Thomasův počítací stroj.


Dnes nebude pravidelná hudební hádanka, nějak se neurodilo, takže zabrouzdáme v naší historii.

Roku 1874 vydala Matice průmyslová svůj sborník, ve kterém vyšel článek, který by měl zaujmout zejména naše IT specialisty.

Podává M. Pokorný

Již za předešlých století zanášeli se učenci i mechanikové sestavením stroje, jenž by počítání žádané konal za člověka. Každý, kdo má co činiti sčísly, ví, jak unavující jest počítání trvající celý den a i více dní nebo dokonce celý rok, a že i nejlepší počtáři nemohou se spolehati bezpečně,jsou-li výsledky bez vady, pročež pokaždé se musí jednotlivý počet vykonati dvakrát, nebo aspoň jakou’s jinou zkouškou pravost výsledku skoumati. Tato duchaınorná práce, tato nejistota výkonu a konečně i spojena s tím ztráta času byla by odstraněna, kdyby práci převzal stroj.

Ačkoli však již před 200 lety podařilo se shotoviti důmyslné stroje, které všeliké počty vykonávaly rychle a bezpečně, nebylo tím dosaženo přece nijakž toho, co bylo účelem té snahy, neboť stroje byly nesmírně složité, tak že stály nejen obrovské sumy peněz, ale i, porouchalo-li se něco v nich, málokdo by je byl dovedl spraviti. Proto nalézají se nyní již všecky podobné stroje jen co starožitnosti nepotřebné v drahocenných sbírkách několika zemí.

V našem věku konečně podařilo se Francouzovi Thomasovi sestrojiti počítadlo nejen úplně potřebám vyhovující, ale i dost jednoduché a tak levné, že jest přístupno i širšímu obecenstvu počtářskému. Možno sice na stroji tomto provésti veškeré běžné počty,jako sčítání a odčítání, násobení a dělení, avšak hlavním účelem, pro nějž jest zřízen, jest násobení a dělení větších čísel. – Ačkoli Thomas stroj svůj vynalezl již před několika-desítiletími, potřeboval k jeho sdokonalení přec ještě dosti dlouho a teprv od první veliké výstavy Londýnské, kdež stroj ten všeobecné pochvaly došel, pochází jeho první krok k širšímu rozvoji.  Zajímavý stroj tento zasluhuje, abychom si jeho působení blíže povšímli; i uvedu zde vnější jeho podobu, jakož i zacházení s ním; vnitřní uspořádání stroje samého není však dosti jednoduché, abych mohl o něm podati popis snadné pochopitelný. ‚

K dokonalejšímu však porozumění následujícího popisu podotýkám napřed, že se mohou sestaviti stroje podle nejkrajnější potřeby toho, kdo jich má upotřebiti, totiž pro násobence i násobitele 4-, 6-, 8-, 10-cifrové atd.

Nejčastěji asi užívá se strojů na 6-cifrové násobence a násobitele, kterýž také našemu popisu jest položen za základ.

Mysleme si úhlednou dřevěnou skřínku tvaru čtverhranného, která má asi 18 palců délky, 7 palců šířky a 41/2 palce výšky. Překlopivše víko skřínky vidíme před sebou plochu mosaznou, jejíž povšechný přehled nám ukazuje vyobrazení naše. Na vnitřek skřínky viděti tu nejprve pevně přišroubovanou mosaznou plochu abcd, do níž pro-

tomasuv stroj

říznuto jest 6 (při větších strojích 8 až 10) rýh, jako ef, vedle nichž po levé straně zdola nahoru vryty jsou cifry 0, 1, . . . . . 9. V každé rýze trčí knoflík g, jenž se dá posouvati nahoru a dolů, a který vlevo má nevelký nýtek jako ručičku, která ukazuje po zastavení nýtku na příslušnou cifru. Má-li se na př. postaviti knoflík v první rýze v pravo na 5, musí na ni jeho ručička ukazovati. Tyto rýhy s knoflíky slouží k tomu, aby se na nich „napsal“ násobenec. V našem výkresu na př. postaveny jsou knoflíky tak, že jest jimi označen násobenec 718435.

