Sázejí anglosasové na občanskou válku v Evropě…?


Po úspěšně vykonané práci spojené s vyvedením Británie z tonoucího Titaniku EU, se britský premiér Cameron vydal na návštěvu ke Královně, aby poreferoval o odvedené práci a poté obdržel její souhlas se svou rezignací. Britská vládnoucí elita předvedla všem evropským zemím praktický příklad hájení národních a státních zájmů.
Mimochodem, informační agentura „Regnum“ už v říjnu roku 2014*) předpověděla právě takový scénář vývoje událostí: „…Minulý týden britský premiér znovu potěšil všechny, a především Němce, kteří nesou hlavní tíhu nákladů udržení celé chatrné geopolitické konstrukce EU nad vodou, svým prohlášením, že do konce roku 2017 se v Británii uskuteční referendum k otázce dalšího setrvání království v EU. Je zajímavé, že sám Cameron, který navrhuje myšlenku referenda, sám vystupuje proti odchodu Británie z EU. Referendum ovšem občanům země navrhl. Vidíte tu polyfonii myšlenek v jedné hlavě? Soudě podle toho, jak demokraticky a otevřeně provedla britská vláda referendum ve Skotsku, neměly by výsledky budoucího referenda o členství Británie v EU vyvolávat žádné otázky – Británie nehodlá napříště tento banket financovat.

Proč Británie chce z EU odejít? Důvody jsou jednoduché – EU byla vytvářena nikoli kvůli zformování jednotné Evropy, ale proto:

a) Aby byly geopoliticky spoutány plány Německa po jeho sjednocení; a

b) Aby byla spoutána ekonomická síla sjednoceného Německa nezbytností podpory neefektivních ekonomik zemí Východní Evropy. A teď přišel čas nechat Německo s evropskými problémy samotné, ale udělat to tak, aby Británie nenesla žádnou odpovědnost a žádné náklady ze svého členství v EU“.

Britové ukázali, že kterýkoli podepsaný papír nemá cenu, jestliže začíná být v rozporu s realitou. Pokud analyzujeme nový status Británie a nové rozložení sil v Evropě a ve světě, lze poznamenat následující:

1.Británie patřila do trojice čistých dárců EU. Teď odmítla financovat celoevropské rozpočtové výdaje, na které vydávala ročně 11 mld.eur, plus 1 mld. v rámci společné zemědělské politiky a další miliardu stála Británii regulace britských trhů obchodu a služeb. Celkem tedy 13 mld.eur ročně. Teď tuto ztrátu někdo musí kompenzovat. Tím „někým“ mohou být jen Německo a Francie. Ty ovšem ze známých důvodů toto dělat nebudou – „sami mají málo“. Proto bude tato suma prostě odepsána z příjmové kapitoly EU a v důsledku toho dojde ke krácení evropských programů.

2.Ve vojenské oblasti referendum nic neovlivnilo. Británie zůstává členem NATO. Nicméně vojenský rozpočet teď bude optimalizovat bez ohledu na EU. Ovšemže obrannou politiku EU ovlivňovat už nebude moci.

3.Británie vystoupila ze společné migrační politiky EU a teď může plnoprávně uzavřít své hranice před migranty, nelegály a dalšími. To bude pozitivně přijato konzervativní částí britské společnosti. To se stane dalším argumentem euroskeptiků v Německu, Francii a dalších zemích „staré Evropy“ pro nátlak na vlády a prosazování otázky o analogických opatřeních ve svých zemích.

4.Británie odchází ze společné zahraniční a obchodní politiky s EU. Znamená to, že Londýn naváže s Washingtonem ještě těsnější vztahy, navíc už příznivý signál na to téma z Washingtonu zazněl. Znamená to, že před nastávajícími zkouškami dochází ke sjednocení dvou částí světového globalistického ostrova, protože část třetí – Japonsko, podle posledních jeho gest v Rusko-japonských vztazích soudě, se nejspíš přimkne spíše ke Kontinentální koalici s Ruskem a Čínou.

5.Britská libra zlevnila o 8% a zvýšila možnosti národního exportu. Společně s tím londýnská City upevnila své pozice světového finančního centra.

