Etymologie aneb slovotvorba – výlet do jazyka mateřského


Původ slov je občas velkou hádankou a mnohdy se těžko odhaduje, zda se jedná o slovo původně slovanské, tedy i české nebo odněkud přejaté. A občas se do výkladu slov pustí jak lidová tvořivost, tak i amatérští učenci. Co z toho vzejde?:

Rozeznáváme tři směry etymologické činnosti: prostonárodní, učený čili bakalářský a vědecký. — hluk a zmatek způsobili badatelé středověcí, jichž lichovědecká činnost zvláště studiem jazyka hebrejského nabyla netušeného ruchu; výsledky této činnosti svědčí často o vědění ohromném, ale rovněž o báječné nekritičnosti a nejsou nic než spousta nesouvislých poznámek bez soustavy a bez methody. U nás tento bakalářský směr se rozšířil zavedením studií humanistických, a humanisté Blahoslav, Veleslavín a Matouš Philonomus Benešovský jsou hlavní jeho representanté. Onen ve své Mluvnici  se vší opravdivostí sl. jinoch odvozuje od řeck. persk. eunuch, sl. kostel prý vzniklo zkrácením ze kostí postel nebo kostitel, jmelí (viscum) prý mejlí (fallit) anebo že není k jiným ratolestem podobno, jako by se přirození na něm mýlilo. Ale první mezi nimi místo zaujímá Matouš Philonomus Benešovský, jenž sepsal a vydal o etymologii české zvláštní a toho druhu první spis pod názvem : „Knížka slov českých vyložených, odkud svůj původ mají,“ v Praze r. 1587, spisek ten i tím vzbuzuje zájem, že pisatel ukazuje jakous takous znalost jazyka ruského a starocírkevního, čerpanou z rukopis kláštera Ermauského, jehož byl Matouš v letech 1582 — 1590 opatem. Nebude snad nezajímavo z četných jeho etymologií některé významnější vypsati. Na prvém místě vyloženo sl. Bůh, jehož tři hlásky prý znamenají b = bytost, u = um, h = hospodin, kdežto řecké theos prý přichází od vidění (ϑέΰσϑαδ viděti), latinské pak deus od dávání (dare); podobnou zkráceninou slovo syn vzniklé ze „jsi N“ = narozen; „člověk“ tolik co „celý věk“ (čelověk); „žena“ zkrácené slovo ze „živena“ podle toho jména, které dal Adam ženě své, protože by ona byla matkou všech živých; z toho slova dovozuje Matouš, že národ Slovanský jest nad jiné starožitnější, aspoň nad německý, jenž prý z latinského se vyvinul, jakož Mann od latin, manus, a weib od lat.vae, to jest bída, dokazuje. Dále pochází rek od udatné ruky, jakož polské ręka svědčí, odtud pak i lat rex; lopotové od loupení potů, protože potem t. j. prací chlapů živi byli; chlap od chvatem lapení na vojně; měsíc od měnění, jako by řekl měnesíc, že se vždy mění; noc jest tak jako nic; hlava Rusové říkojí holova, snad že holohlavá; smrť od smradu; oheň že odhání všecky věci od sebe; voda, že vůkol jde, země od zimy, světlo tolik co své tělo, víra od víru, t. j. věcí kolem běžícich, naděje od nad děje, že odplaty očekává větší, než jí naše dílo dobré zasluhuje; láska od lidská, že ji lidé k Bohu a lidem míti mají; chléb od chuti, noha od nahoty slove; vepř že se vopře (sic !) člověku ; léno, lépe lehno od lehnutí, poklony hluboké až na zem ; Václav znamená slávu věcí ; Kazimír kazitel míru ; Zpitihněv z opití hněvivý, Ladislav na lada slavný, Vlasta od vlasti nebo od vlasů,  Zdeněk = zde narozený; Čeněk = v cizí zemi narozený, ale z Čecha otce ; Němec od němoty, protože nemohouce mluviti s Čechy, zdáli se němí, „a v pravdě i podnes leza (!) mezi všecky národy neradi se učí jazyku cizímu,“ atd. atd. Zdrželi jsme se u Matouše Benešovského déle, protože jest první etymolog ex professo a nejhojněji takových výklad podává; ostatně sem již patří skladatel tak řešené kroniky Dalimilovy, Václav Hájek z Libočan a j., o jejichž etymologiích místních na jiném míst bude promluveno; dále též nevydaný dosud slovník Václava Rosy oplývá takovýmito výklady, z nichž některé citovány jsouce od Jungmanna v jeho Slovníku přešly odtud i do této práce. Zdálo by se, že nová doba literatury české, jsouc v této příčině inaugurována kritickými rozpravami Jos. Dobrovského, nevykazuje podobných poklesků. Ale chyba lávky: vědecké spisy Dakovského. Chmely, Vinařického, Kollara, Šíra, Fähnricha, Vetešníka, Šembery, oplývají toho druhu fantasiemi, ba ani Jungmann nevymanil se z této methody — ač si naproti ostatním počíná velmi střízlivě —a ještě v letech 1860 vydáno jest učené dílo, dle kterého Alpy znamenají hory olepené sněhem, Pannonie zem opanovanou, Laibach překládá se Chlebov, řeka Morava odvozuje se od slovesa mořiti, ježto prý voda jest živel umořující atd.

