Čína a Německo roku 1900


Ještě jednou se podíváme do čínské historie psané roku 1900 jakýmsi Cyrillem Methodem.  Povšimněte si zejména předposledního odstavce citovaného článku, který jako by byl psán v současné době.

Německo patrně počítá s velkým úspěchem v Číně, což by nebylo nic divného, neboť i ostatní  velmoci tak počítají; avšak Německo, jak patrno, počítá s cizí pomocí, a aby si tuto zajistilo vymohlo si přednost vrchního velení v boji s Čínou. Hrabě Waldersee má velikou úlohu, ne tak jako generál, spíše jako diplomat. Povede-li se jeho líbeznosti udržeti vojska spojenců pohromadě tak dlouho, jak dlouho toho zájem námořní politiky německé vyžadovati bude? Pochybujeme, a co potom? Povede Německo nákladnou válku s Čínou na svou pěst neb couvne ?

Musili bychom velmi málo znáti povahu císaře Viléma, jež vyjádřená jasně hrdým proslovením : „tak  chci, tak  poroučím!“ — abychom očekávati mohli, že spokojí se neúspěchem a zamilovaného Walderseea opustí. Vynasnaží se nahraditi vojska spojenců vojsky svými a zapřede se tím do veliké války, jež skončí za všech okolností velikým finančním zemdlením říše Německé. V případném vítězství nad Čínou bude Německo chtít  zhojiti se na Číně velikými zábory v Pečilském zálivu, tu však srazí se zcela jistě s Japonskem, jež žárlivě ostříhá břehy bratrské země, k nimž jako na příští dědictví po nejbližším příbuzném toužebně hledí. A Japonsko, byť i osamoceno, stačí zničiti německé  armády  v  Číně.

Co by se pak dělo v samotném Německu finančně a morálně zraněném, snadno předvídati  možno tomu, kdo nezapomíná rozkladných snah socialismu a partikularismu v Německu,  jakož i nespouští zraků z Voges, tonoucích v záplavě krvavých červánků slunce z r. 1870.

Ejhle, mimo žlutého nebezpečí předchází ono, jež na obzoru budoucnosti předvídají ti, kteří  prorokují strašnější vybití sil žlutého  plemene nežli bylo ono tatarské a mongolské ve století  18. a 14.

My však neobáváme se, že by to byl nejbližší a nej vydatnější způsob, kterým by žluté plémě  chtělo mstiti všechna příkoří jemu „barbary“ západu učiněná. Sotva přijde k náhlému vybití všeho toho napjetí mezi východem a západem, ale spíše očekáváme znenáhlé, ale jisté působení přebytečné energie žlutého plemene ve sféry hospodářského rozvoje plemene bílého, trpícího uondaností pohodlnější letory, tomuto vysoce nadanému sic, ale lehkovážnému plemeni tak vlastní.

Číňan prý není dobrým bojovníkem tam, kde teče na mnoze zcela zbytečně krev lidská, ale jest rozhodně lepším zápasníkem, kde tekou proudy zlata a stříbra, a tu odchází ze zápasu vždy vítězem, neboť jest vytrvalejším, a podnikavým i tam, kde vyprahlá skála neslibuje vydati ani unci zlata. Pracuje a dodělává  se.

Pohleďme na př. na Mandžusko a všude tam, kde ruský obchodník soutěží s obchodníkem  čínským. V Nikolskoje asi 104 versty od Vladivostoku, usadil se r. 1883 první čínský obchodník, a již r. 1895 bylo jich tam 69 s vlastními obchody. A následek  toho? —Třiadvacet  evropských obchodníků bylo nuceno uzavřití obchody. Pochopitelné; ruský obchodník hleděl vyzískati 15%, kdežto čínský jeho soupeř spokojil se s výdělkem 5% za zboží téže hodnoty. O  obchodnické zdatnosti Číňanů svědčí i ta okolnost, že nejlepší obchodníky světa Židy, Řeky a  Armény v soutěži ničí, tak že těmto, ač po celém světě strou své obchodní sítě, dotud nepodařilo se Čínu v sítě svoje polapiti, rozumějme, nepovedlo se na př. Židům  býti v Číně  tím, čím jsou u nás; proto Žid, Řek i Armén je v říši středu zjevem vzácným.