Tak svým odchodem Británie, v podmínkách vážné politické, ideologické a hospodářské krize, přeloží veškerá politická a ekonomická rizika na zbylé dva sponzory EU – Německo a Francii. Elity těchto dvou zemí velmi dobře pochopily, že je Britové podrazili tím, že na ně pověsili celou Evropu a teď úspěšně zdrhnou „celí v bílém“. Teď Británii nikdo neobviní z rozvrácení EU. Kdyby to ovšem udělali zbylí – Německo nebo Francie, celá vina by padla na ně. Právě s tím souvisí tvrdé prohlášení politiků těchto dvou zemí, že Británie musí zahájit proceduru odchodu z EU co možná nejdříve. Chápou totiž, že je drahý každý měsíc.
Pochopili tedy, že strategie rozšiřování EU končí. Především – jak je možné agitovat za členství v organizaci, ze které vystupují její zakládající členové? Za druhé pak – strategie rozšíření narazila na banální deficit zdrojů a dostala se do slepé uličky. Britové si to uvědomili a „vzali roha“. Jak se „stará Evropa“ z této krize bude dostávat, to je otázka. Možná, že protiruské sankce přibrzděné Německem a Francií, přestanou fungovat – zvláště v podmínkách, kdy Británie ukázala, o čem je nutné reálně přemýšlet – o svých národních zájmech a ne o slovutném evropském bratrství. Že takovou obchodní válku Evropa nepotřebuje.
O tom, že královská rodina, vláda a londýnská City, tedy celá politická a finanční elita Británie, má zájem na odchodu země z EU a tedy na kladném výsledku referenda, jsme v OSKRAFTu psali už počátkem letošního května: „boj o odchod Británie z EU vede ve vládě mocenská skupina včele s královskou rodinou. Tato skupina si nepřeje padnout do naprosté podřízenosti Washingtonu po uzavření dohody o TTIP mezi USA a EU.
O tom, že za ideou odchodu Británie z EU stojí právě královská rodina, svědčí celá řada faktorů. Uveďme jeden jako příklad: Koncem dubna více než stovka šéfů velkých britských finančních společností zveřejnilo dopis, ve kterém uvádí důvody svědčící ve prospěch odchodu z EU. Podle jejich názoru, v případě zachování členství v evropském bloku, je nestabilita eurozóny reálnou hrozbou pro rozvoj finančního sektoru a služeb v Londýně.

Kombinaci Britů vidíme ve dvou tazích:
Za prvé – Buckinghamský palác nechce, aby výlučně USA vojensko-politicky a ekonomicky kontrolovaly zbytek světa nepatřící do Britského společenství (a po uzavření dohody o TTIP i totální ekonomickou kontrolu na Evropou), protože v takovém případě se geopolitický a finanční význam Británie i londýnské City, výrazně sníží.
Za druhé – Po odchodu z EU a po podpisu TTIP mezi USA a EU, uzavře Británie vlastní dohodu s USA o zásadách dvoustranného obchodu, bez ohledu na mínění EU (Washington už den po Brexitu tuto myšlenku vyslovil). Tím si Británie, s pomocí členských zemí svého Společenství, zajistí podstatně vyšší úroveň politické a ekonomické nezávislosti, než ostatní země EU“.           Tak se naše předpověď dvouměsíční dávnosti plně potvrzuje.

