
To se mi líbíTo se mi líbí
„V systému ověřování nákladů periodického tisku jsou publikace distribuované formou předplatného nebo prodávané v pultovém či ostatním prodeji za minimálně 51 % ceny konečné spotřeby pultového prodeje, tj. ceny, která je uváděna na obálce titulu nebo v tiráži. Do prodaného nákladu se započítávají také elektronické verze novin a časopisů prodávané formou předplatného nebo on-line prodeje. Vydavatel za elektronickou verzi musí rovněž inkasovat minimálně 51 % ceny konečné spotřeby hlavního tištěného titulu. Kromě prodaných nákladů je v rámci standardních služeb ověřován i tištěný náklad novin a časopisů.“
http://www.unievydavatelu.cz/cs/unie_vydavatelu/medialni_data/overovani_nakladu_tisku
To se mi líbíTo se mi líbí
Pane Hudec, dorazil jsem z cest a jen bleskově podíval na http://www.netmonitor.cz/online-data-ola
kde jsou například již údaje návštěvnosti za včerejšek, tak například:
Vy píšete o květnových prodejích tištěné MFD 143.000 ks
včera (17. 7.) jen na serveru idnes 974.251 reálných návštěvníků.
Dtto Právo, podle Vás za květen 82.000 prodaných výtisků
ekvivalent Práva na internetu, novinky.cz za 17. 7. 16
1.189.428 reálných návštěvníků.
Prostě tisk je už dlouho nic, internet násobně všechno.
Má to řadu důvodů, například možnost automatického zobrazování reklam, okamžitou aktuálnost, relativní láci atd..
Já jsem také stará škola a rád si počtu kvalitní komentáře a analýzy, jenže holt doba novin, před použitím vyžehlených věrným sluhou a podávaných s anglickou snídaní. jsou záležitostí přelomu 19. a 20. století.
To se mi líbíTo se mi líbí
Zdánlivě radostná událost. Ale uvědomme si, že zdaleka ne všichni občané holdují internetovým či televizním zprávám a INFORMACÍM.
Kde jsou ty časy kdy každý malorolník ze samoty (znám to z vlastního okolí) si předplácel Zemědělské noviny nebo Rudé právo a nosili mu to denně až domů … to není stýskání po starých časech, to je stýskání po touze po informacích.
To se mi líbíTo se mi líbí
My jsme se s manželem rozhodli, že namísto kupování papírových deníkových a týdeníkových hovadin pošleme pár kaček všelijakým nezávislým zdrojům – naposledy Slobodnému vysielači, zatím mne mrzí jeden tisícikorunový příspěvek Britským listům, ale to bylo v době, kdy se ještě daly číst, než Čulíka někdo „koupil“. Nyní jsme si dovolili jedno předplatné a to jsou Literární noviny. Kromě toho kupujeme přehled TV. Na nás by asi tiskárny a mediální domy zdechly ještě rychleji než se to nyní jeví.
To se mi líbíTo se mi líbí
Já platím jediné periodikum a to prosím Zprávy váženého spolku Svatobor, o jehož existenci zde před již delší dobou informoval neznámý přítel. Za což mu dodatečně srdečně děkuji, senzační zdroj poučení a národní hrdosti v provedení luxusní češtiny!!! A to je naprosto všechno, co hodlám podporovat. Ty propagandistické pololži mezi reklamou si můžou všichni strčit za klobouk – leví i praví, všecko jedna neobjektivní banda, stačí že přispívám na to neumětelství v ČT. A to moje maminka prodávala v PNS půl života a její ruce vonící tiskařinou cítím dodnes….
To se mi líbíTo se mi líbí
Noviny se mně dostanou do ruky jednou za dva roky, když čekám s autem na STKáčko. Přečtu si článek od K. Steigerwalda ( do půlky ), noviny odložím a těším se, co napíše za další dva roky, což bude letos v prosinci. Pokud tam bude něco, co napíše novinář a ne presstitut, podám hlášení.
To se mi líbíTo se mi líbí
Steigerwald už do deníků nepíše hodnou dobu. Snad dva roky? Kdy jste byl naposledy na STK? 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Z Rosťova textu se dá vydedukovat že v prosinci 2014 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
kchodle,
budu asi jediný který s tímto názorem nebude souhlasit
„Většina lidí nekupuje noviny převážně z důvodu celkové prolhanosti a manipulativnosti“
Podle mě jde pouze a jenom o peníze.
Vysvětlete mi proč by měli lidé utrácet za něco k čemu se dostanou úplně zdarma?
Např i zde se velmi často objevují odkazy na Parlamentní listy,což naznačuje,že se lidem ty články líbí a hlavně,že ty články,rozhovory jsou ta jejich krevní skupina,ale chtěl bych vidět prodej tištěných Parlamentních listů,byly by na tom stejně jako všechny ostatní deníky.
Náklad novin jde dolů všude kromě Asie,znamená to tedy,že jedině v Asii jsou noviny nemanipulativní a neprolhané?
Nechce se mi tomu věřit,rád bych znal váš názor.
