K dopisu tureckého sultána … Michail Deljagin


Turecký prezident R.Erdogan poslal ruskému prezidentu dopis s omluvami za zničení našeho letadla a zabití našeho letce loni koncem listopadu. Turecká média o tom informovala s velkým zpožděním, turecké oficiální kruhy to zpočátku přešly mlčením, takže hlavním zdrojem informací byly ruské oficiální weby.
Nabízí se otázka, co se tak najednou děje, co se stalo, a hlavně, co s tím má dělat Rusko, protože jsme od Turecka požadovali omluvu za spáchaný zločin velmi dlouho, nakonec jsme je dostali – ale co teď? Hned se objevili lidé, kteří začali prohlašovat, že teď se obnoví práce na výstavbě „Jižního proudu“ – plynovodu přes Turecko, že se hned naplní turecká přímořská letoviska, kam se 2,5 krát snížil nápor turistů – nejen z Ruska, ale i z Evropy, že ruské zelinářství a ovocnářství, které se znovu začalo rozvíjet, dostane od přílivu levného tureckého zboží opět smrtelnou ránu …

Takže se pojďme především podívat, co se to stalo. Především turecké oficiální kruhy přišly s vysvětlením, že se vlastně o žádnou omluvu nejedná, že Erdoganova slova byla mylně vyložena, že nejde o omluvu, ale o vyjádření soucitu … Ano, v Erdoganově dopisu se hovořilo o tom, že člověk, který se otevřeně chlubil tím že dal příkaz k zabití ruského pilota, je vyšetřován. Nicméně turecká strana takticky mlčí o tom, že sice vyšetřován je, ale kvůli úplně jiné věci. Jeho obvinění z odpovědnosti za zabití ruského pilota bylo staženo a obnoveno nebylo. Připomeňme si ale, že k odpovědnosti za vydání rozkazu k sestřelení ruského letadla se bezprostředně a veřejně přihlásil tehdejší turecký premiér Davutoglu – proč je tedy nastrkován jakýsi pěšák? Nakonec v dopise byla věta, která zahřeje duši každého ruského občana – tedy výzva ke společnému boji proti teroristům. Jistě je to věta, která dává mnoho nadějí – pokud nebereme v úvahu jeden prokázaný a nepříjemný detail, – že pro dnešní turecké vládce teroristy nejsou hrdlořezové z IS a seskupení Džabat al nusrá a další fundamentalisté, nýbrž Kurdové, se kterými sice Erdogan před časem uzavřel smír, ale po zničení našeho SU-24 obnovil operace proti nim s ještě větší razancí. Ovšem – denní ztráty tureckých vojáků a příslušníků speciálních jednotek se pohybují mezi 20-70 muži – a to už jsou skutečně válečné ztráty.

Vůbec se mi nechce věřit tomu, že za sestřelením našeho letadla stojí jen bývalý premiér a nikoli prezident. Bez jasného vysvětlení, o co šlo, se těžko dobereme skutečné obnovy důvěry a tím i spolupráce. Navíc toto není jediná naše výhrada vůči Turecku – tato je jen dílčím jevem obecné tendence turecké politiky. Ta druhá a podstatná se týká toho, že Turecko na jedné straně podporuje terorizmus, a to systematicky a velmi zásadně, na druhé straně ovšem turecký prezident, kromě kubíků špíny, které na nás velmi nedávno vylilo turecké vedení, ještě před summitem NATO který začíná 8. července, kategoricky žádal o přítomnost celé eskadry NATO v Černém moři, protože jinak se, dle jeho slov, toto moře změní v „ruský rybník“. To přesto, že je tam flotila jak Turecka, tak i Rumunska a Bulharska – též členů NATO. A tento požadavek Erdogan dosud neodvolal. Po všech těchto epizodách těžko projevovat k Turecku důvěru. Ovšem tyto epizody jsou systematicky propojeny. Turecko se pokusilo, zatím nepříliš úspěšně, vydírat Německo pomocí emigrantů, což tam vyvolalo nespokojenost, ale také tím, že na světlo boží vypluly údaje z turecké oficiální statistiky, vypovídající o Turecku velmi nelichotivě. Jde o statistiku dodávek energonosičů Turecku z různých zemí v roce 2015.

Největším dodavatelem v USD je Rusko, na druhém místě s více než 25% z celkového objemu dodávek dodávek v sumě 9,7 mld. je blíže nespecifikovaná cizí – tajná země (termín z turecké statistiky). O koho konkrétně jde, je těžké ověřit, ale lze vcelku s úspěchem předpokládat, že kromě iráckého Kurdistánu připadá rozhodující podíl z oněch vyplacených skoro 10 mld.USD na ISIL, který je hrozbou nejen pro Sýrii, ale i pro Evropu, pro nás, pro Írán, Čínu a řadu dalších zemí – nemluvě o Africe. Takže hlavním sponzorem tohoto teroru není Saudská Arábie, na kterou všichni ukazují prstem, ale právě Turecko. To přitom nejspíš nemůže jen tak tento kontrakt zrušit – tato krvavá surovina je totiž dodávána po tzv.grosových cenách, cca dvakrát nižších oproti světové ceně. Takže vezmeme-li v úvahu tuto skutečnost, 25% se změní ve 40% objemu dovozu. Kromě těchto utajených dodávek jsou ještě dodávky oficiální – ovšem z poněkud zvláštních zemí. Například dodávky energonosičů z Izraele – cca 1 mld.USD, stejně tolik z Itálie, dodávky z USA cca 0,7 mld., dodávky z Kolumbie, atd. Máme podezření, že jde o stejnou ropu od ISIL – přes prostředníky – a tak se dostáváme k 48% podílu dodávek energonosičů z ISIL do bilance Turecka. Jistěže část těchto surovin Turecko přeprodává dál, nicméně 48% zdrojů není objem, kterého se Turecko může jen tak vzdát.

Žijeme v reálném světě, a proto nemůžeme od Turecka požadovat, aby tyto kontrakty zarazilo okamžitě dnes nebo zítra. Nicméně, musíme požadovat, aby tak učinilo v maximálně krátké lhůtě. Můžeme jim nahradit tyto objemy z našich kapacit a za ve světě obvyklé ceny. Protože terorizmus není špatný jen pro nás, ale pro Turky samotné. Protože by se neměli spoléhat na to, že tito vzteklí psi nepokoušou i je. Je také pravda, že  ISIL a s ní spojená islamistická opozice mohla přejít do protiútoku na území Sýrie právě proto, že prostřednictvím Turecka jsou do nich pumpovány zbraně, munice, technika i živá síla a na území tureckého státu je jim poskytován veškerý servis, včetně léčení raněných teroristů. Souvisí to s velkými politickými zájmy uvnitř Turecka samého.
Dostali jsme, byť slabý, nicméně signál o ochotě Turecka chovat se lidsky a musíme jim navrhnout něco jako cestovní mapu, podle které mohou jít – pokud budou chtít normalizovat vztahy s námi. Jistěže sedm měsíců pomluv a informačního teroru je komplikace. Ovšem, berme v úvahu, že jde o našeho významného souseda, kterého bychom měli celým spektrem návrhů pomoci přivést do stavu, kdy bude chtít žít s námi v míru.

