Tvrze na Prácheňsku 2


Při svém putování historickými publikacemi jsem narazil na dílo velikána naší historické literatury Augusta Sedláčka Hrady, zámky a tvrze. Samozřejmě jsem se  zaměřil na kraj Prácheňský. A rozhodl jsem se podle Sedláčkových popisů dotčené tvrze navštívit. Samozřejmě, že ne všechny, které on popisuje. Některé totiž neexistovaly již v době, kdy byla kniha sepsána. Některé se nedočkaly dneška, případně jsou zcela nepřístupné. Ale něco přece jen zůstalo. A tak čas od času hodlám navštívit to, co navštívitelné je. A tady je náš druhý historický výlet.

Nejprve popis pana Augusta Sedláčka:

KADOV.

U kostela Kadovského nachází se posud stará tvrz velmi rozsáhlá, hranatá, nepravidelných základův a osmáhlá, z niž jest sýpka dvůr zavírající.
     První její známí držitelé byli Řesanští z Kadova, erbu kola a jednoho erbu s Koči z Dobrše. Jako patronové kostela zdejšího připomínají se r. 1362 Racek ze Žihobec (žil r.1359 — 1368), Vyntíř a Jaroslav z Kadova. Vyntíř , jenž se již od r.1356 vyskytuje, byl tu patronem do r. 1380 a hned po něm vyskytuje se Jan Šelmberk z Kadova, jenž zemřel před r.1395, zůstaviv vdovu Markétu a sirotky nezletilé. Jeden z nich snad byl Vyntíř, jenž se v rozličných soukromých pamětech a jako patron kostela zdejšího vyskytuje; v letech 1418 – 1420 byl purkrabí na Lnářích.  Jak se zdá, byl poslední toho rodu, jenž na Kadově seděl .
     V latech 1447 — 1461 připomíná se několikráte Bohuslav z Lukavice, držitel Kadova.  Čí manželka byla Ofka z Kladrubec, která ve zdejším kostele pochována byla, není nám známo. Roku 1517 seděl tu Petr Osecký z Brloha, avšak později dostal se Kadov v držení Záborských pánů, zejména Bulka (r. 1527 ), který si r. 1543 tvrze Kadov a Záboří v obnovené dsky zemské vložil.
      Nástupce jeho Jan koupil r. 1552 čásť Málkova, již zase r. 1553 prodal; týž zemřel r.1564 a pohřben ve zdejším kostele. Nástupce jeho Alexander učinil r. 1578 smlouvu s obci Horažďovskou o krčmu v Slatině a zemřel r. 1591. V držení Kadova následoval r. 1596 Jindřich Záborský. Roku 1615 připomíná se Albrecht Záborský jako pán na Kadově, ale nedržel jej sám, nýbrž s Ladislavem, bezpochyby bratrem svým. Od těch dob vyskytuje se Kadov na dvě polovice rozdělený. Dělení to se stalo již před r.1613, neboť tehda jedna polovice tvrze již patřila ke zboží Bratronickému, od r.1616 k Poli. Roku 1633 koupil Ladislav polovici tvrze (bez polovice vsi) a držel aspoň celou tvrz. V drženi této a polovice vsi následoval pak Vácslav Záborský z Brloha, který prodal týž statek (r .1650 ) Janovi Měsíčkovi z Výškova.  Tento zemřel r.1657 odkázav tři díly statku synu Karlovi a čtvrtý díl manželce své Dorotě Horčice z Prostého; protože však tato hned po něm zemřela, dědil Karel celý statek. Karel  dosáhl zletilosti dlouho po smrti otce svého; když pak ujal statek Kadovský, prodal jej r.1670 Kateřině hraběnce Khunové rozené Vrabské.  Když tato r.1674 zemřela, uvázal se v Kadov František Eusebius Khuen z Belasy, manžel její, a prodal jej r.1677 Jiřímu Vojtěchovi Janovskému z Janovic. Připojen k Bezděkovu a s ním prodán r.1682 ke Lnářům. (Ves skoupena od vrchnosti Lnářské r.1682.)

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

      Kadov jsme navštívili ze dvou důvodů. Tvrz byla samozřejmě důvodem prvním, ale dalším známým místem hodným navštívení je známý Kadovský viklan. Podle popisků měla být tvrz přístupná, ale nebyla. Nevadí. Podívali jsme se po Kadově a nakonec jsme se zastavili v bývalé škole, dnes multifunkčním objektu, kde se nachází školka, obecní úřad, knihovna a Večerka. Samozřejmě vedená párem z Vietnamu. Ale kávu vaří poctivou. Po kávě jsme vyrazili k viklanu, což bylo nedaleko od historického „centra“.
OLYMPUS DIGITAL CAMERA

