Slovanské bájesloví


Opět jsem zalovil v kalných vodách historických vědců a vytáhl nový pohled na slovanskou historii a slovanský přístup k bohům. Knihu roku 1906 vydal v Kroměříži Josef Růžička.

Až k smíchu jest, za jaký národ Slované z neznalosti byli pokládáni. Někteří »věhlasní« učenci považovali je za přistěhovalce, zjevivší se ve stoletích po Kristu. Stanovisko, skutečného vědění málo důstojné, dávno již vyvráceno. Slované nepřišli po Keltech, ale jak Šafařík dovodil, války s nimi vedli, byvše nuceni prudkému nárazu ustoupiti. Názvoslovím ve svých vlastech prokazují prvotnost. Proto do množství památek zachovaných dlužno sáhnouti po slovanské kultuře rukou smělejší, než jak dělo se posud. Ne pozdní doba pohanská, ale časy mnohem starší Slovanům náležejí. Ve slovanských državách činí jistě značný díl všech památek nalezených.

Zprávy o Slovanech u cizích dějepisců, a nejsou řídké, nestačí k vytvoření mythologického obrazu celkového, K tomu dlužno přibrati pomůcku jistější, spolehlivou, zachovanou v museu všeslovanském. bohatém a nevyčerpatelném, jakou jest obdivuhodná píseň prostonárodní. Perun, Bába, Svantovít, Morana, Lada. Vesna. Víly, Rusalky dosud ve slokách její se ozývají.

Kde píseň nestačí, přichází na pomoc názvosloví. Božstva Tříhlav, Radhošť, Bába, Polednice v názvech vrchů se udržela. A. kde i tyto prameny vyschnou, pomůže jazyk sám. Jesti tak krásně a postupně tvořen, že z rozboru kmen slov dalo by se uspořádati samo celé bájesloví.

Autor na základě slovních rozborů dochází k zajímavým závěrům.

Že staří Slované ctili jednoho boha nejvyššího, o tom dochována mnohá písemná svědectví. Tak píše Prokopius Caesarienský (okolo roku 552 po Kr.) o Slovanech následovně: Domnívají se, že jeden je bůh, původce blesku, že vládcem je všech a obětují mu býky a žertvy všecky.

Než ohlédněme se po dokladech domácích, zdali bychom nějaké stopy po nejvyšším bohu nenalezli. Všímněme si v prvé řadě staročeského chorálu , jenž v nejstarší formě zní:

Gospodi, pomiluj ny. 7

Jesu Krste, pomiluj ny! 8
ty spase všego míra. 7
spasiž ny, i uslyš, 6
Gospodi, glasy naše. 7
Daj nám wšem, Gospodi 6
Žizň a mír w zemi! 6
Krleš, krleš, krleš! 6

Píseň připisují slovanským věrozvěstům, Cyrilu a Methoději. Také sv. Vojtěch za pisatele pokládán. Avšak ona nebyla sepsána, nýbrž stará, pohanská píseň byla přizpůsobena, a na křesťanskou předělána. Pozorujme důležitý zjev, že všechny verše jsou 6ti neb 7mi slabičné, jen verš druhý, Jesu Krste, má slabik 8!

Po bedlivějším prohlédnutí shledáme, že píseň tvoří jedinou slitinu, do níž jméno Jesu Krste násilně vloženo na místo tříslabičného jména boha pohanského, který s bohem nejvyšším byl písní vzýván.

Pisatel se rovněž odvolává na jihoslovanské úsloví „Dabog car na zemlji a Go-

spod bog na nebesima“‚, kde je údajně jako bůh jmenován Gospod.

O moci tohoto boha vypráví i pověst údajných nejbližších příbuzných Slovanů Litevci.

„Ve vyšním nebeském vesmíru nachází se boží palác, nazvaný Pramžu, v kterém pomeškává nejvyšší vládce vesmíru, Pramžimas, což značí osud vševědoucí. Vláda jeho rozprostírá

se nad nebesy, nad povětřím, nad vodami, nad zemí a nad tvorstvem veškerým, jež buďto vně, neb uvnitř se zdržuje. Moc jeho nezná žádného ohraničení.