Zároveň je třeba chápat, že Erdogan nenapsal onen dopis pod dojmem jakéhosi momentálního osvícení, ale protože se ocitl v nanejvýš složité a těžké ekonomické a politické situaci. Popravdě řečeno se jeho strategie docela ostudně zhroutila. Jakýkoli závažný krok v politice musí sledovat taktické a strategické cíle. Taktického cíle Erdogan dosáhl – chtěl upevnit svoji moc. On nemohl vyhrát volby tak, aby se stal sultánem, aby parlament změnil ústavu a nadělil mu všechny pravomoci ještě, když byl premiérem. Aby zlomil opozici a dosáhl ústavní většiny v parlamentu, musel vyhrotit situaci doma i venku. Turci pocítili příval patriotizmu a podpořili ho – cíle bylo dosaženo. Dál se ovšem situace zkomplikovala, protože Erdogan dal volnou ruku silám, které si vytyčily za cíl – obnovu Osmanské říše. Na což, jak se ukázalo, se mu nedostává sil a zdrojů. Turecko zabrzdilo ve všech směrech a bylo nuceno m.j. nedávno normalizovat i svoje vztahy s Izraelem. Spoléhal totiž, že ho USA podpoří v konfliktu s Ruskem, který rozpoutal, a začnou do něj pumpovat síly a zdroje. Místo toho zjistil, že USA mají daleko globálnější cíle, a to rozšiřování zóny chaosu proto, aby vyděšený spekulativní kapitál před nejistotou prchal do „bezpečí“ amerických cenných papírů a platil za existenci USA. Sýrie je jistě pro šíření chaosu dobrá, ale Turecko je daleko významnější, takže chaos vzniklý případným rozpadem Turecka bude pro světové finančníky daleko zajímavější než to, co se děje dnes v Sýrii. Prvním, co USA po Erdoganově konfliktu s Ruskem udělaly, byla podpora všech konfesních skupin v Turecku existujících. A to byl pro Erdogana problém a tak začal vydírat Evropu, a dělal to velmi efektivně. Nejdřív z ní vyrazil 3 miliardy, potom další, potom souhlas eurobyrokratů s bezvízovým režimem pro turecké občany – tedy fakticky souhlas s ovládnutím Evropy. Pak ovšem narazil na neochotu europarlamentu dohodu ratifikovat, pak došlo k té nepříjemnosti, že Velká Británie odhlasovala svůj odchod z EU.

Reakce na to byla dvojí. Jednak se evropské elity polekaly a ocitly se v nejistotě. A v podmínkách této nejistoty dostal Erdogan možnost zesílit vydírání Evropy. A jaké vydírání může být ve vztahu k EU účinnější, než zlepšení vztahů s Ruskem? Tento dopis klidně může být součástí takového záměru. V Evropě je ovšem i protikladná reakce – výsledek referenda není závazný pro nikoho kromě Camerona – a ten oznámil svoji rezignaci. Pro všechny ostatní se zdálo, že vše jde po staru. Představitelé EU už ale prohlásili, že Velká Británie by měla odejít co nejdřív. Zvýraznilo se tam frankoněmecké jádro a to hned zintenzivnilo práce na přitvrzení integračního režimu a výrazného osekání suverenity členských zemí EU. Pokud k tomu dojde, pak se EU změní ve skutečnou pevnost Evropa, kterou už vydírat nebude možné a proto se Erdogan skutečně může snažit o oteplení vztahů s Ruskem.

Naše pozice musí být velmi prostá. Nanejvýš čestná a otevřená: – omluva je věc pěkná, stejně tak dopis. To je jen první krok. My ale potřebujeme, aby Turecko skutečně přestalo financovat terorizmus a aby turečtí představitelé přestali lhát. Pak se může všecko dostat do příznivých kolejí – ovšem nejdřív musí Turecko projít svoji část cesty …

Zdroj: tv moskva24

S tímto Deljaginovým vystoupením souvisí i pár názorů jeho kolegy, ekonoma Michaila Chazina:

Pro koho je výhodný teroristický útok v Istanbulu?

Tento útok byl proveden v překvapivě pravý čas – v den následující poté, co se Erdogan omluvil Putinovi, k němuž došlo hned po britském referendu o Brexitu, které vlastně vytlačuje Turecko směrem k Rusku. Světové finanční elity, které plédují za globalizaci a jednotné finanční trhy, potřebují zastrašit Turecko a naznačit mu, že jeho posun směrem k Rusku je chybou, na kterou Erdogan doplatí.
Teroristická akce je jen prvním krokem tímto směrem. Je zajímavé, že v USA zpráva o tom, že se k odpovědnosti za ni přihlásil ISIL prudce snížila rating H.Clintonové. V Americe totiž všichni vědí, že „rodiči“ ISIL  jsou právě ona, tehdy v pozici státního tajemníka, spolu s generálem Petreusem (tehdejším ředitelem CIA). Prakticky všechny teroristické organizace na Blízkém Východě kontroluje světová finanční elita, takže lze očekávat, že její boj s izolacionalisty (Trump), vyznávajícími regionalizaci světa bude provázen prudkým zesílením teroristických aktivit. Turecko je jen první obětí a já nevylučuji, že v blízké budoucnosti dojde k podobným akcím ve Velké Británii, která se tak odvážně přihlásila k regionalizaci…

Výměna elit …

O Brexitu psali a píší všichni – ale jaksi povrchně, v penězích a číslech. Ve skutečnosti je útěk Británie součástí globálního procesu. Mění se elity a mění se principy správy světa.
Referendum v Británii je výsledkem mimořádně složitého procesu, započatého už poměrně dávno. Dnes už velmi dobře vidíme, jak se v EU úředníci, představitelé tzv. občanské společnosti a novináři vztekají nad neodpovědností britského premiéra, který si dovolil vyložit tak nebezpečnou otázku na referendum, aniž si byl jist jeho výsledkem.
Tady ovšem stojí za to připomenout, že Cameron vyložil tuto otázku na referendum v situaci, kdy se Velká Británie pokoušela přitlačit na představitele eurobyrokracie ve věci nepřipuštění dohody o TTIP. Eurobyrokracie, která se nachází pod plnou kontrolou světové finanční elity, se odmítla čímkoli podobným vůbec zabývat. A tehdy byl Cameron nucen vyložit ultimátum v takové podobě, aby byla eurobyrokracie donucena se k této otázce vrátit.
Ultimátum to nebylo jednoduché – pokud bude dohoda podepsána, tak Británie z EU odejde. EU následně přistoupila na nemalé ústupky Británii, ale Cameron se už o referendu prokecl a jaksi už nemohl couvnout. Té době se ale všem zdálo, že téma už není aktuální a výsledek jasný – všichni chtějí v EU zůstat.
Nicméně, od té doby se objevil fenomén Trump na straně jedné, a na straně druhé světová finanční elita uštědřila Británii tvrdý úder v podobě tzv. panamských listin. Oni se totiž rozhodli „pumpnout“ Londýn, jako finanční centrum, ve prospěch nadnárodních finančních institucí. A v téhle situaci se britské elity vážně zamyslely, zda je třeba udržovat vztahy s EU, která je tak kontrolována finančními elitami, jež si  dovolují obírat Británii o peníze. A to byl nejspíš důvod, že bylo přijato rozhodnutí, že je z EU třeba odejít.
To, že hlasování dopadlo 52:48 je jen výsledkem nedostatku času. Pokud by referendum proběhlo později, pak by byl tento rozdíl nejspíš větší. Už tak tento poměr ukazuje na posun převahy od globalistických finančních elit na stranu elit regionálních. Další etapou bude asi to, že v USA zvolí Trumpa. Mimochodem, to že bojují tyto síly, je vidět na stejných metodách. Povšimněte si: v USA teroristický útok v Orlandu, v Británii zavraždí ženu – poslankyni. V USA jde o větší rozměr, ale to je země, která má ráda podívanou.