Za nedlouho bude Petrohrad spojen asijskou dráhou sibiřskou, s Port-Arthurem, a podél ohromné tratě vyrůstati budou osady a města jak o známé cestě carevny Kateřiny II. na jižní  Rus. Města nebudou  Potemkinady, budou to města skutečná, se stálým obyvatelstvem, ale většina těch obyvatel budou  —  v budoucnosti ne velmi daleké  —  Číňané.

Tak jako mikroorganismy, nepozorovaně prostupují tělo lidské a paralysují životní síly člověka, tak nákaza žlutá zachvátí životní zájmy bílého plemene znenáhla sic ale jistě a přivede je k pádu.

Oprávněnější jest obava Evropy před nezbytnými vážkami čínského obchodníka, nežli před  mečem, opakovačkami a ocelovými děly ohromné v budoucnosti armády čínské, ač ani tu nelze podceňovati. A právě telegrafovala firma Tokmanov z Han-kou, z nitra Číny, do Moskvy: „Evropa bude musit vypraviti obrovské armády, aby mohla potlačiti odboje v celé  Číně. Brzy úkol ten ukáže se ale snad vůbec neuskutečnitelným.

Svrchu uvedeným vývodům o nebezpečí války čínské obzvláště pro Německo nasvědčují některé hlasy německých časopisů, které však v jásotu nad tím, že Němec stal se vrchním  velitelem, mizí jako pramének v písku.

Praví se v listech těch, že po léta by mohly býti branné síly Německa upoutány mimo Evropu.  Neboť v Číně také po ratifikaci míru, jak dějiny ukázaly, dlužno někdy velmi dlouho, dlouho  ještě bojovati na nůž. A dobře pociťují v Německu, kdyžtě vrchním velitelem bude Němec,  že tím větší bude míti právě Německo závazek výpravu vítězně, stůj co stůj, zakončiti.

Bavorský „Vaterland“ děsí se pak obětí, jež tu pro slavomam Pruska přinášeti mají ostatní  státy Německa. Skutečně již první výprava německá (od 27. července do 4. srpna) vyžadovala  nákladu 16 mill. marek, jenž by se opakovati musel, kdyby i druhá brigáda musila býti mobilisována. Ale císař německý jde za hlasem svého „tak  chci“ a neslyší varovných hlasů. Daroval hrab.  Walderseeovi pro čínskou výpravu oblek, jehož sám používal na cestě do Anatolie, a tenť bude zajisté ochranným štítem, jakým byl onen božské Thetidy, darovaný nepřemožitelnému  Achillovi.

Chronos do knihy dějin co nevidět vepíše novou kapitolu o pošetilosti lidské, jež byla vždy příčinou lidského neštěstí.

Nu, události čínské se vyvinuly tak, jak je známo a bylo i částečně autorem předvídáno. Dnes je Čína skutečnou velmocí a jen odstup časový ukazuje, jak se „žlutá nákaza“ pomalu rozšiřuje do zájmů bílého plemene. A místo vojenského umění šíří umění obchodní.

A k tomu komentář z eura (ten respekt je můj omyl)respekt310316

Bavor podpis_rex2

Příspěvek byl publikován v rubrice Bavorovy poznámky se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

23 reakcí na Čína a Německo roku 1900

  1. kchodl napsal:

    Pěkné.

    Co na to říci jiného, než že Západ dělá pořád tu samou chybu.
    Podivuhodné je, že se takové chování a politika pořád opakuje, i když to má vždy zničující výsledky. Poučení z historie je nulové.

