O průmyslu vůbec a o českém obzvláště.


Poslední kapitola z publikace nazvané:

Zprávy statistické, řemeslnické  a obchodnické.
K užívání učitelům  a  čekatelům národních  hlavních  škol.
Od  Dra  Kar.  Amerlinga, ředitele  prv.  hlavní  české  školy  v  Praze.
V  Praze 1851

Je zajímavé, jak Češi, ač pod rakouskou porobou, dokázali být většími vlastenci a oplývali hrdostí na svůj národ než v době současné.

Čechy v prům. ohledu činí, vydělávají a platí ve vzdělanosti zrovna tolik, co všecky rakouské  země dohromady, tedy země asi 1000 čtvr. mil tolik, jako 11,000 čtvr. mil, a 4 milliony lidu  tolik, co 32 millionů lidu a 1 Čech tolik co 8 ostatních obyvatelů rakouských. To však jest něco nejen potěšitelného ale i povážení hodného, nejen v průmyslnickém ale i národo- hospodářském, politickém  a vůbec vzdělaneckém ohledu. To vše každý skromný a upřímný  Čech a zvláště jeho učitelstvo věděti má, nejen aby historicky dále tomuto factum vyučoval,  ale i neunaveně a svědoměním dálek pokračování, zvelebování ano i k řévnění s národy jinými ze všech sil svých přispíval.

Anglík v průmyslném světě nyní nejvýše stojí a proto také na světě jest nejbohatší a dokud  jistá hospodářská mravnost a síla se ho nespustí, také nejmocnější. Národ ten se zemí jen  5kráte větší než Čechy a s lidstvem 7kráte četnějším než Čechy vládne nejen bezprostředně  ve všech dílech světa, skoro nad 300 tisíci čtvr. mil a nad 200 milliony lidu, ale i prostředečně  v celém světě. Mezi 5 velkomocnostmi europejskými žádné mocnářství nestojí tak mohutně proti sobě jako Anglie proti Rusku, a sice Anglie v silovném č. dynamickém, zkušenostním,  osvícenostním ohledu a Rusko zase v kolikostním č. quantitativnim mladistvém, radušním  (gemüthlich)  a svato-ohenním ohledu.

Všecken ale tento stkvělý stav českého průmyslu vzniknul přirozeným chodem věcí, cestou  zcela neuvědoměnou.

Posud dělalo se, vyrábělo se, vydělávalo se bez hlubšího účele, pouze ku výživě, a proto, že Čech rád něco dělá, něco myslí, něco vynalézá a básní, není-li mu jiná práce možná, a vykázána, jak ondy to býwalo, dokud český lev sám své žezlo vedl a sám svým mečem rozhodoval.

Od 2. století síla tato světo- střásavá, svato-ohenní, bohatýrská přešla dílem v hudebnost a tím  světu nejvýtečnějši hudebníky podala, dílem v světo-budovavé  průmyslníky. Nyni ale nastává doba usvědomění, doba zásluhová, čistě-a výše-lidská ; neboť jen to přináleží člověku  a  národu, co on v době svého uvědomění předevzal, započal i skončil, buďto již dobrého neb  zlého. Před tím jednalo se jen slepě, pracovalo se a nevědělo se, kam to vše ještě povede; slunce a cíl známy ještě nebyly.

 Od doby však nynější má nejen celý život českého národu, ale zvláště i v našem ohledu celý průmysl český jiný a sice vyšší ráz na se přijati, a ten vyplyne nám z poznaného a jasně sobě uvědoměného cíle, jehož Čech na světě mezi všemi národy svým průmyslem dosáhnouti má.  Bude pak tento účel neustálým vyprošťováním a osvobozováním člověčenstva od robotního  svého zanášení a tudy i neustále větším a větším  přinavracováním lidstva k zábyvům duševnějším po pravdě, kráse a cnosti toužícím. Bude to zákon lásky, však nevštěpovaný mečem, ani chytrostí, ani mašinou a fabrikou, ani kořalkou neb opiumem, ani kavárnami a novokroji, ani zahlazováním vší národnosti, historickosti a samostatnosti, nýbrž štípený pravou láskou a obětavostí, pravou lidumilností a  svatozápalem v srdce a život všech dosud  opuštěných národů světa. Rozum schvaluje lecos i nepravého za prostředek, um ale nebeský schvalovati může jen cnostné, pravé a krásné prostředky k účelům krásným a velebným. Srdce takového zápalu, srdce plné obětovavosti a lidumilosti udělil Bůh Českému národu, a o tom ty vůdče jeho, učiteli národní  věziž, v to věřiž, blaze cítiž a horoucně jednejž !