Jaké poučení z toho může plynout pro naši zemi? Asi takovéto: – naší zemi vládne také skupina, která je dceřinou strukturou transnacionálních finančních elit. Je to mančaft Gajdara-Čubajse. To jsou lidé, kteří byli v USA – Clintonovsko-Bushovská administrativa. Jsou to lidé, kteří byli v Londýně. Jsou to lidé, kteří jsou dnes v Německu – je to Merkelová …
Vidíme, že tam všude postupně tyto skupiny odstraňují. My musíme být připraveni na to, že tam všude – Británie, USA (Německo to má teprve před sebou) – přijdou lidé, pro které slovo „finančník“ bude spíš nadávkou. Chceme-li, aby z nás sňali sankce, aby nás zase začali přijímat ve „slušných domech“, musíme dnes vytvořit elitní a institucionální skupiny, které budou fungovat, ale nebudou závislé na finančních strukturách. Zatím nic takového nemáme. Nemáme ani takové strany, ani silné univerzity, ani odpovídající elitní skupiny – nezávislé na finančnících. Proto je klíčovým úkolem státní administrace, prezidenta, ale i v rámci předvolební kampaně, vytvořit ve Státní Dumě – protáhnout sem strany a nejlépe dvě, které dokáží být partnery klíčových zemí v budoucích podmínkách. Ovšem, ani s „Jednotným Ruskem“, ani s komunisty ve Washingtonu, ani v Londýně pracovat nebudou…

Zdroj:  http://khazin.livejournal.com

hroch-hlava

 

 

 

 

 

Nakonec bych rád upozornil, že jsem přidal novou stránku nazvanou „Dětská logika“

 

Příspěvek byl publikován v rubrice hroší kůže se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

56 reakcí na K dopisu tureckého sultána … Michail Deljagin

  1. Kamil napsal:

    „… aby nás zase začali přijímat ve „slušných domech“, musíme dnes vytvořit elitní a institucionální skupiny, které budou fungovat, ale nebudou závislé na finančních strukturách. Zatím nic takového nemáme…“
    A právě z toho, a podobných aktivit typu (B)RICS, užší vztahy s Čínou, mají „mocní“ značné obavy …,
    a hrají si s myšlenkou rozhodnout spory a prosadit (konečně) své zájmy silou.
    Myšlenka je to velmi nebezpečná, ale jak s tim souvisí brexit není jasné; výše uvedená spekulace o TTIP, atp. má jednu významnou chybu: je vyslovena až po oznámení výsledku referenda, jak by tato konstrukce obstála, kdyby byl výsledek referenda opačný analyzováno v příspěvku není. Další rozpory v této konstrukci ponechám raději stranou (vládnoucí elita GB, finanční kruhy jsou proti TTIP (?), atp., proto (!) vypíše referendum o vystoupení z EU, ale její představitelé [Cameron, miliardáři, „kapitáni průmyslu“, atd.] jsou jednoznačně pro (?!) „zůstat“ – zajímavý „paradox“ nebo „kecy“?!).

  2. Slim napsal:

    OT. Je 6. července, snad bude vhodný tento nádherný citát z Jana Husa.

    „Neboť od první doby mých studií učinil jsem si pravidlem, že kdykoliv poznám v některé věci zdravější mínění, od prvního mínění rád a pokorně ustoupím, věda, že to, co víme, je velice málo z toho, co nevíme, jak praví Temistius.“

    • Kamil napsal:

      Podobně se choval i Mahátma Gándhí, známý tím, že své názory v diskusích (především s politiky, „úředníky“ či vládou) většinou hájil velmi nekompromisně až tvrdohlavě. Proto byli jeho oponentni ráno, po dlouhých a vyčerpávajících nočních diskusích, velmi překvapeni, když Mahátma změnil názor, a na jejich dotazy proč, odpovídal že po celonočním přemýšlení o jejich stanoviscích zmoudřel a pochopil i pozitivní stránky jejich postojů … (z četby, velmi volně, zpaměti…).

      • blbíš napsal:

        … myslím, přátelé, že se s tím dá souhlasit! Například u nás doma jsem takovým Mahátmou Gándhím pokaždý já, i když samozřejmě v nepatrným provedení. Ale abych řekl pravdu, ani přes den moje, stále ještě dobrá, nyní někde na rekreaci sil načerpávající žena není příliš nakloněna, vlastně vůbec né, ani tomu Kamilem popisovanýmu dennímu setrvávání si na nějakých mých pozicích a už vůbec, proboha, nějakým urputným způsobem. Vlastně teď, kdy moje, stále ještě dobrá žena nemá možnost sem dohlídnout a mám tak habaděj času na cokoli a jen tak lelkuju a usrkávám pivo z flašky (tedy nikoli jako ten její „slušnej člověk“ ze sklínky) mezi hromadama špinavýho šatstva, nádobí, vnoučat a páchnoucího kočičího žrádla, tak si musím přiznat, že moudřet, přemýšlet a chápat si mohu jindy dovolit tak akorát přes noc!!! Ale je mi útěchou, že onen velikán to neměl jiný.

    • Kamil napsal:

      A když jste otevřel to smutné „výročí“ upálení Mistra Jana Husa, dovolím si uvést jednu poznámku, kterou jsem našel kdesi na netu, cituji:
      „Rozdíl mezi Husem a Husity byl v tom, že Hus tepal papežence slovem a Husité cepy. Obojí bylo velmi účinné.“

      • Rosťa napsal:

        Máte kliku, že pan Ramštajn není na příjmu😆

            • kchodl napsal:

              Co k Husovi mají všichni profláknutí kolaboranti a satanští černoprdelníci, je dávno jasné.

              Spíše mě zaujalo – to jsem zjistil jinde – že původně byla oslava Cyrila a Metoděje 9. března, odkud to nějaký vychcaný černoprdelník spolu s tehdejší babylónskou děvkou nechali přesunout na 5. července, aby zastínili oslavu Husa, která v Čechách vždy probíhala bez ohledu na cokoliv.

              Bylo to až v roce 1863, kdy se vlivem národního obrození začala situace s oslavou Husa vymykat černoprdelníkům a tehdejší rakouské nábožensko-habsburské diktatuře z pod kontroly.

              Takže C&M 5. 7. je falešný svátek, ve skutečnosti se to má slavit 9. března, což se tak dělo už od asi 14. století, kdy jsou o tom první záznamy. Že to přesto je státní svátek, svědčí nejlépe o protinárodnosti dnešního okupačního režimu.

