Nové vynálezy


Každá doba má své objevitele věcí potřebných i nepotřebných. Proto k vašemu posouzení předkládám následující článek z knihy:

Sborník průmyslnický
V PRAZE.
Nákladem Matice průmyslnické.
1873

Řezání skla ocelí.

Ostrá špička ocele co možná nejsilněji zakalené řeže sklo téměř tak dobře jako diamant. K tomu účeli se velmi dobře hodi starý trojhranný pilník, který se obrousí v trojhrannou štíhlou špičku. Rozžhavime-li jej do červená a ponoříme náhle do sněhu se solí promíchaného, obdrží potřebnou tvrdost; poněvadž přitom špička trochu utrpí, přibrousí se pozorně na jemném brousku znova.

Při řezání skla drží se pak pilník téměř stojatě jen ve směru řezu málo nahnutý a vede se za mírného tlaku ku předu, aniž by se při tom změnil sklon aneb se jím točilo. Má-li se rozříznouti sklo tlusté, jest dobře učiniti dva řezy přísně naproti sobě, dříve než se zkusí rozlomiti.

Když se špička otupila, neřeže ocel více, nýbrž škrabe jen sklo, když na ni přitlačíme, kdežto při řezu dobrém jeho směr sotva poznáme; v takovém případu dosti nepatrné přibroušeni postačí, aby pilník dobře pracoval.

Rukáv pro pradleny.

Mnutím prádla o dlaně při praní otře se kůže mechanickým tlakem tak, že jest velice citlivá, i spůsobuje přečasto veliké bolesti. Amerikán O. Lewis vyrábí rukávce zde vyobrazené k tomu účeli, aby se zmíněnému poranění ruky vyvarovalo.

rukav

Zařízení takové jest mimo zmíněný účel výhodné též karbovaným povrchem,který praní urychluje. Naše hospodyně nej lépe rozhodnou, zač věc stojí.

Nástroj k solení a kořenění masa.

Kuchařky by nejlépe mohly vyprávěti o nesnázích při nakládání velkých kusů masa, mají~li býti stejnoměrně prosoleny a kořeněny; obyčejně bývá vrchní vrstva soli přemožena, kdežto vnitřek jest surový. Nástroj k tomuto účeli velice výhodný podobá se úplně ranhojičskému trokaru; skládá se z bodce, k němuž přiléhá pochva.

bodec

Zabodneme-li bodec s pochvou do masa a vytáhneme-li jej, utvoří tato dutinu, kterou možno do vnitř vsypati sůl, pepř aneb jiné koření. Takovýto nástroj neměl by v žádné větší domácnosti a v hostincích chyběti.

Šidlo s ouškem.

Po spůsobu jehel u šicích strojů užívaných zařídil jakýs O. K. Bradford i šidla velmi výhodně. Z cívky v rukojeti umístěné Vychází režná nit, provléknutá ouškem blíže špičky šídla; bodneme-li do kůže, musí současně projíti nit, která při zpáteční cestě šídla utvoří kličku jakošidlo

na šicím stroji, jižto se pak provléká pokaždé jiná nit, aneb tatáž, co jest uvnitř rukojeti, jestli že jí důstatek při prvním propíchnutí vytáhneme na druhou stranu. Šev utvořený jest tentýž jako onen při strojích na dvojitý štep.

Měřítko na obvody válcové.

V některých zaměstnáních se zhusta stává, že se musí často z průměru válce vyhledati jeho obvod aneb naopak; tam dobře poslouží jednoduchý nástroj, který nic jiného není, než kružidlo poměrové či proporcionalni. Obrazec náš představuje jeho úpravu; netřeba k němu nic více připojiti, než že vzdálenost rovných špiček od středu musí býti tolikrát větší než ona špiček na ramenou zakřivených, kolikráte jest obvod jakéhokoli válce (neb kruhu) větší nežmíra

jeho průměr d, poněvadž tento poměr mezi průměrem a obvodem téhož kruhu jest pro všecky velikosti tentýž.

Norvežský samovar.

Chceme-li vziti horký hrnec do ruky, ovinujeme jeho ucho látkou. abychom se nespálili za tímtéž účelem dáváme železným nástrojům, které bývají horké, dřevěné rukojetě. Výjev tento má svůj základ v tom, že tkanivo, dřevo a mnoho jiných látek teplo špatně propouští aneb jak říkáme, špatně vodí, a tudíž zachovají hmoty ohřaté své teplo Velmi dlouho, jestli že je špatnými vodiči obložíme. Této vlastnosti užili s velikou výhodou V ledovém Norvežsku k vaření i k přenášení jídel. Shledáno totiž, že k dobrému provaření mnohých potravin není zapotřebí stálého ohně, nýbrž že změknou již tím, jestli že je za horka obložíme tak, aby teplo neztrácely.

