Koho chtějí bohové zničit, toho raní slepotou.


Tohle je jedna stránka z aktuálního čísla periodika Syndikátu novinářů

6 . 1/2016 . mediažurnál . . . téma

Souboj o názor mlčící většiny

Místo děje: Hradčanské náměstí v Praze, čas: sobota 6. února 2016 odpoledne.
Demonstrace, kterou svolal Blok proti islámu a politické hnutí Úsvit v rámci celoevropského protestu zorganizovaného německým hnutím Pegida, je v plném proudu. Demonstranti rozkurážení útočnými projevy na tribuně si vyhlédli za cíl přenosový vůz Českého rozhlasu.. Milan Šmíd

Rozhlasový redaktor Filip Titlbach to později na sociální síti twitter popsal takto: „Dneska se nám na Hradčanském náměstí snažili dobýt do přenosového vozu někteří demonstranti. Třískali do oken a rvali za dveře. Jednomu se to dokonce podařilo a sahal po technice. Další nás odpojili od elektrocentrály. Když jsme požádali policisty o pomoc, řekli nám, cituji: ,Můžete si za to sami, protože lžete, najměte si svoji vlastní ochranku.‘ Tolik k heslu Pomáhat a chránit.“
Jak se dalo očekávat, ani po dvoutýdenním vyšetřování nenašlo ministerstvo vnitra důkazy, že by policie při sobotních demonstracích pochybila.
Ministr vnitra Milan Chovanec pozdě ji na tiskové konferenci incident na Hradčanském náměstí odsoudil: „Takovéto praktiky u policie nemají své místo. Chtěl bych vyzvat konkrétního policistu, pokud se to opravdu stalo, aby se přihlásil.“ Že se nikdo nepřihlásil, je nabíledni.
Tuto epizodu by bylo možné přejít mlčením s tím, že šlo jen o jeden náhodný názor jednoho policisty. Jenomže tento názor o médiích veřejné služby se dnes s úspěchem šíří do veřejnosti z nejrůznějších alternativních zdrojů prostřednictvím internetových diskusí a sociálních sítí. A to nejen v ČR, ale i na Západě, kterému nelze vyčítat, že by trpěl některými dětskými nemocemi našich mladých středoevropských demokracií.

Důvěra v média
Slovo „Lügenpresse“ – prolhaný tisk – známé už z doby, kdy jej používal Joseph Goebbels ve dvacátých letech, se dnes ozývá na demonstracích pravicových extrémistů v Německu. Ústav zkoumající veřejné mínění Infratest Dimap, který vloni na podzim prováděl průzkum pro veřejnoprávní stanici WDR, zjistil, že každý pátý Němec považuje slogan o prolhaném tisku za víceméně oprávněný. Jen slabou útěchou průzkumu bylo zjištění, že důvěryhodnost médií veřejné služby je stále nadpoloviční. Pokles důvěry médiím zaznamenávají výzkumy i za oceánem. Agentura Gallup v září minulého roku oznámila: „Důvěryhodnost médií u Američanů je na historicky nejnižší příčce.“ Americkým médiím důvěřuje v průměru jen čtyřicet procent obyvatel, u mladé generace je to ještě o čtyři procenta méně. Dokonce i ve Finsku, ve skandinávském prostoru, kde tištěná média měla vždy nadprůměrnou autoritu (a odbyt), kterou mu jižní Evropa mohla závidět, se rozšířila nedůvěra šířená internetovými servery. To vyprovokovalo iniciativu skupiny finských novinářů, kteří sepsali manifest „Ve jménu spolehlivých médií“. Distancují se v něm od útoků na svoji práci a upozorňují na manipulace a nedodržování základních žurnalistických pravidel u takzvaných „fake media“, tj. falešných médií.
Často se klade otázka, jak je možné, že útoky na tradiční média a zpochybňování jejich obsahu dnes nacházejí ohlas nejen u extrémistických menšin napadajících establishment zleva či zprava a u notorických zastánců spikleneckých teorií, ale také u lidí se zájmem o veřejné dění, tíhnoucích k politickému středu.
Politologové a sociologové nacházejí příčiny v současné situaci v Evropě a ve světě, ve frustraci středních tříd ztrácejících své jistoty a ekonomickou půdu pod nohama, v proměnách, které dnes prožívá globalizovaná společnost, a při nichž je velká část obyvatelstva dezorientovaná, když musí čelit novým a neočekávaným změnám. V takových situacích se snadno podléhá demagogům nabízejícím rázná a jednoduchá řešení.