USA tato situace velmi vyhovuje. V podstatě je britský odchod z EU přípravnou etapou k ultimátu anglosaských elit franko-německému spojenectví: – buď podepíší TTIP, a to znamená degradaci Evropy ve finančně-průmyslovou kolonii USA a Británie, nebo začnou Evropu potápět do občanské války, aby zničili koncový bod Hedvábné stezky, na které je postavena čínská koncepce rozšíření svého globálně politického a finančně-ekonomického vlivu. To by znamenalo úder Číně, Rusku i celé kontinentální Eurazijské integraci: – nebude-li Evropa, nebude kam směřovat proud zboží a dostávat za něj finanční tok, nezbytný na rozsáhlé a drahé infrastrukturní projekty.
Úspěšný výsledek Brexitu znamená, že anglosasové už v minulém roce došli k závěru, že zabránit integraci Eurasie do ekonomického celku pod vedením Ruska, Číny a Německa – už nedokáží. Připomínám, že původně bylo referendum o Brexitu britskou elitou plánováno až na rok 2017. Potom ale bylo přijato rozhodnutí prudce celý proces urychlit. A došlo k tomu poté, co se ukázalo, že Ukrajina nebude tou záminkou, která umožní postavit proti sobě Rusko a Evropu a spustit mezi nimi novou železnou oponu.
Proto namísto vedení války ve stylu „vládce hory“, na což už nemají síly, rozhodli se jednoduše shodit oponenty o úroveň níž, udeřit na nejslabší článek této možné geopolitické aliance – na EU. Opakuji, že tvrdá reakce evropských elit svědčí o tom, že si tento scénář uvědomují a jsou velmi znepokojeny dalším historickým britským podrazem.
Jaké mohou být v těchto podmínkách varianty reakce Německa a Francie na tradičně mazanou hru Británie? Jen jedna – iniciovat jednání o nové smlouvě zemí EU, potom postupně zvedat sázky, a ve skutečnosti – vydírat ostatní země, především Východní Evropy, novými požadavky a poté rozpustit organizaci, která nesouhlasila s novou smlouvou. Mimochodem – tuto hru (aniž by nejspíš chápal, v čí prospěch by se skutečně hrála), už navrhl k realizaci polský prezident Kaczinski.

Obecně vzato, si odchod Británie z EU vyžádá od Německa a Francie (i ostatních zemí „staré Evropy“) nejen rozpuštění EU, aby ochránily svoje země před mnoha riziky, spojenými s její další existencí, ale i odchod z NATO. Protože jen protiteroristická a následně i vojensko-politická spolupráce s Ruskem může ochránit Evropu před anglosaskými sítěmi „Gladio“**) které, soudě podle úspěšné série teroristických akcí v evropských městech, jsou ve velkolepé formě.
Alternativou spojenectví s Ruskem je pro Evropu buď sklouzávání do občanské války, nebo přeměnu v radioaktivní poušť – tedy zničení v každém z obou těchto případů.
Proto v podmínkách, kdy anglosasové otevřeně vedou hru výlučně ve vlastním zájmu, nemá spojenectví s Ruskem pro Německo, Francii a další země staré Evropy nejspíš alternativu.

Zdroj: http://ostkraft.ru/ru/articles/1771

*) https://regnum.ru/news/polit/1853849.html

**) – Operace „Gladio“(z lat. Gladius-meč) – název tajné operace NATO k vytvoření sítě tzv. „skrytých organizací“ zpočátku v Itálii, později v řadě dalších zemí, které měly operovat proti případnému vpádu vojsk zemí Varšavské smlouvy (VS) do Západní Evropy. Po rozpuštění VS tyto tajné jednotky (angl. „Secret Stay-Behind Armies“ ) rozpuštěny nebyly …

hroch-hlava

Příspěvek byl publikován v rubrice hroší kůže se štítky , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

36 reakcí na Sázejí anglosasové na občanskou válku v Evropě…?

  1. jaa napsal:

    To nemá chybu a to tam není zmíněno, že původně, pokud mne paměť neklame byla ejúnie zdůvod’nována nutností vytvořit obranu a protipoĺ emerice.
    Dík za překlad

  2. vittta napsal:

    Mě tam nesedí ta věc, proč tedy Německo a Francie Brexit svou idiotskou migrační politikou umožnili, když jinak tak dobře znají důsledky Brexitu.
    A ani dneska není nijak vyloučené EU stmelit.
    Tvrdá repatriace odmítnutých azylantů, rázná ochrana hranic EU, smetení všech možných kvót halasným označením za nedemokratickou zvůli a zavedení právní rovnoprávnosti mezi migranty a původními občany EU v pohodě nejen zachrání, ale ještě posílí.
    Obnovit důvěru v EU je stále ještě možné, ba relativně snadné.
    Jenže…musely by padnout hlavy.
    Merekolová chce tu Junckerovu, ale ona bude třeba spíše ta její.
    Nový, „demokratický“ rázný kancléř oslabí fašistické tendence a za rok je tady klidek.
    Jenže….dokáže to ještě Evropa?

