Něco z historie městyse zvaného Plzeň


Výňatky z knihy M. Šimona Plachého z Třebnice Paměti plzeňské

 

Léta 1500 páni konšelé‘) ihned po obnovení raddy,  jsouce se všemi jinými přísežnými osobami shromáždění, slavně mezi sebou zavřeli a společně na tom zůstali, aby co se pouhých Němcův dotýče, kteříž nic česky neumějí, žádný z těch zde za souseda přijímán nebyl, aniž za člověka v kteréžkoli vsi městské, ani domu aby nenajímal v městě, dokudby se česky mluviti nenaučil, lečby se takový člověk dobrý nahodil, kterýž by se pánům napřed a obci líbil a hoditi mohl; avšak aby takový bez vědomí, pánův starších obecních přijat nebyl. Ano také i při tom nařízeno bylo skrze administrátora arcibiskupství pražského, poněvadž německý národ, starým kvasem bludy nakažen jest, aby toliko slovo boží k lidu obecnímu v kostele i v klášteřích českým jazykem kázáno bylo a Němci aby se raději česky učili, nežliby tak znamenité české město se zněmčiti mělo. L. 1504 za krále Vladislava Plzeňští (majíce sobě od krále moc danú) všeckny židy, z nichž se nemálo ouroku ročního k obci scházelo, z msta vypověděli a tu sobě při tom milost objednali, aby na budoucí časy žádných židův do tohoto města neuvozovali.O A to stalo se pro tuto příčinu, že někteří židé z městečka Hostouně tělo boží s monstrancí nějakým lotrem z kostela v Hostouni vzíti a skrze téhož lotra k sobě a mezi jiný židy přinésti poručili, kteréž také u těch židův od faráře hostouňského nalezeno jest. J maje téhož lotra pan Purkart z Vitic v vazbě své, též pán Hostouňský, všeckny židy zjímati poručiv, dal je právně tázati, při kterémžto tázání vztahovalo se též na židy plzeňské, že jsou k té nešlechetnosti napomáhali. Z čehož Plzeňští rozhorleni jsouce, takovú zradu na těch, ješto toho původové byli, vyluštiti poručili a jiné všechny z města vypověděli. Po některém pak létě starší židé i obecní z měst pražských potahovali se na zahradu, v kteréž se zde za bytu svého kladli, tomu chtějíce, aby Jílek, soused zdejší od ní pustil, toho doloživše, že jsou se odsud pro chudobu odebrati musili. Ale když ta nešlechetnost‘ jejich raddám z komory připomenuta byla, v předsevzetí svém se spokojiti musili.

‚) Konšely byli roku toho : Jan Jílek, Václav Chrt, Erhart súkenník, Jan Rejsek, Jan mlynář, Jiřík zlatník, Bláha Hořovský, Václav Fencl. Jan Štěpánek, Jiřík Brúšený, Vilém súkenník, Petr Tomec,

 

Zpráva o zvonech.

Zvon Bartoloměj. Na zvonu, kterýž slove Bartoloměj a ten největší mezi jinými jest, má tento nápis slitý :

Anno 1445 mense Julii, fusa est haec campana in honorem sacratissimae V, M., sancti Bartolomaei et Omnium Sanctorum. In nomine sanctae et indiuiduae Trinitatis.

Zvon Maria. Na zvonu, druhém po největším tento se nápis nachází:

1479 in mense Septembri hoc opus 1479 actum est per M. Egidium ad honorem dei Omnipotentis et B. V. M. et Omnium Sanctorum. En ego campana-nuncupata Maria, pronuntio ignem vel festum-bellum vel funus honestum. Et tempore Ladislai et regis Bohemiae anno coronationis ejusdem 8. fusa. Procopius, Marcus, Lucas, Joannes, Matheus.

Zvon Václav slit léta 1520.

Zvon Vorel léta 1411.