Počet lidí, kteří neslyší na rozumné argumenty a budou stále opakovat svoji mantru o tom, jak média lžou a podvádějí, je naštěstí jen menšina, přestože na internetu a na sociálních sítích svoji aktivitou vytvářejí dojem síly a velkého vlivu.

Jestliže dnes o srdce a mozky lidí soupeří tradiční média s alternativními zdroji informací, pak by se tento souboj neměl zaměřovat výhradně na polemiky s těmi, kteří se přesvědčit nedají, protože oni svým zjednodušeným pravdám, polopravdám a fikcím skálopevně věří a nenechají se v nich zviklat. Naopak polemika s nimi a jejich kritika v tradičních médiích zvyšují jejich popularitu.

Fakta a nestrannost

Hlavní souboj by se měl vést o mlčící většinu, která i přes náklonnost k jednoduchým výkladům neztratila schopnost reflexe a používání zdravého selského rozumu. Mocnou zbraní tradičních médií může být dodržování žurnalistických profesionálních standardů. Právě věcná správnost a nestrannost webům útočícím na tradiční média obvykle chybí. Úporná podjatost při hájení své kauzy je většinou vede k tomu, že zveřejňují cokoli, co se jim hodí do krámu, naletí na jakoukoli falešnou
informaci, či na internetový hoax. Nehledě na další prohřešky proti zásadám nestranné žurnalistiky, které se projevují především v dezinterpretaci
získaných faktů, ať už v titulcích nebo v samotných textech. Aby v souboji o veřejné mínění získávala tradiční média mlčící většinu na svoji stranu, nestačí jen klidně a věcně upozorňovat na chyby, omyly či záměrné manipulace serverů, jež se snaží klamat veřejnost. K tomu je třeba vyvarovat se také vlastních chyb a nedostatků.

Německý žurnalista Götz Hamann vloni v červnu v týdeníku Zeit analyzoval v eseji „Kdo nám ještě důvěřuje?“ chyby žurnalistů, které v Německu vedly ke ztrátě důvěry publika. Zmiňuje zde začátek války v Iráku v roce 2003, kdy se místní média dostala do vleku americké propagandy.

Dále ignorování varovných signálů před ekonomickou krizí v roce 2008 a především jednostranné informování médií o Ukrajině a následné anexi Krymu. Dnes k těmto selháním patří ještě opožděné informování o silvestrovské noci v Kolíně nad Rýnem. Tolik německá média.

Situace v Česku

Také česká média jsou pod palbou samozvaných internetových kritiků. Na mušce jsou zvláště média veřejné služby. Že tato kritika nezůstává bez ohlasu, svědčí i incident na Hradčanském náměstí. Podobně jako v Německu, vlna nedůvěry vůči oficiálním médiím se posílila po ukrajinské krizi a kvůli přílivu uprchlíků do Evropy. Někdy je však tato kritika neoprávněná. Třeba když známý mediální publicista obviní v komentáři Českou televizi, že to byla ona, která včas neinformovala o incidentech s imigranty v Kolíně nad Rýnem, jako by za to mohla ČT a nikoli německá média. Nebo když někteří lidé vyzývají veřejnoprávní média, aby byla nezávislá a objektivní, ale – jak nedávno trefně poznamenal komentátor Erik Best – ve skutečnosti by si přáli, aby tato média říkala jen to, co chtějí oni sami slyšet.

Mezi takové lidi patří i politici. Že čas od času kritizují zpravodajství Českého rozhlasu nebo České televize, je svým způsobem potvrzení nezávislosti těchto veřejnoprávních médií. Na druhé straně by si naše média veřejné služby zasloužila, aby se jich politické elity proti útokům
internetových populistů a demagogů občas zastaly. Neboť už samotná existence těchto médií, přes všechny výhrady, které k nim můžeme mít, je zárukou, že tu bude někdo, kdo nebude muset pod ekonomickým tlakem omezovat své služby, opouštět profesionální žurnalistické standardy, a kdo bude připraven sloužit zájmům široké veřejnosti.

