Staré recepisy kosmetické z díla „Dějiny kosmetiky“ od Ph.Mg.E.Šedivého jakž on je v historii posbíral a do uvedené knihy vložil.


Nuže: poslyšme co nám povídají medikusové suchoparým svým úsudkem od hlavy až do pat:

     Čistota hlavy byla u našich praotců v nemalé vážnosti, poučujeť starý autor: Netíková voda (capillus veneris ) hojí Alopiciam , to jest prašivau neb strupovitau hlavu, od čehož vlasy z hlavy scházejí a prší, a jest také dobrá proti šupinám na hlavě a utvrzuje vlasy, aby se jí napíjel každý den po dvou aneb třech lotech. –Vodocibule obecní zahání hnojení hlavy, táž voda činí, že vlasy rostau, aby jí studenau hlavu natíral, bude zase vlasy ozdobena. Aneb: Vezmi diviznové koření či omanové koření, balšánovou zelinu, stluč to vše spolu a vezmi těch jahod, jako slovou vraní voko a roste jahódka na čtyřech listech. Vezmi jich dvanácte, neb což jich můžeš míti, vařiž to všechno v starém pivě a nebo v starém sádle, mažiž dvakrát neb třikrát hlavu. Prve oman vaře dlouho, mejž hlavu a potom když uschne, maž tím často a budeť hlava čistá. Z vláště u lidu nižšího měli medikusové dosti práce s očišťováním hlavy, mnoho a mnoho nalezli jsme rad, jak pro upotřebení vnější, tak vnitřní, sám tělesný lékař panovníčí Matthioli povídá: Chtějí tomu, že kdož mnoho kaštanů jí, plodí vši v hlavě i v šatech. Proti těmto vším: Vezmi prach z květu levandule a posajpaj ním hlavy a šatuov a zbudeš jich. Též syrový česnek pitý s traňkem dobrémysli vši a hnidy moří. Plesnivec v lauhu vařený zkrze mytí vyčišťuje hlavu od molův a hnid a wši moří. Černá kýchavka moří také i vši v hlavě. Bílá pak kýchavka v louhu vařená, aby tím hlavu myl, moří vši i hnidy ve vlasích. Téže moci jest i mast z ní udělaná. Kořen a semeno všivé byliny zetřeny a s olejem smíseny, aby jako masť byla, moří a zahání vši a hnidy.

     Vředování prašivosti hlavy z něhožto jako med prýští, hojí bylina manholt.

     Hlava vlasatá. A pochopitelno, že nejen u těch vyšších a zámožnějších, ale i středních pozvící dbali, aby hlavu udrželi vlasatou a to o vlasech nejen z míry hojných, ale i znamenitě kučeravých ! O mazání vejci, by vlas držel v hromadě o kučerách a prstencích kadeřavých a jich pálení, nechal jsem již nahoře mluviti Zíbrta s Wintrem . Na všechny účely, na hojné kudrnaté a barvené vlasy vyskytu je se ve spisech XVI. věku až podivná síla prostředků, v nichž už tehdá pro vzrůst vlasů neposlední místo drží cibule. Podle ní k vlasům také výborně pomáhá myrrha, dubový list, víno, succus tiliae, vařené jedlové šišky zelené a celý arsenál přírody a herbářů.

     Kučeravé vlasy způsobuje kromě jiných prostředků vařené »jmejlí, na nový měsíc natrhané«, jímž musela sobě parádnice hlavu mýti. Ještě jistější prostředek mívaly naše dámy na kučeravění vlasů ten, že nabíraly sobě vlasy na dřívka  nebo je pálili jehlou.