Průmysl zasluhuje přednost velikou před ostatním zaměstnáváním lidským, ano průmysl zasluhuje v státu a vůbec v společnosti lidské všecku a tu největší podporu, jelikož člověk a stát nižádný bez průmyslu (v smyslu obšírnějším) bez zlepšování starých prostředků k dosahování rozličných účelů obejiti se nemůže. V smyslu užším týká se průmysl toliko řemesel, fabrik, v smyslu ale širším týká se celého světa, všech nejen živností ale i úřadů, stavů a hodností lidských. Z nálezu jednoho upřímně zděleného těži pak svět celý. Ani rolník,  ani úředník, ani kněz, ani státník, voják ani školník nevynalézají, toliko průmyslník vynalézá  všem; rolníku jen on staví nové secí stroje, nové pluhy a vozy, hotoví samotahy ; úředníku jen  on papíry, dalekopisy, rychlo-otisky, samočty, kněžim jen on buduje chrámy a ozdoby kostelní; vojáku jen on zbraň, marináři  lodě, školníku stroje, knihy, mapy atd. Průmyslník  jest věcný nestoj č. perpetuum mobile, hoden praotce svého Prométhea, o němž řecká báje praví, že s nebe oheň sňal a lidé jim kovy kovali, jídla vařili, obydli a lodě budovati učil, až  pověra pohanských kněží prý jej na skály kaukaské řetězy ukovala a játra jeho krkavci vyžírati dala. Konečně mocný Herkul přišel, okovy jeho roztříštil a na památku  posavádní šatlavy skalní a řetězů prsten mu zlatý s kamenem na prst vtisknul.

Důmyslní Řekové na památku jeho výročně slavnosti Promethejské slavili. V pověsti té prastaré ponejprv se mluví o prstenu a původně tedy prsten jen průmyslníkům náleží. Co Řeku Prométheus, to Čechu jest přemysl nebo průmysl. Země česká mocná jest bašta slovanská nejdále u prostřed Evropy, bohatá na všem, co Genius průmyslu od ní žádati může,  neboť má uhlí, železo, siřec, sklo a promyslivý, svatozápalný, ideální, čestný lid. Sklářský  materiál má nejbohatší a nejlepší na světě; uhlí kamenného velikou hojnost a železa bohatství. Již tento trojlist pojišťuje Čechů veliký průmysl, tak jako powěstnému Angličanu. Že moře Čechu schází, pravda jest ovšem, nikoli ale bratru jeho Dalmatinci, Horvátu, Krajnci a ty všecky spojuje  —  velký stát Rakouský.

Nejlepší  práce promyslni jest ta, která se na solidní domácí potřebu a odbyt zakládá. Přesmořský obchod někdy se daří, dokud národ temnější nevzdělán jest; počne-li i on hýbati  se v živlu vyšším, nastává v prodeji prvnímu národa nejistota, jenž doma žádá pnutí a hazardy  a  to jest na veskrze škodlivé. Udržovati národy v hlouposti a v nižším životění za příčinou zisku vlastního, jest hanebné a nelidské. Výdělek průmyslníka musí býti čestný, ano i lidumilský. Zde hřích největší lpí na Angličanu, neboť vplyvem jeho Zákon lásky jen zhanoben jest, a Kristus jen proto v předu se do ciziny nese, aby se za ním kořalka, opium,  strakatý kartoun, dracouny a skleněné perly národům za svobodu a práci krvavou, za  království prodávati, kafírny a divadla, pohodlnost anglická všudy zaváděti a hejno hříchů  europejských  rozšiřovati  mohly.

Hind po sta letech anglického řádění nepřijal od Anglicka nic než pušky, Američan  tuzemek  nic než porobu a zatlačeni, Australan nic než své nejhlubší snížení. Hříchy to Anglie! Jesti  zde nemožno, milliony uváděli událostí, jenž hořce potvrzují  tu pravdu, že není to anglický národ, také německý nikoli, jenžby korunu obdržeti měl za své lidumilé  světoobčanství. Jeden i druhý ten národ vidí především všudy jen sebe; oni mají jen kvas a vše ostatní národstvo jest jen Lazarem, který od drobtů s jejich stolů padajících živiti se musí. K vůli několika rodinám Anglickým trpí 300 millionů lidu. Nejčestněji ještě sobě počíná  Frančan  geniální. A však neoblaží světa žádný národ, který sám horka svého v srdci svém ušlechtilém  nechová. Chladný, světo-omrzelý Angličan zasype tě snad  penězy a zbožím i výstavami, osvítí snad v mnohé umělosti tvůj rozum, ale ty sám zůstaneš chladen. Mudrovavý Němec mnoho sice navykládá, našpekuluje a nachlubí se, jen své za pravé navyhlásá, a však i zde ti  bratrské nekyne srdce. Na Sequaně sice zdvořilost, ohlazenost, důmyslnost spatříš, nikoli ale  horoucnost svatou, jenžby střásala světem pro pravdu,  krásu a dobro, ač i Séquančané to samé za prápor svůj provolávají, Viktor Hugo, a jiní sváto-vroucnící, není celá Francie  ani Europa. Jakkoli něm. chvalořečnici Anglického principu praví: předce, ač zde světlo jesť a to  ještě světlo druhotní po francouském, nedostává se Anglicku horka blahočinivého; život národů pod anglickou vládou podobá se onomu na zemi, když jen luna sviti; jest to sice světlo  malebné i poetické, magnetické, ale předce nikoli den milým sluncem osvěcovány a ohřávány.

