Třasořitkové


Ale ne, opravdu nechci nikoho znectít. Tohle je jen lidový název jednoho ptáčka – určitě ho taky znáte:

obr-1

Je to konipas bílý http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=2414 A proč třasořitka? No protože při svém pobíhání (a on pobíhá pořád!) si neustále pokyvuje svým dlouhým ocáskem. A proč bílý? Protože se u nás vyskytuje ještě konipas horský a konipas luční a ti nemají bříško bílé, ale žluté – buď úplně, nebo částečně. Tohle je paní konipasová horská – tedy aspoň doufám, viděla jsem ji jen jednou v životě…

obr-2

Konipásci se nefotí zrovna dobře. Nemají totiž nejmenší pochopení pro pózování před objektivem a pobíhají si v trávě, takže se z nich většinou dá zahlídnout tak leda hlavička a to ještě jen na chvíli. A moc blízko se k nim člověk taky nepřiplíží, jsou dost plaší. U tohohle jsem měla štěstí, že zrovna vyběhl do nižšího porostu…

obr-3

A tenhle měl zrovna cestu přes pokosené – a nese si v zobáku nějaký úlovek…

obr-4

Vlastně jen jednou jsem měl možnost konipásky pozorovat trošku víc. Tedy konipásky… To bylo tak: seděla jsem na lavičce u jednoho z kachních rybníčků a přemýšlela, kterým směrem budu v lovu pokračovat. A najednou jsem si všimla maličkého, hnědého ptáčka, který se tam hemžil – byl celý takový jako chumáček vaty, prostě mlaďoch. Ale čí?

obr-5 obr-6

Posedával, poťapkával, rozhlížel se a tvářil se nešťastně – zjevně někoho vyhlížel. A za chvíli se „někdo“ objevil: konipasí rodič se zobákem plným svačiny!

obr-7

Ovšem svačina nebyla zadarmo: rodič si sedl asi krok od potomka a ten si musel pro krmení doletět! No, nechtělo se mu, nechtělo – ale nakonec přeci jen popoletěl a najíst dostal.

Mladé konipasy jsem tam pak vídala pobíhat ještě asi dva dny, pak zmizeli. Tak jen doufám, že už byli tak šikovní, že se z tohohle místa u pěšiny a rybníčku odstěhovali někam, kde bylo bezpečněji.

obr-8

K-sova

Příspěvek byl publikován v rubrice Fotopříběhy se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

13 reakcí na Třasořitkové

  1. jaa napsal:

    To je nádhera.. opravdu….1*******************

  2. jaa napsal:

    Když ona ta mláďata všechna jsou většinou ta milá, hezká s fotogenická- Já se teď koukávám a přispívám DMS do zachr. stanici Makov na ČÁPATA. je jich 5 a rostou jako z vody, ju a taky té naší bílé medvědici…. ty on-line přenosy jsou fajn….No jo odrostou a odletí, ale ty nafocené zůstanou…za což dík…

  3. Rosťa napsal:

    Pěkné pokoukáníčko. Autorka umí.

  4. M-T napsal:

    Dobrý večer, jak tak koukám, mám nejen tady půldenní až celodenní zpoždění, ale nedá mi to, abych nezarecitovala kratičkou básničku „Konipásek“ od Vladimíra Stuchla z knížečky Vlaštovky se vrátily (SNDK Praha 1957):
    Konipásek zdvořilý je,
    ukloní se – a pak pije.
    Vlnky za ten pozdrav milý
    na řece mu zatančily.

    Taky se mu lidově říká / říkalo cácorka. Dnes jsem jich viděla několik. A právě u řeky. Moc milé setkání. A jako bonus jedna užovka a jeden ledňáček.

    • Petrpavel napsal:

      Včera jsem zahlédl jednu užovku, takovou tu se žlutýma „očima“, a pod kamenem, pod kamenem žížalu 20 cm dlouhou, dnes ráno mladého mloka … jak málo stačí k potěše🙂 .

  5. Petrpavel napsal:

    Jak vy tohle fotíte? Zrovna předevčírem mi jeden takový kejválek přeběhl přes právě posečený trávník, ideální místo to na focení. Ale hledat foťák? Zbytečné, hned byl pryč. Teď aspoň vím jak se jmenuje 🙂 .

Komentáře nejsou povoleny.