Převorové strakoničtí


Dle popisu Augusta Sedláčka z roku 1897

Před časem jsem tu citoval knihu, kterou sepsal kněz náboženské školy Sv.Josefa Jaroslaus Schaller. Ten ve své knize kromě jiného vypsal všechny známé představené strakonické komendy. Schaller mezi představené řadil i samotné pány ze Strakonic. Jiný slavný historik August Sedláček se strakonickým převorům a komturům ve svém díle věnoval také. V jeho seznamu však páni Bavorové chybějí.

Když jsem zpochybnil údaj o Bavorech jako převorech, byl jsem upozorněn, že nemám pravdu a že bych se měl poučit. Nejde o to, zda mám pravdu já, ale jde o to, zda má pravdu Schaller nebo Sedláček.

Takže něco málo z historie hradu a pak i komturů a převorů.

Hrad  Strakonický,  v  rovině  při  městě  Strakonicích  postavený,  obdržel  jméno  své  po osadě,  která  tu  byla  dříve,  než  založen byl.  Zakladatel  tedy  nemoha  si  jiné  příležitější  místo  voliti,  nucen  byl  jej  postaviti  v  pouhé  rovině  a  podlé  toho  také  zpevnili.  Postaven  byl  v  rohu,  kdež  Volyňka  ústí  v  Otavu,  a tak  z těchto dvou stran byl nepřístupný pro  vodu  a  hradby  podlé  nich  se  táhnoucí;  na  obou  ostatních stranách  hrazen  byl  náspy  a  příkopy,  které se z  řek vodou nadýmaly,  tak  že  byla  na  všech  stranách  voda.

Strakonice  bývaly  sídlem  mocného  a  bohatýrského  rodu,  který  býval  v  kraji  Prácheňském prvním  a  na  štítě  nosíval  znamení  střely.  Předek  jich  Bavor  měl  statky  na  Moravě,  kteréž  daroval okolo  r.  1167  klášteru  Litomyšlskému  kromě  jediného,  který  dal  synovi  svému  Dluhomilovi.  Tento Dluhomil  jest  bezpochyby  týž,  který  se  r.  1211  jako  otec  Bavorův  připomíná.  Bavor  pak  v  pamětech nazývá  se  prvním,  protože  moc  svého  rodu  založil.  On  zajisté  byv  vletech  1208—1224 komorníkem práva Olomouckého,  dostal  do  své  moci  krajskou  vládu  v  Prácheňsku  (jak  smýšlíme),  a  tím  opanoval  velké

statky  knížecí  a  opravu  nad  lidem  mnohým,  tak  že  dům  svůj  domem  knížecím  nazývati  směl.  Nakloněn byl  velkou  láskou  k  řádu  křížovníků  sv.  Jana  nebo  Svatomářským,  kteří  měli  přední  svou  komendu u  sv.  Maří  pod  řetězem  v  Praze  a  tehda  za  mořem  proti  nepříteli  křesťanstva  pracovali.

Bolemila,  manželka  jeho,  darovala  jim  r.  1225  šest  vesnic  v  okolí  nynějších  Svijan.  Konečně se  i  odhodlal  Bavor  při  domě  svém  ve  Strakonicích  mezi  Otavou  a  Volyňkou  postaveném  a  vodním příkopem  obehnaném  komendu  založiti.  Z  též  příčiny  daroval  jim  kostel  farní  ve  Strakonicích  a  část dvoru  svého  (východní  kus  nynějšího  zámku)  a  osm  vesnic  v  okolí,  k  nimž nábožná jeho manželka (tuším druhá)  tři  vesnice  přidala.  Brzo  potom  začato  se  stavbou  komendy,  kapitoly  a  kaple.  Bavor  stav  se  pak r.  1253  purkrabí  na  Zvíkově  a  r.  1254  nejvyšším komorníkem  království,  zemřel r.  1260  u vysokém věku.

Řád  měl  tedy  darováním  rodiny této základ tří komend,  totiž Dubské,  Strakonické a Manětínské,  poněvadž r.  1253  čtyři  vesnice  na  Plzeňsku  od  Bavora  přikoupil.  Mimo  to  usazen  byl  řád  také  v  Horažďovicích, kdež  mu  Bavor  kostel  a  pět  městišť  domovních  daroval.

