Michal Šanda
Literární Noviny 6/2016
Za posledních dvacet let se svět proměnil tak, že to pravděpodobně v historii lidstva nemá obdoby. Staré časy jsou nenávratně pryč.
Schválně, kdy jste naposled hráli Člověče nezlob se nebo piškvorky? A kdy jste zapařili nějakou tu střílečku na počítači? Já pře d minutou v mezičase, co píšu tenhle fejeton, lovím jeleny. Pěkně to zachřestí, když se trefím na komoru. A kdy jste naposledy četli knihu déle než tři minuty před usnutím na unavení očí? Naše večery jednoznačně patří televizi a ráno už se nečtou ani ty noviny, zato skoro každý má v v uších sluchátka. Přestáváme chodit do obchodů a nakupujeme po internetu v e-shopech, šrajtofle nemáme nadité penězi, ale kartami všeho druhu. Místo dopisů píšeme e-maily., atd.
Na tuto radikální proměnu školství absolutně nereaguje. Momentálně se sice nachází v jakémsi kvasu, ale osobně se domnívám, že dílčí reforma nestačí. Proč vyučovat literaturu, když ji nikdo nečte? Čtyři roky jsem se na gymnáziu mořil s latinou a během nich jsme přečetli celé Commentarii de bello Galico. K čemu? Pro čtenáře neznalé latiny, jde o Caesarův spis Commentaries on the Gallic War. Pryč je doba klasické vzdělanosti, svět opanovala angličtina. Proč v rámci zeměpisu probírat kde se nachází Burkina Faso. Víte to? Já ne, ale během dvou vteřin jsem si to zjistil na Wikipedii. Svět se proměnil z gruntu, a proto je z gruntu potřeba změnit školství.
Povinnou školní docházku zavedla Marie Terezie roku 1774. Do té doby bylo získávání znalostí věcí individuální a bylo to přirozené a v pořádku. Jenom pro připomenutí, Isaac Newton stanovil své zákony dávno před tímto datem, a venkoncem i Shakespeare měl už napsáno. Povinná školní docházka od samého počátku nedělala dobrotu a nedělá jí dodnes.
Nejsme každý študiosus, naprostou většinu dětí je do učení potřeba nutit. Nevidím důvod, proč by si měly kazit dětství, když jim to v budoucnosti beztak k ničemu nebude. Učitelé si zbytečně ničí nervy a hrbí hřbety před panovačnými rodiči. Zaveďme školství nepovinné! Ještě jsem ani nestihl kliknout myší a skolit jelena a už slyším námitku, že by mnou navrhovaná reforma vedla k negramotnosti národa. No a co! Faktická negramotnost je tady už dávno. Devadesát procent Čechů nenapsalo za poslední rok nic jiného než esemesky. Pokud v důsledku neznalosti písmenek pocítí mobilní operátoři pokles příjmů, nechť si sami otevřou vlastní školu.
A teď vás během okamžiku naučím to nejpotřebnější pro život, s čím se neztratíte.
Zašátrejte na svém smartphonu palcem po symbolu dvojtečky [ : ]
Palcem cvakněte na [ – ]
Přidejte [ ) ]
A máte smajlíka.
O minulém, víkendu jsem stál v Třebani na nádraží a pozoroval, jak po lávce přes Berounku jezdí jeden nedělní cyklista za druhým, kolaři se jim teď říká, frčeli v obou směrech z Třebaně Zadní do Třebaně Hlásné a naopak. Všichni absolvovali povinnou devítiletou školní docházku a očividně to bylo mrhání časem a státními penězi. Na ceduli jako hrom tam stojí: CYKLISTO, SESEDNI Z KOLA! PŘEJÍŽDĚNÍ NA KOLE NIČÍ POVODNĚMI NARUŠENOU LÁVKU.
přepsal a poslal
Poznámky pana Bavora 
Úplná pravda, školstvo nestíha.
Kým Mária Terézia nezaviedla povinnú základnú školu, starali sa o vzdelanie farári. Potrebovali mať niekoľko šikovných pomocníkov ako miništrantov a tiež bolo dobré, keď čo najviac ľudí vedelo čítať aspoň spevník a modlitebnú knižku. Negramotnosť teda, myslím, nehrozí. Baťa tiež nenechával vzdelávanie svojich zamestnancov na štát.
To se mi líbíTo se mi líbí
Všimol som si na mladších kolegoch, že jednu zručnosť súčasné školstvo (poplyšové) zvláda absolventov naučiť celkom obstojne. Mnohí sa vedia celkom kvalitne a asertívne sebaprezentovať. Vedia robiť prezentácie, písať memorandá a na poradách plynule mlieť cudzím jazykom. Vedia byť motivovaní a vedia to dať najavo. Toto šéfovia firiem, ktorí sú často expatrioti, vedia oceniť.
To, čo učili nás – byť skromný a makať – s tým už dnes človek neprerazí.
To se mi líbíTo se mi líbí
Školství potřebuje radikální řez. (Ale nepotřebovalo ho i za našich dob?)
Děti se učí čím dál víc věcí, ale nezbývá čas na to podstatné, naučit se myslet, rozlišovat důležité od vedlejšího, naučit se sám rozvíjet svoje vědomosti, schopnosti. (Už delší dobu se chystám naučit noty a trochu brnkat na elektrické pianole, kterou mají vnuci. Potěšil mě v úterý pořad na Artu, kde Bělohlávek s Ebenem rozebírali na pódiu s orchestrem různé detaily skladeb Mahlera a Strausse. Dělali to dobře a zábavně. Jsem zvědav, jestli se tu hodinu, nebo aspoň čtvrt, vydrží dívat moji dva vnuci, co začínají chodit do hudební školky. Potažmo jejich rodiče.)
Vladimír Arnold, který mnohé lidi tížil a tíží svým brilantním mozkem a přitom širokými vědomostmi z řady oborů, popisoval jak kroužek rodin vědců různých disciplin (v SSSR) vedl takovou neformální školku pro své potomky, kde se dělali ve vaně různé pokusy z fyziky a chemie, pozorovali hvězdy…
Poznamenal o tom: je překvapující, co všechno se naučí desetileté dítě, když ho učí lidé na „nobelovské úrovni“.
Maminka mi zase vyprávěla, jak jim nějaký profesor, snad starý češtinář, vykládal ve kdysi škole, jak je Alois Jirásek učil historii. Zaměřil se na nějaké, podle něj důležité období, a pak zase řadu dalších jen přeskakoval: „a pochodovali a pochodovali…“ Možná si to zapamatovala proto, že to byla střední škola pro pracující, bylo jí ke čtyřiceti a už „měla rozum“ z toho, co je důležité.
Kde vzít takové suverény, kteří vymýtí nepodstatné?
A jak dobře vzdělat ty, kteří se moc učit nechtějí? Honba za přihlouplými pseudotituly je nesporně škodlivá, jenže je třeba nějak čelit ódiu nevzdělanosti. Rozvrat učňovského školství je skandální. Být „lopata“ by taky neměla být žádná hanba, to si asi všichni uvědomujeme.
