Tvrze na Prácheňsku


Při svém putování historickými publikacemi jsem narazil na dílo velikána naší historické literatury Augusta Sedláčka Hrady , zámky a tvrze. Samozřejmě jsem se  zaměřil na kraj Prácheňský. A rozhodl jsem se podle Sedláčkových popisů dotčené tvrze navštívit. Samozřejmě, že ne všechny, které on popisuje. Některé totiž neexistovaly již v době, kdy byla kniha sepsána. Některé se nedočkaly dneška, případně jsou zcela nepřístupné. Ale něco přece jen zůstalo. A tak čas od času hodlám navštívit to, co navštívitelné je. A tady je náš první historický výlet.

Nejprve popis pana Augusta Sedláčka:

ŠTĚCHOVICE

   Od  Štěchovic  východně  jsou zbytky (příkopy) nějaké tvrze, kterou lid jmenuje Krčohradem.  Snad tu stála vladycká tvrz. Známo je, že před r.1408 zemřel tu zeman Jan, jehož statek   spadl na krále. Sice patřila vesnice ke hradu Karlšperku a král anebo zástavní držitel téhož hradu měl  vrchnosť nad dotčeným statkem zemanským, na němž v 15. století usazen byl svobodník. Tak to trvalo do r. 1584. Tehda dostaly se Štěchovice v držení Boubínských  z Újezda, kteří tu obydlí neb tvrz postavili. V té sídleli držitelé statku  Štěchovského, který od r 1600 od Střely byl odloučen.
Štěchovice leží mezi Katovicemi a Volenicemi. První vás přivítá pila a hned zas ní je odbočka k současnému zámečku. Ta tvrz již totiž také zmizela pod příkrovem času. Stávající venkovský zámeček je v současné době v rekonstrukci. Podle fotografií, které se mi podařilo udělat to bude určitě pěkné sídlo spolu se stájemi.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

FRYMBURK.