    • Cech napsal:

      Nevím zdali je to pouze a jen opakování chyby, zřejmě je to také především snaha „Německa“ udržet si nezbytnou pozici v řízení EU.Následně pokračování trvalého odlivu finančních prostředků z Česka.
      http://video.aktualne.cz/dvtv/kmonicek-cina-zcela-predefinovala-obsah-slova-komunista-komu/r~157b2d04f76911e5a652002590604f2e/?utm_source=centrumHP&utm_medium=dynamicleadbox&utm_term=position-1
      Pokud je možné důvěřovat uvedeným číslům :
      http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/ekonomika/488-miliard-za-rok-do-ciziny-Nemecko-dozeneme-za-100-let-pokud-vubec-sdelila-docentka-Svihlikova-a-odsoudila-kam-se-dostalo-nase-hospodarstvi-428509
      Tož potom již dává smysl ono chování jak pánů z opozice Kalouska, Schwarzenberga, Štětiny, Bursíka a Kocába na jedné straně ale i pánů z koalice Bohuslava Sobotky a šéfa sněmovny Jana Hamáčka.
      Čínský prezident jednoznačně vzal jejich zmínky „na vědomí“.

      • kchodl napsal:

        Nervózní jsou výše uvedené kreatury také protože jsou navázáni jako kolaboranti na tu americkou kliku, která brzy půjde od válu – pokud vyhraje Trump. Loutkář se změní a staré loutky budou zahozeny.

        • Cech napsal:

          No ale celkem když si přichvátnou, tak toho zobchodují poměrně hodně než nastoupí nový loutkař.
          Sobotka dnes – > prohlubování transatlantické vazby a spolupráci v rámci NATO označil za jednu z hlavních priorit celé Evropy.
          „Bezpečnostní architekturu Evropy si bez Severoatlantické aliance nedovedu představit. Strategické partnerství EU a USA musí být prohlubováno a mělo by zasahovat i do dalších oblastí politiky, nejen do obrany a bezpečnosti,“ poznamenal.
          V následné debatě se pak vyjádřil pro to, aby evropské země postupně navyšovaly své obranné rozpočty.
          No doufejme, že loutkař nastoupí včas, než budou muset ty země EU na rozkaz našeho premiéra zvyšovat ty obranné rozpočty na ta 4,5 % HDP.
          Tož jinak opravdu nevím, zaručeně si potom budeme muset pořídit o dva – tři kousky JAS-39 Gripen na splátky navíc .
          Zvláště to zasahování do dalších oblastí politiky je zřejmě ono záchranné lano, kterého se předseda hodlá chytnout.

        • strejda napsal:

          Loutkář se změní a loutky dostanou nová software. Změní podle něho rétoriku a pojedou dál. Je to mnohem jednodušší než kupovat nové neznámé výrobky.
          Třeba ale budeme zase rok čekat na vyslance, nikdo do té …. nebude chtít jít.

    • jaa napsal:

      Ač-li to není tím, že si ti mladší myslí, že :a-/ jsou chytřejší než ti staří, 2/ mají lepší techniku než měli oni, 3/ že se jim to přece nemůže stát – jsou to kingové.
      Vůbec jim nedochází – že se jim to může stát. že všechna technika je na nic – pokud ji perfektně nezvládnou, že vše chce perfektní přípravu.. že každé z PC vylezlé a jím vygenerované postupy jsou na nic, pokud programátoři nejsou špičkoví a pokud se vše moc a mockrát neprověří.
      Nebo si pamatujete dřívějc – tolik zb ytečných úmrtí mmladých lidí jak je poslední dobou?
      Tolik havárek a bouraček? a zabezpečení ať už přejezdů, přechodů, schodů a pod. Bylo minimílní. Každý musel znát pravidla a byl za sebe odpovědný. Věděl že nebude-li – má malér. TOHLETO SE ZCELA ZAHODILO A ZÁKAZY, PŘÍKAZY, ZÁKONY – odkudkoliv -TOMU NEZABRÁNÍ.

  2. moskyt napsal:

    V moskevském Metru spadla omítka a objevil se Stalin.🙂

  3. moskyt napsal:

    Mongolská vláda uznala nárok Ukrajiny na náhradu škody za dobu tatarsko-mongolského jha

    http://politikus.ru/events/73391-prezident-mongolii-odobril-isk-ukrainy-za-nanesennyy-uscherb-vo-vremya-tataro-mongolskogo-iga.html

Komentáře nejsou povoleny.