Jedenkráte bůh, pohleděv oknem z paláce svého na zemi, seznal, že děje se tam mnoho zlého. Vojny, nájezdy, vraždy,bezpráví a jiné necnosti opanovaly ve všech krajinách. Proto se pohněval a seslal na zemi dvě moci olbřímské a nezkrotně zuřivé,Vandu a Veja.

Ohromnou silou obořili se obi na ubohou zemi, která jest okrouhlá a sploštělá jako talíř. Dvacet dní a devatenáct nocí pustošili ji tak, že všecko živé zahynulo. Pramžimas podruhé pohledl na zemi práv v okamžiku, když pojídal nebeské ořechy, rodící se v jeho zámeckých zahradách. Vida ji v tísni veliké, hodil skořápku z ořechu na ni, a tato padla nedaleko nejvyššího vrcholku, kol něhož nahromadila se rozmanitá zvířata, ptáci i několik lidí, jež chtěli se před potopou zachrániti.

Poněvadž vody zalévaly jejich útulek, nalezli všichni do skořápky. Olbřími neměli moci proti skořepině, unášející prostřed povodně nešťastná stvoření.

Potřetí popatřil bůh na zemi a vida, co se na ní udalo, slitoval se a zapudil obry do dřívějších bydlišť. Bouře utichly, vody opadly a nebe se vyjasnilo. Tvorové, zachránění v skořápce, počali se opět rozmnožovati. Lidé po párech rozešli se do všech končin světa.

Jeden pár zůstal v krajině, odkud naši lidé pošli, avšak nemohl míti potomstva, poněvadž oba byli velmi staří. Poctiví starouškové, vidouce se blízcí skonu a nemajíce nikoho, komu by statek pozemský k užívání dali a kdo by kosti jejich pohřbil, kormoutili se velmi. Pramžimas seslal jim utěšitele v duze Linxmine, kteráž jim radila, aby skákali přes kosti země. Kolikrát stařeček přeskočil, tolik jinochů povstalo, a kolikrát staruška, tolik přesličných pannen se ukázalo. Leč zaraženi zjevem duhy, aneb následkem staroby, přeskočili sotva devětkrát.

Z těchto devíti pár lidí povstalo devět pokolení národa litevského.

Ostatní národové pocházejí od druhých pár, jež se rozešly po potop. Žijí v nepřízni mezi sebou a v nenávisti k staršímu páru, z něhož povstali Litvané. Proto trvá nenávist mezi národy‘, kteří též Litvanů nenávidí, až do dneška“.

Prapodivný popis potopy světa, připomínající starý biblický příběh.

Bohem Slovanů ale je prý Perun. V tomto okamžiku jako by autor odporoval sobě samému, když Gospoda nahrazuje Perunem. O Perunově moci i rozšíření svědčí opět lidová slovesnost. Slováci prý používají jeho jméno v mnoha úslovích:

Kde tam ideš do Paroma? Kde si byl u Paroma? Na kýho Paroma jest ti to? Parom tě trestal! Parom tě vzal! Parom tě metal! Parom tě zabil! Poramtalo ťa, Paromtalo. Perunalo tě.

I název je prý ryze slovanský, odvozený od slova „práti“.

Říká se doposud, že vítr „pere“ do strom, vlny „perou““ do skal, déšť „pere“ do oken, sníh „pere“ do očí, slunce při velkém vedru „pere“ svými paprsky. Bůh Perun „pere“svou střelou hromovou, a od toho pošlo názvisko jeho.

Autor ve svých výkladech jde ještě dále, když i znamení kříže připisuje Slovanům a Perunovi.

Bouří-li, praví rčení často užívané, že blesky se křižují. Z tohoto zjevu křižování dvou blesků povstalo znamení boha Peruna, ležatý kříž X, který nejen pro pohanskou věrouku staroslovanskou, ale též pro výtvarné umění lidové v prvopočátcích má důležitost nezměrnou.