   V Nezamyslické  farnosti  postaven ve 13. století hrádek,  kterýž obdržel podlé panující obliby německé jméno Friedenburg, což od Čechů zkomoleno a  Frymburg vyslovováno. Při hrádku  byl dvůr a povstala nynější ves Frymburk. Zbytky bývalé tvrze již skrovné, vlastně  jen  tvrziště, lze viděti u dvora. První nám známí držitelé byli erbu osličí hlavy a předkové potomních vladyk z Frymburka. Okolo 1.1318 byl v držení Sezemy a Protivy, bezpochyby  bratři, z nichž každý měl polovici, Sezema prodav svou polovici seděl 1.1341 na Kasejovicích. Protiva žil ještě 1.1349, kdež mu svěřena od kláštera Vindberského oprava nade vsi Albrechtcem. Polovici Frymburka koupil od Sezemy Pertolt z Lipého, probošt Vyšehradský, který ji dal v manství 1. 1341 Drslavovi ze Šelmberka. Co se potom s ní dálo, není nám známo.
   Svojše měl syny Karla a Protivu (1.1368 atd ). Protiva měl také syny, ale byli ještě synové  třetího  bratra nebo bratrance. Kromě totiž synů Sezemových  připomínají se bratři Bašek a Svojše (r. 1356— 1378) a bratři Bušek, Jaroslav a Pertolt (r.1356 – 1377). Ti totiž připomínají se mezi spolupatrony kostela v Kasejovicích, odkudž rod osličí hlavy měl svůj vznik. Kteří z nich na Frymburce seděli, není nám známo. Zdá se, že po prodání první prodání i druhé polovice brzo následovalo. Léta 1384 držel Frymburk  Pavel z Vímberka z  rodu pánů z Janovic, jenž téhož roku učinil dobrodiní kostelu Nezamyslickému, poněvadž  tam  manželka jeho pohřbena  byla.
   Později seděl na Štěkni, a Frymburk se dostal v drženi Stacha z  Bubna. Nacházíme jej 1.1396  jako patrona kostela ve Volenicích a soudíme odtud, že byl pánem na Frymburce,  poněvadž synové jeho Držkraj Stoklasa (r. 1408), Vácslav Varlych  a Racek Buben z Frymburka také tu pány podacími byli. Dotčeni bratři založili 1. 1415 oltář a kaplanství při  kostele Volenickém,  k  němuž dali dvorec ve Volenicích a platy v Bílenicích a Frymburce. Držkraj byl 1. 1437  již  mrtev, snad i bratr Racek, který se ještě 1. 1420 připomíná, ale Vácslav  ještě žil.  Jako nástupce jejich v drženi Frymburka připomíná se Racek Varlych z Bubna od  r. 1456, jenž 1. 1465 sloužil Kazimírovi králi Polskému. Když pak se bojovné povahy své nezapíraje králi Jiřímu vzepřel  přitáhl kníže Jindřich s vojskem  královským ke Frymburku a dobyv ho spálil a rozvalil. Později mu Frymburk  navrácen a byl v drženi jeho ještě  1. 1484. kdež prodal dvě vesnice ke kaplanství ve Vilharticich . Sice ještě 1. 1490 žil.  Asi tehda přikoupen Frymburk k panství Rábskému.
   Při Rábí zůstával pustý zámek Frymburk s dvorem pustým a vsí až do 1.1574. Tehda odprodal Vilém z Rožemberka Frymburk samotný a ves Kejnice Janovi Vojslavovi z Branišova . Tento postavil ve Frymburce novou tvrz buď ve dvoře nebo na místě bývalého hrádku.  Zemřel 1. 1612 zůstaviv vdovu Barboru z Lišvic a syny zletilé a vnuka Jana ze syna  Mikuláše, již před tím zemřelého. Ve Frymburk uvázal se Jan Vojslav starší, nejstarší z bratří. Ten jej měl ještě léta  1614, ale léta 1617 nacházel se již v držení Vojslava, druhého  bratra, který zemřel 1. 1623.  Za  těch dob tvrz podruhé spálena a vydrancována od lidu  vojenského.
   Statek Frymburský zabrán potom k dobrému fisku královskému a prodán Alžbětě Kolovratové z Lobkovic. Tato byla manželkou držitele Žichovic, k  nimž pak Frymburk  připojen.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Do Frymburka jsme se dostali přes Štěchovice a Volenice. Původní tvrz sice už nestojí, ale bývalé hradby jsou dosud patrné. Na místě dnes stojí pouze kostelík, který je viditelný z daleka a každému připomene, že se už blíží. Statek či dvůr se zdá být pustý dodnes, pouze malá část je upravena k bydlení. Patrně rekreačnímu.

Bavor podpis_rex2

Příspěvek byl publikován v rubrice prácheňsko se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

17 reakcí na Tvrze na Prácheňsku

  1. brtnikvbrlohu napsal:

    Některé tvrze mají štěstí – ale málokterá jako tahle:
    http://www.hrady.cz/?OID=885
    která se dostala z ruiny do stavu v jakém byla před rokem 1600 – díky obětavosti a nadšení současného majitele.

    • Petrpavel napsal:

      Na fotografii mě fascinuje to novodobé posezení přímo pod středověkou kadibudkou. Asi už je nepoužívaná 🙂

  2. Hudec napsal:

    Tyhle tvoje místopisně/historické črty jsou moc pěkné. Kaplička ve Frymburku na kopečku nad rybníkem je opravdu vizuálně krásné místo a škoda, že ten vjem nelze do objektivu vtěsnat. I ta silnice, jak se tam kroutí…..
    Pokud budeš v tomto směru pokračovat, nezapomeň, prosím, na Nezamyslice a jejich kostel. Není to veliká stavba, ale tam v tom prostoru působí naprosto impozantně.
    Já se do těch krajů teď nechystám, bohužel.

    • Bavor V. napsal:

      Bohužel Nezamyslice nemají tvrz ani zámeček.