Opět léta 1601 ve čtvrtek po sv. Stanislavu 10. dne měsíce máje při hodině dvatcáté, když před tím mnoho dní pořád horka byly, veliká mračna se strhly od východu, z čehož hrozné hromobití přišlo, od kteréhožto udeřením na veliků věž farní, kteráž za jeden klenot města našeho se pokládá, škoda se nemalá stala; nebo od vrchu téměř polovice z strany polední netoliko křídle a šalování a bednění, ale z též strany dvě krokve z krovu vyraženy jsou. Z jiných všech stran též pod vrchem dosti podýl odkryta jest, ano i některé pantování z krovu vyraženo prudkostí téhož hromobití. Z kteréhožto navštívení božího veliký zármutek v lidu pošel a aby táž škoda zase napravena a věže ta k předešlému spůsobu náležitě a s pochvalou vyzdvižena byla, povolán jest k tomu jeden mistr z měst pražských, jménem Jan Sýkora, řemesla pokrývačského, kterýž také před tím okolo šesti let věž při černým klášteře, kteráž nákladem někdy Anny Hauffové, vedle kšaftu jejího vyzdvižena jest, přikrýval. A to takové dílo k sobě přijal na ten spůsob, aby všecknu tu křidlu, kdež potřeba byla, sebral a šalování, pod kterýmž byla, otevřel, též kříž s roznem a makovici, poněvadž to obé před léty dvatcíti před tím rovně postaveno nebylo, dolův sňal, ji vyčistil a zase postavil, pokrývání při vrchu s botkou srovnal a vřeteno mosazným plechem obil, křidly sám sobě nalámal a vrtal, též také mezi vikýři plech starej a zrzavej sebral, žlábky spravil, ti makovice rozplesknuté narovnal a summou všeckno to dílo k řemeslu jeho náležité od křidly a plechu podle potřeb, kteréž mu od obce dány jsou, na místo dostatečně a na schválení všech rozumných lidí k místu přivedl, od kteréhožto díla podle smlouvy vydati se má jemu jedno sto třiceti kop míš. s některými skrovnými potravami a tesaři do jednoho sta kop míš.

1567. Toho roku věž veliká a vysoká, kteráž při klášteře bosáckém stála, na raddu některých zbořena jest, jakoby se toho, že se sama zboří a padnouc témuž kostelu i jinému blízkému stavení škodu učiní, obávati bylo. Ale někteří rozumní dosavad tak smejšlejí, že rozpadliny, kteréž se při ní nacházely, mohly dobře jinak opraveny a zadělány býti a táž věže, kteráž k veliké okrase a ozdob města byla, do dnešního dne beze všeho nebezpečenství státi (mohla). Makovice, kteráž na ní byla, dána jest na vížku kostela sv. Bartoloměje, v kteréž cimbál od hodin visí.

Bavor podpis_rex2

Příspěvek byl publikován v rubrice Bavorovy poznámky se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

13 reakcí na Něco z historie městyse zvaného Plzeň

  1. Cech napsal:

    Prosím o přesnější údaje proč Řád německých rytířů nemohl nyní konečně zrestituovat ten kostel na tom vašem náměstí, když od r. 1342. byl patronem?
    Toto si od Jana Lucemburského nepopiratelně vymohl.
    No a ten andělíček Na malé mříži plzeňské katedrály, kde je několik zlatých hlav andělíčků. Jeden z nich, přináší štěstí tomu, kdo se ho dotkne.
    A tak se lidé tohoto andělíčka dotýkají, až je jeho hlava vyleštěna do stříbřitého lesku. Ostatní hlavy andělíčků jsou zlaté a duté, ale ta stříbrná je plná.
    Kontrolní otázka, proč tomu tak je ?
    Tož zásadní otázky týkající se současných problémů s restitucemi církve opomíjíte a věnujete se podřadnému tématu, jako jsou nějaké zvony či co.
    Tož snad něco konkrétního, kdy bude ten kostelík na tom náměstí předán Řádu německých rytířů a kolik milionů Kč, bude muset město Plzeň nahradit Řádu německých rytířů za neoprávněnou držbu kostela.
    Dále každého z normálních současných občanů zajímá, jak se bude refundovat dotyk či oleštění hlavičky tohoto andělíčka ze strany muslima, vůči církvi např. pokud se bude dožadovat toho zásadního štěstí pro něho ?
    Což nepopiratelně zřejmě bude představovat, likvidaci katedrály sv. Víta, Vojtěcha a Václava.

    • Bavor V. napsal:

      Myslím, Cechu, že váš dotaz je naprosto scestný a to ze dvou důvodů. Autorem je jistý M.Šimon Plachý z Třebenic, druhdy vrchní městský písař plzeňský, který sepsal události tak, jak je nalezl v knihách městských.
      Povídání jsem vložil já, tedy pán ze Strakonic a proto s tím ani J.G.Hudec ani rytíř z Rammsteinu jakožto plzeňští nemají nic společného.

      • Hudec napsal:

        Ale máme, nebo alespoň já ano.
        Jednak si troufnu tvrdit, že moji předkové, jak se zdá, byli pěkní xenofobové a možná i fašisté – jedni z prvních. Ale nejspíš měli pud sebezáchovy.