            • oh napsal:

              Hm, docela by mě zajímalo, co si lidovec Ondřej Benešík představuje pod pojmem „evropské hodnoty“ ve spojení s Cyrilem a Metodějem, kde přišel k názoru, že národy označované za barbarské nemají žádné vlastní právo a co ho vede k tomu, aby na lidi z 15. století (Žižka a spol.) aplikoval dnešní morálku a lepil prudce aktuální nálepky „terorista.“
              Na prominentního synka Martina Komárka (ANO) si hodlám nadále dávat majzla, protože i jako novinář MF-Děsu by měl vědět, že vhodná doba na hlásání nepříjemných pravd je v každém režimu Yindy a vhodný způsob bývá „Pšt, ať to nikdo neslyší!“

              Na závěr si soukromě tipnu, že onen český a německý politolog a historik, zmiňovaný v článku z Reflexu, bude jistý 2nd Lieutenant British Intelligence Corps, vévoda a Dr.Dr., kterého pro jistotu nebudu jmenovat.🙂

            • vonrammstein napsal:

              Jako nějaký vychcaný černoprdelník, pro Vaši potřebu katolík, Vás tímto posílám do prdele, kchodle. Protože nejde o datum, ale o obsah. Nebýt těch dvou, nebyl by tu český stát ani formální čeština, kterou je dneska urážíte.

              • Bavor V. napsal:

                Pane z Rammsteinu. Uznejte skutečnost, že se svátky se opravdu hýbalo podle církevních potřeb. Ostatně ani Václav nebyl zabit“ na Václava“.

            • vonrammstein napsal:

              oh: Ne, v tomhle Bukvoj nejspíš nejede. A Žižka v dobovém kontextu jistě nebyl terorista. Jen nájezdník, vrah a heretik.

            • vonrammstein napsal:

              Vždyť o tom mluvím, Bavore. Jde o obsah, ne o formu.

            • kchodl napsal:

              Koukám, že jste, vonrammsteine, reagoval dost explicitně, ovšem není mi jasné, na co vlastně.

              Nijak neurážím C&M, dokonce ani tak odpornou instituci jako je římsko-katolická církev, která je zcela jistě vzdálená náboženským ideálům a pokud jsem si všiml, většinou usiluje nejvíce o moc, prebendy, majetek, manipulaci, okrádání vlastních oveček, vraždění, války, … zkrátka o všemožná svinstva. Pokud zrovna ne, je to jen důkaz toho, že jejich výběr personálu má ještě svoje chybičky a občas se mezi ně dostane slušný člověk.

              Nijak neurážím ani katolíky, jen zcela jistě nadávám černoprdelníkům a papežům, protože v jejich případě to není urážka, ale vyslovení pravdy, byť poněkud sprostým způsobem – na hrubý pytel, hrubá záplata. Ovšemže vím, že katolická církev má tyto věci pojištěny – jako každá mocenská totalita – tím, že pokud se někdo otírá o církev (kterou prohlásili za svatou), otírá se tím o věřící, neřku-li přímo o Boha. S čímž nesouhlasím, protože když napíši že Halík je hovado, Graubner krade a církev je prohnilá odshora dolů, od babylónské děvky k poslednímu flanďákovi, urážka katolíků, například Vás, to zcela jistě není.

              Když už jste se dotkl tématu, tak C&M zcela jistě český národ nestvořili, ani češtinu, ba dokonce ani české písmo, protože přivezli cyrilici, což byla abeceda pro východní Slovany, vzniklá z řecké abecedy, a postupně z ní vznikla azbuka. Naše písmo je zcela západní, latinka a s C&M nemá – naštěstí – nic společného.

              Můžeme být vlastně velmi rádi, že C&M mise neuspěla a křesťanství u nás bylo mnohem dříve než tito dva věrozvěsti do českých zemí dorazili, protože jinak bychom nyní na kompech datlovali v bukvách. Což nás řadí k západním národům, a ne na Východ.

              Jediné, co jsem opravdu napsal, že černoprdelníci přesunuli kvůli upozadění národním obrozením pozdviženého Husova kultu C&M svátek na předvečer Husova, což jak asi každý uzná, je pěkně špinavá praktika. Nešlo jim tenkrát vůbec o Husa nebo o náboženské otázky, ale hlavně o národnostní otázku.

              Svátek C&M, protože ačkoliv neuspěli, byli to vážení pánové, se slavil v českých zemích vždy 9. března, pravděpodobně mnohem déle než až od 14. století, kdy jsou o něm první písemné záznamy v kronikách. NO A NAJEDNOU ho máme 5. července, od roku 1863 přesně.

              Takže místo aby se o C&M mluvilo v březnu (bývalý „měsíc knihy“), v souvislosti se staroslověnským písemnictvím například, slouží to jen jako propustka všem černoprdelnickým kolaborantům do TV a ostatní žumpy, kde přes hlavy C&M mohou kydat hnůj na Husa, husitství, českobratrskou církev, tedy prioritně na český národ a na českou státnost. Což mě jako vlastence docela přirozeně štve, ba sere.

            • vonrammstein napsal:

              Je to urážka, kchodle. Nejen Církve, kde bezpochyby funguje spousta konkrétních hovad a je jí co vyčítat, ale principy, na kterých funguje, jsou a priori správné.
              Vy urážíte každého, kdo se církevního dění nějak účastní, Vašimi slovy „urážka katolíků, například Vás, to zcela jistě není.“ Jak-není? Když jsem členem Církve a účastním se její práce a jejích rituálů, patřím podle Vás k černoprdelnickým pomatencům. Nechytejte mě za slovo, jdu po podstatě sdělení, ne po formulaci.
              Ano, patřím k černoprdelnickým pomatencům, tedy věřícím a praktikujícím katolíkům.
              A pokud hodláte urážet moji víru a moji Církev, pak Vás-přes veškeré sympatie v jiných ohledech-musím znovu, nedvojznačně a definitivně poslat do prdele.

            • oh napsal:

              Jste si tím jistý, pane z rammsteinu? Napadá mě už jen jeden další takyhistorik, který by podobné téma radostně zpracovával, ale ten jednak upřednostňuje jiná období dějin a druhak o sobě nikdy netvrdil, že je politolog. Ale co, nechám to být, hledat takovou blbost by byla ztráta času. .

            • vonrammstein napsal:

              oh: Ne, nejsem si jistý. Jen mi to nesedí k jeho sebechlubnému stylu.

          • Kamil napsal:

            Ten odkaz je poněkud nešťastný, a to jak vzhledem k obsahu, tak i vzhledem k osobě autora. Věci neprospěl, ale uškodil. Bohužel.

            • vonrammstein napsal:

              Soudnej člověk si z toho vyselektuje reálný jádro.

            • Kamil napsal:

              Podle mne, takové články nemá smysl číst, nic užitečného na cestě k poznání neposkytují. Srovnejte třeba jen několik následujících slov s „záplavou“ v citovaném článku, a hned je o čem přemýšlet:
              „You have to grow from the inside out.
              None can teach you, none can make you spiritual.
              There is no other teacher but your own soul.“
              „You cannot believe in God until you believe in yourself“.
              (Swami Vivekananda)

            • vonrammstein napsal:

              Přepište mi to do původního sanskrtu, angličtina mi moc nejde.

            • vonrammstein napsal:

              Trochu kecám, tomuhle rozumím. Čirá blasfemie.

            • Kamil napsal:

              Rázný jako inkvizice. Také mne upálíte, když budu chtít hledat jinak?