     Vlasy aby byly pěkné. Vořech léskový s nedvězím sádlem ztlučený vlasy opravuje a šlechtí. Vezmi roh od bielého berana a ten roh na kusy zsekaj na malé. Potom vezmi dva hrnce. Jeden zakopaj a druhý naň vstav s dierú na dně a vsyp tam do svrchního ten roh a zahrad dobře hrnec a učiň okolo něho oheň dobrý, ať shoří na prach. A když chceš komu kadeře dělati, obal mu hlavu a zmaž mu tiem olejem, který jest z rohu vytekl. A když málo vlasy odrostú, tehdy opět zhol a maž tak dlúho vlasy, dokavadž nezrostú a pak-li po desetkrát zholíš vždy budú rusé a čisté. – Vlasy pěkné a krásné umeyváním vodou vrbového květu (salix), a štětkau v ní omočenou česáním, a to za den dvakrát neb třikrát jí se česati neb hladiti, a od sebe tak samé dáti uschnouti. Nebo užívají topolových pupenuov mladistvých také mnoho ženy pro ozdobu vlasuov , dělajíce sobě z nich mast tím to zpuosobem: Nakladou jíž dotčených poupat do nového másla a nechají tak státi v sklepě vlhkém sedm dní. Potom vstaví na povlovný oheň, až se jen máslo rozpustí, kteréž procedíce schovají k potřebě. Takové máslo netoliko světlé a jasné vlasy činí, ale také i zrost jim dávají. Kdo chce kadeřavé vlasy míti, ohol hlavu, a kořenem kopíčku královského často potíraj.

     Vlasy množí a utvrzuje lazaur (lapis lazuli) když jest pravý, nepravý má moc chlupy anebo vlasy odjímati. Rovněž myší lajno v octě rozpuštěné vzrost vlasům dává. Vlasy rostou, promývá -li hlavu vodou z kořene modrého lilium. Tři cibulí lysá místa, porostouť vlasy, věc jistá. Popel z pálených vořechuov s nedvědím sádlem smíšený, vlasuom zrost dává, ale bývají obyčejně šedivé. Aneb vezmi jader léskových coť se dá a rozetra směs s sádlem vepřovým a nedvědím , učiň mast, a pomazuj ní lysiny, aneb kde chceš, aby vlasy rostly. Kořen obojího lekna v louhu močený, dává dlouhý zrůst vlasům, což i pannám dobře známé jest: Pročež ji německy jmenují Haarwurtz.Vlas ženský do louhu daný, aby tím hlavy myl, shání lupy a dává zase zrůst vlasům. Proti oplchavosti: Vezmi tuto bylinu, ladanu, oleje mirtového, s vínem natírej sobě hlavu a vodou z byliny často umývej: brání oplchavosti a vlasům zrůst dává i lupy shání. Aby vlasy rostly: Layno psie suchu hořčicí v jedné míře zetřenú a octem rozpuštěné, pomaž hlavy a ruchou obiň hlavy a budou zase vlasy růstí.

     Lupy z hlavy odstraňovati jest nejlépe z assou foetidou (čertovo lejno), které má býti smíšeno s octem, vínem , a pepřem, tím mazati lupy i lepen í vlasův. Šlemovatost řeckého sena vlasuom zrost dává, lupy shání a prašivou hlavu a příliš kysavou vyčišťuje pomazáním . Item, lauhem z kaviasu a z škrkavičného hrachu hlavu majti, aneb zvařiti manholt v vodě a tau vodau hlavu majti, lupy a hnidy shání.

     Pršení vlasův a lupův opravuje manholt, vařený s mandlovým mlékem a vlasy navracuje. Dr. z Klauzenburku radí dobrou vodu z Losyn a na Moravě, když vlasy dolů padají. Podobně oplchavosti vlasů brání řeřicha, jejiž mízka s medem smíchána, kdež potřeba přikládána aneb potu též i lezení vlasům brání (olej z lesních olivek), lupy hlavní a prašivinu hojí a vyčišťuje, nedopouští šedin, kdož by sobě ním hlavu každý den pomazoval. Vodnatostí brotanovou hlavy pomazati, oplchavosti brání. Nebo: vezmi vína, v kterémž listí myrtové zvařeno, přičiň mirrhy a laudanum a tím pomazuj hlavy, toť vlasy zachová a jim doluov lézti nedopustí. Aby vlasy »nepršely «, kromě jinou pomoc dobře bylo mazati hlavu pijavic í na popel spálenou a s octem zetřenou; též radily knihy a lidové lékařství potírati hlavu vlašťovičím lejnem, beraní žlučí.