    • jaa napsal:

      Vy o někom takovém víte…..

      • vittta napsal:

        Ne, ovšem byla to čistě jen teoretická úvaha.
        Jako obyčejná prcguma nemohu vědět, jak jsou na tom různá mocenská křídla uvnitř EU, ale kdo znal Hitlera v r.1922, že jo…

    • Kamil napsal:

      Jak už jsem psal nedávno, má výše uvedená konstrukce/spekulace o plánu „britských elit“ a brexitu s jasným cílem vystoupit, atd., jednu zásadní chybu: je vyslovena až po oznámení dosažení potřebného (k úspěšné realizaci plánu) výsledku referenda!
      Co by se stalo, kdyby brexitu – souhlasu s vystoupením z EU – nebylo referendem dosaženo ani v tomto příspěvku explicitně uvedeno není. Máme tomu rozumět tak, že autoři textu tím skrytě naznačují (?!), že plán by mohl/měl být realizován (v modifikované podobě) i při výsledku „remain“?!
      Tato varianta realizace plánu je však jen málo pravděpodobná, i když kdo ví (koho z nejmocnějších – skutečně vládnoucích elit – by zajímaly následné problémy a spory některých méně mocných, zejména politiků potřebujícich (z ekonomických/politických důvodů) zůstat či odejít).
      Celé je to velmi podivné, a ověřitelné informace pro realisticky vypadající závěry nejsou k dispozici (alespoň ne pro nás občany, jimž podle naší ústavy patří ta veškerá moc, ale reálně ne moc…). Nicméně, zmíněná „válka“ by asi zapadla do obou variant, jen by se poněkud lišily nepřátelské strany i její charakter. Pak by mohlo být (nám občanům EU zatím skrytých) cílů dosaženo i bez ohledu na výsledek referenda.

      • jaa napsal:

        Je takový hloupý zvyk – že referenda a pod. se opakují – dokud není dosaženo žádaného výsledku…

        • vittta napsal:

          Za žádaný výsledek je v tomto případě považováno oboje.
          Hodně se mluví, že Britové nějak nakonec stejně v EU zůstanou, dle zrádných plánů skrytých šedých elit, ale pozadu nemohou zůstat ani ti, kteří naopak vidí za Brexitem mazaný plán, který rovněž šedé elity kdesi spřádají.
          Normálka.

          • Kamil napsal:

            Takže klasické: neříkám tak ani tak, ale na moje slova dojde?
            Ti analytici to mají dobré, ať se trefí, nebo jsou úplně vedle (viz výše), mají vždy „pravdu“.

  3. vonrammstein napsal:

    Článek naprosto výtečnej-až na předposlední souvětí. Fakt skvělý, měl jsem z něj radost, dokud jsem se nepročetl k „Alternativou spojenectví s Ruskem je pro Evropu buď sklouzávání do občanské války, nebo přeměnu v radioaktivní poušť – tedy zničení v každém z obou těchto případů.“
    Tak to kurva prrrr. Jakože bez spojenectví s Ruskem jsme mrtví tak jako tak? Tak to ani hovno, soudruzi. Když jsme tady zakládali stát, vy jste si ještě odřezávali pirožky zatepla z čerstvě ulovenejch zubrů. Obešli jsme se bez Ruska docela dobře celý staletí a obejdeme se i do budoucna.
    Nemám nic proti spolupráci a obchodu s Ruskem, ale pokud mi nějakej Rus bude vyhrožovat zánikem, když s ním nebudu spolupracovat, zanikne sám dřív, než tu myšlenku stihne dokončit.

    • Petrpavel napsal:

      Takovým „maličkým“ problémkem je fakt, že jedině za spojenectví s Ruskem (SSSR) a Čínou jsme byli silní a nedotknutelní, že byl udržen v naší kotlině mír a rovnováha sil, což není málo. Teď ta jistota kamsi vyprchala.
      Mám pocit, že zánikem, když s ním nebudeme spolupracovat na zániku celého světa, nám nevyhrožuje Rus, ale někdo úplně na jiném konci zeměkoule.
      Náboženské vyznání ani politická orientace by neměly být důvodem k nerespektování reality.