Perun byl bohem hromu a tak se zachoval prý zvyk, že při prvním jarním hřmění, sedlák vyběhl ze statku se sekerou a zaťal ji do země, kde ji do druhého dne nechal jako poctu Perunovi. Symbolem do dneška také zůstaly čakany, které jsou součástí některých krojů.

Kladivo povstalo z mlatu z doby kamenné. Kamenná část mlatu upomíná velmi na představu střely hromové. A jako Perun střelou „pral“, „prali“ mlatem Slované. Příbuzný palcát ještě ve válkách husitských byl Čechy pravidelně a hojně užíván, což svědčí o zděděné tradicionelní náklonnosti k zbrani úderné. Mlat sám dochoval si nástupce v kovářském kladivu, nazvaném „perlík“, jehož kmen zřejmě jako jméno Perunovo jest utvořen.

Jak Krek tvrdí, známo bylo jméno Perun po Čechách jako jméno vlastní. Nad Prahou zvedá se vrch Petřín, na němž u dubu dle Hájka staří Čechové Perunovi obětovali. Jméno určitě s Perunem zdá se souviseti.

Nejvyšší vrch na hranici moravsko-slezské nazývá se Praděd. Jméno vztahuje se k názvu Perunovu Děd. Pověděno, že přináležel mu přívlastek ten jako bohu mrtvých.

Jsou některá bádání opravdu prapodivná. Pokud se totiž někdo rozhodne slova současná převádět do pradávné minulosti, musí mu vycházet opravdové perly. Například název hlavního města Německa. Berlín skutečně leží na území, které v dávných dobách obýval Slovanský kmen Lužických Srbů. Ale že název pochází z berly, to je opravdu už pustá fantasie.Bavor podpis_rex2

Příspěvek byl publikován v rubrice Bavorovy poznámky se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

19 reakcí na Slovanské bájesloví

  1. Joda napsal:

    Čeští historičtí „vědci“ s těmito fantazmagoriemi přišli v 19. století. Slovenští, se svou teorií, že praotec Slovák žil pod Tatrami už před Kristem, přišli až koncem století 20.

    • blbíš napsal:

      … Jodo, jsem přesvědčený, že z této informace bude mít nesmírnou radost přítel čobolík!
      P.S.
      jen mu, prosím. neprozraďte, že Slováci kolonizovali Ameriku, hned, co jiný Slovák Kryštof Kolumbus ji objevil…

    • NavajaMM napsal:

      Pane Joda, celkom otvorene. To, že Slováci prišli pod Tatry niekedy v 4. – 6. storočí je rovnaká fantázia, ako to, že tam žili už pred Kristom. Jednoducho to doteraz nevieme a vysmievať sa z nejakej fantázie len preto, že o nej nepíše dejepis pre ZŠ… nie je poctivé.

  2. vonrammstein napsal:

    Zajímavé počtení. Ale Petřín bych odvodil spíš od Petra, než od Peruna…

    • Bavor V. napsal:

      Jméno hory Petřina bylo staroznámé hned za času Cosmy, kterýž je odvodí od latinského petra t. j. skála; důkazu dosti, že nevěděl žádného historického, tedy pozdějšího původu jeho. Kamene ze skály Petřínské užívalo se již tehdáž ku potřebám stavebným s oblibou. Roku 1134 dal zajisté Sylvester opat kláštera Sázavského vydlážditi tamější kostel kameny hlazenými, přivezenými až z Petřína.V neznámém čase byla na vrchu vystavena kaple sv. Vavřince. Připomíná se ponejprv roku 1 135. Na dlouhé polední stráni Petřína, odvrácené od Prahy, byly již ve 12. století (snad zde onde) vzdělávány vinnice.
      DĚJEPIS MĚSTA PRAHY. VÁCSLAV VLADIVOJ TOMEK. 1892.

