Bude spolupráce Ruska a postsovětských zemí s EU… – a jaká?


Ředitel Ústavu strategických studií a prognózování Rostislav Iščenko se zamýšlí nad historií a budoucností vzájemných vztahů evropských společenství se SSSR, Ruskem a novými postsovětskými státy …
 
Povšimněte si paradoxu: mnohé země EU přiznávají, že by rády zmírnily ekonomické sankce vůči Ruské federaci (RF) – ale bojí se, že budou vystaveny potrestání se strany USA.

Čím to všechno začalo
V období existence Sovětského svazu měla bruselská byrokracie velmi omezené pravomoci. EU byla oficiálně ustavena Maastrichtskou smlouvou v roce 1992 (kdy SSSR už neexistoval), zatímco předtím jsme měli co do činění s Evropským hospodářským společenstvím (EHS). Takže SSSR budoval v podstatě dvoustranné vztahy s členskými zeměmi Evropských společenství. Ve východní Evropě fungovala Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP).

Nová pravidla hry
Geopolitické reálie se za tu dobu podstatně změnily a tyto změny zvlášť zasáhly postsovětský prostor.
Za prvé – Rusko si vrátilo statut supervelmoci. Přestože ruské vedení dává přednost tvrzení, že země o takový statut neusiluje, tím, že se Rusko odmítlo bezpodmínečně podřizovat americké dominanci, stalo se velmocí automaticky, protože postavit se supervelmoci jako rovný rovnému, může jen jiná supervelmoc.

Za druhé – směřování ES k centralizaci a centralizované federaci, namísto svazku suverénních států se zabrzdilo a dokonce zařazuje zpátečku. Maďarsko ignoruje celoevropské normativy, které se mu nelíbí. Německo zaujímá samostatnou pozici a odmítá Evropské komisi přiznat právo na blokaci dohody o „Severním proudu“. Velká Británie si v předvečer referenda o setrvání v EU doslova protlačuje mezi partnery svůj  zvláštní statut. A to je jen vrcholek ledovce.

Eufórie hospodářského růstu 90.let, založeného na spotřebitelském boomu živenému levnými úvěry, byla vystřídána hlubokými protiklady mezi chudým a dále rychle chudnoucím jihem a reaktivně úspěšným severem. Tyto rozpory nejsou v rámci existujícího modelu EU odstranitelné. Sever Evropy stále více obtěžuje nezbytnost financovat bezedný sud jižních dluhů. A na druhé straně nemá pro přežití stávající krize jinou koncepci, než koloniální vytěžování svých mladších partnerů v EU (když už se jim nepodařilo dostat do závislosti trhy SNS a Ruska).

Rostou i objektivní protiklady mezi zeměmi EU a jejím tradičním partnerem – USA, které EU zajišťovaly bezpečnostní deštník a umožnily jim minimalizovat evropské výdaje na obranu.
USA by si přály  realizovat ve vztahu k Evropě stejnou politiku, jakou Evropa uplatňuje vůči světové periferii a jakou vedoucí země EU uplatňují vůči prakticky zkrachovalých partnerů v unii.

Nové Rusko a nová EU
V posledním desetiletí si sílící Rusko objektivně činí nárok na reálný podíl na evropské politice. Je to diktováno zájmy obchodní a hospodářské spolupráce RF s EU, které také vyžadují prohloubení spolupráce Moskvy nárazníkovými zeměmi postsovětského prostoru fungujícími jako sanitární kordon mezi Moskvou, Berlínem a Paříží.
Pokusy EU zahrnout tyto země do své sféry vlivu skončily neúspěchem, ať si říká Brusel, co chce. Ale ponechány samy sobě tyto země nevykazují dostatečnou stabilitu a nakonec buď spadnou pod vliv USA, které mají zájem na maximální zkomplikování hospodářské spolupráce mezi Ruskem a franko-německým jádrem EU. Anebo se, v horším případě, mění na území chaosu. Na takové území se mění – po proamerickém převratu uskutečněném pod proevropskými hesly – Ukrajina.