To se mi líbíTo se mi líbí
To je o penězích.
Lopata bere 12 čistého a tak se oprávněně ptá, proř by se měl za ty vyhlídky na učňáku učit.
Tím spíš, že dělat živnost v oboru lze i bez vyučení.
A tituláři?
Ti zase chtějí brát nástupní plat 30 000, protože vědí, kde je Afrika a umí to říci anglicky.
Škola je stejně jen zdroj zisků (inkluze zavede placené základní školství a definitivně pohřbí rovnost alespoň u dětí) a zabíjení času pro mladé, kteří kdyby nechodili do školy, tak by je nebylo kam dát.
Práce pro ně není.
A oni dělat nechtějí.
Ani se jim nedivím, za 12 čistého a buzeraci jak v koncentráku.
To se mi líbíTo se mi líbí
Nevím vitto ale zde budu souhlasit se slimem :
„To podstatné je, naučit se myslet, rozlišovat důležité od vedlejšího, naučit se sám rozvíjet svoje vědomosti, schopnosti.“
Pouze bych chtěl doplnit ještě jednu podstatnou věc, co by škola měla naučit aby jeho premisa mohla být uskutečněna a to je – > naučit se učit.
Protože dnes a to nepřeháním, kde na U3V bez jakéhokoli problému 75 letá babča při psaní zadané práce, prolítne nejen .cz, de a com ale sešrotuje rychločtením v angličtině i volně dostupné přednášky univerzit.
To jediné co nepoužívá tak často na rozdíl od současného studenta je ctrl+C a ctrl+V.
Prostě pochopí sežvejkne a napíše dle vlastního.
Ten problém který vy vzpomínáte a to že výplata a to nejen pro lopatu v Czechii, byla počítána pro jednotlivce z částky 3 410 Kč, je věc nadnárodního řízení Czechie a nikoliv výsledek našeho školství.
Nevím jestli je 1041 € nástupního platu v Německu tak pobuřující částka, která musí přece umožnit splácet náklady na školu.
Pouze připomínám že imigrant ve Švédsku dostává příspěvek 740 € mimo jiného.
Tož nenechme se mýlit tou motivací v Czechii a v E15, je to opravdu propastný rozdíl, na jehož vyrovnání budeme potřebovat cca. 100 let.
To se mi líbíTo se mi líbí
Mladý člověk ale myslí, Čechu.
Naučil se to.
Když vidí, že kde-jaká nula chce prachy za úplné hovno jen proto, že je to nějaký pseudomagistr, a oni vždycky budou jen lůzři z učňáku….
A cigoši nemají ani ten učňák a hned po základce už jsou na pracáku, kde berou rasově motivované příspěvky..
To se potom těžko takový člověk přesvědčuje, aby se učil nědco jiného, než „ojebávat“.
Nízká náročnost všech škol, učňáky počínaje, a VŠ konče, pak je dána placením školství.
Jsou placeni od kusu, a kde je to moc těžké, tam se nikdo nehrne…
To se mi líbíTo se mi líbí
Vittto, krásně jste to shrnul. Obnažená realita v kostce. Čistá studánka rozumu.
To se mi líbíTo se mi líbí
Radikální řez nepotřebuje jenom školství. To je jenom jedním z milionů zrcadel odrážejících směřování společnosti. Každý den si těch zrcadel i tady „nastavujeme“ několik. Zbytečně. Protože zastavit uvolňování společnosti je nadlidský úkol a není možné to udělat „zdola“. „Zhora“ je ordinován chaos a další rozvolňování. Pragmaticky, programově. A my dole si většinově vybíráme „pragmaticky“ menší zlo aby se ono zlo mohlo dál šířit a rozpínat …
Literárky jsou jedním z posledních ostrůvků myšlení. Ale jsou drahé a jaký dává smysl platit tolik peněz za moudra která známe, ale která nám nejsou k ničemu? Jen jako téma k uvědomění si reality a tím k dalšímu rozčilování.
P.S. Já je taky čtu jen zadarmo v knihovně. A pomalu přestávám i to …
To se mi líbíTo se mi líbí
No ale nyní jsem i já v koncích nemohu najít seznam jmen senátorů KDU-ČSL a Starostů a nezávislých (STAN), kteří podali žalobu na ministerstvo vnitra, pražský magistrát a policejní Útvar pro ochranu ústavních činitelů.
Žaloba a ústavní stížnost je v souvislostí s demonstrací na Hradčanském náměstí, která se uskutečnila při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga.
Prozatím také nemám jména Senátorů kteří podali onu ústavní stížnost.
Ústavní stížnost podává skupina nejméně 41 poslanců, nebo 17 senátorů.
Lidovci mají senátorů 11 a starostové šest.
Pokud jsou to všichni za lidovce a (STAN) tak potom mi to vychází ale je tomu tak doopravdy ?
Prostě opravdu nemohu najít ta konkrétní jména, krom Martina Bursíka a Kateřiny Jacques.
Tož nevím, podařilo se to někomu získat ?
To se mi líbíTo se mi líbí
K dané lávce, ono chování hlavně mládeže u nás vyplývá z výkladu demokracie, může se všechno. Stačí se podívat na slavnou Kliniku. Chtěl bych vidět jak by se k nim chovali v takové USA. Jak vím tak toto by si tam nikdo nedovolil. Mám poznatky např o kouření v restauracích, kouření není zakázáno, ale prostě se tam nekouří a ne jako u nás, kde se kolem toho vedou bohaté diskuze. Asi u nás budeme muset převzít jejich příklad, tam totiž pojišťovna nehradí většinu plicních nemocí a léčba je tam drahá, buď zaplať a nebo zemři. A ještě k onomu dilema myslím, že umí číst každý , ale nic si s toho nedělá. Pokud nebudou tvrdě pokutováni a nesáhnou hluboko do kapsy. To je nejenom na lávce, ale stačí jít na Šumavě údolím Vydry a počítat, kolik kolařů tam jede, místo toho aby šli pěšky.Zkrátka vše se odvíjí od výchovy a ta začíná hlavně v rodině.
To se mi líbíTo se mi líbí
Rodina nezmůže nic (no dobře, tak tedy málo) když společnost preferuje chaos a špatný výklad svobody.
USA náš vzor? Jako řešení? Vždyť právě to přibližování se k jejich „standartům“, k jejich výkladu demokracie, se u nás dvacetpět let děje …
To se mi líbíTo se mi líbí
Ale problém je v tom, že tam si občan nedovolí to co u nás, Jinak by byl asi pěkně šikanován, jak se u nás říká a to ze strany úřadů a policie.
To se mi líbíTo se mi líbí
Po prečítaní doterajšej diskusie mám potrebu napísať ešte toto:
Na gympli, podľa štátom schválených osnov, sme sa dlhé týždne učili počítať na logaritmickom pravítku a používať tabuľky logaritmov. Tieto dve veci som po maturite už nikdy nevzal do ruky.