     Lysiny vlasův. Když se vlasy již odpršely, radí mistr Křišťan z Prachatic: vezmi popel z trusu kozího, t. j. bobky kozí. Smišej s olejem dřevěným a tím maž hlavu. Nebo: nejprve to misto voplchalé nebo lysinu zetři až do krve, potom vezmi včely i s plástem zmrlé a stlukaje, zetři to místo. Aby vlasy rostly, vezmi suchý trus holubí a učiň z něho lúh a maž hlavu často a rozwolníť se vlasy a budú ruost. A jiný medicus béře lék pořízený z roztlučeného ořechu vlašského a smíšeného se starým sádlem  a opět jiný mudruje o léku ze zelených šišek.

    Vlasy cizí. Nedopustil-li Bůh, by vlasy narostly, byl-li všecek rozum medikusů krátký a i ta moudrá matka příroda se svými bylinkami nic neposkytla a apotekář nevěděl si rady, – a vlasy býti musili, – vzala se paruka.

     Že i falešné vlasy kučeravé na sebe mladí i starší šviháci sázeli, toť bez zvláštních důkazů pcchopitelno. Nevyhynuly paruky od dob perských. Bůh je marně zapovídal židům, hrdinský Hannibal, mstitel nad Římany, nosil paruku, císař Caligula a Nero také chtívali býti v parukách pěknějšími, křesťanští theologové – od Řehoře Nazianského a Tertulíana počínaje – hněvají se na cizí vlasy, jimiž se šviháčtí lidé strojívali na pochlubu svou. Kontinuitu paruk od dob starověkých až po XVIL století, v němž paruka stala se vítěznou modou, lze snadno stopovati a dokázati. Vlasy cizí brány byly dosti často, nedostávalo -li se přirozených a velela-li to tak moda, což bylo přečasté. Vlasy za tím účelem i mrtvým stříhány.

     Pomáhaly si ženy uměle, když jim kštice prořídla. Opatřily si vlasy cizí a z nich upravovaly sobě vrkoče padělané. Prozrazuje to Štítný výčitkou, že je věc nehezká » cizie vlasy na se cpáti  a že pyšná žena majíc vlasy krátké, »nafalšujeť je vacúnem dlouhým«, t. j. svitkem vlasů spletených. Také Hus varuje ženu, která »vlasy sobě cizie strojí, neb jest jich pilná viece , aby se jimi viece lidu než Bohu líbila. Z výroku mravokárců staročeských je patrno nade vši pochybu, že moda nositi vlasy cizí, uměle připojené ke kštici, byla mezi ženami rozšířena z míry hojně. Nebyli by jí mravokárci souhlasně kárali. Lomnický několikráte durdí se na ženy, že v jeho době »těchto let jest zkušení, že cizím i vlasy mnohé ženy a panny nestydí se o zdobovati, od jiných i mrtvých vlasů sobě vypůjčovatí a v nich pejchati.«Jinde čteme: »vlasy cizí kradou, berou a ozdobují se touž měrou .« Dále vykládá o jisté paní na výstrahu, která dala mrtvé mladici její pěkné copy uřezati; kterýmiž když se okrášlila a pyšně na processí šla, v tom opice z jednoho  domu na ni vyskočila a s hlavy její zaviti i ty vlasy strhla, takže ona oholená jako vrána oškubaná zůstala a hanbu velikou přede všemi lidmi z toho měla. Ještě na počátku XVI. století styděli se mužové za pleše; i protož zhusta vstavovali si na hlavu nepravé »pačesy«, aby lysinu zakryli. Erasmus takové muže tepe; podle nich posmívají se těm starcům, kteří si šediny barví, dí: » Lidé staří tak velmi mladě blázní, že z nich některý barví sobě šediny, jiný vlasy cizími kryje své lysiny .« Později přestává stud, a tu a tam spíš najdeš na obrázku muže s lysinou. Plešatí asi mohli těšiti se slovy Synesia Cyrenejského na česko přeloženými (r.1634) a často opakovanými, že při nerozumných živočiších jest vlasů nejvíce, nejvěhlasnější mužové že jsou lysí, a hlava lysá že »chrám boží jest«, a lysina »dozralé ovoce rozumu«.