Ruská snaha o ustavení k Moskvě loajálních režimů zapojených do jeho integračních hospodářských projektů, objektivně odpovídá i zájmům franko-německého jádra EU. A odsud vyplývá i další skupina vnitroevropských protikladů mezi uvedeným jádrem a východoevropskou periferií rusofobských států orientovaných na USA.

To činí EU vnitřně nestabilní a v dohledné době neschopnou provádět koordinovanou, smysluplnou jednotnou zahraniční politiku, tak jak ji předpokládají a předepisují její hlavní dokumenty. Aniž bych předpovídal osud Unie samé, pak vidím její zachování v současné podobě a hranicích jako problematické.

Co bude dál?
Za opodstatněný a nejspíš jedině správný závěr považuji to, že v nejbližších letech se, v důsledku objektivních podmínek, vzájemné vztahy Ruska a dalších zemí Společenství nezávislých států (SNS) se zeměmi EU budou přesouvat na úroveň dvoustranného partnerství (jak tomu bylo za SSSR).

Partnerem samé EU (pokud zůstane v EU zachováno nějaké centralizované řízení) by měl logicky být Eurazijský hospodářský svaz (EAHS), který v tom případě zaujme místo předčasně zesnulé RVHP.

Takové schéma sebou přinese zvýšení významu EAHS pro země SNS i Eurazie jako celku. Velká, ekonomicky silná formace, opírající se o mohutnou zdrojovou základnu a kontrolu nad objemným trhem, dokáže lépe hájit kolektivní zájem ve vztazích s eurobyrokracií. Ale na nižší úrovni dokáží jednotlivé státy dohadovat jednotlivé projekty na dvoustranné bázi.

Zatím se takové schéma uplatňuje jen v prezenčním pořádku. Vzhledem ke složité součinnosti národních vlád se strukturami EAHS, má smysl dát společné smluvně-právní základně Eurazie s Evropou řízený a konsensuální charakter. Tato smluvně-právní základna musí být transparentní, efektivní, jednotná, ale současně i – v souladu s národními zájmy – diferencovaná.
Zdroj:http://russnov.ru/rostislav-ishhenko-o-novom-formate-vzaimodejstviya-rf-postsovetskix-stran-i-es-23-04-2016/

A pro zajímavost ukázka z „férového jednání“ strakonické radnice

http://bavor.blogspot.cz/2016/05/nemocnice-milion-nedostane-debatu.html

hroch-hlava

Příspěvek byl publikován v rubrice hroší kůže se štítky , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

23 reakcí na Bude spolupráce Ruska a postsovětských zemí s EU… – a jaká?