Na druhej strane, na VŠ nás učili o počítačoch a programovaní z amerických učebníc a interných materiálov IBM, HP a pod. – a to sa u nás ešte dlho po promócii počítalo zo štítkov a pások, PC boli ešte v nedohľadne, hoci za mlákou už existovali. V škole nám však hovorili – áno, schválne vás učíme to najlepšie, čo existuje, aby ste to potom vo vašej práci vyžadovali a vedeli s tým robiť.
A o toto ide. Štátna škola, aby mala zmysel, musí vychovávať ľudí, čo tú spoločnosť budú niekam ťahať. Inak je skôr brzdou a núti mladých ľudí zabíjať čas, ktorý by sa dal využiť lepšie.
To se mi líbíTo se mi líbí
Obávám se, že to „logaritmické pravítko“ nás naučilo alespoň základům logického myšlení.
„Počítače“ nás vedou jen k mechanickému přejímání jinými poznaného. „To najlepšie čo existuje“ možná některé jedince přivede k výšinám v odměňování, většinu ale ke konstatování „proč já který tohle všechno ví a zná mám dělat za desetinu toho co ten blbec který sotva dodělal základku ale ví jak na to“.
Kdepak, škola „jenom“ učí, společnost (její uspořádání a priority) vychovává.
To se mi líbíTo se mi líbí
Nesúhlasím. Skôr mi je bližší postoj p. Cecha, že škola má „učiť sa učiť“, má nás naučiť princípom a tieto princípy vedieť tvorivo prispôsobovať a používať v živote.
Konkrétne to logaritmické pravítko – tým sme sa učili len určitú technickú zručnosť, ktorá sa ukázala, že bola v živote nepotrebná. Tie princípy logického myslenia by sme sa pokojne mohli učiť na iných zručnostiach, ktoré nám k niečomu v živote budú.
„To najlepšie, čo existuje“ – to sme sa asi vôbec nepochopili. Predstavte si to na lekároch. Majú sa učiť na najmodernejších CT, MR a sono prístrojoch, alebo na klasických priesvitkách z RTG, lebo na obvodoch aj tak nič lepšie mať nebudú…?
To se mi líbíTo se mi líbí
Cechovo přece já nerozporuji …a že by se mělo učit to nejlepší taky ne. Mimochodnost uvažovánín se tomu říká, drsněji já o koze, ty o voze.
To se mi líbíTo se mi líbí
OK, nehádam sa.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ešte jedna vec k tomu „já, který všechno tohle ví“ – na to nám otvorene radili takúto fintu na prijímacie pohovory do zamestnania. Hovorili, nebojte sa neznámych programovacích jazykov, ktoré sme tu nepreberali, ako napr. Cobol a rôzne asembléry. Sú to jednoduché jazyky a s tým, čo viete, ich zvládnete rýchlo. Vždy povedzte, že ste už s daným jazykom prišli do styku, len si budete musieť pozrieť zvláštnosti miestnej verzie a implementácie.
To se mi líbíTo se mi líbí
A vidíte, já jsem s logaritmickými tabulkami opravdu pracoval a prováděl nějaké výpočty pro soudního znalce v oboru silničních nehod! Tak asi v roce 1974 (?). A ono to fakt fungovalo! Dnes mi to samozřejmě připadá, jako kdybych byl býval psal na hliněnou tabulku 🙂 .
To se mi líbíTo se mi líbí
Pane Hudče, tá technika sa mení šialene. Po VŠ som nastupoval k (asi) najmodernejšiemu počítaču v slovenskom zdravotníctve. O necelých 10 rokov ho sťahovali do technického múzea v Košiciach. 🙂
Môj spolužiak, čo ostal na škole učiť programovanie, neskôr povedal, že si prednášky musel prerábať každý rok znova, aby neučil zastaralé veci.
To se mi líbíTo se mi líbí
🙂
Použil jsem logaritmy k násobení a dělení, umocňování, i „tabulky“ docela nedávno.
Řídil jsem skupinku študáků, kteří si v rámci výuky dělali vlastní družici („cubesat“, což je taková kostička 10x10x10 cm, kterých stovky vynese jedna raketa jako druhotný náklad k hlavnímu těžkému satelitu). A protože to bylo co nejjednodušší, procesor „na palubě“ uměl jenom sčítat a negaci. Na tom se musela napsat celá aritmetika, co nejjednodušší a na odběr proudu co nejméně náročná. To dnešní študáci neuměli, protože ve škole sice o logaritmech „slyšeli“, ale nedovedli si představit, že to k něčemu je. Také goniometrické fce se dělaly pomocí tabulek, protože paměť v mikrosatelitu byla dost velká, takže se tam vešly. Složitější fce se dělaly přes řady. Ostatně, přesně stejně to bylo uděláno v prvních kalkulačkách (vlastně se to tak dělá dodnes). Ale dnešní mlamojové (mladý moderní jinoch) to neumí.
To se mi líbíTo se mi líbí
Aneb „jak rozeznat skutečného inženýra od předprogramovaného jednoúčelového automatu“ (tím posledním mám na mysli absolventy většiny dnešních vzdělávacích institucí). Krása. 🙂
Ještě k těm logaritmům. Ono jde o to, že při analýze přírodních jevů je potřeba uvažovat o _poměrech_, nikoliv o _rozdílech_. Příroda se tak prostě chová. A logaritmy tyto poměry převádějí do lineární domény – čímž jsou ty poměry zviditelněny. Což bych – v kontextu dneška – viděl jako hlavní oblast, ve které „to k něčemu je“ (až na to, že ani o tomto naprostá většina absolventů nemá páru). Čili, ono to logaritmické pravítko (ještě ho mám schované 🙂 ) a naučit se na něm „počítat“ – ale hlavně jde o schopnost „vidět“ ten koncept – není vůbec od věci. Plus též nomografie, atd.
Naprostý souhlas ve věci rozdílu mezi fundamentálními a aplikovanými znalostmi a užitečnosti absolventů „rychloškol“.
To se mi líbíTo se mi líbí
No nesouhlasím s termínem rychloškol… spíš pomaloškol. Vždyť studují všichni až do26ti… kruciš co tam vlastně dělají, marxák jim odpadl, všechno vědi počítače… hmm
To se mi líbíTo se mi líbí
Toto už áno. Tiež som zažil prípady, keď som si robil vlastné tabuľky na zložitejšie výpočty, hoci aj v exceli. Bolo to pri finančných výpočtoch, aby som si mohol presne doladiť časovanie a aby som presne vedel, čo a ako daná funkcia robí.
To se mi líbíTo se mi líbí
Cena Charty 77 Klinice, obvinění Kláry Samkové, propuštění vražedkyně Savčenkové…má ještě smysl na cokoli reagovat? Nemá.
To se mi líbíTo se mi líbí
Nezlobte se přeci jenom má :
Protože tento stát se již bez Andreje Babiše jako šéfa neobejde, protože jakmile nebude v politice tak se všechno zhroutí.
Dnešní jednací den Sněmovny skončil předčasně, trval asi necelou hodinu.
Důvodem byla nepřítomnost Andreje Babiše (ANO).
