Po bitvě na Bílé hoře a konečném vítězství císaře nad rebely došlo v celém království Českém k velkým majetkovým změnám. Narazil jsem na knihu o historii Prahy, kde jsem našel článek o takovýchto změnách na jejím území. Nebudu zde kopírovat všechna místa, ale vyberu několik zajímavých budov, které v době od roku 1618 do roku 1653 měnily majitele. Koncový rok je určen soupisem Berní Ruly, tedy konečným pevným vodítkem. A na znalcích Prahy pak bude, aby si vzpomněli, kde se takový dům nalézá. Není to na způsob hádání, ale jen tak pro zajímavost. Číslování domů je z třicátých let, takže by se nemělo od dnešního příliš lišit. Z úvodu článku vybírám i vysvětlivky k jednotlivým zápisům:
Berní rula má na každém foliu tato záhlaví:
1, jména domů nebo držitelů,
2,domové zádušní (zkracuji záduš.),
3,dskami se řídící (dcsk.),
4,domové panští (šosovní, osob stavu panského a rytířského — pan.),
5.J.Mti cís. služebníků a osob radních, jenž se od placení kontribucí svobodni bejti domnívají, (služeb.),
- domové osob možnějších (mož.),
- domové za jednoho efektivě usedlého se počítající (označuji krátce a),
- domové dva za jednoho efektivě usedlého (b),
- domové čtyři za jednoho usedlého (c),
- domové osob nuzných (nuz.),
- obecní a fiskální (ob. a fisk.),
- pustý, zavřený a zbořený (pustý),
12.pohořelý (poho.),
14.způsob živnosti a obchodu,
15.kontribucí sněmem svolený na první termín.
V první rubrice ruly jsou kolmo pod sebou zapsána jména majitel nebo označení domovních štítů; před jmény měšťanských držitelů (nikoli všech) jest buď jednička (1) nebo zlomek (l/2, ¼, 1/8), vyjadřující poplatní sílu toho kterého domu.
Pokud vám chybí číslo „13“, pak to skutečně v článku nebylo. Proč, to netuším. A teď tedy jednotlivé domy:
Staré Město, čtvrť Tejnská
Č. p. 549, U Lazara, pan., 2 zl 20 kr.
Pan převor Kartouz, totiž Jan Vilém hrabě z Ortenburka, koupil 14. října 1643 za 2100 zl. od Alžběty Frogštejnové z Nimsdorfu, jež zdědila po předešlém manželovi, apelačním radovi Petrovi Fuchsovi z Vramholce, jenž koupil 27. září 1624 za 750 kop čes. od Oldřicha Hrobčického z Hrobčic.
Č. p. 550, U měny, 1, b, šenk, 7 zl.
Jaroslav [Andreae] Fürstenberger [z Fürstenbruku] nabyl sňatkem s Alžbětou, vdovou po radním Janovi Pavlovi z Trnce. Před ním ml Karel Trubka z Rovin, zdědiv po otci Václavovi T. z R.
Č. p. 554, U tří zlatých mečů, U srpů, pan., 2 zl. 20 kr.
J.M t paní [Helena Barbora] hraběnka z Martinic nabyla 18. října 1652 postoupením od Davida Rafaela Pruška z Prušova, cis. rychtáře na Mělníce. P. získal na domě pohledávku 1180 kop míš. postoupením od Sabiny Alžběty a Evy Roziny, dcer po registrátorovi čes. kanceláře Lorencovi Svatošovi, jemuž ji postoupila r. 1641 Veronika Alstrlová z Astfeldu, zdědivši po předešl. manž. Jobstovi z Bryslu, J.Mti cis. jubilírovi.“)
Č p. 557, U bílého páva, 1, mož., nákladník, 8 zl.
Daniel Nataniel. Adam Václav Andreae z Velechova, kancléř Starého města praž., koupil 23. května 1628 za 750 kop čes. od exulantky Anny Florýnové z Lambštejna, jež zdědila po otci Kašparovi Wintrovi z Polehrad.
Č p. 558 a, U Klenovských, pustý.
Pan hrabě z Donína. Dům byl po všechnu dobu v držení rodu.
Č. p. 561 b, 1/8 nuz.
Sirotci Švorcovic po Adamovi Švorcovi, jenž koupil 15. května 1619 za 700 kop čes. od Albrechta Jiřího Bryknara z Brukštejna; ten zdědil po strýcovi Jiřím B. z B. Jeden ze sirotků, Adam S., vstoupil do řádu bosých augustiniánů; 17. prosince 1641 postoupil klášter bosáků u sv. Václava na Zderaze Švorcovu náležitost na domě Janovi Václ. Salátoví z Kronperku za 400 zl.
Č. p. 570, 1/4,b, řemesník, 2 zl.
Jan Ledeckej.
Č. p. 572 a, 1/4, b, 2 zl.