Na  počátku  15.  století  držel  zbytek  někdy  velikého  panství,  totiž  půl  hradu,  městečko Strakonice  a  co  ještě  k  tomu  patřilo,  Vykéř  z  Jenišovic.  Když  tento  r.  1402  statek  ten  prodati  mínil, velice  se vynasnažil  Jindřich  z Hradce,  nejvyšší  převor,  aby  jej  koupil pro řád  Svatomářský.  Peněz k tomu potřebných  opatřil  si  tak,  že  hojné  všelijakých  statků  řádu  rozzastavil.  Papež Bonifác potvrdil  to koupení r.  1402  dne  12.  prosince.  Léta  1404  dne  15.  prosince  také  Jindřich  s konventem svobody  obce Strakonické potvrdil.  Od  té  doby  zůstal  řád  v  nepřetržitém  držení  Strakonic.

Řád  pokládán  byl  od  polovice  14.  století za držitele  polovice  hradu.  Dokud žili mocni Bavorové, vždy  se  jim  komenda  zdejší  podřizovala  jako  svým  vrchním.  Komendu  spravovali  napřed  převorové, totiž  Valter  (r.  1274),  Verenbert  (r.  1303),  Jetřich,  jenž  přikoupil  ves  Zborovice,  Jindřich  (1.  1316 — 1318), Mikuláš  (r.  1318);  Jindřich  z  Čelákovic  (r.  1321);  Kunrát  (r.  1329),  Jan  (r.  1330),  Matěj  (r.  1337)  přijímali dary  od  pánů  ze  Strakonic.  Nástupcové  jejich  však  dostávali také  dary  od  okolních  zemanův  a  kupovali statky.  Od  r.  1359  řídil  klášter  (jak  se  říkávalo)  a  jmění  jeho  Jakub  komtur,  maje  k  sobě  podpřevora. (Schaller uvádí tato jména: 1278 Záviš, syn Budivoje z Rosenbergu, 1306 Bavor III, 1308 Jan ze Zvířetic, 1313 Bertholdus z Hennebergu, 1330 Michael de Tincia, 1336 Jan z Klingenbergu)

Asi  1  1360  odstoupil  a  následoval  Heřman,  komtur  (1.  1361 —1368).  Po jeho odstoupení nebylo tu komtura, nýbrž  řídil  dům  v  letech  1372—1374  Jan  Písař  převor,  maje  k  sobě  kromě  podpřevora  devět  kněží, jáhna,  podjáhna  a  čtyři  rytíře.  Příjmy  domu  nebo  komendy  byly  znamenité  a  činily  nad  200  kop, ale  dům  byl  více  v  nouzi  než  v  blahobytu K   povznesení  hospodářství  dosazen  tedy  r.  1375  zase  komtur  a  osoba  rytířského  řádu,  totiž Zdeněk  ze  Skuhrova,  a  Jan  zůstal  vedlé  něho  převorem  Léta  1380  zase  byl  jen  převor,  totiž  Heřman. Po  něm  následoval  Markolt  z  Vrutice  (l.  1382—1387),  za něhož  Jan  byl  převorem.  Markolt  byl  ve  velké lásce  u  krále  Vácslava,  který  r.  1386  přihlédaje  k  chudobě  a  útrapám  domu,  všechny  lidi  poddané  jeho od  berní  a  sbírek  všelijakých  osvobodil.  Po  něm  následoval  Mikuláš,  komtur,  jenž  se  v  letech  1392 a  1394  připomíná.

(dle Schallera  1345 Petr z Rožmberka, 1361 Havel z Wartenberka, 1379 Semovitus von Tessin, 1392 Markvart z Wartenberka, )

Po  koupení  druhé  polovice  ujal  vše  panství  sám  nejvyšší  převor  Jindřich  z  Hradce,  ačkoli v  důležitějších  věcech bez  přivolení  převora  a  konventu neřídil.  K  udržení  katolických  řádů  nemálo  přispíval  i  Vácslav  z  Michalovic,  v nově  zvolený nejvyšší  převor,  jenž  jsa  horlivým  vyznavačem  víry  katolické,  se  Zvíkovem  takořka  předvojem  byl  proti straně  Táborské,  která  měla  v  moci  Orlík,  Písek  a  Vodňany. Léta  1435  potvrdili  Vácslav  a  Beneš  převor  s  konventem  měšťanům  Strakonickým  ve  větším a  menším  městě  (na  pravém  břehu  Otavy)  starobylé  svobody,  udělili  jim  právo,  aby  mohli  o  statcích svých  říditi,  obdarovali  je  právem  měst  Horaždovic  a  Starého  města  Pražského  a  přidali  jim holou stráň Vácslav  r.  1451 dne  25.  srpna  po  dlouhých  nemocech  na  hradě  Strakonickém  zemřel.  Za  něho  byl  Jan  Koc  z  Dobrše r.  1426  purkrabí.