Babiš je dnes na návštěvě Zlínského kraje a na dopoledním programu měl například návštěvu své Uherskohradišťské nemocnice.
Tož proto také Andrej tvrdí že parlamentarizmu škodí tři politické procedury :
– referendum;
– omezení imunity poslanců a senátorů;
– zkrácení času na jejich projevy.
Proto také zásadou Andreje je, že parlamentní demokracie spočívá ve zvažování, odborné a věcné diskuzi, jež se nejčastěji odehrává ve výborech; na plénu se jen hlasuje.
Takovou diskuzi nelze vést za účasti celé populace (lůzy), ale pouze ve velmi malém a omezeném počtu lidí.
Výsledek je snaha nahradit parlament akciovou společností, ve které by každý předseda sněmovní politické strany hlasoval na základě mandátů, jež získala ve volbách.
Následně potom celkově ve finále řízení firmy jako státu, nebo možná naopak, je v tom že pokud není šéf, tak se prostě ve firmě nebo ve státě nemaká.
To se mi líbíTo se mi líbí
1) Kde jste našel, že je Babiš proti referendu
2) kde jste našel, že je proti omezení imunity
3) projevem poslanců máte na mysli bezuzdné blábolení poloviny poslanců? To bych zakázal také. Pokud nemluví k dané věci či opakuje již mnohokrát vyřčené, tak jednoznačně vzít slovo. Parlament je pracovna nikoli diskusní kavárna.
A co se týká té projednávané věci, tak ta byla zařazena až na středu, takže samozřejmě nikdo nemohl vědět, že ten klub blbů začne projednávat něco zcela jiného.
To se mi líbíTo se mi líbí
Proto také Ministr financí Andrej Babiš (ANO) a ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) dali přednost návštěvě areálu bývalé věznice v Uherském Hradišti, který sloužil mimo jiné hlavně jako komunistické vězení a toto se po několika desítkách let chátrání musí změnit.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) a ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) přímo v místech původních cel prohlásili, že chtějí v těchto místech vybudovat muzeum totality, které by připomínalo komunistická zvěrstva.
Ministr Babiš sice chyběl na jednání Poslanecké sněmovny, která měla projednávat materiály jeho ministerstva ale jak mimochodem poznamenal, oni to stejně bez nás ve sněmovně nesvedou.
No a jeho slova byla téměř proroctvím, poslanci bez Andreje Babiše(ANO) a Daniela Hermana(KDU-ČSL) předčasně schůzi ukončili.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ále no tak – kocour byl pryč – tož myši měli pré a prodloužili si víkend— cu be né— to jen jeden člověk to potřeboval zakamuflovat a odsoudil jej i press – za nezměnu programu – protože on něco svolal… jestli uhodnete kdo::: 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
NO když se podiváte na muj sloh a pravopis řeknete blb možná k politovaní.
CElkem jsem se ale v životě uplatnil aniž jsem nák ferda mravenec ,když už pruměrně šikovnej.
přesto jsem ve svém zaměstnání patřil spiš ktomu lepšimu u svařeče je to když svařujete na rengen snadno ohodnotit když svařujete na rentgen,nebo v počtu když to není a tam jsem patřil ktomu lepšimu…….přesto že jsem na první pohled blb…….VŠE SEM doháněl nezmirnou vulí a poctivostí…….když toto nemáte nepomuže VÁM ani Anštajn který by VÁS učil,ANO ZAKADY jsou potřebné,potřebné je aby Vás někdo podržel když lajdáte……….ale to hlavní musite SAM
To se mi líbíTo se mi líbí
Trefa do černého tato! O tomhle je všechno. Jenomže vnuťte ten názor lemplovi který nic neumí kromě hezkých řečí a podvádění…
To se mi líbíTo se mi líbí
Súhlas, pane tato, to hlavné musí človek sám.
To se mi líbíTo se mi líbí
Škola má naučit se učit. K tomu patří i určitá askeze, déle trvající soustředění na určitou věc atd.
Takže pak je docela lhostejné, co žáky škola konkrétně učí – zda mrtvý jazyk latinu nebo používat logaritmické pravítko či abakus. Jde prostě o tréning v soustředění, v rychločtení, v oddělování podstatného od nepodstatného. Jak nacpat 500 stránkový manuál do hlavy přes noc.
Stejně je vývoj tak překotný, že nikdo již nevystačí celý život s vědomostmi ze školy. Jsou obory, kde když se přestanete kontinuálně učit nové věci, jste dočista v čudu po pár letech – a můžete jít prodávat hamburgery nebo sekat trávu. Ani k lopatě nemůžete, protože dnes lopatou vládnou leda nevzdělaní Ukrajinci, ti vzdělaní Ukrajinci umí naprogramovat a řídit nějaký ten kopací ministroj.
Výborně je to vidět – když vezmu příklad ze svého oboru ICT – na specializovaných firemních průmyslovkách či vysokých školách a univerzitách. Tam se naučí přesně a rychle plánovat, programovat a ovládat určitou sadu přístrojů, například síťových přepínačů a směrovačů (switche, routery), takže po absolutoriu mohou okamžitě do praxe. Jenže to jim vydrží tak pět let, pak jsou ti lidé k ničemu. Protože se neumí sami učit nové věci. Protože neznají teoretické základy, které by jim akademické vzdělání mělo poskytnout. Měli by správně být schopni takové přístroje vymyslet a navrhnout, ne jenom je podle nějaké metodiky naprogramovat a používat.
V tom je rozdíl mezi „firemními univerzitami“ a skutečným akademickým vzděláním. Například, VŠ Unicorn (placená soukromá „univerzita“) naučí studenta výborně programovat např. v Javě (jeden z programovacích jazyků). Absolvent informatiky na ČVUT to neumí ! Ale to neznamená, že katedra IT na ČVUT je špatná škola – protože tam absolvent umí programovací jazyk sám navrhnout, napsat překladač, zná od všeho teoretické základy. Samotné programování se musí po studiu naučit sám, ale výhoda je, že se učit umí. To ho škola naučí, protože bez této znalosti by to neprolezl. Musí udělat 50 zkoušek a stovky klasifikovaných zápočtů, většinu z nich „k ničemu“, ale to ho donutí se naučit učit. Tady, mělo by – protože další faul shora je, že financování univerzity je o počtu, ne o kvalitě.
Celkově, zaměstnanec nebo kolega z profesní „univerzity“ je králem prvních 5 let, ale pak je čudu.
Souhlasím s názory z diskuse, např. že inkluze je osvědčená metoda na zničení neplaceného základního školství; je to obludný způsob, jak privatizovat i základní vzdělání, zastavit „sociální výtah“ a rozdělit společnost. Nemusíte mít stroj času, abyste viděli, jak to dopadne. Stačí letenka do USA. Katastrofa ! Vzdělanostní, společenská, kulturní, sociální.