To je citace z knihy Příspěvky k České etymologii lidové, kterou sepsal J.Černý, řiditel reálného a vyššího gymnasia v Roudnici roku 1894.

Knihy dále popisuje různé lidové výklady názvů míst či úkonů a slov vůbec.

V okolí českolipském stojí hrádek zvaný Schischkenschloss, o němž jeho němečtí sousedé bájí, že byl vystavěn od Žižky; historie ovšem ničeho o tom neví, ale vypravuje, že tam stál hrádek jménem Vřísek, něm. Vřískenschloss; slovo toto německému mluvidlu odporné nabylo posléze tvaru shora uvedeného a zavinilo pověst o Žižkovi. O bývalém sídle pražských arcibiskupů Hrádku u Úštěku, jenž po německu slul Helfenburg, vypravuje dle domácí pověsti Balbín, že se v hrade tomto opuštěném usadily ozbrojené opice, které teprve po krvavém boji odtud byly vyhnány. Pověst tato povstala ze jména Offenburg, Afenburk, ve kteréž se původní název Helfenburg, později též Elfenburg proměnil.

Vůbec známa a rozšířena jest pověst o sličné Popelce, o její útlé nožce a drobounkém střevíčku; méně známo jest, že pověst tato snad nejprve se vypravovala o královně egyptské, jménem Nitokris, z r. asi 2500 p. Kr., a to v krátkosti takto: Nitokris byla hetaerou a koupala se jednou v Nilu; mezi tím orel odnesl jí trepku a nechal ji padnouti do klína královi, jenž právě pod širým nebem konal soud; král unesen jsa útlou nožkou, kterou si k trepce přibásnil, dal Nitokridu po celé zemi hledati a učinil ji svou manželkou.

A ještě výklad některých lidových úsloví, které vznikaly z podoby činnosti a názvů míst.