      • Hudec napsal:

        V Novosedlech mi nějaká tvrz taky vždycky chyběla. Nebo hrad, alespoň mrňavý. Kopce nad vesnicí k tomu jako dělané. Co naděláš…. nebylo a není.

    • Slim napsal:

      Sobota začíná krásně, díky. (Komentoval jsem i mailem.)

  3. Petrpavel napsal:

    Ten Frymburský statek má kouzlo. Bojím se aby nebyl opraven. Ale spadnout by taky neměl. Babo raď ! (samozřejmě není mířeno směrem ke zdejším milým čtenářkám).

    • Bavor V. napsal:

      Naopak. Je třeba aby byl opraven, ne však upraven

      • Petrpavel napsal:

        Jak se rozezná oprava od úpravy? Každá oprava, zásah je přece zároveň logicky i úpravou.
        Bylo to povzdechnutí nad působením času, na stavby, na lidi – nic víc. Řečnická otázka. Fasádou ani šaty, střechou ani kloboukem si chátrající přestárlý objekt ani subjekt svou identitu nezachrání.

        • Bavor V. napsal:

          Oprava je vrácení do původního stavu před poruchou, úprava je zásah do původního stavu či vzhledu.

          • Petrpavel napsal:

            Jak je ta teorie jednoduchá, na rozdíl od košaté reálné skutečnosti 🙂 .
            Je poruchou viditelné kamenné zdivo nebo zbytky nahazovací malty nebo zbytky bílé omítky? Která z těch tří střech je porouchaná? Největší poruchou na snímku se mi jeví ta hladká asfaltová silnice, jak ji opravit bez úpravy?

            • Bavor V. napsal:

              Co se týká střech, tak porouchané jsou všechny (kromě části, ze které není nic vidět, protože už je za vzdálenějším rohem a pod kterou se bydlí(?). Ohledně ostatních oprav nevím, nejsem ani památkář ani znalec původní podoby.

            • Petrpavel napsal:

              To je právě to : když se střechy (a fasáda) opraví nebude to už středověká tvrz, když se neopraví časem celá stavba spadne. Co je horší?
              Má rozhodovat majitel? Je-li zájem státu (co to ale v takovýchto případech je?) nebo jiného soukromníka jiný než je zájem majitele – kdo má spravedlivě rozhodnout co činit či nečinit? Určitě ne obecný památkářský zákon který nemůže postihnout všechny okolnosti případu, určitě ne soud který nezná všechny okolnosti případu, a i kdyby s nimi byl seznámen neví které informace jsou relevantní a které ne.
              Být památkářem neznamená být soudcem nad budovami – ač to tak bohužel vždycky chodí.
              Nikdo nemůže být znalcem původní podoby.
              Suma sumárum : platí babo raď!
              P.S. To není polemika, je to jen takové povzdechnutí … nad situacemi kdy rozhodují z moci úřední či soudní či poslanecké ti kdo by neměli. Bývá tomu tak povětšinou.

              • Bavor V. napsal:

                Máte zajímavou logiku. Takže když vám v servisu opraví Fabii, už to nebude Fabia ale něco jiného?

            • Petrpavel napsal:

              Ano, přesně, když dají karoserii z Fiata nebo motor z BMW nebude to Fabie.
              Ostatně – je to i jinak dobrý příklad : kdo má rozhodovat o opravě vůbec a také o rozsahu opravy vaší Fabie? Zda třeba zachovat historicky původní prorezlý spodek karoserie či ne? Člověk vyškolený studiem na vysoké škole „památkářské“, nebo vy ve spolupráci s technikem?

              • Bavor V. napsal:

                Taktéž použití původního, jen novou technologií vyrobeného stavebního materiálu neudělá ze statku výstavnou vilu. Ale třeba jako prejzy (prastará to technologie pokrývačská) zachrání objekt před jinými škodami.
                Ostatně proti „památkářským“ teoriím stojí třeba přestavba Pražského hradu včetně katedrály, která prapůvodně bývala jen rotundou.

Komentáře nejsou povoleny.