4. březen 1919 a co se kolem toho po mnoha letech sběhlo


O Kadani jsem tu už hodně psala, většinou článečky pochvalné až obdivné. Ne všechno v její historii bylo krásné – byly i tragické chvíle. Jeden z těch tragických okamžiků bohužel přesáhl historii města a i po mnoha desetiletích je nejen připomínám, ale i politicky využíván a zneužíván. Mám na mysli události 4. března 1919, kdy v Kadani zaplatilo 25 lidí svými životy mocenské hry a ambice politiků. Pak jsem si ale znovu přečetla jedno ze svých vyprávění o kadaňském hřbitově

https://poznamkypanabavora.wordpress.com/2013/11/10/dusickove-tema-3/ a zjistila jsem, že podstatné už bylo řečeno.  Takže se soustředím na to, co se kolem toho sběhlo – zejména po r. 1989.

obr.1

Kadaňské náměstí, pohled od hotelu Austria (později Gangl, ještě později Svoboda, teď vietnamská tržnice)

Poměrně krátce po revoluci, snad v r. 1990, možná 1991 jsem šla v pondělí do práce a různí známí se mne přeptávali, jestli nevím, co to v sobotu mělo být. Já vůbec netušila, že se něco dělo a tak mi vysvětlili, že přijel rakouský autobus, z něj vystoupili nějací starší lidé, vynesli panely s fotkami „nějakých mrtvých“ a s německým textem, rozestavili je na náměstí kolem morového sloupu, pak vynesli věnce a šli s nimi do kostela, po mši ty věnce odnesli na hřbitov, uklidili panely, nastoupili do autobusu a odjeli. Zjistilo se, že to byla akce rakouského landmanšaftu, který takto připomínal výročí 4. března 1919 a kadaňských mrtvých. Po městě se pochopitelně začaly šířit zmatené a dost neuvěřitelné příběhy a tak nás radnice požádala, abychom pro zdejší noviny napsali, co se to tu vlastně v tom roce 1919 vlastně událo.

obr.2 obr.3

Trh na kadaňském náměstí – dlažba z kočičích hlav je na něm ještě dnes.

V archivu jsme měli uloženy zejména výpovědi obyvatel Kadaně, zřejmě pořízené kadaňskou radnicí. Byly velmi dramatické a protičeské. Je to pochopitelné, lidé tu Československu nebyli příliš nakloněni a tragická střelba situaci ještě vyhrotila. Potřeba bylo ale zjistit především fakta o tom, co se tehdy vlastně stalo – a tak jsem jela do Vojenského historického archivu, kde byly pro změnu výpovědi vojáků a torzo soudního spisu proti J. Šťastnému, jehož střelba z kulometu pravděpodobně způsobila většinu úmrtí a zranění. Ani tyhle písemnosti ale nebylo možné brát jako zaručeně pravdivé – především spis byl neúplný a některé výpovědi byly neověřené a teď už neověřitelné. A pochopitelně se vojáci a důstojníci snažili vyhnout se možnému postihu za události, proto zdůrazňovali agresivitu demonstrantů. Když to shrnu, měla jsem dva popisy dvou naprosto odlišných událostí: v jedné řádila „česká soldateska“, nešetřící nenávistnými pohledy a podobnými atributy a střílela po všem, co se jen ve městě pohnulo. A podle té druhé českoslovenští vojáci se svatozáří nad hlavami byli oběťmi zlotřilých Germánů, bylo po nich stříleno a snad i házeny granáty a pouze se snažili zachránit holé životy. A co teď s tím? A tak začalo ověřování všeho možného i nemožného: bylo 4. března, zhruba kolem 18:00 tolik světla, aby svědci skutečně viděli to, co popisovali? Kolik vlastně padlo výstřelů a odkud? Byly skutečně použity střely dum-dum? A další a další otázky se vynořovaly. Něco se podařilo rozmotat, něco ne: svědci vidět mohli, střely dum-dum použity nebyly (šlo o to, že kulometčík nestřílel do lidí na náměstí, ale do země – a zdeformované střely, odražené od „kočičích hlav“, kterými bylo náměstí vydlážděné, měly bohužel stejně devastující účinek, jako střely dum-dum.) Našla se i výpověď kohosi z místních Němců, potvrzující agresivitu demonstrantů a napadání vojáků zejména u vstupu do radnice. Neobjasněný zůstal počet a umístění kulometů i střelba vojenských hlídek v ulicích. Občas jsem byla nucena v článku použít obě verze – a ať si čtenář sám vybere.

obr.4 obr.5

Budova Střelnice (Schützenhaus) v Kadani – sem byla na 4. března 1919 svolána schůze na téma „Wilsonovy požadavky na sebeurčení a postavení dělnictva“. Při příchodu a zejména při rozchodu účastníků došlo k řadě provokací vůči čsl. vojákům, což později na náměstí vyústilo až ve střelbu. Střelnice je v současnosti opravena a slouží jako restaurace a víceúčelové kulturní zařízení. 