      Pleše . Jestliže tedy v XV. věku, kdy modou bylo míti dlouhé vlasy, leckdo kryl se falešnými, nesmíme zamlčetí, že v misále harrachovském z r. 1480 přec našli se poctiví rytíři, kteří podle svých kučeravých druhů nestyděli se – za pleše. Aspoň malíř je s nimi zobrazil. Pleše (corona) mívali kněží od šestého věku počínajíc; v X IV. století měli pleše velmi veliké, tak že všecko témě bylo holo. Ale víme zajisté, že sobě mnozí nechávali pleše zarůstati, chtějíce vypadati po světsku. Všichni arcibiskupové až na prah XV. století byli nuceni světáckým kněžím pleše nařizovati. Ještě r.1406 synoda pražská tak poroučí. Také kněží husitští (pod obojí), ba i kněží při vojště Žižkově mívali pleše. Proti tomu kněží táborští pleš zřejmě zavrhovali. Kněz s pleší byl jim nevěstka okrášlená, To byla starost lidí polovlasatých.

     Barvení vlasů. Leč lidé obdaření kšticí přehojnou pýchali modou hnáni mnoze spokojeni s vlasem nebyli a ho barvili. Nebyly ale mnohé paní naše s barvou vlasu svého spokojeny. Vlasy sobě barvily dámy i přesto, že šlo tu o zdraví. »Nemůžeť vod, olejů ani flastrů se vymysliti, by ony nimi z vlasů nitek zlatých dělati se nepokusily; z nichž to mnohé o hrdlo i zdraví se připravily. Nicméně tak jsou v tom opovážlivé, že, byť dnes cítily pro to barvení vlasů bolesť hlavy, toho nepřestanou.« Kromě vody, olejů a flastrů také slunce bezděky sloužívalo našim paním k tomu, aby vlasy ozlatěly nebo staly se rusé, což bývalo barvou nejoblíbenější. Benátčankám na takové bělidlo slunečné dobře vhod bývaly italské rovné střechy domovité, kamž paničky hbitě lezávaly ; kde bělily sobě vlasy nespokojené Češky za nebytí plochých střech, toho nevíme. Bezpochyby lezly do vikýřů. A u našich předků nalezlo barvení vlasů hojně uživatelů. A již v době Karla IV. snáře ty to práce připomínají. A zajímavo, že již tehdy přetvořují se a to tak, »které mají vlasy černé, chtějí míti vlasy rusé, které mají rovné, dělají sobě kučeravé.« Kdo chtěl míti vlasy krásné barvy, potíral je všelijakými louhy. Receptů, jak to dělati, bylo za všechen čas dosti. Jeden z mnohých:

     Vlasy černé kdož chceš míti, vezmi kulek gallesových (gallae = duběnky), tlustých, těžkých a neděravých. Zvař je v oleji a ten potom proceď skrz šat a nech, ať na slunci vyschne. Potom takový prach vař u vodě dešťové, promývej sobě vlasy nebo vousy, a budou černé. Aneb: močiti jádra (šešelínek žaludových ) v vod ě aneb v octě a tím vlasy smáčeti, černé učiníš. Saft aneb mízka plané lebedy dělá černé vlasy, kdož by je tím často po lázni mazal aneb smáčel. »Vezmi kořen zlatohlávka zkrájej dobře a na večer v lož v lůh a ráno tiem mej hlavu, a budeš míti krásné vlasy. Nebo vezmi léskové listie, pupence, než se otevrů, setři mezi rukama, spi (nasyp) v pytlík a vlož na noc v lůh a ráno mej tiem hlavu .«  -Všelijaké mazy a oleje byly na to zbarviti červené vlasy v černé.