zajímavý tvar

zajímavý tvar

POLE tvrz

     Nedaleko farní vsi Kadova jest ves Pole s dvorem poplužným, stojícím na výšině. Na jeho  východním konci stojí stavení bývalé tvrze, nyní obnovené, založené do čtverhranu s výstupkem k východní straně a s takovými asi štíty jako staré tvrze Lnářské. Z některých známek lze souditi, že bylo v 17. století obnovováno. Okna jsou dílem zazděna, dílem tak , jako u sýpek bývá, zřízena a dílem zase moderním způsobem upravena. Nyní jest tato bývalá tvrz zřízena na byty pro poklasného a čeládku, dílem jest sýpkou.
     Ves Pole vznikla v dávných dobách. Již r.1228 připomíná se ves „na poli“ mezi statky kláštera svatého Jiří. Později byla odprodána pro svou vzdálenost a stala se statkem vladyčím, na němž seděl r. 1359 a 1360 Bušek z Pole.Z následujících let víme o Poli jen tolik, že si Mikuláš z Talmberka r. 1454 odúmrť po Anně ovdovělé Mikulášově ze Štěkně vyprosil. Ves celá patřila pak v letech 1465-1577 k panství Lnářskému. Od tohoto (vlastně po jeho postoupení) od prodána r. 1577 Zikmundovi Doupovci z Doupova na Hlavňovicích.  
     Následující posloupnost držitelů není zřejmá. Jisto jest, že postaven a nyní u vsi tvrz a zřízen dvůr. Oboje držel Jan nejstarší Horčice z Prostého (… r 1616), jenž Pole a polovici Kadova manželce své Kateřině Horčicové z Kokořova odkázal do života nebo stavu změnění. Po její smrti dostal se týž statek dceři její Saloméně Vratislavové z Prostého. Když tato před r.1630 zemřela, dostal se všechen statek její, totiž Bratronice, Mirotice, Bezděkov, Pole, Kadov a Záboří, dcerám jejím Kateřině Vratislavové Anně Benedové, Markétě Lažanské, Elišce Černínové a synu Jiříkovi Zdeňkovi Vratislavovi z Mitrovic. Přitom dostal Jiří Zdeněk za svůj díl tvrz Pole, dvůr a ves, polovici Kadova tvrze s dvorem a vsí a ves Vrbný, ale poněvadž byl nezletilý, prodán jest týž statek (r. 1631) sestře jeho Kateřině. Tato držela jej několik let a prodala jej r. 1640 Albrechtovi Benedovi z Nečtin a manželce jeho Anně Marii Benedové z Mitrovic. Avšak neznámým způsobem dostalo se Pole zase v držen í svrchupsaného Jiřího Zdeňka, jenž r. 1656 zemřel. Dědičkou jeho byla manželka Maximiliana Kateřina Vratislavova z Vrabí a když tato zemřela, uvázal se v Pole (r. 1674) Vácslav Ignác Vratislav, strýc zemřelého. Týž prodal r. 1682 statek Pole Tomáši hraběti Černínovi k panství Lnářskému .

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

     Podle leteckých fotografií se zdálo, že je bývalá tvrz, dnešní zámeček snadno dostupný. Ale opak je pravdou. Celý dvůr je uzavřen tak důkladně, že se podařilo jen  pár fotografií z dálky nebo přes zeď.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Bavor podpis_rex2

Příspěvek byl publikován v rubrice prácheňsko se štítky , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

9 reakcí na Tvrze na Prácheňsku 2

  1. jaa napsal:

    Těch viklanů jsem pár viděla, ač z uctivého odstupu. ale nepochopila jak se možné, že se udrží a nespadnou…

    • Bavor V. napsal:

      Na základě obyčejných fyzikálních zákonů. Prostě stojí přesně ne svém těžišti.

      • Navigátor napsal:

        Bohužel ne, z podstaty věci je těžiště horního kamene kdesi uvnitř hmoty kamene a ne v bodě dotyku kamene horního s kamenem dolním.
        Takže je věc trochu složitější, prostě v tomhle dotykovém bodě je algebraický součet statických momentů na všechny strany v prostoru co odpovídají všem hmotným bodům tělesa horního kamene z nichž se skládá a je jich nekonečně mnoho, to je důležité, ROVEN NULE. Například ani zdaleka jen ve vodorovné tečné rovině, tam je ten součet jen velmi přibližně roven nule.
        Kdyby to těleso šlo popsat spojitou funkcí, tak by to šlo třírozměrným integrálem, navíc je ale jen přibližně homogenní.

  2. K-k. napsal:

    No, tak to je moc pěknej článeček! Kéž by se i ta první tvrz dočkala tak pěkné opravy jako ta v Poli🙂 …

  3. Bavor V. napsal:

    Omlouvám se všem, že omylem vyběhl i zítřejší článeček, který jsem pochopitelně musel rychle stáhnout. Takže skutečně až zítra.

    • K-k. napsal:

      Trochu jste mne zmátl – dnes už po druhé! Nejdřív, když se to objevilo, pak když to zmizelo…😀😀😀😉

Komentáře nejsou povoleny.