Chaos a zhovadilosti jsou zcela jistě projektovány shora. A když se nahoře někdo vyskytne, kdo by to chtěl zvrátit, je velmi rychle zaříznut (znám z vlastní zkušenosti). Celé to běží z USA a EU, prostě z nadnárodního řízení. Je to cílená likvidace, nejen školství. Není to produkt omylů nebo blbosti, je to schválně.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pane kchodle, skoro so všetkým, čo ste napísali, súhlasím. Až na to logaritmické pravítko a abakus. Veľmi často to zdôvodnenie disciplínou a sústredením zakrýva len obyčajné mazáctvo typu „prešiel som tým ja, tak pome aj vy, bažanti“.
Mali sme na cvikách vyučujúceho, ktorý napísal na tabuľu príklad a šiel fajčiť. Po 10 minútach sa vrátil a spýtal sa: „tak čo, máte to? nie?, tak sa potrápte“ a šiel fajčiť znovu.
Keď som istý čas učil ja, pripravoval som sa 3x dlhšie, než trvala výuka. Aby sme nezabíjali čas rutinou, ale mali čas na podstatné veci. A myslím, že tak to bolo správne.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pane Navajo MM, skoro so všetkým, čo ste napísali, súhlasím. Až na to logaritmické pravítko a abakus.
I to logaritmické pravítko má mnoho do sebe. Donutí přemýšlet o základech, o podstatě. Ukazuje na cíl. Cesta je jen pouhá cesta, ale výsledek je to důležité, potřebné. Abakus je něco podobného na mnohem nižší úrovni.
Když to shrnu, dobrý dům má základy které nikdo nikdy neuvidí. Jsou ale důležité. Především při mimořádných událostech. S dobrými základy je mnohem vyšší šance na přežití.
A pak, jak dlouho trvá inteligentnímu člověku naučit se počítat na logaritmickém pravítku? To není žádná ztráta času.
Zažil jsem před lety inženýry, kteří v projektech uváděli hodnoty úhlů na desetitisíciny stupně (grad). Vyšlo mi to tak v kalkulačce, byl jejich argument. Možná jim to pravítko chybělo.
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Strejdo, áno, máte zo svojej pozície pravdu, nejdem protirečiť. Len som si spomenul, koľko vecí som začal objavovať až po 50-ke a mohlo to mať inú kvalitu, keby som sa o nich dozvedel skôr. Myslím na to Werichovské „priměřeně“. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
+1
To se mi líbíTo se mi líbí
Škola základ života. Pěkný článek a zajímavá diskuse, ke které se už těžko dá něco dodat. Jen snad stojí za zamyšlení, proč ročně FF MU a UK chrlí takové množství absolventů, kteří jsou pro stát následně z většiny nepotřební. Pokud si založí neziskovku, tak jsou dokonce pro státní kasu přítěží.
To se mi líbíTo se mi líbí
A co teprve když si založí takový CERMAT, to pak jeden z údivu nevyjde.
http://zpravy.aktualne.cz/domaci/epizeuxis-neznali-dva-studenti-ze-tri-v-maturitnim-testu-byt/r~d411abf8242311e69966002590604f2e/
Jo, vědět, co je epizeuxis, to je maturanta naprosto nezbytné. Shodu přísudku s podmětem umět zvládnout nemusí, (a podle produkovaných knih, novin a profesionály psaných článků na zpravodajských portálech taky neumí), taková banalita nestojí za řeč.
To se mi líbíTo se mi líbí
propána ., vždyť znalost a používání tohoto slova je klíčové pro další existenci všech maturantů.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Epizeuxis
stačí se jen zaposlouchat do projevů – převážně mlamojů všeho druhu – jak před copy ….. proto trvají na jeho znalosti…
To se mi líbíTo se mi líbí
Také jsem ve středověku maturoval, ale toto sprosté slovo mě neučili.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ve středověku jste musel opravdu umět a ne jen vyplnit nějaký test.
To se mi líbíTo se mi líbí
OT: Babochlap je ve formě… 😀 http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-svet/396882/savcenkova-vzkazuje-putinovi-nech-ukrajinu-na-pokoji-stejne-zdechnes.html?utm_source=blesk.cz&utm_medium=copy
To se mi líbíTo se mi líbí
Já bych souhlasila s rím, že se odrivná sama – nebo bude odrovnána. Ta poznámka o prezidentování…. oj., oj.. a bude určitě časem ohrožovat druhé
To se mi líbíTo se mi líbí
Spíše to druhé, zdá se mi. Ostatně se domnívám, že to hrozilo i v Rusku (měla mít mírný režim) a proto se jí Putin zbavil jako horkého bramboru (než aby se z ní nakonec stala ještě mučednice) a jako bonus přivedl zpátky domů ty dva své.
To se mi líbíTo se mi líbí
Někde byla zmínka o dohodě Poro- Puti, a tak mne taky napadlo, jestli on se nechce zdekovat jako Jasen. Nedaří se jak chtěl, neposlouchají, vynořují se stále noví a neposlušní „vůdci“ země je tam kdesi a čím dál hůř…… hmm *akorát to měl složitější, protože většinu majetku a podniků měl doma… kdoví jestli k přešaltování výroby či „prodej“ nepotřeboval nějaký čas. a jestli se po nové prezidentce nevytratí za velkou ouži do bezpečí… Kdo ví…
To se mi líbíTo se mi líbí
Souhlasím, že je školství ve sračkách. Pocházím z kantorský rodiny a srovnání mám z první ruky.
Souhlasím, že ze současných škol lezou pologramotní idioti, neschopní souvislé četby, kritického myšlení nebo základních algebraických úkonů.
Nesouhlasím, že bychom kvůli tomu měli na vzdělávání rezignovat a mávnout nad tím rukou.
My jsme důkazem toho, že v základních věcech jde až na extrémní případy vzdělat každýho vola. Reignace by se rovnala trochu pomalejší sebevraždě.
To se mi líbíTo se mi líbí
Rezignace ostatně taky 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
😀 Hezky řečeno. (Re-ignace by mohlo být znovuzapálení…)
To vycvičení schopnosti soustředění na jednu věc, co zmínil kodl, je klíčové.
A další věc je ten příklad s věkem, co jsem uváděl Arnoldem. Úplně malé děti, tak jako dokážou být úplně zadarmo dvojjazyčné (když mají dva rodiče různých jazyků a rodiče si to správně rozdělí), při dobrém vedení dokážou pochopit mnohem víc třeba z matyky, než si myslíme. Protože jsme to sami nezažili, nevěříme tomu.
(PS. Nedávno jsem viděl asi osmiletého kluka, jak s tátou, Polákem, mluvil polsky, máma je Ruska, tak na ní mluví rusky a protože oba rodiče mluví mezi sebou doma česky (a do školy chodí tady) tak mluvil bezvadně česky. (Jeho táta tady chodil do školy, takže mluví česky nerozeznatelně – matka to nevím; rodiče se seznámili na americké universitě)).
To se mi líbíTo se mi líbí
Tak to Vás můžu pomocí slovní hříčky přesunout na skupinku, která s námi občas vystupuje 🙂
http://www.od-ignis.cz/
Fakt je, že výuka matiky byla za mých studijních časů zoufalá. Schematická, poučkovitá a drilovitá. Za Euklidem už nebylo nic. Nikdo nám neřekl a neukázal, že je to ve skutečnosti nesmírně zábavnej obor.
