Kdo? No přece slavíci! Na dnešek, tedy v noci na čtvrtek, tu zahájili letošní koncertní sezónu – takže jsem nechala všech původních plánů na víkendové fotopříběhy a rozhodla jsem se vzdát úctu zdejším slavíkům…
Jenže co o slavících psát? Jsou to ptáčci-legendy – údajně je kolem Křivoklátu nechal vysadit Karel IV., aby svým zpěvem těšili jeho manželku Blanku z Valois, které se právě na Křivoklátě narodila dcera Markéta. Což o tom, princeznička se narodila v polovině května 1335, to je čas slavičího zpěvu, ale nějak si nedovedu představit přesídlování slavíků, provedené tak citlivě, aby na novém místě hned začali zpívat. Ale pověst je to hezká, tak proč jí nevěřit? http://www.hradkrivoklat.eu/povesti-a-pribehy/
Slavíci jsou ptáčci nenápadní, celkem mne ani nepřekvapuje, že císař z pohádky Císařův slavík věnoval pozornost a obdiv slavíkovi ze zlata a drahokamů, než malému, nenápadnému, šedohnědému ptáčkovi
Oni jsou slavíci téměř neviditelní, pokud zrovna nezpívají a člověk je nemůže vystopovat po hlase. Navíc mají rádi různé neprostupné houštiny a keře, takže sice podle zpěvu s jistotou víte, že tam slavík je – ale vidět ho není.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Slav%C3%ADk_obecn%C3%BD
Tohohle jsem potkala ve starém městském parku – byl zřejmě milostivě naladěn a tak mi takhle pěkně zapózoval na větvičce
Traduje se, že slavíci zpívají v noci – ano, je to tak, ale jejich noční zpěv vyniká hlavně proto, že v noci ostatní ptáci spořádaně spí a nehulákají. No jo, já vím, že termín “hulákání“ není obvyklý, mluvívá se spíš o sladkém zpěvu, klokotání, slavičím tlukotu – ale když vám za tiché noci začne kolem okna „sladce zpívat“ (s hlasitostí vytočenou na maximum) takových pět-šest slavíků, tak vás asi jiné označení, než „řev“, nebo „hulákání“ nenapadne! A to ani nemluvím o dost časté situaci, kdy se ke slavičímu rámusení připojí i parta zamilovaných kocourů – to je teprve požiteček!
Mockrát jsem se pokoušela si slavičí zpěv nahrát – ale neuspěla jsem. Tak si vypomůžu nahrávkou Českého rozhlasu – budiž mi odpuštěno:
http://www.rozhlas.cz/hlas/pevci-p/_zprava/slavik-obecny-video–14162
A jestli si myslíte, že slavíci zpívají výhradně v noci, tak se nenechte mýlit: tenhle vyzpěvoval v lesoparku těsně před polednem – a jak mu to šlo!
Poznámky pana Bavora 
Nedávno jsme zažili „brzké překvapení“ slavíkem, a to hned dvakrát po sobě! Zmínila jsem se o tom také zde. Kancelář pro uvádění románových příběhů na pravou míru zasahovat nemusí, vysvětlení je prosté: On – hodný člověk a ochránce přírody sólista, ona – taková tvář bez výrazu… A ta Ona od něj prý odešla i s dětmi a bouchla dveřmi tak, že mimo jiného nepěkného otevřela klícky. Vrátila se mu snad jen kavka a po krátké době starší asi 11letý synek, ten prý tu kavku učil mluvit. Mladší asi tříletý je s matkou. Toto říkají jazykové obeznámení se situací a přidávají, že ten menší má snad jiného tátu a že On by si měl koupit láhev šampaňského… Slavičí zpěv toho „osvobozeného“ jsme pak už neslyšeli 😦
Včera se konečně oteplilo, tak snad zima opravdu skončí, vždyť i šeříky už kvetou a začal máj 🙂
Pěkný pozdrav a poděkování paní Katce. Obdivuji Vaši trpělivost, já slavíka objevím jen podle zpěvu, to pak pátrám, kde je, až ho „najdu“ 🙂 , a to je většinou někde na vršku keře nebo stromu.