      • Bavor V. napsal:

        Ono to zase takové „spojenectví“ nebylo. Prostě jsme spadli do sféry vlivu SSSR a bylo vymalováno. Hesla se vytvořila až později.

        • Petrpavel napsal:

          Jistě, tak tomu bývá s trpaslíky.

        • Petrpavel napsal:

          Zvlášť když polovina našeho bývalého státu vyhrála válku spolu se SSSR a druhá polovina ji prohrála spolu s Německem …

          • jaa napsal:

            Hm proč je to vždycky na poloviny? by mne zajímalo. povídalo se že i angláni taky byli napůl pro sebe a napůl pro němce. Jestli fo nebylo tou šlechtickou mixací mezi evropskou honorou…. Budou-li pokračovat tradičně – tak je to taky důkaz toho, že historie se opakuje.

            • Kamil napsal:

              Stručně: nikdy to nebylo na poloviny! Jen na části, o různé velikosti, atd.

            • jaa napsal:

              🙂 bylo by zajímavé vědět – jak by dopadlo referandum kdyby bylo v té době – zda pro či proti s němci

            • Petrpavel napsal:

              Vždycky je nutný Kamile nějaký oblouk. Souboj Zeman vers. Schw. taky nebyl padesát na padesát ač to tak na pohled vypadalo, vždy jde o to která a jak velká menšina rozhoduje. U souboje těch dvou rozhodlo kdo šel k volbám, tehdy o to kdo vládl v Čechách a kdo na Slovensku, takže zase volby ač je to k nevíře …
              Šlechta a kapitál byl a je vždycky nadnárodní, přesněji protinárodní, protilidový, o tom „jaa“ nepochybuji.

      • vonrammstein napsal:

        A vždyť to není pravda. Než sem Rus vpadnul-nejdřív svým vlivem a později fyzicky-, nijak strašlivě jsme tu nestrádali. Naopak, země si vedla dost dobře. Proti spojenectví nic nemám, pokud ovšem nemá podobu okupace.

        • okolojdoucí napsal:

          Nevěřícně kroutím hlavou, co jste napsal. Před Ruským vlivem tu byl Protektorát, Herrenvolk a Untermenchen. A země si vedla dost dobře???!!! Rusové se do Střední Evropy dostali jak? Sanitární kordon svého druhu chtěli ve Střední a Východní Evropě proč?

          My jsme na to doplatili, o tom žádná, ale postoj Rusů po té, co jim Němci s podporou téměř celé kontinentální Evropy vybili miliony lidí a zničili stovky měst, je celkem pochopitelný. A Vy na to, jak sem Rus vpadnul???!!!

          Okupaci v 68 roce odsuzuji, ostatně Sověti na ni doplatili ztrátou naší důvěry. Musím ale uznat, že se v dnešní době potvrzuje správnost jejich obav ze ztráty kontroly nad „nárazníkovým pásmem“. Jejich skutečný soupeř, anglosaské elity, ten se nezakecá, a využije všeho, včetně našich idealistických či naivních představ, k tomu, aby se zcela realisticky a pragmaticky přiblížil k jádru Ruské civilizace a zvětšil tak pravděpodobnost úspěchu případného útoku a jejího zničení. Pak už si konečně povedeme dost dobře, že?!

    • hans napsal:

      No, pr. Kyjevská Rus a české knížectví vznikly ve stejné době, koncem 9. století.

  4. Petrpavel napsal:

    Teprve pokud budeme vycházet z mnohokrát potvrzené premisy, že Británii (a Německo, Francii, …) nějaké Československo natož Česko vůbec nezajímalo, dostaneme se k reálnému pohledu na brexit a politický (hospodářský reálně nemůže nastat) a měnový rozpad EU. Měl by a mohl by nám být lhostejný, kdyby naše „elity“ zastávaly a chránily naše zájmy. Kdyby …

  5. Slim napsal:

    Britští voliči by se divili, jak rafinovanou hru vlastně hráli…🙂
    Tak pitomé články určitě nestojí za překlad

  6. kchodl napsal:

    Díky za předklad panu Hrochovi, opět velmi zajímavé.