Vývoj nákladu tištěných novin ve světě v roce 2015
meziročně (vs. 2014) za období pěti let
Asie +7,8% +38,6%
Severní Amerika -2,4% -10,9%
Latinská Amerika -2,7% -1,5%
Střední Východ a Afrika -2,6% -1,2%
Evropa -4,7% -23,8%
Austrálie a Oceánie -5,4% -22,3%
To se mi líbíTo se mi líbí
Velmi případná poznámka, taky mě to mělo napadnout, sakra 😦
To se mi líbíTo se mi líbí
Máte pravdu, trochu o tom něco vím, sice ne z deníků, ale prodej tištěných periodik (jakýchkoliv) jde stále dolů a stoupají navštěvy na webech.
To se mi líbíTo se mi líbí
Někteří lidé také kupují noviny proto, aby měli čím zatápět v kamnech.
To se mi líbíTo se mi líbí
Zdá se mi, že jste si víceméně odpověděl sám svým dalším příspěvkem o časopisu Reportér. Jak je vidět, „tak trošku“ jde také o obsah.
Netvrdím, že prolhanost je jediným důvodem ignorování denního tisku, napsal jsem „převážně“. Ale zdá se mi, že je to podstatný faktor, protože bývalí čtenáři novin – řekněme spíše horní polovina obyvatelstva z hlediska příjmu a vzdělání – nemusí ani dnes hledět na 20 korun za noviny.
Jde spíše o to, že noviny jsou prostě špatné.
Zaujal mě vývoj nákladu novin v Asii, který uvádíte. To je tím zajímavější, že tam je penetrace „malé elektroniky“, tedy různých čteček a velkých mobilů mezi populací o dost vyšší než u nás, žluťáci jsou prostě technologičtí nadšenci. A přesto oblibu získávají čím dál více noviny.
Naopak, z čísel vyplývá, že nejvíce náklad tisku utrpěl „na Západě“ – souvislost s čím dál větší prolhaností může být jen náhodná, samozřejmě.
To se mi líbíTo se mi líbí
Sociální sítě sežraly zpravodajství. Ohrozily financování novinářské práce, provozované ve veřejném zájmu a vytvořily éru, v níž má každý svá vlastní „fakta“. Důsledky ochromují nejen novinářskou práci, varuje Katharine Viner, šéfredaktorka deníku Guardian, http://blisty.cz/art/82968.html
(Deníku, který také tu a tam upřednostňuje vlastní „fakta.“)
Blbý na tom je akorát to, že na sociální sítě a konkrétně Facebook zpravodajská média lezla dobrovolně a ráda. Teď zkrátka Mark Cukrová hora usoudil, že lákání skončilo a nastal čas řádně dojit.
http://www.lupa.cz//clanky/media-verici-v-zazrak-na-facebooku-by-se-mela-poucit-z-osudu-zyngy/
To se mi líbíTo se mi líbí
Renesance tisku
Proč tisk i v době internetu čile žije a proč se papírové časopisy stále vyplácejí? Odpověděla listopadová mikrokonference Médiáře.
Dlouho se mluví o krizi tištěných médií, papírová periodika přitom navzdory digitalizující se době zažívají renesanci. Časopisů a speciálních vydání na českém trhu přibývá, papír je logickým doplňkem webů a dalších aktivit moderních vydavatelství a stále podstatným nosičem kvalitní inzerce.
http://www.mediar.cz/renesance-tisku/
Reportér: tisk přináší 90 % inzerce i předplatitelů
Po čtrnácti měsících existence prodává měsíčník Reportér Roberta Čásenského na papíře kolem 27.000 kusů. Převažují přitom hromadné firemní odběry za nižší cenu.
Z ekonomického pohledu je pro Reportér zásadní tištěné vydání, digitální je doplňkem jak z pohledu prodaných předplatných, tak inzerce. „Naši čtenáři se zhruba v 90 procentech rozhodli vybrat kombinaci digitálního a tištěného obsahu. Přestože digitální předplatné je o 150 korun levnější [kombinace je za 500 Kč, digitální za 350 Kč – pozn. red.], dává mu přednost jen asi desetina našich předplatitelů,“ popsal Čásenský. Zájem o abonmá samostatné tištěné verze je podle něj zanedbatelný, a to z jednoduchého důvodu: tištěná verze i kombinace tisk-digitál stojí shodně 500 Kč, lidé tedy většinou volí druhou možnost.
„Podobný poměr vidíme i po obchodní stránce. Víc než 90 procent příjmů z inzerce pochází z tištěné verze časopisu,“ doplnil šéfredaktor.
http://www.mediar.cz/reporter-tisk-prinasi-90-inzerce-i-predplatitelu/
To se mi líbíTo se mi líbí
To se mi líbíTo se mi líbí
Televizor vyhozený z okna trefil do hlavy tříleté děvčátko
V kritickém stavu je tříleté děvčátko, které v úterý trefil do hlavy televizor vyhozený z okna v pátém patře paneláku na košickém sídlišti Luník IX. Malá Adriana utrpěla zranění mozku a je udržovaná v umělém spánku. Je po neurochirurgické operaci a lékaři jsou v prognózách opatrní.
https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/134191-televizor-vyhozeny-z-okna-trefil-do-hlavy-trilete-devcatko.html
To se mi líbíTo se mi líbí