Vácslavovým  nástupcem  byl  Jošt  z  Rožemberka,  pán  v  mnohém  ohledu  znamenitý,  postavy vysoké  a  hrubé,  kostnatý  a  tlustý  pospolu,  ale  ducha  výtečného,  přítel  nauk,  mysli  bystré  a  vůle  rázné, později  za  biskupa  Vratislavského  volený

Po  krátkém  prý  převorování  Zdeňka  z  Valdšteina  volen  na  velké  převorství  r.  1468  Jan  ze Švamberka. Jan  zemřel  r.  1516.

(Schaller 1399 Hirzo ze Zvířetic, 1400 Jindřich z Hradce, 1425 Rupertus z Lignitz, 1435 Václav z Michalovi, 1458 Jošt z Rožmberka, 1468 Zdenko z Waldsteina, 1472 Jan ze Švamberka)

Nástupce  jeho  Jan  z  Rožemberka  daroval  r.  1521  dvorec  panský  před  zámkem  na  Bezděkově Janovi  Vácovskému  v  právo  zákupné  a  proti  jistým  povinnostem.  Po  jeho  smrti  (… r.  1532)  stal  se nejvyšším  převorem  Jan  z  Vartemberka.  Týž  obdařil  r.  1538  Strakonické,  aby  nešla  apelace  od  nich  do Horažďovic a odtud  do  Starého  města  Pražského,  nýbrž hned  do  Prahy,  dovolil  jim volně  se vyprodávati, slíbil,  že  úřad  nebude  již  úředník  obnovovati,  než  pán životně,  a  zbavil  je  robot pomocných (sena hrabání, na  zámek  přivezení,  ryb  z  rybníků  do  sádek  a  dříví  z  lesů  vožení

Když  Jan  r.  1542  dne  10.  ledna  zemřel,  zvolen  na  nejvyšší  převorství  Zbyněk  Berka  z  Dubé a  z  rozkazu  králova  na  Strakonice  uveden,  ale  teprve  r.  1545  v  lednu  potvrzen.  Týž  potvrdil  r.  1547 svobody  městečka  Radomyšle  a  zemřel  r. 1554  dne  22.  dubna.  Z  rozkázání králova uveden  na Strakonice Vácslav  Zajíc  z Hazemburka  a  r. 1555  potvrzen.  Týž  založil  r.  1569 podrobný urbář  panství  Strakonického a  Varvažovského,  který  se  posud  na  zámku  chová.  Léta  1576  potvrdil  všechny  svobody  města,  ustanovil řád  strany  krčem  a  piva  vaření  a  ustanovil,  aby  lidé  z  panství  obilí,  máslo  a  j.  jinam  na  trh  nevozili než  jen  do  Strakonic

Po  Vácslavovi,  který  r.  1578  zemřel,  následoval  v  nejvyšším  převorství  Kryštof z  Vartemberka. Když  Kryštof  z  Vartemberka  r.  1590  zemřel,  stal  se  nejvyšším  převorem  Matouš  Děpolt z  Lobkovic.  Týž  dočkal  se  povstání  r.  1618  a  následující  války,  ve  které  Strakoničtí  velice  zkoušeli, jsouce  pleněni  od  oboji  strany Z  té  příčiny  Kryštof  z  Nostic,  komtur  Strakonický,  vznesl  na  nejvyšší  úředníky,  že  převorství  není duchovenstvím,  nýbrž svobodné,  na  onen  čas  pro  snadnější  osob  ‚panských  a  rytířských  vychování  řádu nadané,  a  prosil,  aby  tomu  přivlastnění  místa  nedali.  Ale  na podzim  téhož  roku  opanovali  císařští Strakonice,  a  tím  starý  pořádek  obnoven.

Po  smrti  Matoušově  (…  r. 1620)  následovali v nejvyšším převorství  dva  páni beze všeho  významu.

