Krušnohorský Robin Hood


Takhle se někdy přezdívá Karlu Stülpnerovi, legendárnímu vůdci krušnohorské pytlácké bandy z 1. poloviny 19. století. Pamětníci mezi námi si možná vzpomenou na TV seriál o Stülpnerovi, natočený počátkem 70. let v NDR – byl i v naší televizi, rok si bohužel nepamatuju: https://www.youtube.com/watch?v=7PfbnowrxiU

Srovnání Stülpnera a Robina Hooda je ovšem jen novinářské klišé. Robin je skutečně legenda – neví se ani, jestli vůbec žil. O Stülpnerovi je toho známo hodně, zachoval se i jeho portrét – i když až z jeho pokročilého věku.

obr.1

Karl Stülpner ve věku 77 let

A co tedy o něm víme?

Narodil se r. 1762 ve vsi Scharfenstein na saské straně Krušných hor. Jeho rodiče byli údajně velice chudí, takže byli nuceni z hladu i krást: roku 1769 byl jeho otec souzen pro krádež lněného oleje a o tři roky později stanula před soudem matka pro krádež masa a obilí. (Doklady o tom jsou prý ve Státním archivu v Lipsku.) Ať už byly důvody krádeží jakékoliv, nutno přiznat, že tehdejší život v Krušných horách byl opravdu „krušný“. V letech 1771-72 zde panoval dokonce hladomor, při kterém zemřel Stülpnerův otec.

Mladý Karl se r.1779 nechal v Chemnitz naverbovat k regimentu prince Maxmiliána v Chemnitz a zavázal se k osmi letům vojenské služby. Ale vojenská kázeň, to nebylo nic pro krušnohorského bouřliváka. Už jako voják pytlačil pro důstojníky, měl konflikty s myslivci, prošel i vězením, až konečně roku 1785 dezertoval a nějakou dobu se toulal světem: po Čechách, Maďarsku, Bavorsku, Švýcarsku, Rakousku i po dalších zemích. Pak se znovu nechal naverbovat a znovu dezertoval: r. 1787 je hledán pro dezerci, zatčen – ale znovu se mu podařilo uprchnout.   A tak to pokračuje i další roky: armáda, dezerce, pytlačení, armáda, zatčení, útěk, pytlačení…

A že Stülpner nebyl žádný troškař, tak nepytlačil sám, ale s celou bandou sobě podobných, dokonce se svými lidmi obléhal r.  1785 hrad Scharfenstein, protože tamní hradní pán podezříval Stülpnerovu matku, že syna skrývá a uprostřed noci ji nechal vyvléci z domu. Když se o tom Stülpner dozvěděl, začal se svými kumpány střílet po každém, kdo chtěl z hradu odejít, nebo do něj vejít.  A opět následoval zatykač, vydaný justičním úřadem v krušnohorském Wolkensteinu.

obr.2

Hrad Scharfenstein, březen 2013. Na hradě je expozice dějin hradu, velká expozice krušnohorských dřevěných hraček a také expozice, věnovaná Karlu Stülpnerovi.

 Následoval obvyklý kolotoč: Stülpner opět vstoupil do armády, r. 1806 se účastnil u Jeny bitvy proti Napoleonovi, byl zajat, snad i zraněn, ze zajetí uprchnul a usadil se na české straně Krušných hor, v městě Přísečnice. Zdá se, že Stülpner v té době do svého života zařadil i pokojnější způsoby existence: v Hoře svatého Šebestiána (Sebastianberg) a snad i ve Výsluní (Sonnenberg) provozoval hostinec a měl tam snad i menší hospodářství.

Roku 1813 mu byla v Sasku udělena všeobecná milost a on se vrátil do rodného Scharfersteinu. Ale neklidná krev  mu nedala pokoj: r.1820 se opět stěhuje do Přísečnice a to by nebyl on, aby se nezapojil  do podloudného obchodu, který na česko-saské hranici jen kvetl.

obr.3

Přísečnice (Pressnitz) – město horníků, muzikantů, dřevařů, prýmkařů, ale taky pašeráků. Centrum soudního okresu Přísečnice (1850-1946 Nevím ale, jak to fungovalo v letech 1938-1945, kdy bylo zdejší území přičleněno k Německu) Zanikla začátkem 70-let 20.století – na jejím místě je nyní vodní nádrž, zásobující pitnou vodou okres Chomutov