            • vonrammstein napsal:

              Ne. Já nejsem Soudce. Nechám to na tom kvalifikovaném.

            • Kamil napsal:

              Škoda, že Mistra Jana Husa také nenechali, jak říkáte, na tom kvalifikovaném.
              Dobrou noc, ať je Vám dobře.

            • vittta napsal:

              Já se ti divím, rytíři.
              Neznám sice praktickou stránku vnitřních pocitů věřícího v Boha po katolickém způsobu, jak jak se znám, tak bych do prdele-být katolíkem- rozhodně neposílal Kchodla, nýbrž velkou většinu církevních hodnostářů, kteří- dle mého vnímání Boha- rozhodně nemohou skončit jinde, než v pekle ve společnosti satanášů, kteří jen těžko mohou být horší nežli oni.
              A Žižka byl rytíř Kristův, ten toho pro víru a Boha udělal víc, než všichni tehdejší preláti dohromady- a že jich bylo, jen papežové byli tři.
              Víš jak to je v té písni.
              „Prosež od Boha pomoci, a důfajme v něho“.
              A vítězili, leč, jak to tak bývá, válka není hra na písku, a když se kácí les, létají- Bohužel- třísky!

            • vonrammstein napsal:

              Kamil: Nechali. Jenže on nechtěl. Postavil se nad Něj a odsoudil se sám. Myslel jsem, že je to docela známej fakt.
              Vitta: Přesně tak. Neznáš. A nerozumíš. Ani nemůžeš.
              Kdyby Ti někdo řekl, že celá tvoje rodina stojí za hovno, každýho sere a nejlepší by bylo ji utratit a zapomenout-nebyl bys z toho mírně rozladěnej? Církev je moje rodina.

            • vittta napsal:

              Církev je společenství věřících, šířících slovo Boží, jak jsem si kdysi vysvětlil jakousi pasáž z Bible.
              Sám Ježíš vyzýval k zakládání církví.
              Co by si ale myslel o katolické církvi, to bych opravdu raději nechtěl slyšet.
              A kdybych byl věřící, byl by pro mě Ježíš Kristus a jeho učení důležitějí, než kdokoliv, kdo by za jeho jméno schovával svoje sviňárny.
              Jako ateista ale katolickou církev plně chápu.
              Bez bohatství a politického vlivu by zanikla, resp. by se rozpadla na menší celky, které by ovšem měly nejspíš ke Kristu o hodně blíže.
              Jakkoliv ale katolíky, resp. jejich hiearchii- a jakákoliv jiná společenství chápu, nemohu si jich nijak vážit.

            • vonrammstein napsal:

              Díky, Vitto. Za dokonalou ilustraci hereze.

            • blbíš napsal:

              Překvapil mě Tvůj mizerný odhad, příteli. Nikomu jinému nemělo být jasnější než Tobě, že to, co potkáváš u Bavora, těžko potkáš v tom svém kostele. A co potkáš v tom svém kostele, těžko potkáš u Bavora. Ale čiň, jak myslíš, hlavou zeď u Bavora určitě neprorazíš.
              P.S.
              Schválně, zeptej se těch svých františkánánů, co Tě oddávali, mají-li podobný stůl jako Bavor, kolik tam mají Kchodlů, kteří po vzoru našeho rytíře tam prorážejí hlavou jejich zeď!

            • vonrammstein napsal:

              Františkáni jsou hodně liberální, to mám ověřeno desetiletími. Nic nedělají špatně, jen jsou tou nejlehčí formou pravověří. Snaží se nebýt přísní, aby slabší kusy od Boha neodradili nějakou nedej Bože askezí nebo něčím podobně brutálním. Prakticky všechny ostatní řády jsou přísnější.
              Díky tomu vyjdou s kchodly i Ramštajny. Což nemusí být vždycky dobře.
              Přísnost a striktní rozlišování dobrého od zlého jsou nezbytné atributy spásy.
              Kchodl se do těchhle věcí naváží dlouhodobě a já to kvůli sympatiím jiného druhu sice neignoroval, ale pomíjel. A dneska mi konečně došla trpělivost, což se mělo stát už dávno. K něčemu ten Hus přece jenom dobrej je.

            • vittta napsal:

              Hereze proti komu, rytíři?
              Proti Bohu?
              To Bůh je ten důležitý a všemocný, ne jakákoliv církev.
              A je-li Bůh, každý, každý se dočká zhodnocení svých skutků.
              Tedy….každý se dočká skutečné pravdy.
              Ale až tam, kdesi na druhém břehu.
              Nebo se propadneme do nicoty i se svými omyly.

            • vonrammstein napsal:

              Proti Bohu, který skrze svého Syna, Ježíše Krista, ustanovil Církev svatou a sv. Petra učinil prvním papežem. Všimni si podstatného detailu:
              „Ty jsi Petr (skála), na tobě postavím svou církev a ani brány pekelné ji nepřemohou“.
              Cituju z hlavy. ale je to dost přesně.
              Církev. Jednu. O žádném množném čísle tam není řeč. Tedy Bůh-Kristus založil jedinou Církev. Pro všechny, tedy všeobecnou=katolickou. Od sv. Petra až dodnes funguje kontinuálně, přes všechny dobové excesy, Co je mimo ni, je špatně, protože je to mimo Boží vůli. Kdyby Bůh chtěl mít iks denominací různých názorů na víru, použil by víc Petrů. Jelikož to neudělal, nemáme na vybranou, kromě odpadu.

            • blbíš napsal:

              1)
              Nešlo mi o františkány a jejich benevolenci a ty to dobře víš!
              2)
              „K něčemu ten Hus přece jenom dobrej je “ … Na této jediný větě dokazuješ, příteli, že se příliš nelišíš od těch, který kritizuješ.
              3)
              Vitttovi si napsal: „Kdyby Ti někdo řekl, že celá tvoje rodina stojí za hovno, každýho sere a nejlepší by bylo ji utratit a zapomenout-nebyl bys z toho mírně rozladěnej.“
              Nevěřím, že Ti tohle nějakej průměrně myslící člověk, byť ateista, říká v souvislosti s Tvým náboženským přesvědčením či praktikováním vašich liturgických zvyklostí. Protože však píšeš Kchodlovi, …“jdu po podstatě sdělení, ne po formulaci“…, tak Ti tedy i já sděluji, že to, z čeho si rozladěnej, můžeš akorát tak slýchávat od přelstěných lidí POUZE jako reakci na zupácký chování Tvojí církve a jejích nohsledů. Byla to naopak ona, ač nezvána, tak se nám nabourala a dál nabourává neomaleně do našich životů způsobem nevídaným a (NE)zákonným a že to s nějakou vírou nemá nic společnýho!.
              4)
              Dnešní humbuk vůbec nebyl o C&M, ani o Tvý, nebo mojí víře, bylo to naprosto hloupý a právě Ty by ses měl zamyslet, proč jsem Ti napsal o tom Bavorově stolu a Tvým kostelu!
              Taky při zádušní mši jsem u vás v kostele mlčel, ač se mi to sborové povídání si s Bohem vůbec nelíbilo a ač jsem byl přesvědčenej, že ani Jemu.

            • vonrammstein napsal:

              Už jsem k tomu řekl všechno, co jsem říct chtěl. Pitvání se v hovnech vede akorát k tomu, že víc smrdí. Nemám z čeho a kam ustupovat a nemám proč relativizovat. Nech si svůj svět. A já si nechám svýho Boha. I s pravidlama.