    Je to pěkná ukázka politologických podvodů pomocí zpětné racionalizace neočekávaných událostí. „Předvídání“ historie a vymýšlení chytrých argumentů, proč se věci staly, jak se staly. A v závěru brutální ukázka velkoruského mesianismu.

    Chybí už jen „Pjakinovské“ blábolení o prediktorech a významu barev na vlajkách, o tajemných signálech zasvěcenců pomocí barvy šatů partnerky politika. Ale s Pjakinem je alespoň sranda, je to šoumen.

    Přitom 90% argumentů je úplně lichých, když se na to podíváte rozumem. Jaký je vliv královské rodiny ? Už pár století poměrně nicotný, Windsorové už opravdu nevlastní Anglii a Wales, nerozhodují o ničem, ani oficiálně ani neoficiálně – jejich vliv je jenom kulturní a ceremoniální. Jistě by se našlo mnoho věcí, se kterými královská rodina v posledních letech nesouhlasila, ale to je tak všechno, co s tím mohla dělat, řečeno s Cimrmanem.

    Jistěže Britové chtějí Brexit, z mnoha důvodů je pro ně opuštění Uhnije výhodné. Včetně bohatých průmyslových a finančních kruhů, i City. Pro USA je to celkově nevýhodná situace – ztrácí tím část atlantické vazby na Evropu, ačkoliv v americké politice panuje delší dobu dichotomie – část amerických kruhů Brexit vítá.

    S čím se dá určitě souhlasit, je snaha Amíků o oddělení Evropy od Ruska novou železnou oponou a znemožnění osy (Paříž)-Berlín-Moskva-Peking. Rozpoutání chaosu a zničení právního, obchodního a sociálního prostředí, i pomocí TTIP. Bezpochyby dojde (a vlastně už došlo) na operace typu „Gladio“, řízená migrační vlna není nic jiného, než vydírání chaosem a rozvratem.

    Amíci zcela jistě mohou v západní Evropě vyvolat, alespoň lokálně, občanské války nízké intenzity, rasově-nábožensko-kulturní: kozomrdi proti původnímu obyvatelstvu.

    Už si to v malém vyzkoušeli ve Francii několikrát, na severu Afriky a na Blízkém východě ve velkém. I na Ukrajině. Selhali v Moldávii a Kazachstánu, Bělorusku a vymkla se jim i Gruzie. V Pobaltí se opírají jen o místní nacionalisty až nacisty, obyvatelstvo sice určitě Rusy nemusí, ale Amíky po té zkušenosti už také ne – jakékoliv příští volby budou proamerické strany jen ztrácet.

    Pokud je to vydírání směrem k TTIP, Amíci „spláčí nad výdělkem“, protože díky migraci se dostanou k veslu ve všech zemích národní kruhy, které mají na TTIP jasný názor – odmítnout. Zdá se, že vše selhalo na špatném načasování, protože TTIP se nestihla včas podepsat. Brzy dojde na volby a to uzavře všechny americké možnosti v tomto směru. Dá se to charakterizovat tak, že Amíci selhali těsně před cílem, protože přestřelili. Moc „tlačili na pilu“.

    Válečná argumentace NATO je už pasé – a byla vždy, protože možnosti útoku na Rusko nikdy žádné ve skutečnosti nebyly – dokud má Rusko strategické a taktické jaderné zbraně, není „velká válka“ ve stylu napoleonského nebo hitlerovského tažení možná. Jedině za podmínky naprostého rozkladu Ruska, posíleného například teroristickou válkou jako v Sýrii nebo Jugoslávii.

    Za podmínky efektivního jaderného odzbrojení Ruska, a to úplného – protože ke zvratu z „téměř vítězství“ na apokalypsu stačí jedna jediná neovládnutá raketonosná ponorka: 12 až 20 raket po deseti hlavicích v řádech stovek kilotun, odpálených z polárních oblastí, kde se tomu nedá žádným PRO zabránit, znamená konec jakýchkoliv úvah o „krátké vítězné válce“. Byla by to naprostá katastrofa útočníka, kterou by nevyvážilo nic – i kdyby to tím skončilo, no a to by neskončilo: minimálně by nastala lehká „jaderná zima“, doprovázená radiačním zamořením (nejen) útočících zemí dosud nepředstavitelných rozměrů. Raketojaderné zbraně jsou zkrátka strašné.

