Strakonické dvojměstí


Narazil jsem na mapu, která se týkala obou měst Strakonic. Podle svých dosavadních znalostí jsem za obě města považoval Velké a Malé Strakonice. A tak jsem začal pátrat po radnici Malých Strakonic.

Situační plán obojích Strakonic

Nic jsem nenašel. Zato jsem objevil jiný katastrální údaj. Skutečně existuje katastrální území Nové Strakonice, dodnes známé pod pojmem Strakonice II. Tedy ne Malé, ale Nové. A kde to je? Dalo by se říci, že za řekou. Tedy na území bývalého Bezděkova, Žabokrt a  Lomu. Ale jak k tomu došlo?novestrakonice

 

Roku 1869 byla ves Bezděkov povýšena na město a to dostalo jméno Nové Strakonice. Celkem zajímavým počinem Městské rady Nový Strakonic bylo projednání žádosti„J. J. knížete ze Schwarzenberků“ na náhradu ušlých zisků z jeho pozemků. Jednalo se o pozemky, které byly roku 1901 dotčeny regulací pravého břehu Otavy, tedy břehu novostrakonického. Žádost byla městskou radou v Nových Strakonicích zamítnuta, protože na pozemcích se od roku 1897 do počátku stavby nic nedělo.

›› Nové Strakonice mají už i svou radnici, která je opatřena i znakem. Naproti ní stojí budova školy, postavené v roce 1867. Postupně se rozšířila až na pětitřídní smíšenou školu a roku 1901 bylo přistavěno i druhé patro. V této škole se vyučovalo v češtině. Dalším školským zařízením byla soukromá škola izraelitská, kde se učilo německy. Jednalo se o dvoutřídku založenou v roce 1858. Sem docházeli děti židovského vyznání a od roku 1880 i další děti různého náboženství. Budova školy patřila právovárečnému měšťanstvu, které ji k těmto účelům pronajímalo. Mezi shlukem nízkých domů vyčnívala židovská synagoga. Na přelomu století v bývalém Bezděkově žilo 87 Židů, 6 protestantů a nejvíce katolíků. Celkem zde bylo přes 2000 obyvatel s převahou žen.79 Za zmínku stojí skutečnost, že ve Strakonicích ve stejné době žilo 194 Židů. Jednalo se zřejmě o důsledek nových zákonů vydaných na konci 19. století. Také přítomnost továren na fezy v samotném centru města umožnila židovským obchodníkům koupi domů na stálé bydlení. Celá obec měla tehdy dvě hlavní ulice, z nichž jedna sloužila pro pěší a druhá pro ostatní dopravu. Vedlejší ulice lemující nábřeží se jmenovala Na Ohradě. Od nádraží k prvním domům trvala cesta necelých 5 minut a díky jediné soustavě mostů na soutoku Otavy a Volyňky museli všichni cestovat přes Nové Strakonice. Nové město bylo stále ještě závislé na širším sortimentu, který se mohl pořídit jen ve Strakonicích, a zemědělský ráz bývalého Bezděkova se měnil jen pozvolna. (Urbanistický vývoj města Strakonice ve dvacátém století (Se zaměřením na 1. polovinu 20. století) Diplomová práce Eliška Hájková)‹‹

Přes různé snahy spojit obě města v jedno, osobní zájmy představitelů obou měst podporovaly stávající stav. Teprve rok 1919 přinesl úřední nařízení, kterým byly Nové Strakonice připojeny ke stávajícímu městu. Do budovy novostrakonické radnice se nastěhovala vojenská správa, městský znak je zde však stále viditelný.

Novestrakonice-radnice

 

s45

A tak teprve v nové republice máme jen jedny opravdové Strakonice.

Bavor podpis_rex2

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Strakonice se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

5 reakcí na Strakonické dvojměstí

  1. K-k. napsal:

    Proč „Zlý rybník“, pane Bavore? Co porovedl?😉 A dík za hezkej článeček…🙂

Komentáře nejsou povoleny.