Podobně  jak Angličan honosí se i German č. Němec; i on jak ondy myslíval, že náboženství  není tím pravým, nepřicházíli do Čech z německé stránky a německýma  rukama, tak i do dnes bohužel myslí tentýž osvícenec, že osvěta nemůže u Slovana býti ta pravá, není-li dávána jeho školami a jeho učitely.  —  Moudře a dobře ovšem jest, učili se od starších svých,  ale ti starší nechť jen učeji, nikoli ale mučejí, ničejí a ve své tělo obracují. Bůh věčně z lípy nechce míti dub, a jako dub dával a dává užitky své, tak i lípa dávali je musí v blahé budoucnosti.Všeho vyčítání, všeho bědováni, žalování nechť bodrý Čechostaví, neboť ze slaných slzí neb slin vyplytých nevyrůstá blaho, nýbrž jen ze srdce upřímného a skromného,  jen z hlavy jasné a z ruky pilné! —  takové ruce Bůh požehnává, tu jen miluje, podporuje a k  netušeným vede radostem.

S  Bohem  Čechu!  do  velebného  světodíla  ;
V  průmyslu  leží  k  tomu  tvoje  velká  síla ;
A  ještě  větší  v  srdci  nadšeného  cnostimila.

Bavor podpis_rex2

Příspěvek byl publikován v rubrice Bavorovy poznámky se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

13 reakcí na O průmyslu vůbec a o českém obzvláště.

  1. Petrpavel napsal:

    Číst jednou, číst dvakrát, číst potřetí, tolik vyžaduje tento text.
    Nehledat analogie, neporovnávat s nedávnou minulostí, s dneškem, nedodávat nic.
    Má nevídaný étos, ponechme mu ho.

  2. jaa napsal:

    Hmm, Má nevídaný é….. Já ,promiňte mi, ale nemyslím, že by to zde bylo zveřejněno, abychom zachovali zvyk a pietu, či nostalgii. Právě tohle by mělo rozproudit debatu. Jo víme ,že „Bývali čechové byvali jonáci“ … akorát se zapomíná na to, že nejvykonnější a nejjonáčtější , byli pod nějakým kurátorem , snad aby si dokázali, že jsou lepší a díky tomu dokázali přežít do dneška. Tlak přece vyvoláva proti tlak.
    Je škoda, že se právě o tomhletom nedebatuje a že se – jak se říká – stáhne ocas jak pes v ouzkých – a dodržuje pieta a nostalgie. Vždyť je to i proti smyslu díla — a veškerá Amerlingova snaha přichází v niveč. Já si miyslím, že právě tahleta 150 let stará díla vypovídají mnohé a měla by se učit ve školách …
    Jen tak – autore – kde jste propána tohle našel – ani v knihovnách ji nemají, nebo je to součást Orbis Pictus?. Nechám si to vytáhnout z depozita. Ta nádherná češtinm, jasné a srozumitelné +formulace – prostě í – bez laciných příkras a vemlouvání. snaha bez podlézání – komukoliv – znodnotit celek…
    Díky a včil mne kamenujte a mínusujte. Já si myslím že právě o tomhletom – místo žabomyších válek či piety, by měla nýt širší diskuze. Ju a taky by si to měli přečíst naši zastupi… a vůbec velení obou drahých Sněmoven. Není to vůbec staré ale navýsost aktuální i přes ty roky…..

    • Bavor V. napsal:

      Možná se budete divit, ale tohle (a vůbec všechno, co v poslední době používám) má Ottawská universitní knihovna.