            • vittta napsal:

              Je to těžká diskuze, rytíři.
              Ale jednu věc si myslím.
              Kdyby Ježíš Kristus přišel znovu na svět, byl by znovu ukřižován.
              Svými vlastními, svou církví.
              Protože ateisté by ho měli za blázna, nebo by ho tolerovali a jiná náboženství by měla větší profit z jeho života, než smrti.
              Myslím si také, že Husité tehdy kromě toho, že byli Husity, byli též pořád ještě katolíky.
              A jejich boj byl boj za Ježíše Krista a církev, očištěnou od zjevných hříchů, jak jsem ti naznačil slovy bojového husitského chorálu.
              Jen mistr Jan Hus nebyl katolík.
              Tuto výsadu mu jeho církev před smrtí vzala.
              Aby ho mohla nechat zavraždit, a myslet si u toho, že má čisté ruce.
              Já ti rytíři rozumím. i když nejspíš ne úplně, protože to není vlastně možné.
              Zkus se snažit poruzumět mně, resp, nám.

    • Hudec napsal:

      Ano, na Mistra Jana se dnes patří vzpomenout.
      My, cynikové, bychom měli něco ugrilovat.
      My, ateisté, trochu nechápavě kroutit hlavou.
      My, stárnoucí eklektici, pak nalít sklenku, která se hodí k dnešnímu dni (třeba, Slime, Chablis 2014 od Pascala Boucharda).
      Ačkoliv v pohledu na „husitství“ se s věřícím katolíkem vonrammsteinem jistojistě neshodneme, myslím, že problematika realismus/nominalismus je pro nás oba stejně obtížně pochopitelná, pro mne až nepochopitelná. A o tento spor asi nejvíc šlo, zdá se mi.
      Celá desetiletí (samozřejmě s významnými přestávkami) jsem se snažil do tohoto sporu proniknout. V antikvariátu jsem kdysi za 5,- Kčs koupil Šmahelovu „Hranici pravdy“, vyšlo ve vydavatelství Magnet v roce 1969. To je takové celkem srozumitelné vyprávění, ale to jádro sporu jsem v něm neporozuměl.
      Jako důkaz své snahy předkládám další kus ze své knihovny – Evy Kantůrkové „Jan Hus“ (vydal Melantrich 1991). Nikdy jsem tu knihu nedokázal přečíst.
      Za dalších víc než dvacet let jsem tedy zkusil znovu Šmahela a jeho „Jana Husa“ (Argo 2013), mám to rozečtené a v tomto stavu to u mě asi dlouho zůstane. Dovolím si citaci (str.44/45 uvedeného díla) :

      „Pro zjištění povahy Husova filozofického realismu mají prvořadý význam ta místa z jeho spisů, jež se vztahují přímo k univerzáliím. Není jich mnoho, ale také ne málo. Na čtenáři musíme nechat, zda se spokojí se závěry autorova výzkumu, neboť jinak bychom se ocitli uprostřed přediva odborné rozpravy plné latinských názvů a citací. Podle interpretace Paula De Vooghta Hus nehledal univerzálie, tj. rody a druhy, ani po věci, ani před věcí, nýbrž ve věci. Proto nutně musel být jen umírněným realistou, neboť univerzálie „před věcí“ (ante rem) hájili tzv. výstřední realisté a univerzálie po věci (post rem) zase nominalisté. Zdání však klame: v pražském sporu o univerzálie na přelomu 14. a 15. století určující odlišnost mezi umírněnými a tzv. výstředními realisty nespočívala v tom, že by jedni zastávali univerzálie „in re“ a druzí univerzálie „ante rem“, nýbrž v rozdíleném pojetí univerzálií „in re“.
      (konec citace, takových bych tu našel stovky)

      Pozvu na sklenku dobrého bordeaux toho, kdo z návštěvníků zde u Bavorů jen tuší, oč se vlastně vede spor. Já tedy nechápu nic z toho, a to se fakt snažím (jsem na str. 77). Přijde mi to jak na nějaké přednášce Cimrmanů….🙂 .
      To mě jen utvrzuje v názoru, že myšlenkový svět našich středověkých předků je mi velmi vzdálený a že jen těžko chápu jejich motivy ke konání takovému či onakému. A tudíž je ani nechci moc hodnotit. O vzdělancích té doby to platí tuplem.
      Proto se obávám, že Mistra Jana má dnes kdekdo plnou hubu a každý si ho může vykládat po svém a zaštiťovat jím názory mnohdy rozdílné až protichůdné.

      Navrhuji tedy vykašlat se na výklady jeho myšlenek (ale, Slime, ten tvůj citát se mi líbí!) a vzpomeňme na něj jen jako na jistě přemýšlivého, empatického a nepochybně statečného Čecha.
      (P.S.: A na Mistra Jeronýma taky, protože to musel být neskutečný řízek!)

      • Slim napsal:

        Když něčemu nerozumíš, je nejlepší najít si dobrého učitele. Já pro oučely husitství na Šmahela tolik nevěřím, ten to všelijak kroutí; mám na to, jak už jsem jednou uvedl, Jaroslava Vlčka a dotyčnou Hlavu třetí Dějin české literatury:

        Wiclif se důsledně stavěl na stanovisko mravní proti právnímu. Církev je podle Wiclifa souhrn předurčených ke spasení (praedestinati), mystické tělo Kristovo, věčně s ním spojené: kdo je k věčnému spasení předurčen, bude spasen, třeba byl z nejposlednějších lidí; kdo však není předurčen ke spasení, nýbrž předzvěděn k věčnému zatracení (praesciti), není pravý křesťan, byť seděl i na stolci papežském. Predestinatio vyplývá tudíž z věčné boží milosti, praescientia z boží vševědoucnosti.
        A ježto nikdo neví, do které z těchto tříd jej zařadila milost boží, není potřebí prostředníků této milosti zde na zemi, ježto oni sami, jsouce SNAD také jen předzvěděni, nemohou svými lidskými prostředky nikoho ani odsuzovati, ani zase vyhlašovati za svatého. Vlastní církev je neviditelná, zduchovnělá, v nebesích; jediný znak jejích příslušníků je VZORNÝ ŽIVOT.
        Proti této pravé, apoštolské církvi stojí jiná: viditelná, historická, hierarchická, zesvětštělá…, zkažená a hodná zavržení.

        [ Provedl jsem 2 zvýraznění]

        No tak to bylo trochu k Viklefovi, od kterého se Hus moc neliší, neodchyluje (spis O církvi – De ecclesia). Teď záleží na tom, jak moc prakticky to bereš. Jsou tam zřejmé nejasnosti, třeba není definován pojem předzvědění, ale to nás asi netrápí.ˇ Některé věty ti asi připadají správné, jiné nejasné, případně zbytečné, ne?

        My dva určitě církev zavrhneme bez mrknutí oka. Ale jestli to udělám(e) s náboženstvím, už není tak jasné. Poznávací role n., stvoření a tak, to taky ponecháme svým předkům, ale jeho smysl etický nemusí potkat tentýž osud. Protože tam jde o to, vyrovnat se smrtelností, bezmocí, o to, aby také jiní, až je budem potřebovat, se chovali vzorně. A o ničem jiném to, podle mě není, než o uchování pocitu lidského bratrství….