  1. Cech napsal:

    Vzhledem k tomu že sankce a protisankce zasáhly ekonomiku v zásadě třemi hlavními způsoby:
    V důsledku zvýšené volatility na zahraničních devizových trzích a výrazné depreciace národní měny – během roku 2014 došlo cca k 40 % devalvaci rublu;
    omezeným přístupem Ruska na mezinárodní finanční trhy;
    zvyšující se nedůvěrou domácího podnikatelského sektoru a spotřebitelů v budoucí vyhlídky ekonomického růstu, což posílilo pokračující trend poklesu spotřeby a investic.
    Snad pomůže ono přiblížení realitě tato nezištná pomoc.
    Mezi hlavní oblasti podpory ze strany EU patří následující nástroje:
    European Instrument for Democracy & Human Rights (EIDHR)
    Nuclear Safety Cooperation Instrument (NSCI)
    Environment and Sustainable Management of Natural Resources Including Energy
    Non-state Actors and Local Authorities in Development
    Food Security
    Migration and Asylum
    Investing in People
    Instrument for Stability
    Speciálním programem na rozvoj infrastruktury je NIF (The Neighbourhood Investment Facility)
    Vzhledem k tomu, že členské země EU začaly aktivně pracovat na maximální diversifikaci svých energetických zdrojů( dovoz zkapalněného zemního plynu z USA a TTIP), je pravděpodobné, že se bude vzájemné obchodní výměny i nadále snižovat. V roce 2014 dovoz paliv z RF do EU činil 142,7 mld. EUR (166,3 mld. EUR v roce 2013). Pokles byl patrný také u vývozů evropského zboží do RF.
    Hlavními vývozními položkami EU do RF zůstaly tradičně stroje, strojní zařízení, dopravní prostředky, produkce chemického průmyslu a léky.
    Výrazný pokles byl v roce 2014 zaznamenán v oblasti zemědělských a potravinářských produktů a to kvůli aplikovanému embargu na dovoz těchto položek ze strany RF. Opačným směrem putovala především ropa, ropné produkty, zemní plyn a další nerostné suroviny.
    V roce 2014 byla ještě realizována řada již dříve uzavřených kontraktů. V roce 2015 ale vzájemná obchodní výměna EU s Ruskem ještě výrazněji poklesla (cca. o 58 %).Pro rok 2016 se předpokládá pokles o daších cca. 20 %.
    Pokud jde o vzájemné sankce, doplácí na ně především Rusko mnohonásobně více než Evropská unie.
    Karel Svoboda:
    Stoprocentně si myslím, že Rusko. Ten bezprostřední efekt není zas až tak velký, největší problém nastane v budoucnosti, až Rusko bude těžit méně ropy než nyní. A bude to velký problém pro všechny. To, že se v současné době do ropného průmyslu neinvestuje, se projeví.
    Ruské protisankce mi přišly od začátku zvláštní z toho důvodu, že nejvíc ze všeho zasáhly již tak zubožené ruské obyvatelstvo.
    Protože logicky: pokud by ruští výrobci byli schopni vyrábět v takové kvalitě a takovém množství i před tím, tak by to vyráběli, a ne dováželi. A najednou mají vyrábět více a nejsem si jistý, zda na to mají kapacity. Oni vyhlašují takový ten program nahrazení importu ruskou produkcí, ale já jsem k tomu velmi, velmi skeptický. Vím třeba, že u sýrů došlo k radikálnímu poklesu kvality.Prostě Rusko není v žádném případě schopné nahradit dovoz potravin z EU.
    Tož pro Rusko x EU zbývá pouze dořešit variantu ze strany Ruska zabezpečit stabilitu Brazílie a zlepšit spolupráci s Eurazi.
    Pro přežití samotné EU to znamená maximálně vytěžit nově příchozí členy, tak aby zůstalo EU zachováno a postavit se spolu s US a bezesporu pomocí TTIP marginalizovat vliv EAHS nejen na EU ale i na ostatní zájmové země US sféry jako např. Ukrajina aj. .

    • Bavor V. napsal:

      TTIP je opravdu dobrá záležitost. Zejména, když víme co nemáme vědět.

      • oh napsal:

        Evropská komis má zítra projednávat bezvizový styk s Tureckem. A podle ČT prý BBC oznámila, že „téměř jistě“ dojde ke schválení.
        No, nakonec s plněním nezbytných podmínek Tureckem nebyl zase takový problém – stačilo jen „Evropské hodnoty“ a standardy trošičku přizpůsobit těm tureckým a je to doma. Pat a Mat se stydí v koutě a tiše závidí. .-(

      • Petrpavel napsal:

        Maně mě napadlo, TTIP a RVHP ….
        Co bylo z tak totalitního a špatného na tom, že SSSR dodával levné suroviny a ropu a …, Polsko levnou zeleninu a nábytek a …, NDR levné foťáky a jemnou mechanik a …, ČSSR levné výrobní celky a tramvaje a …, Maďarsko levné potraviny a …, Bulharsko levné ovoce a …, Kuba levnou rekreaci a …, Vietnam levnou pracovní sílu a …, Rumunsko … cože to dodávalo?
        Není to s tou totalitou dříve a dnes jaksi naruby?
        Ještě že Wikipedie má jasno : „… V podstatě se jednalo o mocenský nástroj pro centrální ovládání ekonomiky socialistických států Sovětským svazem…“

        • Bavor V. napsal:

          Ano, rozdíl mezi EU a RVHP je v tom, že když Moskva vymyslela předpis, tak ho ještě nemusely ostatní státy přijmout taky.