To se mi líbíTo se mi líbí
postupovala jsem úplně stejně, M-T – slavík dokáže být dokonale neviditelný. Naštěstí ne neslyšitelný… A k příběhu toho vašeho známého jen tolik: ať je rád, že ona „dáma“ odešla. (Nejspíš to bylo to nejlepší, co pro něj mohla udělat.)
To se mi líbíTo se mi líbí
Paráda. U nás v chladnom horskom kraji prinášajú leto dážďovníky. Hromadne prileteli práve dnes. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Co je „dážďovnik“ jsem si musela nejdřív najít – je to ale moc krásný název. Česky jsou to rorýsi. Tady je nemáme, dokonce ani vlaštovky ne, zato jiřiček je to dost a dost – zatím jsem je tu ale neviděla.Asi jsou ještě na cestě… 🙂
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Áno, rorýs. Typicky hniezdia v puklinách v kolmých skalách a útesoch. Jeden z mála druhov, ktorým vyhovuje výstavba sídlisk s vysokými bytovkami. Inak skoro celý život prežijú vo vzduchu, tak im môže byť jedno, čo sa deje dolu. Prakticky nemajú nepriateľov, lebo sú to vraj najrýchlejší letci. Najkrajšie a najväčšie som videl v Českom raji.
To se mi líbíTo se mi líbí
jiřičky jsou s panelákovým bydlením taky velmi spokojeny – já ovšem s nimi každý rok zápasím, protože tihle podnájemníci dokážou udělat neskutečný nepořádek nejdřív při lepení jejich blátivého domečku na balkoně, nebo na okně a pak mohutným odpadem z hnízda.Jsou ptáčkové, jejichž mladí udělají svůj „odpad“ do jakéhosi pevného sáčku a rodiče to pak odnesou. Jiřičky ovšem ne: ve „dveřích“ do hnízda se objeví ocásek a kam to stříká, tak to stříká! Jednou mi takhle vylepšily okno, kde byla pořád spuštěná žaluzie, tak jsem si nevšimla, že se tam usadily. No, asi by bylo jednodušší to okno nechat znovu zasklít, než to umývat. Od té doby je velmi hlídám… 😀
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Moc pěkné.
Kdysi jako kluk jsem splašil ruskou „fotopušku“, což byla kinofilmová zrcadlovka Zenit a k tomu 300 mm teleobjektiv, to celé namontované na takovém nosiči, pro klidné držení. Mělo to pažbu, což mě bylo blízké. Tenkrát jsem fotografoval zvěř všeho druhu – protože mě vzala výborná knížka „Lovy beze zbraní“, bylo to skvěle provedené a moc krásně napsané.
Také jsem se pokoušel o slavíka, ale s tehdejší technikou to skoro nešlo, protože byl vždy někde zalezlý ve větvích nebo v místě, kde bylo málo světla. Nejcitlivější film byl 27°DIN/ISO400, což nestačilo. Na 300 mm teleobjektiv musíte použít 1/300 s nebo ještě kratší čas, jinak je to rozhýbané (optické stabilizátory obrazu tenkrát ještě opravdu nebyly), teleobjektiv se také musí alespoň o clonu uzavřít, aby to bylo dost ostré, takže … to skoro nejde, pokud není opravdu hodně světla.
Měl jsem náhradní plán, slavíka zastřelit svou malorážkou, upravit a někam přilepit na větev a vyfotit z nepoškozené strany, … ale než jsem si doběhl pro pušku, slavík to zřejmě nějak vytušil a zmizel. Pak bylo několik dní špatné počasí a slavíci se neozývali, takže ze slavičího plánu sešlo. Tedy … vyfotil jsem jiné ptáčky …
S dnešní technikou je to o něčem jiném, fotografování zvířat se obejde bez pušky.
