Příběh Tomáše T.


            V děkanském chrámu sv. Petra a Pavla v královském městě Čáslavi bylo 14. listopadu 1758, ticho jako v kostele. U oltáře stál ještě statný a zachovalý vdovec Tomáš T., t.č. občan čáslavský a po jeho boku byla sličná Barborka, dcera svobodného venkovana Tomáše Uhra. Ženich nepatřil k nejmladším, bylo mu rovných 61 let, však to také byl vdovec a otec několika dospělých, již ženatých, synů. Jeho nevěsta věkový průměr novomaželů snižovala, bylo jí 22 let. Na tehdejší poměry byla na nevěstu mladá.

            Na otázku oddávajícího kněze Václava Knoflíčka Tomáš málem odpověděl „Yes“, tak jako u první svatby před lety ve své anglické vlasti. Včas se ale vzpamatoval a pronesl „Ano“ a sňatek byl právoplatně uzavřen a zapsán do matriky. Tomáš měl radost ze své o 39 let mladší ženy, a Barborka zase doufala, že o ní bude dobře postaráno. Oč lepší je starší, zkušený a již usazený dobrodruh než nemajetný Honza z Nemanic. Bude spát v posteli a ne na seně. Tomáš ve svém mládí, kdy se pohyboval na anglickém královském dvoře, proslul svojí příchylností k ženám. Však také po několika skandálech musel rychle utéci co nejdále od dvora. I s rodinou a zbytkem majetku se dostal až do Čech, kde se časem stal občanem města Čáslavi. Svého bohémského života nezanechal a tak časem zcela zchudnul.

            Když mu po narození syna Františka zemřela manželka Anna, počkal rok ve smutku a hned poté zadal ohlášky a znovu se oženil. Bez ženy si život nedovedl představit. Že to s manželstvím myslel vážně potvrdilo narození dcery Marie, téměř přesně dva roky po Františkovi, který ale již zemřel. V dlouhé řadě Tomášových potomků vůbec nebylo poznat nějaké přerušení. Zdatný Angličan se i nadále nenechal zahanbit a děti se mu rodily v pravidelných intervalech o průměrné délce 18 měsíců. Barborka byla silná a tak téměř trvalé těhotenství snášela. Nebyla sama, tak to bylo ve všech okolních rodinách. Smutné bylo, že její děti, byla to až na dvě výjimky samá děvčata, ještě v útlem dětství umíraly. Málokteré se dožilo narození dalšího sourozence.

            Rok 1783 nebyl pro Tomáše dobrým. V březnu se mu narodilo již patnácté dítě z manželství s Barborkou, ale zase to byla dcera. Dostala po kmotřence jméno Walburga a měla se čile k světu. Tomáš se však necítil dobře, i na něho padala únava. Bylo mu již 86 let a to tehdy i dnes je požehnaný věk. Když pak v září 1783 zemřel, zanechal po sobě truchlící sedmačtyřicetiletou vdovu se čtyřmi dcerami. Kdo se domníval, že tím příběh končí, byl brzy vyveden z omylu. Pouhých deset měsíců poté, co Barborka oplakala a pohřbila svého manžela, již měla v chrámu sv. Peta a Pavla ohlášky. Svobodný, osmatřicetiletý Jan Engviller oznamoval, že hodlá vstoupit do svazku manželského s ctihodnou vdovou Barborou. Nikdo neměl námitek a tak si novomanželé 27. července 1784 před kaplanem Františkem Kettnerem řekli své ano.

            Pomluvám ani dnes, ani tehdy nikdo neunikne. Brzy se říkalo, že Barborka Jeníkovi jasně vysvětlila jeho situaci. Může za ní docházet i nadále, ale musí také plnit své povinnosti s výchovou Walburgy a jejích starších sester. Nemůže ji proto nechat samotnou. Manželé Engvillerovi již žádné děti neměli. Žili společně dalších dvacet let. Když v prosinci roku 1804 Barborka zemřela, bylo jí 68 let. Dočkala se ještě svatby Walburgy s Frantou Drtinů. Jan zemřel po dalších 16 letech, v květnu 1820. Dožil se tak, tehdy požehnaných, 74 let.

            Příběh ale neskončil, pokračuje dále v potomcích Drtinů. Pro rodinu T. je to jen epizoda ze života jejich praotce zakladatele, kterou prožil na stará kolena.

 sepsal strejda

Příspěvek byl publikován v rubrice Od přátel se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

20 reakcí na Příběh Tomáše T.