Baltazar Marštaler, krejčí, koupil 22. listopadu 1644 za 600 kop míš. od sourozenců Adama Zury (Sury) a, Kateřiny Tycové, již zdědili po otci Jakubovi Stříbrském.
Č. p. 546, U černého (kamenného) ptáka, ob. a fisk.
Dům U černého ptáka — patříval sourozencům Mikulášovi a Barboře Hofmanovým z Senhofu. Oba odešli pro víru ze zem a dům byl ujat ve prospěch fisku. Když se Barbora H. vrátila, byl jí dům dekretem čes. komory ze dne 18. října 1641 vrácen s podmínkou, že přestoupí na katolickou víru a zaplatí všechna břemena, kterými dům byl zatížen.
Č p. 576, 1, a, malíř, 6 zl.
Karel Škréta [Sotnovský ze Závořic], malíř, zdědil po Johaně Štrosburgrové, dceři Dr. Tadeáše Hájka z Hájku.
Č. p. 704, U Krávů, l/8 nuz.
Dům U Krávů — koupil 22. června 1651 Vilém Matyáš Wirth za 660 zl. od Lorence Svátka z Lewenthalu, jenž zdědil 2. listopadu 1644 po manž. Voršile, a ta po předešl. manž. Gottfriedovi Glottovi; ten koupil 7. prosince 1633 za 2100 zl.od Pavla Drahnětického z Waysenberka a ten 7. března 1623 za 800 kop es. Od fisku. Dům byl zkonfiskován popravenému Šimonovi Sušickému z Sonenštejna.
Č. p. 720, U bílého lva, 1/2 b, řemesník, 1 zl. 30 kr.
Anna Zybrová, vdova po řezníkovi Jiřím Z.
Č p. 721 a, 14, řemesník, 5 zl.
Řehoř W y l l e r t h, řezník, vyženil s Žofií, vdovu po Jiřím Šneydarovi.
Č. p. 627, pan., 2 zl. 20 kr.
Panna slečna z Pettingku. Anna Marie hrabinka z Nagerollu (roz.z Haznburka) koupila 12. května 1628 sobě a svým čtyřem dcerám za 4083 zl. od Anny, vdovy po popraveném Václavovi Budovcovi z Budova, (koupila r. 1617 za 2500 kop čes.). Jedna z dcer Anny Marie z N., Františka Polexina, se provdala za Jana Šebestiána hraběte z Pöttingu a odkázala mu dům 8. srpna 1650.
Č. p. 541, desk.
Collegium Carolinum.
Mohl bych tato pokračovat po dalších čtvrtích Pražských měst. Ale asi bych vás zahltil množstvím více méně opakujících se informací. Zájemcům mohu knihu poslat, je ve formátu PDF, tedy volně čitelná.
Poznámky pana Bavora 
nádhrný čtení! Potěšil jste mne Karlem Škrétou v čp.576…
http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=381
To se mi líbíTo se mi líbí
Koukám, že Pražané se nějak nechytají 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Já to z Šalingradu nezachráním 😆
To se mi líbíTo se mi líbí
Vím že je to ostuda, pane Bavore, ale jako Pražan se musím dívat do mapy i na to, jak se zrovna dneska jmenuje dejvický „Kulaťák.“ 😉
To se mi líbíTo se mi líbí
Pane Bavore, připadám si drzá, ale velmi prosím o zaslání té knížky nebo odkazu na ni. Už se mi sbíhají chutě, jak se mi v ní zalíbí. Mnohé mohovité a movité rody ze zdejšího zákoutí /např Dlouhovesští i jiní …ští/ vlastnívali v Praze domy. Co budu já nePražačka potřebovat, napoví mi můj domácí poklad – kdysi Pražák. Sice tam vyjíždíme už jen tak jednou do roka, ale jak on se ve svém rodném městě orientuje podle někdejších hospod a krámků s fotopotřebami…:). Děkuji. H.Ř.
To se mi líbíTo se mi líbí
Posel již vyběhl na adresu dle přístupu
To se mi líbíTo se mi líbí
a pak že se Pražáci neozvou! Ti současní muzejí strhávat ínské vlajky, tak aspoň my, expražáci to zachraňujem! 😉
To se mi líbíTo se mi líbí
ne „muzejí“, ale „musejí“… ./
To se mi líbíTo se mi líbí
a dovolím si vložit jedno velikonoční přáníčko…
To se mi líbíTo se mi líbí
Já pro změnu vložím předmluvu jedné knihy. Je zajímavá svými myšlenkami. Už ta předmluva:
Předmluva.