🙂
BTW, po letech jsem se dozvěděl, že mnoho fotografií „živé přírody“ vznikalo v těch dobách právě výše nastíněným způsobem. Protože jiný světelné podmínky nedovolovaly. Nebo pomocí fotopastí s bleskem, to je druhá možnost.
Unikátní v tomhle jsou podvody s nalezením „živé fosilie“, tedy paryby latimérie podivné.
Kdysi dávno ji vylovili u pobřeží Jižní Afriky, ale bylo to prohlášeno za podvod. Když se existence této živoucí zkameněliny potvrdila, vypukl prestižní závod všech vysavačů dotací a vědeckého zkoumání mořské fauny o nafilmování živé latimérie. V cílové pásce byli Francouzi a Italové. Jenže se záhy ukázalo, že Francouzi měli latimérii mrtvou, uvázanou na silonových nitích jako loutku. Italové na to šli skutečně od podlahy, ti použili také silonové nitě, ale latimérii měli gumovou.
To se mi líbíTo se mi líbí
Vyhlížím vlaštovky (jiřičky) a pořád nic. Zato čápů se urodilo (snímek je převzat)
To se mi líbíTo se mi líbí
pěkná úroda! 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Paní Katy, vy jste zvláštní přírodní úkaz. Je příjemné se tu s vámi každou neděli setkávat.
To se mi líbíTo se mi líbí
A kolik na to asi museli dostat od EU? 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Babiš se s tím nemaže, jak je vidět ….
To se mi líbíTo se mi líbí
Fotka je to krásná a legrační, ale zdá se mi, že bez Photoshopu či něčeho podobného se to neobešlo. Jinými slovy, není to fotografie, ale grafická montáž.
Protože čápi nestaví hnízda vedle jiných čápů, mají svoje lovecká teritoria a jednotlivé čapí rodiny hnízdí dost daleko od sebe. Není to větší vlaštovka s větším zobákem a dlouhýma nohama, která snese mnoho hnízd vedle sebe.
Pokud se tedy čápi nějak nezměnili. Jako třeba straky – vždy se mělo za to, že to nejsou draví ptáci a najednou jsou – sídlí ve městech a jsou pohromou pro kosy a holuby, žerou jim mláďata z hnízd.
To se mi líbíTo se mi líbí
Velká „úroda“ čápů je zde – asi od 21.min. a 20.vteřiny (jestli mohu dát tento odkaz, pane Bavore, když ne, tak to prosím smažte) :
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1185966822-na-ceste/216562260120014-na-ceste-po-la-rioja/
To se mi líbíTo se mi líbí
Paní Katy, vy jste zvláštní přírodní úkaz. Je příjemné se tu s vámi každou neděli setkávat.
To se mi líbíTo se mi líbí
Děkuji! 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
To se mi líbíTo se mi líbí
napadlo vas niekedy si porovnat svoj zivot s tou lietavou holotou?ja s nimi zil blizko bo som zil volne v prirode jak oni a vtedy ma vlastne kopli…
To se mi líbíTo se mi líbí
Něco mi u pana Bavora sežralo příspěvek. Tam jsem psal, že manželka běhá s houbičkou kolem auta a utírá melírové obrazce, což je neklamná známka toho, že už mám doma vlaštovky.
Přidal bych se k předřečníkům a pochválil fotky i pěkné povídání. Takové pěkné pohlazení na duši.
To se mi líbíTo se mi líbí
a já mám dojem, že jiřičky už dnes přiletěly: dvakrát se mi tu něco mihlo kolem okna takovou tychlostí, že to snad nic jiného, než jiřičky být nemohlo… 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Jiřičky už jsem také viděl létat.
To se mi líbíTo se mi líbí
ač-li to nebyli rorýsi. U nás už tiuhle stíhači taky řádí – takže už bude tepleji.
Stejně je to fajn a přikrmování se vyplatí – žádné mouchy a pdobný otravný hmyz či lezoucí havěť.
Slavíka jsem neviděla a ani neslyšela – asi je u nás málo stromů a keřů – takže dík za krásné povídání a fotky…. ..
To se mi líbíTo se mi líbí