  1. cobolik pacholik napsal:

    tomas t,u nas v burakove by jasne bol oznacovany tomas j,tomas jebak,viem svinsky,predsa v hentych casoch to sa rodilo deti jak smeti a isli tie deti z toho sveta jak prach z policky,museli ty ludia byt vtedy na to zvyknuty,bo teraz,ked umrie mala holota to bomba hoci mysim,ze matka musela tiez znasat bolest umrtia svojej malej holoty,ale myslim mali viac zvyku,bo tie deti umierali rychlejsie jak perzania okolo marathonu,expert hovori,ze kde je bieda sa rodi najviac deti a najviac umiera,to preto,aby sa uchovalo pokolenie,ci potreba prezitia tak nejak,cim viac chata bohata,tym menej deti,lekarska strostlivost o 100 svetelnych rokov lepsia jak vtedy,zeny otehotneju tazsie,caste spontanne potraty a rizkove tehotentstva,cim sa mame lepsie,je big problemm uz 3 deti nehovorim o 8 ci 10.problem je byt tehotna a udrzat tehotenstvo v bohatej spolocnosti a vychovat z toho bohatsva vacsie potomstvo,ked tak dumam zeny tratia schopnost otehotniet a udrzat tehotentsvo bo samy plast balenie,kopa chemie v zradle,na chlapsku municiu to vplyva tiez a ta spolocnost bohata to vlastne chudobna holota,bo aj keby mali deti nechcu bo kurevsky drahy biznis,neviem,mozno pisem totalny blud,je viac faktorov,ale slabe 200 rokov dozadu porovnat teraz to docista rozdiel,zradlo urcite organicke lekarska straostlivost oproti dnesnej z doby kamennej,bohatstvo jak kral bol jebak aj poddany v doline bol jebak,umrelo kralovy jedno a holote dva,ale baby tehotneli co roku a chlapi mali municiu dobrej raze oproti dnes,kus kuk z osobitnej,ale v zaklade myslim nie zly.

  2. Hudec napsal:

    Ano, tak nějak to asi býval.

  3. NavajaMM napsal:

    Keď som čítal Knížku pro Robinsony, teraz mám na mysli konkrétne Poláčkovu poviedku Hedvika a Ludvík, tak som myslel, že ide o pôvabný výmysel na pobavenie. Ako tak čítam tento historický príspevok, ono sa to celkom pokojne mohlo stať naozaj.🙂

  4. jaa napsal:

    Přeruším Vám nostalgickou idylku. Podle mne je to zaviněno bigotností věřících – jakékoliv víry. Kteří nemají pochopení a úctu k jedinečnosti člověka a životu. Platilo to i v době nedávné a platí asi u nich furt. Kdo ví jak to c takových rodinách vypadá – o tom se mlčí. Jeden z mých strejdů – dokonce starosta dědiny – jich měl 11 – dospělého věku se dožilo 6. A až na jednoho – stejného ražení -všichni ve věku dospělém fofrem zmizeli ze statku.. Být tam na prázdninách byl horor… žádné prázdniny . No a že to platí furt – jak jinak vysvětlit – že nemají respekt k životu a že se to týká všech – jak jinak by pochopit ty dětské vojáky na středovýchoděm jak jinak se s tím vyrovnat – že pro víru používají lidi a hlavně malé dětm pouze co by makulatůru pro větší slávu své viry.
    Hmm a bijte mne….

    • NavajaMM napsal:

      To nie je nič na bitie, pani jaa. Je to celé na zamyslenie. Dokonca si začínam myslieť, že keby takýchto početných rodín bolo v Európe viac, nemuseli by politici dospieť k názoru, že masová migrácia zvonka je dobrý nápad.
      Nuž a dohovárať akýmkoľvek veriacim, aby neboli bigotní (ak pritom ich vieru nezdieľame), je asi rovnako účinné ako dohovárať slimákom, aby nám neobžierali šalát.

      • jaa napsal:

        No Navajo, a možná je to úplně jinak. Většina rodičů chcem aby se jeho děti měli líp, než oni. že život v mnohočetné rodině není žádná sranda – to vím. Těch 6 dětí má jen 4 potomly. – 1,2,1 a to ti mladší- co vyrůstali v jiné době. Starší nic.Z druhé strany rodiny – těch 7 bratrůl mělo jen 10 potomků. Což taky o něčem svědčí.
        Evropané starého kontinentu/ staré kulturní země/ – po zkušenostech dvou strašných válek – možná nechteli plodit kanonenfutr pro elity, , možná chtěli aby se jejich děti měli líp.
        Navíc – asi jsem to sem už dávala – země jako taková je přelidněná – stále víc práce přebírají stroje…. v tom článku se psalo – o snižování stavů populace. Pokusím se jej najít. Navíc – když porovnáte nezaměstnanost – lidí je dost, jen je motivovat a zaplatit jim na slušný život – …
        Neshromaďovat many many jen pro to 1 % ale rozdělit je mezi ostatní. Docela do fungovalo při při bipolárném rozdělení světa – nebo si myslíte, že by se němci, frantici a pod – měli jak se ,měli, kdyby nebyla ta 1/6ina?. Myslím si že ne a že by to bylo jak včil….už tenkrát… Elityx sv+ětu vládnoucí se moc nemění – a když se jim rozvážpou ruvre … vidíme co to dělá…. proto asi ta „lidská práva“.-
        bohužel…