Rčení „dostal na chrám Páně„, k němuž se místem dodává, „až se mu zákristie otřásala“, vyložiti jest z dějin kulturních; jak totiž Rybička vypravuje, deisté okolo r. 1780 v Chrudimště se vyskytnuvší, kteří tělo své „chrámem Páně“ nazývali, posléze po vyčerpání všech prostředků mírných i tělesnými trestů zvláště bitím k odřeknutí se bludů byli donucováni, odkudž takové exekuci posměšně přezděno „naložiti na chrám Páně“.  Kdo si rád místo práce posedí, poválí, postojí, o tom se říká, že „dělá sedla, válce, stojánky“; kdo rád bere, co mu nepatří, počítán jest k starožitnému rodu Berků; žebráci posýlají se do Prosíka nebo do prosa, protože „prosí“ za almužnu; se stejným vtipným obratem se nakazuje:“lepší proso nežli bér“ = lépe prositi nežli bráti. „Houbové polévky“ jsou dobře známy manželům svárlivých žen, kterým se často dává jméno Háta, proto že se rády hádají, ač řecké Agatha znamená dobrou ; a jakou to latinu čtou svým mužům, o tom poučuje sloveso láti. Komu se stala křivda, těší se, že „Pánbůh peče oplatky“, totiž že to pachateli oplatí; „těšínská“ jablka, o nichž píše šlechetná paní Zuzana Černínová r. 1649: „Já jsem mnoho jak živa těšínských jablek snědla, než jsou velmi přesedavá,“ tak jako lacinou „útěchu“ lze nejen v Těšíně, než i jinde lacino dostati. Na lenochy chodí zvláštní nemoc „lenora“, které sv. Eleonora zcela nevinně dala jméno; pro „sklepnutí“ chodí se „na sklípek“, „škrob“ bez míry vše „seškrabuje“ nebo vším „skrbí“; „křeček“ nebo „skřeček“ dává se malému „skrčenému“ panáku, jenž se rád staví na zadní; kdo mnoho „povídá„, dělá „povidla“; „okouny loví“ nebo „okouní“, kdo má všude oko, a „lelkuje„, kdo ke všemu říká hlele; kdo na nohu napadá, má dobré „nápady„. Odcházejícímu dává se napomenutí, aby si vzal s sebou vratidlo nebo pamatoval na Vracov, aby sobě „kozích vratec zanechal„. Lidový vtip posýlá do Drážďan pro ženichy, kteří pouze „dráždí“, ale do Berouna pro ty, kteří také „berou“ ; ztratilo-li děvče věneček, poukazují je do Kojetína; kdo ve hře se „stropí“ nebo „je pryč“, o tom se u nás říká, že je „v Prčicích“, na Moravě též „v laprdóně“. Sprosťáky lid posýlá do Prostějova, bojácné do Bojanova, chrapouny do Chropině učit se moresům, nimry do Jimramova, zlé ženy do Kyjova nebo do Buchtova nebo též do Modříc; podobně se o jízlivém jazýčku povídá, že dovede do Kyjova, ale i také na kyj. Zdá-li se nám, že Blažej, Blažek znamená muže blaženého, naši předkové jinou etymologii si oblíbili, říkajíce o b1áznu, že je Blažkovi dlužen za čepici.  Kdo „třeští„, koupil prý si „lán v Třešti“ anebo má „třísku“ za uchem. Koho hlad moří, vtipkuje, že má „hladkou“ nebo že ho pan Hladký upomíná. Vychrtlého hrdopyška nazývají panem Suchánkem z Chudobic ; do Vomizína se dostal, kdo přišel na mizinu; o paní Nouzi se praví, že ráda zajíždí do Svárova, a o tom, kdo má více dluhů nežli čeho jiného, že pojede do Drbálovic. Na nezbedné děti přichází pan „Březovec“ ; vyvedou-li něco menšího, vezmou je rodiče na „káry“ = pokárají je; hůře je tomu, komu zvoní na „páteře“ (páteř= otčenáš a hřbet). Ze světců Míchala a Jana Křtitele učinil lid patrony hostinských-bryndalů, podezíraje je, že „míchají“ a „křtí“ nápoje. Kdo si toho červeného tolik přihnul, až se „opil„, má „opici“, kterýž význam si od nás Němci vypůjčili.

Možná se ke knize ještě vrátím a přinesu další povídání z uvedené knihy.

Bavor podpis_rex2

Příspěvek byl publikován v rubrice Bavorovy poznámky se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

38 reakcí na Etymologie aneb slovotvorba – výlet do jazyka mateřského

  1. vonrammstein napsal:

    Některé výrazy z první citace jsou celkem věrohodné. Němec, Kazimír a Spytihněv určitě.