Mimo tyto rýhy dlouhé jest na desce ještě po levé straně kratší rýha kl, z níž vychází zvláštní čípek s hlavicí z, jehož účel poznáme později, a po pravé straně klika hi, která se dá točiti jenom jedním směrem totiž v témž smyslu, jako ručičky na hodinách. Točením této kliky děje se všecko počítání na stroji.

Druhá podstatná část stroje jest tak zvané pravítko mn, jež obsahuje hlavní „okénka“ o, a sice dvakrát tolik než rýh fe, zde tedy 12. Mimo to vidíme na pravítku ještě 7 malých „okének“ p (tak zvaný podíl č. kvocient). Na dně všech okének jsou na začátku nuly. (Zbývající místo t upotřebeno jest za skřínku k uschování tužek atd.)

Dejme nyní tomu, že stroj jest uspořádán tak, jak jej vidíme na našem vyobrazení, a otočme klikou ih jednou do kola, tu uvidíme nyní, že číslo na stroji napsané převedlo se do hlavních okének (můžeme je nazvati pro krátkost,,součin“), tak že by tedy místo nul na dně prvních 6 okének v pravo stálo číslo 178.435; zároveň vyskytne se v prvním okénku kvocientu v pravo 1. To však, co se stalo při prvním otočení kliky, stane se i při druhém, třetím atd., totiž pokaždé převede se číslo dole napsané nahoru do „součinu“; bylo-li tam tedy již nějaké, jakékoli jiné číslo, vyjde teď o tolik víc, co jest dole napsáno; koná se tedy sčítání. Nebylo-li ale v „součinu“ ničeho, a otočíme-li klikou ku př. 6krát, vyjde číslo dole napsané nahoře šestkrát, t. j. znásobí se šesti; V prvním okénku kvocientu vychází zároveň 6, na důkaz, že skutečně 6krát klikou bylo otočeno.

Má-li se ale číslo dole napsané násobiti číslem větším než 9, dejme tomu číslem 543.787, tu zachází se pak se strojem podobně, jako bez něho. Znásobíme totiž číslo nejdříve 7 (jednotkami). Na to přeloží se pravítko o jedno číslo dál, totiž tak, aby nyní nad první rýhou v pravo nebylo již první, nýbrž druhé okénko ,,součinu“. K tomu konci jest pravítko na vnější straně mm připevněno na stěžejce, po níž se dá v pravo a vlevo voziti, avšak to jen tehdy, když se na vnitřní straně nn bylo pozdvihlo, což se stane pomocí knoflíku r nebo s. Aby ale pravítko na svém místě dobře leželo (okénky „součinu“ zrovna nad rýhami násobence) nalézá se u nn na pravítku dolů čnějící čípek, jenž pustí pravítko dolů jen na patřičných místech, kde totiž jsou pro tento čípek zářezy v souvislé desce, čímž zároveň již dosaženo i náležité i pevné polohy pravítka.

Bylo-li tedy pravítko, jak řečeno, o jednu cifru přeloženo na pravo, a otočí-li se nyní klikou, přidají se nyní patrně jednotky násobenec k desítkám „součinu“ atd., a otočíme-li tedy ted‘ 8krát, jest nahoře součin již 87krát. Na to přeloží se pravítko zas o jednu cifru dál a otočí se klikou 7krát, po opětném přeložení 3krát, pak 4- a konečně 5krát.

V okénkách ,,Součinu“ nalézá se pak úplný výsledek násobení tohoto: 718435><543787. V okénkách kvocientu vyšla pak po sobě čísla, která ukazují, kolikkrát se pokaždé klikou otočilo, i musí tedy vyjíti v ,,kvocientě“ číslo 543787,což slouží zároveň za kontrolu, bylo-li pravým číslem násobeno čili nic.

Nyní již se vidí, že, kdyby se k tomuto součinu měl připočítati součin jiných dvou čísel, není třeba nic jiného učiniti, než dolů napsati nového násobence a náležitým překládáním pravítka a točením klikou nový tento součin k předešlému přidávati. Vše to jde tak rychle a bezpečně,

že výsledek máme v několika okamžicích, kdežto obyčejným počítáním se stráví času mnohem více a jistoty jest méně. Chceme-li stroj spořádati pro nový počet, smažou se nejprv „součin“ i „kvocient“. To se stane otočením knoflíku r, kterým se postaví ,,součin“, a knoflíku s, kterým se postaví „kvocient“ opět na nuly. Z těchto dvou „smazačů“ scházívá při některých strojích smazač kvocientu s; tu ovšem musí se číslice smazati jinak, a sice točením malých knoflíčků zrovna nad okénky p se nalézajících.