        • NavajaMM napsal:

          Pani jaa, myslím, že tuším, kam mierite. Mám však k tomu takú systémovú výhradu.
          Keď reálny socializmus začal strácať dych a bola na spadnutie „perestrojka“, ozývali sa zhora hlasy, že to nedisciplinovanosť občanov je na príčine a kazí inak najlepší možný model. Prekvapuje ma, že dnes počujem zhora presne to isté. Liberálny kapitalizmus je vraj najlepší možný systém a len občania sú takí a onakí a kazia to.
          Podľa názoru týchto libertariánskych architektov sa ekonomické elity môžu starať len o seba a svoje majetky a celá spoločnosť by sa už mala prispôsobiť a postarať sa o seba tiež. Posledné roky nás presvedčili v praxi, že táto úvaha je chybná. Nič nevyriešime, keď sa my (ľud) budeme z krízy obviňovať navzájom (zodpovedné rodiny proti mnohodetným atď.), chyba nie je v nás, ale v architektúre systému a v jeho manažéroch.

          • jaa napsal:

            No právě . ale jak to změnit – bez krveprolévání a v klidu a rozumem to zatím v historii nešlo. A JAK TO ZMĚNIT – toť otázka… ..
            Navíc mne teď docela mate – to ruské – “ otvírání archivů“, protože je jasné, že bez spolupráce to nešlo a taky už asi toho špinění maJÍ DOCELA DOST… HMM

            • NavajaMM napsal:

              Ako tak pozerám do histórie, tak najvýznamnejšie zmeny v usporiadaní spoločnosti vznikli práve bez krviprelievania. Konkrétne ma teraz napadá renesancia.

  5. Strejda Olin napsal:

    Státy podle počtu narozených dětí na 1 ženu v roce 2015 ve světě:
    1 až 2 děti (0,81 – 1,99) = 102 států (ČR – 1,4)
    2 až 3 děti (2,01 – 2,95) = 66 států (ČSR 1950 – 2,8)
    3 až 4 děti (3,00 – 3,91) = 15 států
    4 až 5 dětí (4,00 – 4,95) = 34 států
    5 až 6 dětí (5,01 – 5,99) = 12 států
    6 až 7 dětí (6,06 – 6,76) = 3 státy
    Největší roční přírustky obyvatelstva mají země třetího světa, nejméně dětí se naopak rodí ve vyspělých státech. Rozdíly jsou i uvnitř států. Např. v USA (Spojené státy afroamerické) mají barevné matky více dětí než bílé a v roce 2050 tak bude poměr barevných a bílých obyvatel 1:1
    Je to celosvětový trend a převaze barevných obyvatel se zcela jistě jednou nevyhne ani Evropa včetně ČR. Chmurné vyhlídky pro naše pra pra potomky😦

  6. Petrpavel napsal:

    Co taky měli dělat když nebyla televize ani rádio ani internet a svíčky byly drahé? A felčar ještě nebyl doktorem aby věděl něco aspoň o neplodných dnech, a farář bděl ostražitě nad každou utěšenou ovečkou aby nevyhledala bábu.

  7. strejda napsal:

    Příběh je to zajímavý především tím, že na počátku nebylo nic. Paměť rodu nezachovala mimo pověst nic. Zůstaly ale archivy, řeklo by se jen studená statistika. Ale při skládání střípků se občas něco vyloupne. Tak jako Tomáš T. A najednou starý zapomenutý příběh ožije. Ze jména z genealogické tabulky se objevují obrysy člověka. Již si o něm můžeme leccos myslet. A to nevíme kolik dalších záznamů je o něm dochováno.
    Týká se to i nás všech.
    A ta porodnost? Bylo to zcela běžné. Krátce po svatbě žena otěhotněla a rodila v docela pravidelných intervalech. Pak umřela nebo měla štěstí a rodit přestala. Odpovídalo to době i přírodě s její snahou o přežití a pokračování lidstva.
    Podmínky pro malé děti dnes nepředstavitelné. Ráno se doma narodilo a odpoledne ho nesli do kostela a stříkali studenou vodou. V zimě ti slabší zemřeli. Nemoce, podvýživa, úrazy. Tehdejší podmínky ani způsob myšlení a prožívání citů si neumíme představit. Přesto je dobré to alespoň znát.