    • Bavor V. napsal:

      Jenže právě ta jména jsou významově úplně jinde. Teď nemám čas, ale později se pokusím najít jejich pravý původ

      • vonrammstein napsal:

        Speciálně s tímhle vysvětlením Němce jsem se setkal už tolikrát, že ho beru jako samozřejmé.

        • Bavor V. napsal:

          Kniha v seriozních vysvětlivkách praví toto: Kazimír neznamená kazisvěta, než toho, jenž od učení (srv. Kazi, učená sestra Libušina) má jméno; Spytihněv, kdo rychle se hněvá O Němcích jsem to slyšel také mnohokrát, takže to beru stejně

    • oh napsal:

      Pěkná parta kádrováků a mají i pěkně vykutálená pravidla. Ale kdyby je čistě náhodou mysleli vážně, museli by na svůj seznam v první řadě zařadit sami sebe.

      „V našej databáze nájdete weby, ktoré podľa komisie spĺňajú minimálne jeden z týchto bodov

      1. Stránka obsahuje materiály podvodného a šarlatánskeho charakteru ako napr.íklad zázračná liečba, kúzelné preparáty a podobne. Kritériom je rozpor s objektívnym, vedeckým poznaním, zvlášť ak môžu uvedené informácie spôsobiť zanedbanie potrebnej liečby alebo priamo poškodenie zdravia. Nevzťahuje sa na tradičné alternatívne spôsoby liečby, propagáciu zdravého životného štýlu, prírode blízkych postupov a podobne.

      2. Stránka obsahuje klamlivé, dezinformačné správy a lživú propagandu, čiže tvrdenia, ktoré sú v rozpore s faktami, napr. fotografie a videá použité v inom, zavádzajúcom kontexte, vymyslené alebo závažne prekrútené udalosti atď. Netýka sa jasne prezentovaných názorových článkov.

      3. Stránka obsahuje konšpiračné teórie a “bludy”, ktoré môžu mať vážnejšie politické, ekonomické, zdravotné dôsledky, bez ich kritického zhodnotenia. Nevzťahuje sa na zaujímavosti, záhady, jasne označené špekulácie.

      4. Stránka obsahuje vulgarizmy, výzvy k násiliu, extrémistický obsah, šírenie poplašných správ, agresívne osobné útoky, napr. „vyrovnávanie si účtov“, hanobenie menšín, rás, národností, náboženských skupín atď.

      5. Stránka nerešpektuje základné zásady novinárskej etiky: neuverejňuje opravné správy, ponecháva dostupné a neopravené správy, ktoré sa objektívne ukázali ako nepravdivé. Stránka nemá jasného vlastníka a autorov (ochrana zdrojov a možnosť pseudonymov sa rešpektuje), stránka neuverejňuje prípadné reakcie dotknutej strany, hrubým spôsobom mieša správy a komentáre, opakovane publikuje šokujúce nepravdivé tvrdenia za účelom zvýšenia návštevnosti, ktoré však obratom opravuje, atď.

      Tieto kritériá postupne budeme dopĺňať a upravovať na základe skúseností z praxe. Naším cieľom je v prvom rade ochrániť zadávateľov reklamy a ich záujmy. Tomuto cieľu podriaďujeme aj činnosť komisie a pravidlá, ktoré si vyhradzujeme právo zmeniť podľa potreby.
      Ide o vyjadrenie názoru hodnotiacej komisie a tento v žiadnom prípade nevydávame za fakt.“

    • Rosťa napsal:

      Smatanu miluji

  2. jaa napsal:

    No a ke článku – asi by to pokračování bylo dobré. Proč? – v souvislosti s mým předchozím – zřejmě bude potřeba příměry rozšířit a zavést do řeči nejen hovorové ale i psané. Budou-li se samisobě udělované pravomoci zmiňovsných rozšiřovat, bude se to hodit. . KOneckonců – v té slovotvorbě už máme „treniróvku“ z dřívějška a jak vidno – i z prastara. 🙂

    • Bavor V. napsal:

      Tak ještě nějaké ukázky:
      Podle Hájkovy Kroniky – Kouřim od „kouření dýmu“ ; Vltava jako by řekl „Vhltava, ana „ku pití a hltání vody velmi jest schopna“ ; Říp od „zření“ dolů,; hrad Klepý od „klepu nelepého“; Plzeň od množství „plžů“; Jihlava od množství „ježů“, jimž prý tehdy říkáno „jehláci“
      Podle Stránského Kroniky – Domažlice od sl. doma zlice := zlé ženy, nebo maže líce, nebo doma želíce; Slezsko od Slez, Slezan, což prý znamená lidi, kteří se slezli; Krumlov značí místo, kde se „kry melou“ ; Prachatice místo, kde dříví „práchnivělo“ ; Litoměřice nejspíše pojmenovány dle výkřiku mlynářova, jemuž do vody spadla měřice! „lito mi měřice“; podobně Litomyšl dle výkřiku „lito mi šle“; Ohře pochází od „ohřáti“; Žatec od „záteče“ čili zátoky

    • Bavor V. napsal:

      A ještě jedna:
      Silné černé pivo zove se u nás podle německého Bockbier „kozel“ a na důkaz, že se při tom skutečně na kozla pomýšlí, zobrazuje se kozel na lahvích, sklenicích, pivnicích atd. ; avšak
      U Němců kozel s tímto pivem nemá pražádné příbuznosti, spíše jest to hannoverské město Eimbeck proslulé druhdy svým silným pivem jako u nás Rakovník, jehož jméno znenáhla měněno v Aimbock, ein, Bock a posléze v Bock; tím méně máme my příčiny toho názvu

      se přidržovati, jenž prostě z němčiny vydlužen; naši předkové takovému silnému pivu říkali „samec“.

      • Hudec napsal:

        To jsou vesměs roztomilé báchorky a škoda, že na ně nemám čas – to bych se popás, to bych se popás…! (hádejte, z čeho je to „pasení“ citace?).
        Vltava je prý z keltského „Altahava“, tedy divoká řeka. Dnes se to zdá divné, když je zkrocená přehradami, ale kdysi to musela být na horním i středním toku pěkná divoška.
        Z podobného základu by měla být i moje a Bavorova Otava, která sice zkrocená přehradami není, ale menší průtok oproti dávným dobám nesporně má. Například pod Katovickou horou, keltským a následně slovanským hradištěm, tvořila rychlým tokem obranu před útočníky. Dnes, nebýt v Katovicích jez zvedající hladinu, byste ji možná přešli suchou nohou. Někdy. Trochu přeháním a nadsazuji, já vím, Bavore.
        A ještě jedna poznámka, když už si dělám pauzu. Je celkem notoricky známo, že vlévání se Vltavy do Labe je vlastně blbost, protože u Mělníka má Vltava výrazně větší průtok než Labe. Takže se de facto vlévá Labe do Vltavy. Ale nechme to jak to je, já bych nerad vnímal Vltavu jako „německou“ řeku. O Labe se s Germány rád podělím, ale Vltavu bych si stejně rád ponechal.

        • Bavor V. napsal:

          Vltava byla Vulta Ahva – Divoká voda

          • Hudec napsal:

            Tak jsem si to možná trochu (z hlavy) popletl, ale ten základ tam zůstává.

        • NavajaMM napsal:

          Pane Hudče, s tým sútokom veľkých riek sú podobné zvláštne nezrovnalosti aj na Slovensku. Podľa rímskych dokladov kedysi Rimania nazývali Váh (dolný tok) ako Cusus. To by sa krylo s Kysucou a teda podľa Rimanov sa asi Váh vlieval do Kysuce.