Je-li potřeba, napsati číslo nějaké do okének ,,součinu“, může se to státi podobnými knoflíčky zrovna pod okénky těmi umístěnými. Ve všech těch případech, kdy se jedná o smazání čísel, aneb o napsání jiných v okénkách pravítka, musí býti pravítko pozdviženo. Nejjednodušší stroje nemají vůbec okének pro ,,kvocient“, a tu ovšem dlužno při násobení spolehnouti se na pozornost při točení klikou, aby nebylo pochybeno.

Přejděme nyní k odčítání a dělení. Poněvadž při těchto počtech musí se díti opak toho, co při předešlých, mohlo by se na první pohled zdáti, že se toho docílí opáčným točením kliky ih. Avšak, jak již pověděno, dá se klika točiti jen v jednu stranu, a skutečně děje se odčítání týmž točením, jenom že se k tomu dříve přeloží knoflík z z polohy k do polohy l. Touto změnou polohy knoflíku z stane se uvnitř stroje změna taková, že nyní číslo, které se v rýhách na desce napíše, při otočení kliky ih od čísla, v „součinu“ napsaného se odejme, a sice tolikkrát, kolikkrát klikou otočime. Jelikož pak dělení dá se považovati za spůsob odčítání, provede se tímto spůsobem každé dělení.

K tomu konci napíše se tedy v okénku „součinu“ dělenec co nejdále na levo, dole pak do rýh napíše se dělitel (který se právě bude od dělenec odčítati). Na to položí se pravítko tak, aby první číslice dělence vlevo stála právě nad první číslicí dělitele, anebo, je-li příliš malá, aby druhá číslice dělence byla nad první číslicí dělitele (nad první.rýhou vlevo). Klikou otočí se pak tolikkrát, až v okénkách pravítka nad první rýhou zůstane číslice menší než v rýze (v ostatních okénkách na levo musí ovšem státi pak již nuly), načež se pravítko přeloží o jednu cifru vlevo a vše počíná znova. V okénkách „kvocientu“ vyjdou i tu cifry, které ukazují, kolikkrát se vždy klika točila, t. j., kolikkrát se pokaždé dělitel od dělence odečetl, tedy i, kolikkrát dělitel jest v dělenci obsažen.

Z toho vìděti, že, je-li při násobení snadno obejíti se bez ,,kvocientů“, jest to již obtížnější při dělení, tak že stroje, na nichž se má právě tak často děliti, jako násobiti, nemohou býti bez ,,kvocientů“, jakož v takových případech i scházející smazač s jest závadou (ovšem že stojí původní francouzský stroj bez smazače kvocientu o 100, bez kvocientu a bez jeho smazače o 200 franků méně, což činí při stroji se šesti rýhami v prvním případě čtvrtinu, v druhém polovičku celé ceny).

Ostatně dá se užití ještě při počítání na stroji mnohých výhod, které každý si najde sám, jakmile delší dobu zacházev se strojem jeho zvláštnosti byl zevrubně seznal.

Naznačím to toliko podotknutím, že místo násobení17krát může se násobiti 20krát a od výsledku odečísti 3krát, anebo místo násobení 378krát může se násobiti 400krát a odečíst 22krát-, atd. Vše ostatní, co by bylo k tomu ještě podotknouti, musí si ovšem počtář na stroji zkušeností nalézti, anebo při stroji samém od někoho dát vyložiti.

Vnitřní zřízení stroje jest při vší jednoduchosti své přece tak složité, že by nebylo snadno výkresem a popisem krátkým podati o něm vysvětlení, jen o tom mohu ubezpečiti čtenáře, že při dobrém sestrojení není možno pochybiti a výsledky, počítadlem nalezené, jsou bezpečné, vycházejí bez zvláštního napnutí duševního a to v čase velmi krátkém. Nemohu dosti odporučiti těm ústavům, při kterých veliká násobení a dělení v značném množství konati se musí, toto počítadlo a to tím více, jelikož nyní již i u nás stroje takové se shotovují, které původním francouzským ve všem se vyrovnají.