     Barvy žluté neb ryšavé chceš-li, aby vlasy měly, rozetři listí ptačího zobu, moč je u vodě neb šťávě ze šupin nových vlaských ořechů a po zmytí hlavy smáčej vlasy. Listí stromu přišpánového vařené s louhem, činí vlasy ryšavé. Item, hluché kopřivy kořen do louhu vložený, vlasy žluté činí. Z květů diviznových strojí se i olej tak to: vezmi toho květu skleničku plnou, zahraď ji dobře, vystav na horké slunce, udělá se olej. Ten olej dobrý, vlasům dává pěknou barvu žlutou a dlouhý zrost, skrze česání hřebenem aneb štětkou. Vlasy někdy počaly více prokvétati do běla, a těžce šly barviti na hnědo neb ruse, pak majitel raději volil důstojně sestárnouti a nalézáme rovněž i recepty na barvu vlasů bílou. Ženy je (listí zeměžluči menší) vaří s louhem k mytí hlavy: nebo divně po něm vlasy bělejí.

Najde-li se kdo odvážný, kdož by receptu některého použil, nechť tak činí na vlastní újmu a nedává vinu ani autorovi knihy aniž by předkladatele obviňoval.

A protože vím, že článek vás sice zaujme, ale k diskusi nepřiměje, dovolte mi, abych se trochu pochlubil. Přiběhl ke mně před pár dny (tedy dvěma) posel se zajímavým listem:

Vážený pane.

pořádali jsme před pár týdny konferenci o dvouletém, výročí tragických událostí v Oděse a obecně důsledcích Majdanu. Vystoupili tam mj. pp. Letko, Petránek, Bašta, Spencerová, Schneider a další – lze najít na YouTube.
Z konference vyjde sborník, a já bych rád, aby obsahoval nejen příspěvky ze samotné konference, ale i texty související a dokreslující celkový obraz.
Našel jsem na Vašem webu aktuální text – (hrochovo povídání o Grojzmanovi).
Napadlo mne , zda by nebylo možné jej s uvedením zdroje přetisknout. Nebo tomu brání autorská práva?
Co o tom soudíte?
Předem děkuji a těším  se na kladnou odpověď.
S pozdravem

Petr Žantovský

Souhlas byl samozřejmě hrochem a tím i mnou dán a Sborník mi byl přislíben Takže začínám přijímat objednávky

Bavor podpis_rex2

Příspěvek byl publikován v rubrice Bavorovy poznámky se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

26 reakcí na Staré recepisy kosmetické z díla „Dějiny kosmetiky“ od Ph.Mg.E.Šedivého jakž on je v historii posbíral a do uvedené knihy vložil.

  1. K-k. napsal:

    Mám gratulovat vám,nebo Hrochovi? Je to ale milé uznání!
    A mimochodem: myslíte, že po takovém zacházení, co je líčeno v recepisech, zůstal na hlavě aspoň jeden vlas?😉

    • Petrpavel napsal:

      Oběma.

    • Bavor V. napsal:

      S trochou pýchy musím poznamenat, že bez hrochova článku by si Poznámek nikdo nevšiml, bez Poznámek by nebyl hrochův článek. Takže za mne dík za to, že hroch píše sem.

    • Bavor V. napsal:

      Co se týká těch recepisů, tak můj názor vyjadřuje ten zdůrazněný závěr.

      • jaa napsal:

        No víte pane domácí , já jsem myslela, že právě k těm recepisům bude rušno. Proč.- no, Máme údajně podle lékárnické komory 2787 lékáren z toho v Praze 345. v Brně jen 140. Hmm, ale jaká je jejich kvalita? Toť otázka.
        1/ Před pár roky – jak se tu objevily ty africké cosi, co dělaly neplechu, mne něco v tramvaji do města štíplo. Druh neznámý – ruka začala otékat za 10 min. než jsem dojela k nádraží.. atak jsem to vzala přímou cestou do kdysi nejlepší a vyhlášené lékárny u nádr. a chtěla nějakou „desinfekci – nebo prostě něco – aby poradili – jak v TV prezentují. Hmm, houbelec.. cena od 80-300.- ale co by – nic- jen pokus— . Takže kysličník, a u nejbližší dostupné vody – důkladné vym,ytí a prolití kysličníkem. Pomohlo.
        2/ Že sbírám prezentace se ví, ale že k tomu patří i ty mejly s radami , rozumy, vtipy všeho druhu, horší i lepší.. z celého koldokol – bez hranic. Nevyhazuji ani ty nehezké.. je to pro mne obrázek světa. No k věci – tak pře5-6 lety se pomalu začal snižovat ten počet z krásných z vzácných či nedostupných míst planety a začalo přibývat těch rad, upozornění , poznání a rozumů… Nejvíc těch tzv. babských rad, tedy rad zděděných… Říkala jsem si že nějakou vypovídací hodnotu musí mít a tak jsem – když bylo potřeba nebo čas… porovnávala obsahy dle jednotlivých složek a zjistila, že ta naše příroda je nejlepší léčitelka / pokud se přímo nemusí řezat/a naši předkové byli géniové – když to dokázali využívat. Jo báby kořenářky a jejich zapomenuté recepty.
        Proč to píši – onehdy jsem zaslechla na 24 nějakého MUDrce – jak mluvil o snižování nemocnic a lůžek, péči a spol. No do konce jsem nevydržela – ale kdo ví jak to vše dopadne.. Jestli se k těm medikusům nevrátíme a nebudeme za ně vděční. Zvlášť ldyž lékárenská lobby se u nás tak drží. Jo navzdory okolí .. možná občas v něčem dávám němcům za pravdu

        about:reader?url=https%3A%2F%2Fwww.lekarnici.cz%2FMedia%2FMedia-o-nas%2FOmezit-prodej-doplnkoveho-zbozi-v-lekarnach-se-Ces.aspx
        tož kdo ví…

          • oh napsal:

            Nejsem si jistý, že ten německý nápad je dobrý nápad. Kdysi jsem dálkově (… mobily, grrr!) dostal za úkol sehnat jistou minerálku – prý pan doktor poradil vhodné pití. Super- hyper- ani minimarkety, ba dokonce ani vietnamská večerka v okolí něco zřejmě tak silně nevýdělečného nevedly – uspěl jsem až v lékárně. 😉

        • Bavor V. napsal:

          Přiznám se, že já jsem velkou diskusi k mastičkám nečekal. A to budu zanedlouho pokračovat lepším tématem – líčením. Spíše jsem čekal reakce na ten mejl.

          • jaa napsal:

            No víte, je fajn vědět, že zdejší amatérské klima zaujalo i profesionály. Co mne zaráží – že právě tohle nevěděli ale… Nepochybuji o Hrochovi a dík za překlady, musela to být fuška. spíš mne zaráží – nebo neštymuje autorka. Tam mi to nesedí.
            Víte nepochybuji že i v pravda. ru se nacházejí sluníčkáři ani ryba ani rak, Taky nepochybuji o tom, že ať už se píše o stavu dění na Ukrajině i v Rusku cokoliv, že tak nějak není myslitelné aby advokátka žijící na Ukrajině, se mohla pohybovat volně sem tam a říkat co říká a zcela beztrestně. Takže není-li dubl agent, který má i jiné úkoly než jen vyzkoumávat jak je, připomíná mi spíš provokatérku… a asi se nepletu, když i oficiální místa si jí nevšímají – nereagují / což bych mimochodem doporučovala i Ovčáčkovi, který mi připadá jak ten vyskakovací panáček z dávné hračky a nadělá víc škody než užitku/ nenechají se vyprovokovat. myslím, že po tom nedávném incidentu jak nalítli si dávají jeěště větší pozor a proto nereagují. Jistě vědí své.
            Tož tak….

  2. NavajaMM napsal:

    Skvelá odbočka, výborný záver.🙂

  3. Hudec napsal:

    Ano, Hrochovi uznání a díky.
    Vlasy? To je to, co po ránu obtěžuje, musí se s tím k holiči, a vůbec to všestranně překáží?
    Už si ani nevzpomínám, jaké to bylo🙂 .