S těmi jazyky je to známá věc. Děti to pletou jen na úplném počátku, když se učí jednotlivé věci pojmenovat. Jakmile pochopí, že voda se dá pojmenovat třemi různými slovy, je po problému.
To se mi líbíTo se mi líbí
Diskuse o školství v naprosté většině zapomínají na to, že smyslem vzdělávání, řekněme do maturity je získat základní vědomosti. Tedy základ na kterém se dá později stavět. Číst, psát, počítat, něco přírodních věd, literatury, historie a zeměpisu.
„Oh“ ironicky píše: „Jo, vědět, co je epizeuxis, to je maturanta naprosto nezbytné.“ Jenže opomíjí, že nejde o to jedno slovo a jeho význam. Je nepochybně zařazeno s tím, že učitel českého jazyka na pár příkladech vysvětlí, že jde o zdvojování slov a jak s tímto nástrojem básník zachází.
Tím se otázka „musí to žák vědět?“ mění na „proč by to žák neměl vědět?“
No jistě, život lze prožít bez přečtení jediné básně a nebo knihy. Nemusíte znát jediný strom, rostlinu nebo zvíře. Nepotřebujete znát jediné datum z historie ani nic ze zeměpisu. Nemusíte umět spočítat procenta a nepotřebujete ani nejjednodušší „kupecké počty“. Stačí, když intuitivně mačkáte tlačítka.
Nedávno jsem mluvil se dvěma čerstvými maturanty a náhodně padlo jméno Bukurešť. Ukázalo se, že nemají ahnung o tom, kde to město vůbec je.
Jsou obětí nejrůznějších školských reforem a nejsou sami. Stejně dopadají jejich kanadští vrstevníci.
Mám (kanadskou) zkušenost s přijímáním zaměstnanců do chemické laboratoře. Uchazeči o místo byli, jeden jako druhý, velice sebevědomí. Vesměs díky tomu, že si neuvědomovali, co všechno nevědí.
Když se nevzdělané sebevědomí dostane do politiky, máte Biomasu…
To se mi líbíTo se mi líbí
Aniž bych překonal svou averzi k Vám, tohle Vám podepíšu.
To se mi líbíTo se mi líbí
Co je zajímavé, oni ani nechtějí vědět, kde je Bukurešť, a nestydí se za to, že to nevědí.
Prostě to neví jakási „zásadní“ většina a stalo se to normou.
Za mých mladých let, kdyby někdo nevěděl, kde je Bukurešť, byl by za naprostého idiota, a to jsem chlastal jak hovado a společnost kolem mě byla plná kriminálníků a pochybných existencí.
Takže to školství…jakési „humanizované“ školství, kde má každá lavice svá práva, nejen že nic nenaučí, ale produkuje jedince, kteří se nic naučit nechtějí.
Nikdo to po nich totiž nesmí chtít.
To se mi líbíTo se mi líbí
Toho trendu jsem si všiml také. Ti, co neznají ani ty základní věci, které by měl znát každý, se za tu nevědomost vůbec nestydí.
To se mi líbíTo se mi líbí
Bodejť by se styděli, když se pohybují mezi těmi., kteří jsou neznalí též. Navíc to považují za zbytečný balast, který zabírá mozkovou kapacitu pro jiné důležité informace. Např. která generace Ipodu zrovna letí, která dovolená je mezi známými IN atd. Nedávno mně vyděsilo to, že hlavní města evropským států jsou součástí otázek u zkoušek na jakési VŠ cestovního ruchu a dotyčná z té zkoušky měla nervy. Takže asi tak, kde je Bukurešť se jistojistě dozví na VŠ. Kdyby se to totiž dozvěděli už na ZŠ co by pak potom na té VŠ studovali?
To se mi líbíTo se mi líbí
Protože toho, co by žák „mohl vědět“ je čím dál tím víc, žák má k dispozici pouze jeden mozek a učitelé omezený počet hodin k výkladu stále rostoucího balíku „nezbytných“ znalostí. A třeba částečně i proto, že se liší počet hodin výuky českého jazyka na gymnáziu, průmyslovce a učňáku s maturitou.. a všichni studenti jsou pak předhozeni CERMATu k jednotnému otestování.
Žák by s tímto pojmem měl být seznámen, k tomu prostor v hodinách češtiny zřejmě je, ale nevidím žádný důvod, aby z této znalosti byl přezkušován u maturity. Právě tak nevidím souvislost mezi znalostí pojmu z jazykovědy a čtením knih nebo básní. Já „základní básnické obraty“ vlastně pojmenovat neumím, – nejsem jazykovědec ani učitel češtiny – ale kupodivu čtu knihy (dávám přednost tištěným před elektronickými) a někdy i básně. Vím kdo byl František Halas, kde je Bukurešť, čím se liší od Budapešti a dokonce i co je to „ťava.“ Ovšem přečíst si Vergilia v originále bych nedokázal.
Jo, a také vždycky trpím, když v knize, novinách nebo internetovém zpravodajství narazím na ukázku toho, jak moc profesionální „psavec“ neovládá základy jazyka. Znalost pojmu epizeuxis to opravdu nezachrání.
To se mi líbíTo se mi líbí
Súhlas. Rád si prečítam dobrú báseň, aj text piesne je pre mňa dôležitý. A priznám, že význam toho slova epizeuxis som si dnes pozeral v slovníku, z rukáva som to nevytiahol.
Okrem toho, táto básnická figúra ma veľmi nenadchýna, je lacná a bez nápadu.
To se mi líbíTo se mi líbí
Musíte Vergilia číst ve šroubárně, pak to pude.
PS. Na vojně mi přišla do rukou Kámasutra ve slovenštině. Neuměl jsem tehdá slovensky lautr nic, takže to bylo o to lepší, tajemnější. „Pobozkaj dievča na pery“, to bylo k úvaze, kam že to. Poetický jazyk.
To se mi líbíTo se mi líbí
Neviem, či sme si, diskutujúci, všimli, ale v dosť zásadných veciach nie sme konzistentní. Vyššie sme sa dohodli, že najdôležitejšie je, aby sa človek naučil učiť a väčšinu ostatného musí odmakať sám. Uvedomujete si, že štátne záväzné osnovy a jednotná maturita sú s týmto príkrom rozpore? Že to vedie k praxi, aby škola bola len na formálne získanie papiera a až po škole sa človek naozaj začína učiť to, čo potrebuje? Že učiteľ nie je ten, čo skúša a hodnotí?
Skúšky a hodnotenia predsa obstaráva život.
Tomu je treba školu prispôsobiť a to zatiaľ nevieme, lebo škola, ako ju poznáme je úplne mimo. Mimochodom tento školský systém vyučovania vznikol medzi katolíkmi pred vyše 1000 rokmi a náš súčasný systém ďaleko zaostáva ešte aj za predstavou Komenského spred 300 rokov.
Občas to v diskusii znie, ako keby v súčasnej škole bolo treba pritvrdiť a zvýšiť nároky. Nemyslím si to. Škola je úplne mimo. Čím skôr to pochopíme, tým lepšie pre budúcnosť.