Kchodle a ostatní, pochopili jste tehdejší výpočetní techniku? Já moc ne.

Bavor podpis_rex2

Příspěvek byl publikován v rubrice Bavorovy poznámky se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

12 reakcí na Thomasův počítací stroj.

  1. jaa napsal:

    Krapítko složitější, i když pomalé – ale docela na tu dobu —-
    Já poznala geniální počitadla dvě.
    To první měla každá kasírka.. patrně asi z první republiky. Kůží vázané knížka tužšího leštěného papíru velikosti na výšku velkého sešitu. na šířku poloviční., a tloušťky +/- 4 cm. Na každé stránce dva sloupce od 1 do 100. stránky 1-100. Vedle čísla svislého, byl v další kolonce výsledek násobku ceny relace nahoře počtem prodaných ve svislém sloupci. Postup byl takový že třeba 95 prodaných kusů v ceně 1,60 – sloupec svislý 95 na stránce s cenou 16. Jedině u těch položek s haléři dávat pozor na desetinou čárku. Ale to byl detail. při kapce cviku to jelo jak po másle. Při uzávěrkách / 2 x měsíčně/ nejvíc času vzalo zapsání posledních čísel relací do spotřebníku. Při vypočítávaní příjmu za prodané – i těch mých 650 relací nezabralo víc než 2 hodiny. Kolikrát už jsem si vzpoměla – kde a jestli všechny kalkulátory skončily ve šmelcu, nebo jestli se nějaký někde zachoval. Byla to zajímavá a dobrá pomůcka. Při sčítání sloupců v peněžním deníku – všechno na hubu-, zrovna tak jak sčítávaní při prodeji .
    Když se včil tak koukám na ty prodavačky s moderními počitadly a jak jsou pomalé by’t mají maxi techniku i s výpočtem kolik vrátit – jak pro blbý– teda pardon. ale byly jsme 🙂 lepčí 🙂. +Äle to stejně jako kdekterá prodavačka v potarvinách – ceny nosila v hlavě, při víc položkách soupis na papírku, po podtržení 3 x :! bll“ shora dolů a naopak a suma, dvakrát podtržená seděla.

    Ju a to druhé počitadlo – SČOT – do dneška před těmi ruskými prodavačkami – kdekoliv – na trhu či obchodě – smekám. Nevím jestli se to speciálně učily- to posunování kuliček – ale nikdy se nespletly a byly tak fantasticky rychlé , že ani já s mým početním uměním neměla šanci. Dokonce jsem si po návratu koupila dětsk= počitadlo a snažila se tomu přijít na kloub – marná snaha…
    Faktem je , že čím rychleji a správně vypočítá – tím víc zákazníků obslouží a tím víc prodá. A to taky bylo dost podstatným kriteriem při prémiích 🙂
    Tož tak k počitadlům v běžném denním provoze. Ale stejně si myslím, že i vázkumnéci a pod počtáři taky měli podobné pomůcky – .

  2. strejda napsal:

    Bavore, naprostá pohodovka. Když jsem před dávnými věky studoval, měli jsme i cvičení. Počítaly se sférické souřadnice. Goniometrické tabulky byly na 12 míst. V počtárně byla k dispozici pro každého nějaká kalkulačka. Pro první elektrická NISA. Pro poslední dva, když přišel celý kroužek, vybyly pravěké přístroje podobné tomu, co popisujete. Měly asi 80, ne-li více, dlouhá pravítka s maličkými otvory pro čísla a točilo se vší silou svislou kličkou. Dalo se s nimi pracovat, byl to ale děs běs. Na koho ty přístroje vyšly, zabalil se svolením asistenta svá fidlátka, a přišel na náhradní termín.
    Trochu jednodušší byly kalkulačky Triumphátor nebo Felix. Měly, tuším, jen 9 platných míst. Čísla se zadávala páčkami. Felix byl sovětské výroby, šel velice ztuha. Při otáčení se jednou rukou musel držet a druhou silou točit. U všech se pravítka překlápěla otočnou páčkou.
    Popis zní velmi složitě, jednodušší je ovšem nakreslené schéma a ještě jednodušší s nimi pracovat.
    Pro vědu a technický pokrok měly ty přístroje obrovský vliv. Umožnily rozvoj teorie a posunuly vědu a obrovský kus dál. Je krásné a záslužné si na ně a jejich tvůrce a průkopníky vzpomenout.