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vodn%C3%AD_n%C3%A1dr%C5%BE_P%C5%99%C3%ADse%C4%8Dnice

Ale ani Stülpnerovi se stáří nevyhnulo: slábly mu oči, takže mu musel být v r. 1831 v Mittweide operován šedý zákal. (Docela mne překvapilo, že se už tehdy tato operace prováděla.)  O osm let později byl Stülpner nalezen v blízkosti obce Lauta (bližší okolnosti jsem nikde nenašla) a zaopatřen v chudobinci v Scharfensteinu, kde v r.1841 zemřel.  Pohřben je na hřbitově v Grossolbersdorfu.

obr.4

Stülpnerův hrob, Grossolbersdorf, Sasko

Roku 1852 zemřel v Přísečnici ve věku 21 let mladší Stülpnerův syn Johann – horník. Starší syn Carl Friedrich, nádeník, žil až do r. 1883 a zemřel v obci Dolina (Dörnsdorf). Dcera Eleonore, provdaná Schönherr žila v Marienbergu, zemřela r. 1885. Příslušníci rodu legendárního Karla Stülpnera ale žijí ve zdejší oblasti dodnes a jsou na svého předka náležitě hrdi. Tady je rodokmen jednoho z nich: http://www.ahnenforschungwalther.de/galerie/sites/

Pytlák Karl Stülpner byl legendou už za svého života. Nevím, jestli skutečně „bohatým bral a chudým dával“, jestli skutečně trestal panskou nespravedlnost, jak se o něm vyprávělo – ale lidé ho tak chtěli vidět a tak si o něm vyprávěli.

obr.5

Dobové vyobrazení Karla Stülpnera a jeho pytlácké bandy

Jeho jméno dostávají ulice, hostince a třeba i studánky

obr.6

Stülpnerův pramen u saského Zchopau v úpravě z r.1929

Obr.7

Výzdoba průčelí hostince „Zur Siberstrasse“ v GrossOlbersdorfu

Stülpnerovská legenda je živá především na německé straně Krušných hor – ale zasahuje i k nám. Před několika lety vzniknul v Chomutově pivovar Karásek & Stülpner hlásící se k památce těchto dvou krušnohorských legend. http://www.karasekastulpner.cz/?strana=sortiment

 

obr.8

Stülpnerův památníček, zbudovaný amatérskými nadšenci ze Saska při silnici do Kálku (Kallich)

Tady je pro změnu Stülpnerovo pivo, vařené v saském Olbernhau

http://www.eichfeld.de/bier275b.htm a lovecký um Stülpnerův je pro změnu připomínán v názvu školy pro zájemce o lov „Lovecká škola Saského Kruškohoří Carl Stülpner“

http://www.jagdschule-sachsen-erzgebirge.de/

Prostě bouřlivák a pytlák Karel Stülpner se pořád toulá Krušnohořím…

K-sova

Příspěvek byl publikován v rubrice Fotopříběhy se štítky , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

4 reakce na Krušnohorský Robin Hood

  1. Rosťa napsal:

    Ten pán se v životě moc nenudil a je téměř zázrak, že to vše přežil bez větší úhony.

    • K-k. napsal:

      No, prodělal toho tolik, že by to stačilo na několik životů – a dožil se skoro osmdesátky! Neuvěřitelné!

      • M-T napsal:

        Velmi snad dobrodružný (z našeho pohledu) – byť nedobrovolně, ale především pohnutý životní příběh a osud člověka. Díky, že jste takovou zajímavost pro zdejší společnost našla a poutavě zpracovala, z TV vysílání si já nepamatuji. Škoda, že se v pramenech nic neuvádí o jeho ženě, podle mého názoru ženě velmi statečné a patrně i výrazně mladší než její muž, vždyť nejmladšího potomka zplodil Karl Stülpner ve věku 69 (68) let! Jestli dobře počítám.

        • K-k. napsal:

          ženatý byl dvakrát: první žena zemřela r. 1920 po úraze (popáleniny), o rok později se narodil jeho syn Karl Friedrich, matkou byla Veronika Wenzara. s kterou se Stülpner oženil až r. 1823. Druhý syn Johann se narodil r.1828. V prvním manželství měl čtyři děti, do dospělosti přežila ale jen dcera Eleonore.
          Každé místo má své historky, pověsti a příběhy – tak se těm zdejším chci teď trošku věnovat…;)

Komentáře nejsou povoleny.