      • jaa napsal:

        A vyvstává další otázku. Proč jsou díla, která by nám mohla pomoci neznámá a ukrytá v daleké cizině/není to jediné/ , proč a kým je tohleto dirigováno a co nás krucišpísek přesvědčilo poslední čtvrtstoletí – držet hubu a krok a naslouchat podivným našeptávačům a pomlouvačům všeho českého. Jsou to snad rakušané – mstící se nám za přispění k pádu monarchie? V tom pádě, by ale měli být naštváni na amíky, frantíky a anglány, kteří pomohli vzniku naší samostatnosti… a nikoliv jako „národní svrchovanost“ ale už tenkrát že by to byl plán . zrušit evropské mocnosti a jejich nadvládu? Jak se to včil rýsuje. A proto za zběsilost proti rusům – kvůli výsledkům II. WW. Mnohé by to vysvětlovalom, zvlášť když si uvědomíme, kolik tehdejších „vládců“ ameriky pocházelo z Evropy a proč. .Otázky, otázky a dohady.

        • Bavor V. napsal:

          Spíše jde o to, že Ottawská universita dokázala zdigitalisovat a zpřístupnit obrovské množství literatury, která by jinak byla nedostupná. V jejich archivu jsou knihy z celého světa. To nemá s ničím nic společného. Oni to prostě sbírali a digitalisují. I u nás jsou podobné ústavy, ale tam je to složitější získat i výběr je podstatně slabší.

    • Petrpavel napsal:

      jaa, nejde o žádní mínusování,o žádné stahování ocasu, alespoň z mojí strany.
      Ale vést široké diskuse? Kam to vede? Zjistíme, že co člověk to názor, klasické já o voze ty o koze, a výsledek? Stejně každý volí podle své konzistentní představy. A jak jinak než ve volbách (i když i ty volby jsou iluze když si představíme podle čeho lidé jsou schopni vybírat své oblíbence) chcete změnit společenské klima?
      Ale chcete-li názor : je třeba změnit režim tak aby zase jsme byli politicky samostatní, a suverénní, hospodářsky a zemědělsky soběstační, dávat přednost v odměňování za společensky prospěšnou práci a ne za … doplňte si sami, příkladů habaděj, zavést majetková přiznání, vrátit neprávem nabyté výrobní prostředky v privatizaci za korunu a církevní „restituované“ pozemky, podporovat rodiny s dětmi abychom měli na důchody z povinného pojištění, zavést jednu zdravotní pojišťovnu, technické a jiné užitečné školství zdarma… Ale k tomu nikdy nedojde, takže všichni příznivci tohoto režimu a odpůrci toho minulého můžete být klidní. Jenom prosím ho už nekritizujte, je to trapné. Diskutovat nemá smysl, oni si stejně dělají co chtějí …

      • Bavor V. napsal:

        Nějak vám uniklo, že to povídání je z doby Rakouské říše a autor oceňuje výhody tohoto státu, který umožňuje třeba přístup k moři. A režim byl samozřejmě absolutistický. V tom to není.

        • Petrpavel napsal:

          Vám zase Bavore uniklo, že jsem si toho byl vědom a právě proto varoval před zbrklými snahami porovnávat. Kdo chce psa bít ….. hledá hůl.

          • Bavor V. napsal:

            Naopak, porovnávat je třeba, ale věci porovnatelné. Tedy hlavě tu hrdost a národní uvědomělost.To je něco, co nám dnes chybí. A chybí nám to už mnoho let. Velice mnoho let.

            • Petrpavel napsal:

              Tak jsem to myslel, když porovnávat, tak porovatelné. Nemyslím si, že tehdy té hrdosti a národní uvědomělosti bylo kdysi dávno víc, je to mýtus. Já jí zažíval jen dvakrát, v 1968 a 1989, a vždycky to blbě dopadlo … do třetice raděj ne 🙂 .

      • jaa napsal:

        No víte PP -. v tom s Vámi nesouhlasím. Jen si vzpomeňte kolik a jakých věcí se vyřešilo. Něco líp, něco hůř a to jen díky těm Zemanovým špílcům – narážkám. Potrefené husy i ,když nejmenoval vždycky zahejhaly… tím víc hlasitěji , čím víc se cítili ohroženi . Psavci se toho chytli . rozmazali to, jak je jejich zvykem, dostalo se to do vědomí lidí a muselo se to řešit já bych lidi nepodce’novala…..

        • Petrpavel napsal:

          Vážně by mě jaa zajímalo co se díky veřejnému mínění, třeba petici, referendu apod, nedejbože diskusi na netu, kdy změnilo?
          Psavci a mluvčí, resp. žumpálisti, píší a mluví podle svého ohodnocení, resp. kdo je platí, nezávisle píší jen ti neplacení na netu a ne kvůli špílcům kohokoli, ale proto že myslí.

  3. brtnikvbrlohu napsal:

    Item – ptal jsem se jedné absolventy vš – čerstvé Mgr. a novopečené učitelky co ví o Amerlingovi, inu nic jí to jméno neříkalo.

Komentáře nejsou povoleny.