    • pepa napsal:

      Vyšlo to naráz na idnesu, aktuálně, novinkách, to je podezřelý.

    • jaa napsal:

      Ono je vůbec zajímavé= – copakže to tam, ten „průzkumný“ letoun dělal…..
      Jakpak by asi reagovali amíci, kdyby jim někdo začal lítat tak blízko okolo hranic????

      • hans napsal:

        Takového zvědavého průzkumníka by odehnala americká stíhačka, úplně stejnými manévry. A na idnesu, aktuálně i novinkách bychom se dočetli o „nebezpečném a agresivním“ chování průzkumníka.

    • NavajaMM napsal:

      Toto je ešte stále len predvolebné divadlo a už to smeruje na nerozhodných, ktorým je sympatické siláctvo Hillary.
      Netvrdím však, že nie je nevyspytateľný a tým pádom nebezpečný.

      • strejda napsal:

        Všímejte si jak se nám utahuje smyčka kolem krku. Naprostá většina takových zpráv jsou směšné prkotiny. Zprávy se ale hromadí, to co bylo před třemi lety šaškárnou je dnes normou. A tak to bude pokračovat. V Kodani bude výstava o mučednických džihádistech. Proč ne, přece se obětovali za své přesvědčení. Konvoj NATO jde cvičit do NEUTRÁLNÍ Moldávie. A pak v Kišiněvě oslavovat osvobození země. Proč ne, vždyť máme svobodu si dějiny vykládat po svém. V Rize a Tallinnu pochodují SS a jejich pohrobci. Proč ne, jsou to našinci, hrdinové. Turci budou mít bezvízový styk s EU. Proč ne, vždyť nás obohatí.
        Kousek ke kousku. Jsme na šikmé ploše a jdeme. Nedá se to zastavit. Jediná neznámá je čas. Půjde to pomalu nebo rychle? A co je pomalu a co je rychle?

    • oh napsal:

      To si ale nevyberete. U republikánů je Kasich až ten třetí vzadu, takže jeho setrvání v primárkách je hlavně průhledná snaha jakýmkoli způsobem sebrat nějaké hlasy Trumpovi. Druhý v pořadí u republikánů, Ted Cruz, to je vážně výhra, něco jako poněkud chytřejší (a nebezpečnější) George Bush Jr. Ten by o takových nápadech neřečnil, ale rovnou by je uskutečňoval.
      O humanitární demokratické válečnici Clintonové raději ani nemluvit.
      Pepa: To není podezřelé, jenom všichni opsali stejnou zprávu ze servisu ČTK. (I-Děs doslova.)

      • st.hroch napsal:

        …ale to se přece tady (a nejen tu) děje běžně… Tajemník ÚV (exteritoriální) dá pokyn – no a všichni se kolektivně poserou…:-)

        • jaa napsal:

          🙂 docela jako v jedné scifi – kdy roboti takto doslova splnili poslední přání svého stvořitele , že oni opisujou

    • Petrpavel napsal:

      Trump je pro USA a svět asi stejné terno jako pro nás Babiš (Sobotka).
      Jak říká rád tata : menší zlo …. Clintonová či Bush st. a Kalousek a Topolánek byli a jsou přece horší 🙂 .

      • jaa napsal:

        já bych jej nepřeceňovala… on kdo ví…. velký Ó bama se taky zdá a co se z něj vyklubalo. A stejně si myslím, že jsou to všechno jen figurky v podstatě bez moci – na které se dá ledacos svést… VŠICHNI…rozhoduje někdo jiný , obzvlášť u těch velkých států… … a to vč. Putina i když on je jeden z mála, kterému to opravdu myslí..jak je vidět v těch občasných debatách. ..

    • jaa napsal:

      je otázkou, jestli trapný už nebyl předtím, akorát my to nechtěli vidět.. hmm

  2. Petrpavel napsal:

    Nečetl jsem a číst nebudu. Vím ale o čem asi mluví – žena něco zaslechla v tv o Haškovi …
    Co nám zbývá? Pamatovat si!

Komentáře nejsou povoleny.