Jest to bez odporu požadavek spravedlnosti, žádá-li národ, aby mu společenský jeho řád poskytoval možnost, přirozeně a mravně vyvinuté potřeby ukájeti a potřebné k tomu míry majetku nabývati. Řád společenský, jenž by možnosti této nezabezpečoval a dle jehož osnovy
některá třída společenská k nemajetnosti byla by odsouzena, protivil by se zákonu sebezáchování, jenž jest prvotním zákonem veškerého tvorstva, odpíral by zákonu osobního vývoje, jenž jest základním zákonem mravnosti a pozbyl by tím oprávněnosti k dalšímu trvání. To jest obecný náhled socialistů; to jest též všeobecné přesvědčení jejich odpůrců, jen v tom se různí oba tábory, že socialisté tuto možnost nynějšímu, na platnosti práva vlastnického spočívajícímu řádu společenskému upírají, o něm, „že jest hoden, by byl zbořen,“ vyhlašujíce, kdežto odpůrcové jejich sílu ;i způsobilost mu přičítají, aby sám ze sebe zhojil hnisající ránu, zasazenou společnosti lidské ostřím protivy mezi prácí a kapitálem, aniž by třeba bylo, odstraniti ústav práva vlastnického, který považují za nezbytný základ všelikého řadu společenského.
Toho náhledu jest též spisovatel přítomné knihy. Zasadiv se sám za zdárné rozluštění otázky společenské slovem i skutkem, měl hojnou příležitost k pozorování a skoumání snah a úspěchů jednotlivých tříd národa, o opravu dosavadního řádu společenského se zasazujících.
Vlastní tato zkušenost stala se mu hlavním zdrojem názorů, které odvážil se v tomto spisu složiti ve prospěch té třídy národa, která prostředků k důstojnému žití lidskému posud postrádá, jsa přesvědčen, že otázku společenskou nikoliv již za našich dnů a tím méně slabými silami, jakými sám vládne, rozluštiti lze. Avšak již tím by účelu svého dosáhnul, dá-li mu přísná kritika vědy svědectví, že ke knize poznáni aspoň jedním listem přispěl.
V Moravské Ostravě . 1 . srpna 1882.
F. L. Chleborad.
To se mi líbíTo se mi líbí
Já jsem právě přijel do Prahy na velikonoční návštěvu, ale hned příští týden zase mizím. Nejspíše se ale brzy, snad už tento rok, vrátím natrvalo. Pak se samozřejmě pustím znovu do zkoumání svého města, jako jsem to dělal celé roky před odchodem do Lucemburska. Ta knížka by mi proto byla velmi užitečná, a tak bych o ni tímto rád poprosil.
Vím, že č. 541 je areál Karolinum na Ovocném trhu a že čp. 554 je skutečně dům U tří mečů (též U srpů) na adrese Celetná 4, ale mate mne například dům U bílého lva, který znám jako čp. 555 na adrese Celetná 6.
To se mi líbíTo se mi líbí
Připomeňme se mi během zítřka, dneska už jsem hlavní zdroj vypnul. Rád pošlu.
To se mi líbíTo se mi líbí
Praha je opravdu skvost mezi městy. Ale jako každé jiné město/místo: Máte-li za kým jet (nebo s kým a s kým tam být), máte-li zázemí …, je to o něčem jiném. Dcera tam studovala a já jsem za ní často a velmi ráda jezdila, žila tam bezmála čtrnáct let. Zpočátku jsem několikrát přespala i na koleji 🙂 Měla tam pak i velmi dobrou práci, leč odešla za hlasem svého srdce. Teď má dvě krásné děti a jsou jakž takž nablízku. Na Prahu ráda vzpomínám, už se tam často nedostanu. Díky moc za zajímavou sondu do historie. Pěkné čtení.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ta č.p. nic moc nereprezentují. Snad čísla parcel. Protože v blízkosti těch domů v článku je třeba dům č.p. 1020. Ale postaven byl okolo roku 1850. Ale zajímavé jsou ty ceny. Kdysi jsem narazil na ceny v Praze a v Kutné Hoře těsně po bitvě u Lipan. Dům v Praze stál v té době okolo 300 kop grošů, ovšem dům v Kutné Hoře v téže okolo 3000 kop. Zdá se, že v Praze zase nebylo tak draze.
To se mi líbíTo se mi líbí
Naopak. Čísla parcel to nejsou, to už jsem si ověřil. Ale berte to tak, že mnohá číslování se mění i dnes, takže co platilo v době sepsání pojednání, už dnes platit nemusí. Pak totiž ještě existuje kniha o něco starší – Vácslav Vladivoj Tomek: Základy starého místopisu Prahy z roku 1865, kde je u každého domu uváděno číslování (tehdy) nové a staré. Kromě toho mnohé domy vznikly přestavbou starých případně sloučením původních několika a podobně , viz ukázka z knihy
W platnéřské ulici.
Číslo 103. st. 625. a.
1406 stm. 90: Clementis lorificis.
1411 stm. 274: it. 1413 stm. 339: it. 342: it. 1415
stm. 57: it. 1416 stm. 105: it. 1418 stm. 172: it.
1429 coll. 613. domus Clementis lorificis. Jacobus
25 sxg.
1430 stm. 332: quondam Clementis lorificis; Wen-
ceslaus Chrast emit erga communitatem 10 sxg.
1433 coll. 647. Wenc. Chrast 10 sxg.
To se mi líbíTo se mi líbí