        TO BY MOHLO STAČIT, NE?

        Citát jsem samozřejmě vybral schválně, ukazuje k ideálu, který se asi líbí mnohým z nás. Je ještě současný.
        A přidám ještě jeden, z Máchy, který s tím předchozím má společného jenom to že jsem se ho taky dočetl ve Vlčkově knize. Taky se ti bude líbit.😀
        Já hledal ideál v podobách ženských, však nacházel jen ženské v podobách ideálních.

        • Hudec napsal:

          Mně je vnitřně ta náboženská otázka celkem lhostejná, ale rád bych ji pochopil, abych si tu lhostejnost uměl lépe zdůvodnit. Říkám „náboženská“, což zahrnuje i podmnožinu „církevní“. Spíš jako intelektuální cvičení než jako vnitřní potřeba.
          „Lidské bratrství“ je pro mě (osobně, jiní to mohou mít jinak) příliš velké slovo a celkem mi nic neříká. Lidské bratrství se u mne může týkat jen pár desítek/stovek osob. U těch už nežijících je to celkem snadné, ale ti se asi nepočítají.

          Mácha dobrej. Já měl vždycky ženy (ty kolem mě) za bohyně a až velmi velmi (velmi !) pozdě jsem zjistil, že nejsou. Asi se s tím smířím…🙂

      • vittta napsal:

        Jestli oni to ti různí vědátoři neberou moc odborně, pane Hudče.
        Zkuste si poslechnout dnešní vědátory, hovořící o dnešku, a také jim nebudete rozumět, jen to si z toho vyberete, že by bylo nejlepší je nepouštět mezi lidi, případně nakopat do prdele.
        Berme to tak nějak fyzikálně, takový zákon akce a reakce.
        Církev byla tou dobou už nějaký ten čásek ve stavu, zcela se neslučujícím se zákony Bóžímy.
        Toho si ovšem mnozí všimli, a dá rozum, že se jim to moc nelíbilo.
        No a jak známo, svých prebend se bohatci v jakékoliv době jen tak nevzdají, tak některé z těch, co si toho všimli až moc, poslali rovnou do královstí nebeského.
        V případě našeho mistra Jana Husa to ovšem udělali dost okatě a arogantně, a mistr sám nebyl žádné „mejdlo“ nebo „hej nebo počkej“ ale známý a úderný kazatel.
        A dopadlo to, jak to dopadlo.
        Hus dodnes leží církevním papalášům v žaludku a nyní je zrovna v módě ho oddělovat o vojenského pokračování jeho smrti, co by jako chtěl, a co by nechtěl….jako by to někdo mohl vědět.
        No co, ať si pindají, co chtějí.
        My ho máme stejně rádi, prostě proto, že byl jedním z „nás“, ne z „nich“.

        • Hudec napsal:

          Poslední věta sedí jak prdel na příslovečný hrnec!

      • blbíš napsal:

        Chtěl jsem původně napsat něco k Husovi, když jsem zavadil prstem o klávesu, kterou jsem dosud nikdy v životě neviděl a … a začaly se dít věci = tedy naskakovat vokna, který se ustálily cca po minutě na stránkách tiscali. Těch se bojím už od nepaměti, protože když jsem kdykoli zmáčkl tlačítko s jejich zprávama, tak na mě vždycky vyskočilo všechno možný, jen né zprávy a … a taky že jó, vyskočila na mě tato zpráva dne:

        „Tři týdny v márnici: S pohřbíváním mrtvých Švédi nespěchají. Drží světový rekord!“

        Bojácně jsem koukl pouze na poslední odstavec a můj mozek najednou samovolně přejel z módu hlubokýho, zádumčivýho (pozdravuju Kchodle) zamyšlení o Husovi k módu naprostýho nasrání ….. Takže, přátelé, dokud president pohřebnické asociace Ulf Lerneus bude mít pravdu a v našich rodinách, potažmo společnosti, bude furt a stále platit to jeho:

        …“, že to je nepochybně odraz stále více individualistické společnosti, která vyhání staré lidi do domovů důchodců, kde jsou pro své děti již mrtví…. „ ,

        pak mně nějaký ušlechtilý myšlenky a odkazy našich předků i v památný dny, mohou být ukradený!!! Začněme každej u sebe, mějme rádi svý blízký, učme děti slušnosti a važme si stáří! A když to dokážeme, pak teprve mějme svoje památný dny, pak si je snad i zasloužíme! Po právě proběhlý diskusi si je nezasloužíme ani náhodou!

        • Hudec napsal:

          Stáří stojí za prd a není proč si ho vážit. Koukám na jeho mimořádně nevlídnou podobu skoro každý den.
          Ke skutečně starým lidem (my jsme tu celkem ještě všichni mladíci) je třeba být ohleduplný, laskavý atd., starat se o ně atd., ale vážit si samotného stáří není proč. Je hnusné a nehodlám se ho dožít.

          • blbíš napsal:

            sám dobře víte, příteli, že tak to myšleno nebylo, i když … jak kdo!!! …. Kupříkladu já jsem se právě vrátil od zrcadla a tou krásou nesmírnou jsem vám byt tak uchvácenej, že jsem zjihl až tááák, že skoro závidím té dobré, stále ještě furt mý ženě, co uvidí, až přijede z tý svý rekreace domů!

            • Hudec napsal:

              Při ranním pohledu do zrcadla si říkám: „Hudcová, dobře ti tak!“
              A největší svině jsou výtaháři. Do každého výtahu nacpou alespoň jedno zrcadlo, nejlépe však tři. Aby se člověk nepřehlédl. Netrvá to obvykle dlouho (mrakodrapy tu nemáme), ale i tak to stojí za to….

  3. Rosťa napsal:

    Je nepochybné, že se dnes ve světě míchá kartami víc, než bývá zvykem a je otázka, kdo z tohoto klání vyjde vítězně. A protože to dost smrdí i válkou, nejsem z toho dvakrát na větvi, protože věřím, že amík tu demokracii je schopen prosadit, i kdyby zařval poslední Evropan. S Anglánem, nebo bez.
    https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/408497-britska-invaze-do-iraku-byla-neopravnena-uzavrela-chilcotova-komise.html

  4. Rosťa napsal:

    Autorovi děkuji za překlad, přece jen u mě ta ruština není co bývala. Zaujala mě pasáž o slušných domech ve Washingtonu a Londýně. Spolupráce je dobrá věc, nicméně, když se na mě bude někdo koukat přes prsty, není důvod se mu vnucovat. Též jsem nerozuměl těm dvěma novým stranám, které by otevřely cestu. Jak by měli ti politici vypadat? Jako plaváček Štěninatý, nebo Telička? To můžou tu Sibiř směnit za korálky se zrcátky i bez nich.

    • kchodl napsal:

      Přijde mi, že Chazin a nejspíše i celá ruská „akademická“ a politologická vrstva tlučhubů nelibě nese, že je nezvou na opulentní západní sedánky, kde se Amerikou a Wall Streetem sponzorovaní šašci tlučou v prsa. Nedostávají žádné „ceny“.