I kdyby se na demonstracích proti oficiálním médiím sešly nikoli tisíce, ale desetitisíce lidí,  a i kdyby jejich facebookové profily shromáždily šestimístné počty „lajků“, nic to nezmění na skutečnosti, že tradiční média stále požívají důvěry veřejnosti, a že v souboji o srdce a mysl mlčící většiny to vyhrávají. Koneckonců to potvrdila i poslední data Centra pro výzkum veřejného mínění z loňského října, podle nichž rozhlasu důvěřuje 54 procent a televizi 46 procent českých občanů.

Můj komentář zbytečný, snad jen povzdech nad spokojeností autora s 54% důvěrou občanů k ČRo a 46% k ČT – a to si to všichni platí..

Dodatek z dnešního tisku

Dodatek z dnešního tisku

hudec

Příspěvek byl publikován v rubrice Krajanovy postřehy se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

12 reakcí na Koho chtějí bohové zničit, toho raní slepotou.

  1. Petrpavel napsal:

    Problém nastolený zde nedávno vitttou je zveřejněním této aktuální stránky vystaven jako na dlani. Věřil jsem, že Hudec k tomu řekne své, a nezklamal jsem se.
    Věří tihle sami tomu co říkají nebo se jenom umí a musí přetvařovat?
    Otázka bez odpovědi.
    Co bylo dřív, vejce nebo slepice? Co bylo dřív, nastolený systém nebo jeho vykladači?
    Je to úplně jedno.
    Jedno není když státnímu rozhlasu a televizi věří polovina dotázaných (je ale možno věřit tomu průzkumu?). Každý by měl vědět, že k čemu jsou takové instituty zřízeny a že z principu je hloupostí jim důvěřovat. Kdo za to může, že polovina tohle neví?
    Otázka bez odpovědi.

    • vittta napsal:

      No vidíte.
      Oni vlastně bojují za lepší svět.
      Stali se z nich ti „vlci“, vyjí s nimi, a jsou jimi, i když třeba někteří jimi nebývali.
      Samozřejmě nelze říci, kolik jich tomu věří, a kolik to dělá jen kvůli hypotéce, ale pokud bych já řídil třeba ČT a chtěl, aby se z redaktorů stalo stádo nemyslících blbů, nechám to jen a jen na nich, přes prsty bych klepl jen ty nejneohebnější.
      Ostatním bych pochleboval, jak dělají svou práci dobře a jak nepodléhají tlakům Putina a Zemana a Bakaly a Babiše.
      To vše bych podpořil výzkumy a průzkumy, které by samozřejmě dokázaly, že ČT věří lidé spíše vzdělaní VŠ, voliči pravicových stran, zatímco nevěří jim lidé bez vzdělání, důchodci, a voliči extremní pravice a komunistů.
      A výsledkem si mohu být podle mě celkem jistý.
      Vlastně je to k smíchu, jak to veřejná média nandávají různým „pochybným“ blogerům, kteří jsou sice hlasití, ale silně menšinoví.
      Tady je pro NÁS zpětná vazba, že se nás ty kurvy bojí.
      To s mlčící většinou je dokonalé, tak si připisují body, které nejde vyvrátit.
      To je geniální kousek patologických obelhavačů sebe sama!

    • vonrammstein napsal:

      A nevěděl byste, proč ta báječná KSČM má taky docela dost pod 50%?