  3. K-k. napsal:

    Mňo, asi nejšílenější pojednání o genialitě a všešvědoucnosti starých Slovanů najdete zde: http://www.tissa.cz/forum/Slovani.pdf Nějakou dobuzu jsme podezřívali autora, že to je myšleno jako vtip – ále není!😀

    • vonrammstein napsal:

      Uložil jsem. Moc dlouhé na tuto pozdní hodinu🙂

    • strejda napsal:

      Není to vtip. Tonda Horákovic to myslel zcela vážně. Je to již 25 let perla mé knihovny. Druhou perlou bylo povídání – tlustá kniha – o ruských vynálezcích a objevitelích. Tu mně ale někdo z přátel odcizil. Tedy, na rovinu, ukradl.
      Horáka si hlídám. Vždy, když si myslím, že jsem něco zajímavého objevil, tak si na něho vzpomenu a zkrotnu. A na druhé se dívám podobně.
      Je to naprosto unikátní pojednání, jakoby plně vědecké a dokumentované. Přitom je to děsivá snůška naprostých blábolů. Velké, ba obrovské, poučení o tom, že metoda není cíl, o tom, že si nelze přizpůsobovat realitu, o tom, že musí být silný vnitřní korektiv, o tom, že formální vzdělání nepostačuje, o tom že se z lidí dají lehce dělat blázni, o tom, že sebevětší blbost je možné přetrumfnout blbostí ještě větší..
      A také si uvědomuji, že Horák není sám, má své pokračovatele ve všech oborech a na všech úrovních. A to je to nejstrašnější!

      • NavajaMM napsal:

        Viete čo, strejdo, smejte sa z čoho chcete, ale zažil som toto: Pred pár rokmi v Matejovciach pri Poprade našli hrob veľmoža aj s pokladom. Bol už vykradnutý, ale aj to, čo zostalo vydalo na titulky o náleze porovnateľnom s Tutanchámonom. Podľa genetického rozboru to bol vraj Vandal a žil niekde medzi terajším Popradom a Vrútkami, ale národnosť nehrá rolu. Medzi exponátmi bola doska s kameňmi na stolovú spoločenskú hru. Čiary 19 * 19 a kamene (biele a čierne) sa kládli do priesečníkov, preto to nebola bielo-čierna šachovnica, len čiary. Presne toto vybavenie sa tisícky rokov a aj dodnes používa v Číne na hru GO. Sám som ju kedysi hrával, preto to viem. Tú hrobku skúmali profesori až z Nemecka, ale oni vám povedia nejakú rozprávku o tom, že to bola nejaká primitívna verzia dámy – tak to bolo publikované tuším v Pravde. Proste výmysel ako mraky, ale povedal to profesor… zapár rokov sa to budú učiť deti v škole a o dve generácie budú vysmievať každého, čo si myslí niečo iné. Presne takto vznikajú tie historické bludy.
        Preto sa dnes už skôr zamyslím, kým sa niekomu začnem smiať.

    • Joda napsal:

      Vidím, že ve svém prvním příspěvku jsem české historické „vědce“ dost podcenil. I oni na konci století dvacátého perlili.
      Já vím, že Kosmas podává dějiné události v Čechách značně subjektivně, ale to,že psal v germánském žoldu, mě nikdy nenapadlo.

    • NavajaMM napsal:

      Dámy a páni, radil by som k umiernenosti aj s tým výsmechom. P. Horák je totiž amatér a tým pádom má na svoje fantázie akýsi nárok. Naozaj hrozné je, ak nám svoje výsledky servírujú odborníci diplomovaní a pomazaní. Tí sa mnohokrát mýlia oveľa viac, len sa im nikto neodváži vysmiať. Príklad zo Slovenska: riekanka „Fatra-Matra-Tatra“ a stotožnenie s troma kopčekmi v slovenskom znaku. Verí tomu na Slovensku (a možno aj v Čechách, Morave a Sliezsku) snáď každý – a pritom je to mýtus, ktorý je mladší ako Mária Terézia.