      A netýká se to jen tlučhubů, ale i seriózních vědců a vědeckých oborů, ve kterých jsou Rusové na absolutní světové špičce. Nobelovku by dnes nedostal ani Mendělejev, i kdyby pracoval v USA a měl hvězdy a pruhy vytetované na zadku, prostě protože má evidentně ruské jméno.

      Je to jako za studené války a vlastně ještě horší – dnes žádnému „Rusákovi“ knížku na Západě nevydají, pokud nebude bičovat od první do poslední stránky Putlera a tvrdit, že Sibiř je – stejně jako celá zeměkoule – ve skutečnosti americký majetek.

      Týká se to všeho, i sportovců, Západu není nic svaté, ani Olympiáda.

  5. kchodl napsal:

    Díky Hrochovi za překlad, dnes je to velmi zajímavé, hlavně Dějlagin.

    Docela pěkně odhaluje záměry Amíků v Turecku, kdy začali podporovat kdejakého šíleného kozomrda, protože co jim opravdu dlouhodobě vadilo, byla Atatürkova sekularita a demokracie.
    Turecko bylo stabilizačním faktorem v oblasti, bez omezení demokracie v Turecku by nemohli tak silně podporovat Muslimské bratrstvo a další vyjebance.

    Amíci ignorovali evidentní politické procesy proti tureckým generálům – ačkoliv generálové chtěli, jako už několikrát, vojenským pučem demokracii zachránit, ne ji zničit. Na jejich obranu se z USA nezvedl jediný hlas, podporovali Erdoganovy islamizační snahy a jeho koketování s kozomrdy, celou dobu.

    Zábavné je, jak to Amíkům nevychází, celý Blízký a Střední východ se jim zhroutil. Nebude dlouho trvat a distancuje se od nich i Jordánsko – které už má dlouho nakročeno – a bude ohrožen režim v Saudské Arábii a hned poté v Kataru a Kuvajtu.

    V Sýrii je prakticky hotovo už od ruského zásahu minulý rok na podzim, vše je jenom otázka času. Zdá se, že Rusové válku pozastavili, aby v tom bordelu Amíkům co nejvíce omočili hubu.
    Vlítnou na to zase ke konci léta, tentokrát to bude pro kozomrdy již definitivní konečná.

    Bohužel se zdá, že upchrlé kozomrdy – už od minulého ruského nástupu v Sýrii je Amíci shromažďují v Lybii, kam je evakuují – vypustí následně do Evropy.

  6. lacogroessling napsal:

    Vzdáleně mi spor Husa s církevní hierarchií připadá, jako hádání o Šlachtu a jeho spor s ministerstvem vnitra, resp. policejním prezidentem.
    Církev katolická nemohla a dosud nemůže připustit názor Husa, že konečnou instancí ve sporech je virtuální církev s její hlavou Ježíšem Kristem, nikoliv ta reálná s papežem v čele.

    Také Šlachta odmítal autoritu policejního prezidenta, protože si myslel, že on je jediný spravedlivý a policejní prezídium je děvka prodejná, takže si může dělat co uzná za správné a odmítat subordinaci.

    Akorát jej neupálil (zatím), ale v zásadě musel dopadnout stejně.

    Hus, ani Šlachta nebyli první, či druzí v dějinách a ani ne poslední. Pokud se k pocitu spasitelství a odmítání subordinace přidá ještě nedostatek IQ, je na průšvih zaděláno a to pro celé národy, viz. například Dubček.

  7. tata napsal:

    JSTE nepoučitelní………opět se se ukázalo že FANATIK je vždy spicí hrozba a to v jakékoliv oblasti.Muže to byt v jiných oblastech strašně fajn člověk,zaleží jen na okolnostech.Jeho fanatismus vubec nemusí byt problém,nebot nenastane situace kdy bude hrozbou.ALE když se sejdou faktory je FANATIK vždy obrovský problém.

    • Vladimír - Faust napsal:

      tato, kdyby to šlo, tak jsem Ti naklinkal sto hvězd. Resp. palců nahoru… o, ano, fanatik jest VŽDY obrovský problém.
      Zdravím na sever…

  8. okolojdoucí napsal:

    Docela mě překvapilo, jak tu jiskří kolem Mistra Jana. Ale přidám své polínko. Učenost, osobní mravnost a motivaci Církev napravit lze Husovi těžko upřít. S dodržováním subordinace to v těch dobách bylo dost složité, však ani arcibiskup Zdeněk Zajíc se hned netrefil s tím, kterému to jedinému a pravému papeži podřídit České země.

    Vlastní Husovo učení a spory o jeho základní teze, podpora Viklefovi, to vše má dvě roviny, a jedna z nich je dost opomíjena. On totiž Hus byl také vhodnou záminkou a katalýzátorem (podobně jako později Luther) změn, které založily obrovské majetkové a mocenské přesuny vyvolané původně značnou „rozežraností“ tehdejší Církve. V tom byl Hus paradoxně „podporován“ oběma stranami, křížové výpravy do bohatých a zároveň prokletých Čech totiž měly být především dobrým byznysem, o tom si nedělejme iluze. Celé události měly i národní, nebo pro někoho jazykový, náboj. Nejde jen o Dekret kutnohorský, ale též o další události na Universitě, nebo třeba rozkol mezi německými a českými měšťany v Kutné Hoře za druhé kruciáty. Tam to bylo na život a na smrt a tahle naše malá Bartolomějská noc není moc připomínána.

    Že to tehdy „profesionálním“ (museli mít svého druhu koncesi se sjednanými podmínkami včetně dělení kořisti) křižákům nevyšlo, toť zejména zásluhou náboženského a národního vzedmutí prostého lidu, podpořeného národními elitami, kterým šlo minimálně o majetek, a byly „trochu“ chápavější (vlastenectví též nevylučuji), než elity dnešní. Nikoli nepodstatným faktorem pak byla vojenská genialita „teroristy“ Jana Žižky, jehož strategické myšlení, charizma a organizační schopnosti převyšovaly tehdejší poměry. Stačí připomenout tehdejší husitské vojenské řády, či tvrdou eliminaci jakýchkoli výstřelků a úchylek.

    Nejdůležitější byl reálný výsledek Husova snažení, který lze zjednodušeně shrnout do Pražských artikul a Kompaktát. Ty se staly prakticky až do Třicetileté války něčím podobným ústavnímu zákonu a jejich obsah lze shrnout do dvou základních bodů:
    1. ROVNOST před Bohem v přijímání svátostí, kázání Božího slova a v trestání smrtelných hříchů;
    2. OMEZENÍ MOCI Církve ve světské a hospodářské oblasti.

    Bez druhého bodu by byl ten první zcela pofidérní. Kompaktáta byla přijata Církví i Českou obcí a takovým „razítkem“ na ní byla Bitva u Lipan. Samozřejmě netvrdím, že by Jan Hus stál u těch Lipan na té správné straně. O mistru Jeronýmovi ale nepochybuji, on, Rokycana, Engliš, nebyli slepými fanatiky. Rovnost, uměřenost a tolerance v názorech, to je skutečné dědictví Husovy doby, Hus nebyl sám, nutno jej vnímat v řadě s již zmíněnými, Janem Milíčem, Tomášem Štítným, Jakoubkem ze Stříbra, ale třeba i s Waldhauserem, či s „pacifistickou linií“ Valdeských a Petra Chelčického. Tak jsem to pojal já🙂

Komentáře nejsou povoleny.