    • Bavor V. napsal:

      Ano, matriky narozených velice často zaznamenávají i datum úmrtí dítěte, většinou to bývá do 2 let života dítěte. Pak už se to nesledovalo a pokud dítě zemřelo, zapsalo se do knihy úmrtí.

      • strejda napsal:

        Je to velice různé. Záleží na době a na místním faráři. Přes nařízenou jednotu matrik od doby Josefa II se nacházejí velké rozdíly. Nejkrásnější je z královéhradecké diecéze, která v roce 1911 nevydávala oddací list ale list kopulační. Nevím jak tehdy, ale dnes mít papír na kopulování by bylo nadmíru krásné. Bohužel má jen můj dědeček. Tedy, měl.
        Matriky jsou ale velkým zdrojem poučení o mnohých otázkách života. Dají se vystopovat epidemie, popularita jmen a další. Na příklad po sebevraždě korunního prince Rudolfa se v Čechách hromadně objevili do té doby téměř neznámí Rudolfové. A vydrželo to dodneška.

        • M-T napsal:

          Moje zkušenost z „bádání“ po předcích – co jmen se týče – je taková, že naši předkové často (a patrně na radu pana faráře) dávali jména podle kalendáře), podle toho, který svatý byl tzv. po ruce. Namátkou v únoru např. hojně Matěj, v březnu Josef , v dubnu Marek … v červnu Antonín, Antonie, Jan, Petr, Pavel, v červenci Prokop, Markéta, Jakub, Anna, v srpnu Vavřinec, v září Václav … prosinec Barbora, Štěpán, v dívčích celoročně vede Marie, Marina, Mariana. Se křtem se spěchalo (1. nebo 2. den po narození), aby nemluvně nezemřelo nepokřtěné. Za všechno se samozřejmě platilo – ohlášky, svatba (i dispens), křty, pohřby…

      • jaa napsal:

        Ano – matriky – a co je zajímavé – úmrtnost dětí byla +/- stejná – ať šlo o Vysočinu, kde byly životní podmínky těžší – nebo slunnou a bohatší Hanou. A byl-li matrikář pečlivý – ukazuje dost věrný obrázek.tehdejšího života. I když nejvíc mně překvapilo – přiložené potvrzení o rozvodu…už v začátku minulého století a nebylo jich málo. .
        To pátrání po předcích člověka taknějak došprtá k tomu – udělat si širší a docela jiný obrázek o tom jak šel čas… a různých úhlech pohledu….

  8. Strejda Olin napsal:

    O co menší je naše natalita, o to více pozornosti a prostředků věnujeme tomu, aby v Africe přežívalo co nejvíce dětí, aby gayové mohli vytvářet rodiny, abychom tzv. nepřízpusobivé motivovali sociálními dávkami a příspěvky k vyšší porodnosti, zatímco se mladé rodiny bojí mít víc jak jedno-dvě děti. Mladé ženy jsou singl a když konečně ve čtyřiceti porodí dítě, jsou dávány za vzor. Víc jak polovina dětí se rodí mimo manželství, stovky lidí marně čekají na adopci a dětské domovy jsou plné dětí.
    Úžasný systém.

  9. Petrpavel napsal:

    Mám rád názory se kterými se můžu ztotožnit, jeden takový :

    Jiří Hošek, Praha
    Pondělí, 18. dubna 2016, 12:20:42
    +47
    Lidé nadávají na TV a pokleslou zábavu pro nesvéprávné diletanty. Pak trhají rekordy ve sledovanosti :o) Lidé nadávají na nekvalitní potraviny, že se to nedá žrát. Pak v akci trhají rekordy v prodejnosti :o) Lidé nadávají na vládu a politiky, jak jsou neschopní a jdou proti zájmům národa a této země. Pak je ve velkém volí ve volbách :o) Vítejte v ČR, zemi poměrně dosti vytrvalých masochistů….

    http://www.novinky.cz/kultura/400796-nova-zaznamenala-rekord-s-estradou-tvoje-tvar-ma-znamy-hlas.html

    • jaa napsal:

      stejně by mne zajímalo – jak to vlastně zjišťují— komu ty píplmetry rozdali a nakolki je to spolehlivé… není-li to jen zbožné přání…

Komentáře nejsou povoleny.