To se mi líbíTo se mi líbí
Státní osnovy a jednotné maturity zaručují, že úroveň absolventů bude všude stejná, tedy jedničkář bude jedničkář a čtyřkař čtyřkař.
To je podle mě důležité, protože v tom chaosu se začalo stávat, že premiant na jedné škole věděl méně, než ten, koho za naprostou tupost jinde vykopli.
Já teď nevím, co přesně je ve vláknu, ale jsem zásadním odpůrcem toho, že každý se musí umět učit sám.
To jsou ty novátorské metody a-la Eduin, a výsledek je ten, že nikdo neumí nic.
Učit musí učitel, žák pak doma či ve škole plní jasná zadání a učitel ho za to hodnotí, což je zpětná vazba pro rodiče.
Má to samozřejmě i nevýhody, ale dobrovolně a samostatně se bude učit jeden žák z 50 a nakonec mu to těch zbylých 49 ani neumožní, a stane se terčem šikany.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pane vitta, v tomto sa vôbec nezhodneme. Presviedčať vás nejdem, len opakujem, že súčasná škola je mimo a v súčasnej konfigurácii škola nedokáže vychovávať samostatných ľudí. Čo horšie, nezvláda základy a úroveň ide postupne dolu. Na výsledkoch vidieť, že je nevyhovujúca, nech si teória tvrdí, čo chce.
To se mi líbíTo se mi líbí
Nemyslím si, že bychom spolu byli v rozporu, pane Navajo.
Tohle se jen těžko přesně vysvětluje.
Samostatný člověk se totiž definuje jen vělice těžko, také to může být cigoš ve slovenských osadách.
Jenže ten moc pozitiv nemá a je samostatný pouze ve velice úzkém spektru vědomostí.
Já to svoje upřesním.
Učitel musí být nezpochybnitelná autorita a žák jeho podřízený, nejsou si sobě rovní.
Stejně tak je učitel- alespoň ve škole- nad rodiči, co se výuky týká.
Jistě, ne každý učitel je dobrý učitel, jenže to jsme zase u peněz.
Učitel bere málokdy jen státní průměrný plat. v čem je horší a méně zodpovědný (tedy v čem je práce učitele méně zodpovědná) jak třeba soudce?
No, a dalo by se pokračovat, protože mašinfýra nebo řidič tramvaje má také zodpovědnou práci, vyžadující plné soustředění…
Prachy, pane Navajo, prachy jako vždycky.
A mohu klidně pokračovat, protože prachy nejsou-na školství, ale na zasrané neziskovky, nebo podporu negrů, nebo na války, na to je peněz dost.
A mohl psát a psát….
To se mi líbíTo se mi líbí
Toto, pane vitta, čo ste teraz napísali, nerozporujem. A nemám ani na školstvo hotový recept. Práve naopak. Mali by sme o tom veľa a široko diskutovať a byť pripravení škrtať, čo sa neosvedčilo a posilňovať dobré. Súhlasím, že učiteľ a žiak si nie sú rovní – práve preto by mali byť učiteľmi také osobnosti, ktoré to nikomu nemusia dokazovať a už tobôž nie sebe a žiakom. A s prachmi to súvisí, to tiež máte pravdu. Učitelia by síce mali byť idealisti, ktorí to berú ako poslanie, ale zase nie úplní hlupáci, čo zanedbávajú svoju rodinu, alebo zúfalci, čo sa nehodia na nič iné.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ano, dohodli, ale abychom k tomu ale nepřistoupili až moc nihilisticky: učitelé, hlavně v mladém věku jsou moc důležití. Sami o sobě bychom byli jen vlčí děti, nic víc.
Tohle sem PONĚKUD patří.
http://a2larm.cz/2016/05/prekariat-spolecenska-trida-v-utvareni/
Možná pojem někteří znáte, a nejspíš taky vzbudí dost námitek
To se mi líbíTo se mi líbí
Aj tu mám výhradu. Nemyslím, že je dobré, ak učitelia rovno zo školy idú sami učiť. Dal by som im povinnú prax 5 – 10 rokov, vychovať aspoň do predškolského veku vlastné deti – až potom by smeli učiť ostatných.
To se mi líbíTo se mi líbí
Myslí se samozřejmě mladý věk dětí, ne učitelů.
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
To hej, toto ma nenapadlo – spojovať mladý vek so slovom „deti“. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
K tomu prekariátu – nie že námietky, hlboký odpor. Fuj, moderná ekonómia so svojou latinou. Nie že by našli recept na to, ako negatívne javy vyliečiť a predísť im, oni im dajú odborný názov a postavia okolo nich teóriu.
To se mi líbíTo se mi líbí
🙂 Spíš sociologie.
To se mi líbíTo se mi líbí
Tady máte něco přímočařejšího. Musím si to procvičit…
http://relax.lidovky.cz/doktor-heimlich-v-96-letech-pouzil-k-zachrane-svuj-znamy-chvat-ptk-/zajimavosti.aspx?c=A160528_095302_ln-zajimavosti_ELE
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Rozumiem. Úplný súhlas. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
http://www.petice24.com/petice_na_podporu_pani_judr_klary_samkove
podpořte svobodu slova
To se mi líbíTo se mi líbí
Myslím, že se to hodí k tématu
http://www.novinky.cz/komentare/403978-komentar-prof-drsc-ing-et-mgr-pani-ucitelka-mila-csc-
phd-vaclav-klaus-ml.html
To se mi líbíTo se mi líbí
Ten link nefunguje, treba si to dať do jedného riadka aj s tým čiernym textom dolu.
Ale je to trefa, dobrý komentár.
Keď si napríklad budete hľadať maséra, nepozerajte na tituly a certifikáty, nechajte sa na skúšku premasírovať. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
http://www.novinky.cz/komentare/403978-komentar-prof-drsc-ing-et-mgr-pani-ucitelka-mila-csc-phd-vaclav-klaus-ml.html
sorry, snad to vyjde lépe
To se mi líbíTo se mi líbí
Mladý Klaus má smůlu, že je synem toho staršího, který po roce 1989 pomohl rozvrtat vše, co předcházející režim dosáhl. Proto se omezuje na banality a nenavrhuje žádné řešení.
Československá vzdělávací soustava, tedy komplex zahrnující základní, a střední školy, odborná učiliště a vysoké školy byla úspěšná, protože byla přiměřeným způsobem odhadnuta potřeba pracovníků v tom kterém oboru.
Po roce 1989 došlo k negaci všeho. Východního bratra vyměnil se stejně nekritickým přístupem západní vzor. V oblasti vzdělání se objevily údaje, že máme málo vysokoškoláků. V roce 1999 jsem zabrousil do kanadských statistik (http://www.britskelisty.cz/9904/19990402h.html#07) a zjistil, že to není zdaleka pravda.