  4. Petrpavel napsal:

    Víte, myslím že je dobře že se takové sborníky vydávají,ale dovolím si svou obvyklou dávku skepse. Čtou stále stejní, už dávno věci znalí a přesvědčení,a je jich neuvěřitelně málo. Já např. už dávno vím své a nepotřebuji se přesvědčovat znova a znova o SVÉ pravdě.
    Pak vyjde jeden blaf, lež na aktuálně, blistech, idnes, v Reflexu … a skoro polovina všech má SVÉ jasno.
    Zbývající druhou skoro polovinu nezajímá to ani ono.
    Neznamená to nevydávat svědectví, ale jak známo z historie, je potřeba úplně jiný impuls, třeba zdánlivě nezajímavý, nevýbušný, neatraktivní – ale kde ho najít?
    Můj optimismus spočívá jen v tom, že dějiny jsou blbec a mnohdy stačí tak málo …

    • vera napsal:

      Taky blahopřeju panu Bavorovi, a říkám jen houšť každému zachovanému textu, ale souhlasím se skeptikem🙂 protože, z knihovnického pohledu, je se sborníky trochu potíž, bývá to takový pelmel různé úrovně, že se na ně v knihovnách většinou jen práší. Kdyby si někdo dal tu práci, a vystavěl příběh, to by mohlo mít větší účinnost, pamatujete třeba na knížku Rozhovory s američany? dneska by to mohly být Rozhovory se slovany…

  5. vittta napsal:

    No to jsem se až zavdušnil…
    To si přečtěte, to tedy….je asi nová taktika, nebo co…
    http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Vsichni-lide-chteji-uprchliky-prijimaji-je-s-otevrenou-naruci-Nevladni-organizace-nadskakuje-radosti-nad-svym-vlastnim-pruzkumem-436361

    Jinak náš skvělý hokejový tým drtí imperialisty 1:0!!!

    • Cech napsal:

      Bude dobré doložit příjmy Amnesty International v rámci full EU.

    • Jos napsal:

      To bude patrně nový trend v propagandě a manipulaci. Na Novinkách to dnes vyřešili tak, že u slintu Mitrofanova http://www.novinky.cz/komentare/403920-ocima-sasi-mitrofanova-cpani-houskami-misto-uplnych-dejin.html zmanipulovali hlasování. Zaměnili v diskusi souhlasné a nesouhlasné hlasy. Asi jim tam Mitrofanov chodil plakat, že ho všichni mají za blba.

      • vittta napsal:

        Podle mě pouze zvýšená aktivita trollů, která ale je stejně bezvýznamná, jako trapná.
        Jak jsem si všiml, z počátku dikuze byla určitá anomálie, ale ta se srovnala a nyní už je zase vše v pořádku.
        Mitrofanov je označován a obodován jak zaslouží!

        • Petrpavel napsal:

          Zase se jim tam zkrátka někdo dostal a silně ovlivňoval hlasování. Taky jsem si všiml. Vždycky jaksi „doprava“ – příznačné – leváci jsou vždycky vpravo …

  6. tata napsal:

    jinak v pořadu na slobodném vysilači……….žantovský durazně popřel že ZEMAN to HERMANOVI SCHVALIL

    • Petrpavel napsal:

      Herman svou lži zabil dvě mouchy jednou ranou : sebe jakoby obhájil, Zemana pošpinil.
      Dobrá práce toho šmejda.

  7. Bavor V. napsal:

    Je to OT nebo není: Hi, I was hoping you could spread this around to other cat lovers please. I’ve been taking care of some stray kittens and recently had to put the newborns on a milk supplement. Unfortunately all that was available was KMR from the company PETAG and it murdered 3 of them and the 4th and 5th are not looking well. When I looked it up I found several claims that it has been doing this for years. I just wish I had known :c Here’s some info: animaladvocates. us/petagesbilac. htm
    ve zkratce – pisatel se ujal pěti koťat a začal je krmit umělou náhradou mléka KMR od firmy PetAg. 3 zahynuly, se dvěma to vypadá bledě.
    Ať žije TTIP – toto by se mohlo dostat i k nám

Komentáře nejsou povoleny.