  3. Petrpavel napsal:

    Jakpak asi vzniklo slovo Sobotka? SObě BOhově Tobě KAmenem?
    http://www.halonoviny.cz/articles/view/43155079

    • jaa napsal:

      🙂 no, podle prvorepublikového – nevím už jestli Junák nebo Hlasatel – tam v oddílu bystření mozku bylo : severské zvíře + oráčova potřeba ==město v Čechách 🙂

    • Slim napsal:

      To bylo 29. června – na Petra a Pavla – v sobotu

  4. Slim napsal:

    OT.
    ČR jako „odtoková“ ekonomika. Odtéká kolem 9% HDP. Ten Středula je schopnější, než jeho předchůdci.

    http://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/216411058040419/

  5. NavajaMM napsal:

    Skvelé dielko, vďaka za úryvky. Vidieť, že kedysi pre človeka slovo niečo znamenalo.
    Keby ste, pane Bavore, náhodou narazili na zmienku o Fatre (môže to byť aj meno osoby), dajte, prosím, vedieť.

  6. kchodl napsal:

    Zábavné.

    Ihned jsem si vzpomněl na produkci mého oblíbeného mašíbla (magor, šílenec, blb) Jakuba Hrona (říkal si Metánovský), který působil v „Belle Epoque“ na konci 19. století v Hradci Králové coby gymnaziální „profesor“. Zabýval se hodně geometrií, ale fušoval i do jazykovědy – vděčíme mu za „slova“ buňát, hnojník, hronoid …
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Jakub_Hron_Met%C3%A1novsk%C3%BD

    Vymýšlení nových slov je sice nesmírně zábavná věc – stejně jako pseudo-výklady jejich etymologie – ale musíte dát bacha, aby poblíž nebyl žádný aktivistický psychiatr, protože z toho může koukat obvinění ze schizofrenie, pokud se tvůrčí úsilí překulí přes jistou hranici.🙂

    Legrační je to také v cizích jazycích, převážně v angličtině, protože tu nikdo doopravdy neumí, tedy mimo Chvějícího se oštěpu (což je chlápek známý jako Šejkspír). Jeden kamarád se vyhnul nepříjemným povinostem v zaměstnání, když před vedením společnosti na nějakém večírku označil vosu složeninou „moucha pích pích“ – ihned byl za dementa neschopného PR akcí. V Čechách mu zase nějaký magor/managor vytkl, že jeho ICT statě hýří anglikanismy, tak to začal důsledně překládat, čímž z Microsoftu vznikla firma „Maloměk“ – všem se to ohromě líbilo, kromě managorů, samozřejmě, ty z toho chytal fantas.

    • strejda napsal:

      Tak Jakub Hron Metánovský nezmizel v studni času. Úžasné! a dávám +

  7. jaa napsal:

    Jak tak koukám tak aktivisti jsou švihlí v každém oboru. Ale ten Maloměk – no to je paráda.

    • Hudec napsal:

      Maloměk krásnej.

      • kchodl napsal:

        Autor „Maloměku“ je vůbec borec. Vůči přiblblému vedení korporátů hraje důsledně fachidiota – je skvělý systémový analytik a inženýr . Takový ICT Švejk. Má spoustu skvělých zářezů, ten chlap je legenda. Tvůrčí energie z něj jen tryská všemi směry, ale v korporátu najde jen málokdy smysluplné uplatnění, jenže někudy to ven musí.

        Jednou mu šéfovstvo sdělilo, že by měl – v rámci „firemní kultury“ atd. sdělovat svým podřízeným systémákům vznešené myšlenky nejvyššího vedení, což on provedl takovým způsobem, že na týdenních poradách svého oddělení předváděl hrané scénky, kde z šéfů dělal docela přesvědčivě naprosté idioty (což o to, byli to idioti). Jinde ho buzerovali, že nepíše na vnitrofiremní blog a tudíž neprojevuje správný „leadership“, no takže začal: kreslil komix o vedení firmy, velmi populární. Nakonec se ho v každém zaměstnání vedení skutečně bálo a dávalo mu raději pokoj, protože akutně hrozilo jejich zesměšnění.