        Židy jsme tu postupně vzali na milost a tak tu máme největší synagogu ve střední Evropě a snad druhou nebo třetí největší v Evropě (nechce se mi to teď ověřovat). Z toho vyplývá, že se tu asi Židům celkem dost dařilo, než přišel ten opravdový fašista/nacista a shodou okolností i Němec – ten jim ty jejich rejdy zatrhl s úspěchem vskutku velikým, zbylo jich tu jak do mariáše.

        Nu a andělíčci jsou taková místní roztomilá pověra, v porovnání s celkovým náboženským tmářstvím jistě nevinná. Letos v zimě si jakási nudící se žena vymyslela a pro toho ohmataného andělíčka uštrykovala čepičku a lidé se k ní přidali a tak byli postupně očepičkováni všichni. Ale tomu hlavnímu pak čepičku někdo ukradl (ach, jak české) a tak byla nejen vyrobena nová maličká, ale také „dospělá“ a tak to bylo jako sympatická akce prezentováno veřejnosti i prostřednictvím médií. A co s tím mám já společného? Já nic, ale vnuk Jan/Honzíček, takto osmnáctiletý gymnazista, ten ano. To děvče na fotografii z Plzeňského deníku je totiž jeho spolužačka, lépe řečeno JEHO Markéta, tak trochu už i naše Markéta (ve čtvrtek u nás byla se všemi třemi vnuky na obědě a papala moc hezky). Posílám to foto panu Bavorovi s prosbou, aby ho sem někam umístil – já to neumím.

        K Řádu nějakých rytířů, při vší úctě k rytíři zde žijícímu, mám tu hezkou knihu Radka Fukaly „Velká válka s křižáky 1409 – 1411“ (Nakladatelství Epocha, Praha 2011) jako případný návod k použití. Myslím však, že chrám sv. Bartoloměje patří katolické církvi a tak si to budou muset chlapci nějak vyřídit mezi sebou.

        • vonrammstein napsal:

          Ramštajnovi se čepičky nelíbí. Vypadá to jak nějakej woodoo oltáříček a ne jako Olivová hora. Ale nekradu je.

          • strejda napsal:

            Strejdovi se čepičky líbí. Vypadá to jako nějakej woodoo oltáříček a ne jako Olivová hora. Ale neštrikuji je.

            • Bavor V. napsal:

              Já bych nejspíše záviděl tu Markétu🙂

            • Hudec napsal:

              Mně osobně jsou čepičky celkem ukradené, ale nekradu je. Jsem sice trochu pověrčivý (a kdo není…), ale andělíčka míjím bez doteku. Moje pověrčivost má charakter prvočísel, ale je to spíš hra.
              Ostatně o pověrčivosti by se patřilo něco zajímavého napsat, tak mě napadá. Já vidím její pozitivum v tom, že nabádá jedince k myšlenkám k stromech, které nikdy nerostou do nebe a vlivu nevyzpytatelných náhod na naše životy.
              Ámen.

            • vittta napsal:

              Mě se líbí jak ty čepičky, tak ona Markétka.
              A také ty xenofobní hlášky zastupitelů plzeňských.
              Řád německých rytířů se mi ale moc nelíbí, stejně jako to, že někdo ukradl tu čepičku.
              Podle mě to ale nebyl Čech, Češi tyhle věci nekradou.
              To dělají nevychovaní cizinci, mají pak z toho talisman, protože si myslí, že se u nás všechno může!

            • Rosťa napsal:

              Ramštajn se strejdou si vezmou čepičky a jestli je ta Markétka volná, tedy ne, že bych se vnucoval, ale kdyby jí, nedejbože bylo moc smutno ……… Člověk teď v důchodě má víc toho času.

            • vonrammstein napsal:

              Taky na andělíčka nesahám, pověry máme zakázaný.
              Čepičku nosím skoro furt, bo mě čerstvě bosá hlava poněkud studí. Ale Markétku rači né, co by tomu řekla moje novomanželka…

            • strejda napsal:

              Rosťo, čas není to jediné co by Markétku ohromilo. Jo, v době mého mládí, bylo to v minulém tisíciletí, takových krásných dívenek běhalo plno, plničko. Dnes jsou to obstarožní dámy a musím říci, že jsem se sice osobně dobře trefil – však to dalo pořádnou práci – ale u mnohých se nedá najít vůbec žádná souvislost s tím mládím. Ku podivu u nás pánů to také není extra, ale přece jenom je to lepší.

            • Rosťa napsal:

              Strejdo, já se také celkem trefil na ženu a tak si nestěžuji. Jen jsem zjistil, že mně momentálně neloupe v kříži, nezlobí operované koleno a jestli ta dívčina třeba špatně vidí …. Jaro je potvora.

Komentáře nejsou povoleny.