Jejich úprava jest celkem velmi jednoduchá: V dřevěné skříni, vyložené v tloušťce čtyr palců plsti, nechán jest uprostřed kulatý prostor pro jistou velikost hrnce tak, aby se tatáž vrstva plsti nalézala na dně i na víku. Na našem obrazci jest A skříň dřevěná, dobře kovaná, B hrnec z tlustého plechu (emailovaný), aby nebyl tuze těžký, C pánvice na příkrm aneb cosi jiného, D plstěná tlustá přikrývka nahoru, kterou víko k hrnci přitlačí. Kdežto se při obyčejném vaření musí hrnec nechati po celou dobu na ohni, mnoho věci se připálí, přičadí aneb vyteče, vaří se v úpravě zde popisované následovně:

Vařivo připraví se jako obyčejně a dá se k obyčejnému ohni a nechá se tak dlouho, až se několik minut vaří, načež se i s hrnkem za horka vloží rychle do skřínky, přikreje se přikrývkou D a uzavře. Vyndá-li se po čase, jaký potřebuje jídlo to při slabém ohni, hrnecsamovar

ven, shledáme jej velmi horký a jídlo hotové, což přichází odtud, že se teplo nemohlo nikudy vytratiti a tedy po celý ten čas účinkovalo. Vynálezce pan Störenson hleděl především norvežským rolníkům prospěti; tito dávají ovšem místo plsti seno a užívají jeho vynálezu často jen k tomu účelu, aby udrželi jídla horká, když v polích pracují.

Jakož se všeobecně ukázalo, jsou výhody při tomto spůsobu vaření následující:

  1. Úspora na palivě. Při pokrmech, které se musí celou hodinu na ohni připravovati, ušetří se ze zlatého 40 kr. při těch, jež se dvě hodiny musí vařiti, 60 kr; na třech hodinách varu ušetří se na palivu, (za 1 zl.) 65 kr; při jídle které delší čas k uvaření, vystoupne úspora až na 70 kr., tedy místo zlatého za palivo stojí nás vaření jen 30 kr. Kdyby se užívalo plynu k přivedeni do varu, snad by byla úspora ještě větší.
  2. Úspora na práci. Poněvadž několik minut varu za obyčejných okolností dostačí, nemusíme se více o jídlo starati, když jest ve skřínce, poněvadž se ani nepřevaří, ani nepřipálí, aniž vyteče atd. Mimo to můžeme jisti i mnoho hodin po vložení do skříně tak sice, že oheň v sobotu večer půl hodiny trvající postačí, abychom vyndali v neděli o poledni oběd horký..
  3. Přístroj se dá přenášeti, aniž se varu ublíží, poněvadž jeho tíže mezi 18 a 50 librami obnáší.
  4. Pokrmy tímto spůsobem uvařené jsou chutnější.
  5. V témže přístroji možno udržeti i malé kusy ledu po více dní, aniž roztaji.

Všecka tato dáta čerpána jsou z amerického listu průmyslového; zkusiıne, pokud jsou pravdivá, ač není již napřed. rozumných proti ním důvodů, a sdělíme pak výsledky.

Laciné hybostroje pro malé průmyslniky.

V nové době pomýšlelo se často na to, jak by se mohly zaopatřiti řemeslníkům a menším průmyslníkům stroje, které by se snadno daly zaváděti, nepotřebovaly obsluhy a byly laciné. Dosti daleko přivedlo to v tomto ohledu město Curych, kteréž vypsalo k tomu konci ceny

za nejlepší přístroje, jež by sílu vody, za velikého tlaku v rourách rozváděné, co možná v práci proměnily.

Ze zaslaných strojů nejlépe se osvědčil od inženýra A. Schmida. Tento se velice podobá parnímu stroji, jehož parní válec se kolíbá, ovšem s tim rozdílem, že se namístě páry zde vody užívá.

Podmínky byly dány následující: 1. Stroj měl míti úpravu co nejjednodušší a tedy co nejlacinější; 2. měl býti trvanlivý; 3. základní sila měla obnášeti asi půl koňské kteráž se však dle potřeby může zvýšiti s prospěchem na 3/4 aneb snížiti na 1/3 koňské síly. 4. Stroj měl býti upraven tak, aby pracoval za nejmenšího tlaku vody 10 sáhů vysoko stojící a za největšího tlaku sloupce vody 25 sáhů vysokého (asi 70 lib._tlaku na 1 čtverečný palec).

Stroj svrchu zmíněný (Schmidův) pracuje při 150-180 obrátkách v minutě silou 1½ koně; vyznačuje pak se tím, že nemá žádných záklopek (ventilů) a že při něm skoro 9/10 práce ve vodě obsažené se zužitkuje, což jest velmi mnoho s ohledem na stroje jiné soustavy.

Řezání, vrtání a hlazeni tvrdých nerostů a jiných látek pískem proudícím.