        Naposled, co jsem o něm slyšel, to proběhlo následovně: managor po něm chtěl udělat nějakou studii, kterou měl napsat sám, ale shodil to na podřízeného. J.K. se nevinně zeptal, v jakém to má napsat jazyku, zda anglicky či německy, česky, rusky a vzteklý managor odpověděl, že třeba čínsky. Udělal ovšem dvě chyby: 1. řekl to přes Teamviewer videokonferenci, která se nahrávala, 2. netušil, že J.K. byl tři roky u „zlých žluťáků“ v Taipei a má čínskou ženu, takže čínsky umí docela slušně, dokonce i psát, čínština je jeho koníček. Takže to dostal čínsky. J.K. vykopli, ale díky důkazům mu pak museli vyplatit velmi tučnou kompenzaci.

        Prostě takový partyzán ICT průmyslu. O jeho veselých příhodách by se dala napsat kniha. V tomto směru je můj vzor.

        • jaa napsal:

          Ti managoři – to je další taková sorta lidí. Dřív – bylo jasné – kdo za profesi se pod titulem je. Včil jsou managoři a jen bůh ví čeho – obvykle slepí jak patrona. Ale důležití jak 100 h…. . Jo jo. Počítám, že kdyby se vzaly znalostní odborné zkoušky tak z konce 80tých let v různých oborech – kolik si myslíte že těch managorů by prošlo??? A kdyby museli zaplatit všechny školy za dobu studia / nestudia … joj to by se kasa naplnila.

        • Slim napsal:

          😀😀
          Ano takové typy se vzácně, ale vyskytnou.
          Dotyčný šéfík by byl býval musel nějak udržet míč ve hře; třeba dát to zpětně přeložit z č., zdvořile poděkovat a vytknout v té čínštině 1, 2 sporné výrazy.
          No ale samozřejmě, u poručíka Duba se se smyslem pro humor nepočítalo.
          To už by byl Dub 2.0

          • kchodl napsal:

            I poručík Dub 1.0 byl intelektuálně a hlavně štábní kulturou, slušností, … vysoko nad nynějšími týpky.Takový dnešní Dub psychouš typicky vystuduje nějaký pofiderní Bc. obor, následně Ing. na pražské VŠFS nebo v Bratislavě na ekonomii. Divím se občas, že ti lidé zvládají čtení – tak jsou blbí. Psát neumí, mail nad tři řádky je nad jejich schopnosti koncentrace a znalosti – a když něco takového napíší, mají v tom tři pravopisné chyby.

            BTW, jiný můj kamarád z ICT si teď v důchodu pěkně přivydělává psaním bakalářských a diplomových prací. Jelikož je to vážně prima chlapík a mám to po cestě, tak ho občas navštěvuji a někdy mu i pomáhám. Nedávno jsem mu dělat recenzi jeho „diplomky“ o IoT (Internet of Things), protože se tím – byť okrajově – profesně zabývám. Napsal to pěkně, ale považte: byla to práce v 5. ročníku, diplomka, požadovaný rozsah byl jen 25 stran a nemělo to realizaci. Za mých dob na ČVUT jsem takových prací musel vyrobit ročně aspoň 20, ne-li více, po celé studium, v rámci laborek, různých testů a podobně. Jak takový inženýr ekonomie – specialista na management ICT technologií – může asi vypadat ? Mám docela chuť si dojet na příslušnou vysokou, až budou mít promoci a ty existence si nafotit, abych se jim případně vyhnul.

            To se pak nedivíte té ubohé úrovni.

            • NavajaMM napsal:

              Môj spolužiak z krúžku (IT) mal diplomovku (o umelej inteligencii) trojzväzkovú v rozsahu takmer 1000 strán A4, z toho jeden zväzok boli výpisy zdrojových textov programov. Dal si s tým toľko roboty, že medzi kapitolami mal ako oddeľovače celostranové kreslené vtipy ako ilustrácie. Oponent bol hodne nešťastný a v posudku napísal, že jeho dojem kolísal od odporúčania prácu bez úprav vydať knižne – až po neodporučenie ako diplomovú prácu, lebo sa značne vymykala z bežného rámca.

        • NavajaMM napsal:

          Hlásim sa do fanklubu J.K. Títo managori sú asi všetci rovnakí, najmä expati. Mám s nimi veľa podobných skúseností ako popisujete.

Komentáře nejsou povoleny.