  4. cobolik pacholik napsal:

    pere,perun to na sarisi uz od dob,ked rimske legie dosli len k vahu,bo k toryse chceli,ale saleny vychodniare ich zastavili,bo sa bili jak peruni,perun sa nikde nepouziva tak jak na tom zasranom vychode,tak nech pepici nedristaju,bo praded,to neodvedene od peruna,ale,ked drotar prechadzal cesko slovenske pomedzie,tak sa ho pepicky colnik pyta a skadial mas tu nosu drotarsku a drotar hovori,to uz praded nosil a taky hrb mu narastol jak ten kopec hen,tak odvtedy pepici volaju praded,bo ty zasrany vychodniari,to vandrovnici a ziju po celom svete,bo to zasrana hladova dolina ten vychod posrany,hlavne teraz ked je banan a nemusi sa stat nan v rade,bo za rudy zare to tiez chodili drotovat,ale najdalej do pepikova,teraz po celom svete,bo kumuna nemala banan,ale robotu a zasrany demokrat ma banan,ale s robotou horsie jak s bananom za komuny.
    co sa tyka petrin,to anglici,ked za karla IV, prisli,tak dristali,ze tam na kopci byva petr a je col a in,zostalo len petrin po case bo si pepici po svojom upravili,aby bolo jasne.
    a este postreh,co mu huklo v tej palici jak perun,ze slovanske nacie,boli za jedno niekedy,ale,ze maju pojebanu naturu,co je zavist a delit aj nedelitelne,tak sa casom delili,bo keby boli vzdy po kope,nema moci,co by ich zastavila a cely svet by zobal z ruky a mongoli s rimskym imperiom a faronmi dokopy,by boli len statistika,ale ze neviem drzat spolu bo mame glupu(blbu) mentalitu,tak mi sme len do klanania sa a pchania z jednej riti do druhej.

    • cobolik pacholik napsal:

      my vsetci s tvrde,co na beton viem,aby nebolo,ze som docista z osobitnej hej?ale napisal som jak z osobinej…

  5. ji5 napsal:

    Tyhle historické báchorky jsou úžasné. V tomto směru vřele doporučuji knihu Šlomo Sanda „Jak byl vynalezen židovský národ“. Mimo jiné je v ní popsán i rozdíl mezi dvěma základními přístupy k pojetí národa a jeho lidu. V zemích, jako třeba USA a Kanada se součástí stává každý, kdo tam přijel, respektive se tam narodil. Na genech nezáleží. Německo mělo „krev a zem“ a Česko taky nikdy nemělo zájem o cizáky a chtělo být etnicky čisté (viz například vyřešení sudetské otázky, nevraživost k cikánům a třeba i Maďarům – bývalém Československu). Stejné platí třeba pro Chorvatsko. To po vyhlášení nezávislosti nepovažovalo Srby za svoje občany, ale za příslušníky menšiny.

    Sand píše o tom jak si židi svoji biblickou historii stále upravovali, aby nakonec podporovala ideu, že bůh jim přislíbil Palestinu.

    Pokud jde o současnost: Když jsem se před časem ptal, které jsou ty „naše české hodnoty“ bylo mi naznačeno, že to je třeba možnost chodit do lesa na houby. Bylo to míněno symbolicky, nicméně jsem odpověděl, že třeba u církevních lesů to bude možné jen tak dlouho než si Duka pořídí pořádnou ochranku. No bude to ještě horší, protože se chystá zákon o myslivosti, který bude vstup do lesa zakazovat kvůli honitbám, ochraně rozmnožování zvěře a pod.

    Není příliš OT poznamenat, že středověkizace Česka pokračuje zřízením kaple Sněmovně. Feldkuráty už v armádě máme, tak proč se duchovně nepostarat o další tápající… Třeba pak poslanci přestanou smilnit a krást.

    • Cech napsal:

      No tentokráte je pohled Duky na lůzu definován následovně :
      Myslivci již několikrát deklarovali, že zákon je dobrý a jeho novela není potřeba.
      Z nového zákona mají obavy.
      Nelze se co divit, vždyť tak benevolentní zákon o myslivosti jsme zatím nikdy neměli (toto definoval Duka na shromáždění).
      Ve společenstevních honitbách si o většině věcí rozhodují sami myslivci, protože v mnoha případech jsou současně členy a funkcionáři honebních společenstev a zákon to nepovažuje za střet zájmů.
      No a zde se církev jednoznačně jako nový vlastník postavila proti současné benevolenci. Mimo to jak připomenul pan Duka, si dali od vlastníků honebních pozemků podepsat zastupování na jednáních valné hromady, takže jakýkoliv návrh, který jim nevyhovuje, jsou schopni přehlasovat.
      Určují, co se bude lovit, kolik se toho bude lovit, zda budou stanoveny normované stavy zvěře v honitbě, zvěř nasčítají podle potřeb lovu apod, což církevní vlastníci nehodlají již nadále trpět.
      Za neprovedení lovu samičí zvěře je nikdo nemůže trestat, sankční postihy za porušení zákona jsou omezeny na minimum. Takto bychom mohli ve vyjmenovávání „pozitiv“ současného zákona pokračovat, hřímal Duka na svém vystoupení.
      Problém který podle církve bude i nadále neošetřen je následující.
      Honitby pronajímané státem nejsou zpravidla pro „obyčejné“ myslivce z finančních důvodů dostupné. Hlavně ať je tam hodně zvěře, která bude vycházet do okolí, a je co lovit. Uživatelé honiteb pronajatých od státu si stěžují pouze na vysoké ceny, ale ty nestanovuje zákon o myslivosti. Lesní komplexy jsou natolik rozdrobeny, že tam nelze stanovit normované stavy spárkaté zvěře mimo srnčí zvěř, a to je přece obrovská výhoda.
      Na základě vyjádření (i záporného) orgánu státní správy mohou lovit veškerou holou spárkatou zvěř (ale proč by to dělali a připravovali se o přírůstek) a samce do dvou let. A ať si někdo zkusí nepovolit lov trofejové zvěře! Hned bude činěn zodpovědným za škody způsobené zvěří!
      Toliko katolická církev k novému zákonu o myslivosti.
      Zde je nutné podotknout, že současnou nezodpovědnost v myslivosti nehodlá katolická církev trpět ani náhodou a na svých nově získaných pozemcích jak zkonstatoval pan Duka již hodlá uplatňovat pouze nový zákon o myslivosti.
      Toto rozhodnutí potvrdil i pan Karl Johannes Nepomuk Josef Norbert Friedrich Antonius Wratislaw Mena Fürst zu Schwarzenberg, který na svých pozemcích hodlá uplatňovat ještě mnohem přísnější opatření než stanovuje nový zákon o myslivosti.

    • Cech napsal:

      Jinak řečeno pouze to co je za Tibet je křesťanské a bude podporováno naším státem.
      http://zpravy.aktualne.cz/domaci/policie-me-zatkla-aby-me-chranila-rika-fotograf-ktereho-napa/r~1d7b39d2f59711e591da0025900fea04/
      Protože policie musí chránit předem definované osoby a proto dochází i k takovýmto kuriozitám.
      No a nyní ať se někdo vyjádří zda Chovanec je mužem na svém místě či nikoli.
      Protože policie opravdu a naprosto neskrývaně chrání zastánce svobodného Tibetu proti zlovůli našeho prezidenta.
      Protože náš prezident nás chce prodat a podrobnosti o této nehoráznosti je možné se dočíst v našich dnešních Bakalových HN.
      Celkově tedy lze zhodnotit činnost policie jako velmi profesionální, včetně použití různých převleků za extrémisty atd. .
      Protože onen extrémistický čin policie doposud nebyl a nebude řádně vyšetřen, za to protestující ničitelé čínských vlajek musí veřejnosti zůstat utajeny.
      Jak říká Lex dolar proti bobu, že nebudou zveřejněny jména těch co zaměnili Čínské vlajky za Tibetské.

    • vittta napsal:

      No dobře, ale co tím vlastně chcete říci, pane Jírovče?
      Že Slomo Šanda napsal dobrou knihu, nebo že vyjevil dlouho utajovanou pravdu?
      Nebo že církev svatá je hamižná?
      Či že jsme tady vespolek blbci?
      Nebo snad že jsem tady blbci a v zámoří blbci nejsou?
      Připadá mi, že kolem něčeho chodíte, a pointě se záměrně vyhýbáte, i když lze očekávat, že si jí lidé sami nějak přeloží, ale vy, vy jste nic neřekl…..

Komentáře nejsou povoleny.