V nové době zavádí se nový spůsob spracování tvrdých hmot křehkých, kterýž v tom záleží, že se vede písek tvrdý aneb podobné látky velkou rychlostí proti předmětům, jež se mají spracovati. Nálezcem jest jakýsi B. E. Tilghman ve Filadelfii; tento užívá k pohybu písku buď

zhuštěného vzduchu, aneb páry; na lehčí práce stačí již pouhý ventilátor, (jako na příklad na matováni skla), kterýž žene vzduch s pískem skrze otvor asi čtverečný palec veliký. Písek padá s hůry dolů na podložené sklo, kteréž jest od zmíněného otvoru asi palec vzdáleno; tímto

se pohybuje zvolna dle jistého pořádku tak, aby se všecka místa povrchu vystřídala. V jedné minutě může se asi 5 stop dlouhý pás skla zbrousiti.

Pokryjeme-li některé části tabule papírem, kaučukem, olejovou barvou aneb něčím podobným, vyrobíme snadno rozmanité vzorky průhledné na průsvitné půdě. Tímtéž spůsobem vyrábí se barevné vzorky na skle, které jest jinobarevným potaženo. (Uberfangsglas).

Umírní-li se rychlost vzduchu neb páry, jež písek přivádí, dají se snadno vyobraziti i něžné předměty na sklo připevněné (listy a podobné).

K řezání kamenů užívá se veskrz páry, která tím více účinkuje, čím větší má tlak, při čemž jest velmi zajímavé, že i mnohem tvrdší látky, než jest písek, tomuto odolati nemohou. Tak se udělala na příklad za 25 minut díra kulatá O 1½ palci otvoru do korundu, jenž jak známo svou tvrdosti se diamantu velice blíží, a sice za tlaku páry 300 liber (na čtverečný palec). ‚

Ve Filadelfii shotoveno tímto spůsobem (V ústavě tak zvaném Franklinově) ze skla řešeto, jehož otvory měřily ve světlosti jen čárku (1/12 palce) při síle mříží jen 1/16 palce; skleněnou desku krylo mezi práci obyčejné řešeto drátěné.

A na doplnění ještě jeden obrázek:

samohybné kolečkové brusle pedálové

samohybné kolečkové brusle pedálové

Bavor podpis_rex2

Příspěvek byl publikován v rubrice Bavorovy poznámky se štítky , , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

6 reakcí na Nové vynálezy

  1. jaa napsal:

    Dík, ale když to tak porovnám s návody na kde co . z dnešní doby…. opět nezbývá než se sklonit před uměním našich dávných předků. Jasně, stručně a srozumitelně.
    A ty dnešní – šílenost……

  2. K-k. napsal:

    v jakémsi protektorátním časopise jsem kdysi četla i návod na úsporu při vaření – a bylo to přesně to, co je v článku uvedeno jako „norvežský samovar“.

  3. Rosťa napsal:

    Za naprosto geniální „vynález“ považuji ruskou zažigálku na zapalování plynu na principu Vágnerova kladívka. Vozila se ze sojůzu, je spolehlivá a funkční už 50 let. U nás se neprodávala, naše normy by ji do prodeje nepustily.
    A že by podobnost čistě náhodná
    http://img10.rajce.idnes.cz/d1001/11/11026/11026615_88ff4a0ac3e168bd5c1c9fcc450c45f8/images/Jakostrejdada….jpg?ver=0

  4. cobolik pacholik napsal:

    ja furt dumam,preco ludia,co nieco vedia,vymyseleli pre ludstvo nieco prospesne,preco oni nie su v politike? a uz davno viem preco,bo ich zmysel pre vypocet,technicke parametre,logicke rozumove posuny v ich siskachmyslim od akejkejkolvek vedy, to by bolo prebohove pre vedenie holoty sveta,lez vyjebky a vychcanky bez charakteru zvany politik,co rodeny bezcharekterny ojebovak a slizky had nema v tej palici nejake technicke zasady a o ludskych to tam vzduchoprazdno a predsa holota dava hlas takemu smejdu,tiez som dumal proc?ten hlas holota dava a zistil som,ze kopa holoty ma v hlave tlacitko pozor na kurvu,ale je viac tych co ho nepouzivaju bo tak ta hlava stavana,da sa to vytrenovat,aby to tlacitko vybgovalo,ale kurva politicka vplyva na tie utlmove tlacitka,da sa nazrat bo to zaklad,trochu ten volic ma,pomaha mu hlavne tomu politikovy ten skurveny prolhany novinar,ktory bez prestania pracuje na utlemeni cerveneho tlacitka,takze zakladna vec nie politikov,ale mainstream vymordovat ja sarancu a potom na rad politik,potom zmenit zakon,ze ked napise sebemensi blud smrt,politik ukradne sebemensie mnozstvo zlateho prachu smrt s rodinou a vtedy cerven tlacitko bude fungovat aj u nich na sto pro humanne jednanie vo veciach verejnych nemoze aspon u nas byt,bo co zijem vidim,ze jak ruda zare,take zare od zlateho prachu na hovno.
    jasne ,ze pre humanistu som napisal blud,bo humanista to ojebovakvacsi jak farar v kostole.

Komentáře nejsou povoleny.