      • Petrpavel napsal:

        Věděl. Ze stejného důvodu.
        Hlasují v těchto anketách dívajíc se na Primu a na Novu a na HBO a na … , na zprávy a publicistiku nikdy, natož na ČT 1 nebo 24. Ví jen z doslechu že ČT je vyvážená a nezávislá. A že je in poslouchat na slovo ČT a …… a přináší to profit funkční a následně i majetkový. Taky je pár věřících prorežimních respondentů hlasujících z „principu“ pro ČT.
        Volí ve volbách a neví nic o programu, natož o postojích, návrzích, hlasování KSČM v PS. Ví jen z doslechu že KSČM je totalitní strana vraždící své protivníky a chtějící cestu do KLDR. A že je in zastávat se feudalismu v Tibetu a „komunistickou“ státně kapitalistickou Čínu zatracovat a …… a přináší to profit funkční a následně i majetkový. Taky je pár věřících prorežimních voličů volících z „principu“ proti KSČM.

  2. Petrpavel napsal:

    Nadpis tohoto článku se hodí k mému odkazu, tak si dovolím ho sem dát.
    Jak já su rád že máme takeho prezidenta, a exprezidenta, jakeho máme …
    http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/401167-kvuli-vire-bylo-prolito-mnoho-krve-naucme-se-s-muslimy-zit-vyzval-nemecky-exprezident-wulff.html

  3. Cech napsal:

  4. Rosťa napsal:

    Jestli u nás mediím věří polovina obyvatelstva, tak to s nimi ještě není tak zlé. Pokud tedy ten průzkum nedělali u Wollnera v rodině.
    To v takovém Emerikánsku je to podstatně horší
    http://aeronet.cz/news/the-industry-of-lies-zapadni-mainstream-uz-lze-natolik-ze-jenom-6-americanu-veri-zpravodajstvi-pruzkum-si-nechala-udelat-sama-ap-clen-velke-trojky/

  5. vonrammstein napsal:

    Já si to neplatím ani to nepoužívám. Mám díky tomu o dost čistší hlavu.

  6. NavajaMM napsal:

    Z článku na mňa dolieha celková depka a beznádej. Všetko sú to príznaky dezintegrácie spoločnosti a nemá zmysel riešiť ich jednotlivo, lebo je to ako ten povestný x-hlavý drak. Koľko hláv sa utne, toľko do zajtra narastie. Ani Erik Best tentoraz nemá pravdu, lebo sa len kĺže po povrchu.
    Lokálne samoliečenie organizmu (spoločnosti) má svoje medze a keď ich nákaza (neriešené problémy) prekročí, nastane celková reakcia – horúčka, kolaps… a obávam sa, že práve o to ide tým, ktorí ťahajú za nitky.
    Médiá v súčasnosti plnia hlavne túto úlohu – rozširujú ten bordel všade, kam majú dosah.

  7. kchodl napsal:

    54% pro ČRo a 46% pro ČT mi přijde velmi přehnané, je jasné, že „liška chválí svůj ocas“. Jestli v USA je důvěra v mainstream 6%, u nás to o mnoho více nebude.

    Úkol mainstreamu je v zásadě nemožný: nelze dlouhodobě vydávat černou kouli za bílý čtverec. Starého věčně spícího rakouského lesníka bez vzdělání za prezidenta, ukrošské nácky za demokraty, Rusko s dvěma základnami v cizině – proti 700+ americkým – za světového agresora, islamistické řezače hlav za umírněnce, kozomrdnou migraci za obohacení, …

    Jelikož média jsou ovládací a převodní pákou „demokracie“, jejich selhání přímo ohrožuje vládnoucí systém, delegitimizuje moc. Jejich účinek bude nahrazen méně „soft“ metodami, tedy represí. Fungovat to samozřejmě nebude, jako to nefungovalo za čs. normalizace v 70. a 80. letech.

    Článek z periodika Syndikátu novinářů připomíná nejvíce ze všeho bolševické „Poučení z krizového vývoje“ – jak je to doopravdy, nikdo napsat nesmí, pokud chce zůstat v profesi a nepřejít do neoficiálního média na internet – a živit se něčím jiným.

    Otázka je, kam až to všechno zajde. Bude zase „nepovinně-povinný“ odběr tisku ? Bude televize šmírovat a udávat, kdo nesleduje „zprávy“ ? Budou kádrováci vést tajnou kolonku o „politické spolehlivosti“ ? Směřuje to k tomu. Forma bude možná trochu jiná, ale obsah stejný.

Komentáře nejsou povoleny.