    Rusko není Irák, Sýrie ani Jugoslávie. Je to vnitřně velmi soudržná říše, trvající celá staletí, spojená společnou kulturou, historií, prolitou krví, příběhy a legendami. Ani za Jelcina nedosáhl rozklad natolik hluboko, aby se Amíci k něčemu doopravdy dostali – získali jen pár šušňů a ovládli pro ně významné instituce, jako třeba centrální banku nebo tvorbu ruské ústavy – jenže to v ruském kontextu neznamená to samé jako v americkém, v tom spočívá jejich fatální omyl. Není to dobytí země až na dno, jako by to bylo, kdyby to samé někdo udělal USA. V ruském případě to znamená velmi málo, protože rozhodování jde úplně jinými cestami.

    Vadí putinovcům Ruská centrální banka a kompadorská prozápadní vláda ? Jistětě vadí, ale ne natolik, aby je nechali zmizet v gulagu, oficálně zatkli pro vlastizradu nebo je pozabíjeli na ulici „neznámí zločinci“. Ne, že by nemohli, ale není to pro ně v součtu výhodné, z čistě vnitropolitických důvodů. Ořezávají jejich vliv jinými způsoby – a do jisté míry je také zneužívají proti jejich skutečným pánům.

    I co se týče konvenčního útoku, je to nesmysl – i kdyby válka nepřerostla v jadernou, což je nesmysl ještě větší. Ruské konvenční síly sice nejsou schopné obsazení Evropy a útoku až do Calais, jako za Sovětského svazu, ale ubránit své území dokáží zcela spolehlivě. Už jen díky převaze v PVO, pozemním vojsku a dálkovém dělostřelectvu – proti tomu nemá NATO včetně USA žádnou šanci, při přepadení hitlerovského typu. K tomu je zde logististický problém – konvenční útočná válka potřebuje ohromná množství materiálu, jehož hromadění a doprava při dnešních možnostech dálkového průzkumu žádné náhlé přepadení nedovoluje.

    Všechny přelomové výzbrojní programy Amíků od 90. let selhaly, „neviditelné letouny“ jsou technologická a rozpočtová katastrofa. Pozemní síly mají v rozkladu, uzpůsobené 25-ti letům „války“ s negramotnými pasáky ovcí a koz. Dělostřelectvo NATO je minimální a zastaralé, tankové armády téměř neexistují, jejich technika pochází z 80. let – ačkoliv modernizovaná, žádnou technologickou převahu proti Rusákům nemají. Evropská větev NATO je pro útok na Rusko stejně pofidérní, jako byly armády spojenců nacistického Německa. Americká armáda má necelý půl milion vojáků zařazených mezi bojové síly, ale skutečně bojová je ani ne polovina z nich, navíc jsou rozstrkáni na 1000-ci amerických vojenských základnách po celém světě, vedou desítky „malých válčiček“ najednou. Personální úroveň je ubohá, s klesajícím trendem. Slušná síla je jenom marína (USMC) a námořnictvo, ale to proti pevninskému Rusku není mnoho platné – může dělat námořní blokádu, ale to by znamenalo pouze to, že Rusové nebudou mít argentinské bifteky a chilské červené.

    Může taková „síla“ zútočit na Rusko ? Nemůže.

    Válečné „řinčení bubnů“ má za cíl budování obrazu nepřítele, zasévání strachu – z důvodu ovládání mas. A samozřejmě, peníze, tedy zisky zbrojních korporací, v tomto případě amerických, na úkor evropských daňových otroků.

    Jestli nějaká válka v dohledné době bude, bude to „malá válka“ v západní Evropě proti kozomrdům, tedy něco na způsob rekonquisty, v provedení „lite“. Tedy teroristické útoky, přerůstající místně v regulérní frontový boj, „trestné“ výpady na území protivníka, Jako za 30-ti leté války, jen s moderními zbraněmi. Něco jako vidíme v Sýrii, například, až na to, že se to bude odehrávat přímo v západní Evropě.

Komentáře nejsou povoleny.