V Kanadě i USA se vzdělanost doháněla prostřednictvím střední školy. Bez jejího absolvování se nelze dostat k dalšímu vzdělání. V pozadí byla klesající potřeba zaučených pracovníků a současně i představa, že se investice (školné) do terciálního vzdělání (universita, college) vrátí jednou vrátí. To již přestává být pravda, protože vyšší vzdělání, dříve provilegium bohatších vrstev, přestává zaručovat, že práce v daném oboru bude. Souvisí to s outsourcingem, mnohé joby mizí do levnějšího zahraničí, ale i s tím, že „lepší“ zaměstnavatelé poskytovali zaměstnancům různé výhody, například zdravotní pojištění a nebo lepší než universální pense. Jenže to stojí peníze a proč zaměstnancům něco dávat, když to snižuje zisky.
Nedávno jsem četl úvahu, podle níž by si studenti, kdyby platili školné, vybírali by si zodpovědněji obor studia. Autor této myšlenky je jeden z těch pitomců, kteří nemají ponětí o reálném světě. K tomu, aby si student správně zvolil, musí mít alespoň nějaké informace o tom, kde bude určité vzdělání zapotřebí. A takové informace v neplánované společnosti nejsou. Vysoké školy postrádají jakoukoli zpětnou vazbu a tak bezostyšně nabízejí programy studia, které jsou k ničemu.
Z úžasu nad Západem zavádíme věci, které nepotřebujeme. Ano, v Kanadě musí zdravotní sestra studovat na universitě, pokud chce získat hodnost Registered Nurse (RN). Ty čtyři roku jí odliší od převlékaček postelí, nosičů jídla a jiného pomocného personálu, takže RN pak do jisté míry zastupuje lékaře. To je jen malý příklad nesmyslného přejímání věcí, které vycházejí z jiných společenských potřeb a tradic.
Situace je o to horší, že neexistují analýzy na jejichž základě by bylo možné omyly napravit.
To se mi líbíTo se mi líbí
Mladý Klaus je šikovný človek a myslí mu to. Prihováram sa za to, aby sme neboli predpojatí. Vlastne ani voči starému Klausovi, lebo zas úplne všetko nezoral a niektoré jeho názory stoja za pozornosť.
Tie problémy učebných odborov a absolventov v neplánovanej spoločnosti ste pomenovali presne. Tá striktná štátna plánovitosť sa možno aj dá oželieť, ale tu chýba akákoľvek snaha o koordináciu so spoločenstvom. Tieto vzdelávacie procesy sú veľmi dlhodobé. Typicky aj 10 rokov odkedy sa začne pripravovať nejaký učebný odbor VŠ, kým začne produkovať prvých absolventov typu Master. Opačne to platí rovnako. Odkedy sa zistí, že učebný odbor už netreba, ešte za ďalšie roky vychrlí stovku absolventov.
Takéto dlhodobé uvažovanie nemajú ani politické strany, tie myslia len do nasledujúcich volieb, a manažéri korporácií už tobôž. Pre nich je míľnikom každoročné valné zhromaždenie.
To se mi líbíTo se mi líbí
Mám dotaz – jaké mají studentky oboru zdravotní sestra (RN) v Kanadě vzdělání před tím než jdou tento obor studovat na universitu? Všeobecné nebo odborné odpovídající alespoň trochu naši SZŠ, ze kterých vycházely diplomované sestry s maturitou?
Ono už se totiž přichází pomalu na to, že tolik diskutovaný nedostatek sester souvisí pravděpodobně právě i s tím výmyslem, že ZS musí mít bakaláře jinak je jen pomocný personál a nesmí vykonávat některé činnosti, které mohly DS se SZŠ dříve a s tím zřejmě souvisí neustálý ryk o podhodocených platech zdravotních sesze. Ty co mají SZŠ nebudou dělat převlékačky postelí za pár korun to spíš utečou a pro Bc.sestru je zřejmě průměrný plat sester málo. Vždyť má přece vysokou ne?
Uvažuje se o tom, že toto nesmyslné nařízení bude zrušeno, alespoň se o tom nedávno zmiňoval ministr Němeček. Už prý se na tom pracuje.
Tito novátoři, kteří fungují podle „odvolávám co jsem odvolal a slibuji co jsem slíbil“ by měli být trestáni, protože škody způsobené díky jejich experimentům snad ani vyčíslit nelze. A to není jen toto. Existuje většina míst jako např. účetní všeobecná nebo mzdová, která mohou vykonávat v pohodě středoškoláci jen že v rámci obdobné zhovadilosti se na ta místa nyní vyžaduje minimálně Bc., když už ne přímo Ing. A mohli bychom pokračovat.
To se mi líbíTo se mi líbí
Studium RN vyžaduje absolvování střední školy. To je rozdíl od mediciny, na kterou se dá jít po třech nebo čtyřech letech na universitě. V Kanadě neexistují zdravotní školy českého typu. Určitou možnost dávají soukromé školy. Vím například o jedné, kde je možné získat kvalifikaci pro recepční na klinikách, tedy pro jakousi zdravotně maličko vzdělané sekretářky, které mají určitou znalost lékařské terminologie a naučí se pracovat se softwary používanými při registraci pacientů a styku s pojišťovnou. Jde o 4 měsíce ve škole a 2 praxe. Školné je $6000. Diplom ale stejně práci nezaručuje.
To se mi líbíTo se mi líbí
Takže jestli tomu dobře rozumím, tak zmíněná RN získá odborné zdravotnické vzdělání až na té čtyřleté univerzitě. Tak to potom ano, ale nechápu proš se u nás zavedlo VŠ vzdělání pro sestry, když ty kanadské mají pravděpodobně totéž co ty naše na SZŠ. Nejsem zdravotník, ale ze všech stran od zdravotnítů s dlouholetou praxí slyším, že Bc. vzdělání pro ZS je zhovadilost. Pokud by se jednalo o to, že je třeba naučit se pracovat s novými přístroji s novým softwarem domnívám se, že by plně postačovala školení se závěrečným certifikátem a není nutné další minimálně tříleté studium.
A děkuji za odpověď pane ji5.
To se mi líbíTo se mi líbí
Babiš tvrdí, že se stát má řídit jako firma. Druhá část jeho výroku je zamlčována, protože k té první dodal, že to znamená dělat analýzy a poučit se z nich. České zdravotnictví se stále ještě nepodařilo zničit a podle mého názoru je lepší než kanadské. Potíž je v tom, že pablbové, kteří jezdí pro rozumy do USA (do Kanady zas tak ne), zavádějí nové systémy, aniž by měli představu, proč to dělají a jak případné nesmysly korigovat.
V Česku je kontakt pacienta s lékařem daleko častější než třeba v Kanadě. Proto není taková potřeba mezičlánku RN. Navíc v Kanadě existuje představa, že se systém zlevní, když lékaře nahradí zdravotní sestra, která pracuje za daleko méně peněz.
Typický příklad idiocie českých politiků je existence několika pojiš’toven, které si stejně nijak nekonkurují, ale odčerpávají veřejné peníze, protože každá musí mít budovu a rozsáhlý management. Totéž platí pro zvrhlost zvanou ziskové nemocnice.
To se mi líbíTo se mi líbí