  3. Cech napsal:

    No ono asi strojař zaplesá nad planetovými převody a nějaký ten Severočech by možná dokázal opravit ten zázrak i dnes.
    Nebýt toho že nějaký Charles Babbage použíl místo mačkání tlačítek děrné štítky k programování tak by ten Jablonecký zázrak byl k nepřekonání..


    Prý účetmí s touto mechanickou hračkou, dokázala být neskutečně rychlá a když prý nešel proud tak pouze a jen bolela ruka od točení kličkou, jinak rychlost se téměř nezměnila.
    No a ti téměř již vyhynulý staříci si pamatují planetový stroj s kterým se prý řídila palba PL kanonů; PUAZO se ten zázrak nazýval.
    Za to všechno může ten, no ten co pochopil, že existuje nejen desítková soustava, jako ten konstruktér DVM neboli sčotu.
    Optimální soustava je trojková, no prozatím umíme bezpečně pouze L a H a proto honíme binární soustavu o sto péro ale kdo ví třeba co nevidět bude L 0 H.

  4. vonrammstein napsal:

    Měl jsem po tátovi mechanickou kalkulačku o velikosti většího mobilu. Vypadala jako notes. Byla v ní spousta direk, do těch se zarazil třeba hrot propisky (původní stylus se ztratil) a tahalo se tím svisle i vodorovně a normálně to fungovalo a počítalo. Akorát to bylo šíleně složitý na ovládání. Ale jinak naprosto geniální stroječek.

    • strejda napsal:

      Také jsem to měl, někde se to asi ještě na chalupě válí. Akorát s tou propiskou PRR!. Když se s tím počítalo, tak propisky nebyly a když byly propisky, tak to již nikdo nepoužíval. 🙂

      • vonrammstein napsal:

        To je právě o tý ztrátě toho původního stylu (su). Táta na tom fakt ještě počítal. Byl to staromilec jak já. Bavilo ho to. Já se s tím jakž-takž naučil zacházet. Ale vystudovat matfyz by bylo asi jednodušší. Zcela v duchu článku. Fascinuje mě lidskej rozum. Nějakej jouda vymyslí geniální věc, kerou umí používat akorát on sám🙂

    • jaa napsal:

      chi, pěkný… to jsem zvědavá, co z toho pustí naše veřejnoprávní v čele se zasloužiým válečným reportérským hrdinou a co z toho…. ééé ?upraví?

    • oh napsal:

      😀

    • Cech napsal:

      Česká koalice Social Watch a její monitorovací zpráva o vývoji a nedostatcích v boji proti chudobě a za rovnost mužů a žen.
      Ekonomika stagnuje pod tlakem kroků minulé vlády a ČNB, kde vláda sice nakonec po několika korupčních skandálech padla ale zabezpečila ekvivalentní náhradu.
      Situace většiny obyvatel se průběžně zhoršuje, přitom nejohroženějšími skupinami jsou lidé s nejmenšími příjmy a ženy.
      Dlouhodobý úpadek státu je provázen plánovanou rezignací většiny občanů.
      Z hlediska zaměstnanosti je naprosto nezbytné si uvědomit, že rostly jiné typy úvazků než klasický zaměstnanecký poměr.
      Roste počet OSVČ a různých dohod na dobu určitou apod. Na trhu práce se úspěšně zakotvily agentury, které v současné době mají monopol na zaměstnanost.
      Díky novému občanskému zákoníku a státním dotacím ve prospěch agentur se průběžně zvyšuje nejistota více jak 30 % zaměstnanců.Dále toto řešení umožňuje rozšiřovat pracující chudobou, která v současnosti konečně překročila 30 % pracujících, kde zpravidla více to jsou ovšem ženy.
      Pokud si konečně neuvědomíme, že Kalouskovi či Sobotkovi jsou lidská práva v Tibetu stejně tak ukradená, jako ekonomické postavení 30 % pracující chudiny v Česku, tak do té doby jim budeme průběžně při volbách skákat na špek.

Komentáře nejsou povoleny.