(Dle Schallera 1621 Jindřich z Logau, 1626 Rudolf von Baar)

Mnohem  důležitější  byl  Vilém  Vratislav  z  Mitrovic,  jenž  se  stal  r.  1626  nejvyšším  převorem  a  svou usilovnosti  řád  a  jmění  jeho  zase  povznesl Nástupce  jeho  Rudolf hrabě Kolloredo (1.  1637— 1657)  potvrdil  r.  1645 svobody města,  které  bylo  r.  1641  velkou  škodu  od  nepřítele  trpělo.  Týž  a  jeho  nástupcové  oblíbili  si  zase Pražskou  komendu  za své  sídlo,  tak  že  v Strakonicích  obyčejně  jen  komtur  zůstával;  proto  také  nejvyšší převorství  nemělo  pro  Strakonice  toho  významu,  jako  mívalo.  Páni  odcizovali  se  svým  poddaným,  které pokládali  za  pouhý  zdroj  příjmů.  František  hrabě  Vratislav  (1.  1666—1684),  když se stal  r.  1666  nejvyšším převorem,  chtěl  od  obce  a  úřadu  míti,  aby  mu  poddanost  přísahali  jako  rabové.  Když  v  tom  za  ušetření žádali  a  sebe  omlouvali,  že  proti  svobodám  svým  se  k  takové  nebývalé  věci  zavazovati  nemohou,  dal celý  úřad  a  celou  obec  vězením  zámeckým  tak  dlouho  kárati,  až  se  všichni  vystřídali.  Drželi  se  však tak  statečné,  že  s  přísahy  sešlo.  Také  následující  nejvyšší  převor Ferdinand Ludvík Libšteinský  z Kolovrat (1.  1684— 1707)  donucoval  je  k  přísaze  vězením  zámeckým,  které  devatenáct  neděl  trvalo,  ale  od  císaře samého  zrušeno  bylo.  Nejvyšší  převor  Ferdinand  Leopold  Dubský  z  Třebomyslic  (1.  1714—1721)  vystavěl r.  1715  tak  zvanou  residenci  nebo  byt  nejvyššího  převora,  a  Vácslav  Jáchym  Čejka  z  Olbramovic (… r.  1754) ji  r.  1745  obnovil.  Poněvadž  pak  v  levo  od  vjezdu  domek  stával,  v  němž  pekař  bydlil,  a  tak  nebezpečí zámku  hrozilo,  nejvyšší  převor  Emanuel  Vácslav  Krakovský  z  Kolovrat  (…  r.  1769)  jej  koupil,  zbořiti  dal a  tak  vyhlídku  získal.  Od  té  doby  se  na  zámku  Strakonickém  v  hrubém  nic  nezměnilo.

(Schaller přidává 1658 Wilhelm z Tattenbachu, 1662 Adam Vratislav z Mitrovic, 1670 Ferdinand L.Libšteinský, 1700 František Zikmund Thun, 1711 Jan Václav Vratislav z Mitrovic, 1714 Ferdinand.L.Dubský, 1721 Karel Leopold z Habersteinu, 1727 Gundakar Poppo z Dietrichsteinu, 1737 Franz Anton Joseph z Rothenfelsu, 1744 Václav J.Čejka, 1754 Emanuel V.Krakovský, 1769 Michael Ferdinand z Altmanu)

Občas se zdá, že Schaller Sedláčka doplňuje, občas ale uvádí jména jiná. Kdož ví, kde je dnes pravda.

Bavor podpis_rex2

Příspěvek byl publikován v rubrice Strakonice se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

17 reakcí na Převorové strakoničtí

  1. jaa napsal:

    MT – já jen že je to už měsíc, co se odmlčel čobolík. Doufám, že ještě jen nerozdýchal to nesmyslné ..sesumírování z debat a nepřečetl si závěr. /bylo to 17.5/ Doufám že nemarodí… chybíš nám tu,,,,

  2. Jos napsal:

    Bavore, drobný dotaz, co se míní dubskou komendou? Něco v okolí Dubu u Prachatic, dříve u Vodňan?

  3. K-k. napsal:

    Komenda v Českém Dubu je známá a slavná a velice zajímavá. Však na ni taky byl její objevitel, dr. Edel (dej mu pámbu věčnou slávu) právem pyšný! http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/pocesku/_zprava/johanitskou-komendu-nasli-za-kompoty–945137

Komentáře nejsou povoleny.