V následujících letech kolem 4. března kadaňáci spíš se zájmem čekali, co se tentokrát bude dít. Autobus z Rakouska přijížděl pravidelně, nápisy na stuhách položených věnců hovořily o krvavých obětech, o tom, že „zemřeli, protože byli Němci“, novináři se rojili, občas jich bylo i víc, než návštěvníků z Rakouska. Landsmanšaft z Bavorska sem jezdil taky, ale byl mnohem smířlivější, než Rakušané – vycházeli jsme s nimi velice dobře. Tedy s těmi, co sem jezdili, jejich „divoká“ část se soustřeďovala kolem měsíčníku Kaadner Heimatbrief a v téhle tiskovině (jinak docela zajímavé) se neustále pokračovalo ve výkřicích o české soldatesce.  (Sám předseda bavorské organizace říkal, že rozumných je jich asi tak třetina.)

obr.6

Hotel Slunce na kadaňském náměstí. Jen pro zajímavost: budova vpravo od Slunce je radnice – jak se zdá z vývěsního štítu, část radniční budovy měla v pronájmu spořitelna. Slunce sloužilo jako hotel, budova vlevo byl soukromý obytný dům. V současnosti všechny tři domy na fotografii má obsazené radnice (ve Slunci je dole restaurace), krom toho radnice využívá ještě další dva domy ve městě. Co dodat?

Tyhle zmatky vyvrcholily v r. 1994, tedy v roce 75. výročí oněch tragických událostí. Celoněmecké vedení landsmanšaftu vydalo brožurku, jak tohle výročí připomínat a dostávali jsme různé neoficiální informace, že to v Kadani bude velké. V pátek před výročím přijel landsmanšaft z Rakouska a přijeli i z Bavorska. Bavorští nám rovnou říkali, že se přijeli podívat na město, kde se narodili a s politikou nechtějí mít nic společného. Organizátor akce (o kterém jsem byla a stále jsem přesvědčena, že to byl provokatér, pracující ve prospěch nějaké nesmiřitelné části landsmanšaftu – působil totiž nejen u nás, ale motal se kolem několika dalších podobně citlivých míst v Severních Čechách a vždycky nějakým způsobem hrotil situaci), tedy tenhle člověk oznámil, že večer položí všichni na kadaňském hřbitově věnce k hrobu zastřelených a uspořádají tam tryznu. Novináři se začali opět rojit, a aby toho nebylo málo, tak se v Kadani konala protestní schůze Klubu českého pohraničí a navíc ještě shromáždění Sládkových republikánů, kteří tu měli tehdy dost silné postavení. Druhý den jsem se dozvěděla, že Bavoráci splnili, co slíbili a na tu slavnou „tryznu“ nepřišli. Onen provokatér zahájení své akce prý oddaloval, jak to šlo, ale musel si nakonec vystačit s houfečkem rakouského landsmanšaftu – přítomní novináři byli v těžké přesile. V sobotu dopoledne položili na hrob své věnce Bavoráci a odjeli na výlet po okolí. Takže malér se nakonec nekonal, jen mně se to v kanceláři točilo jak apoštolové na orloji: několik part novinářů, předseda rakouského landsmanšaftu s tlumočníkem (on česky uměl, ale nechtěl), Bavoráci, tajemník z radnice, onen zmiňovaný provokatér, pár kadaňských známých, kteří se taky snažili předejít nějakému maléru, dokonce si vynořili i lidi od BIS, kteří to sem přijeli ohlídat. Republikáni a Klub českého pohraničí mne naštěstí vynechali. Zmatek to byl veliký, ale nakonec to prošlo dobře.

obr.7

Kadaňský hrad od druhé poloviny 18. století až do druhé poloviny století dvacátého sloužil jako kasárna.

V následujících letech zájem postupně opadal, asi nejdéle vydržel onomu provokatérovi, který se čas od času objevoval a vysvětloval, že přijel zkontrolovat, jestli se radnice o hrob řádně stará… Teď přijedou jednou za čas z Bavorska, položí na hřbitově věnec, pomodlí se a jdou si po svých. Ale přiznám se, že co jsem v důchodu, tak už to tak nesleduju…

obr.8

Slavnost Božího těla na kadaňském náměstí

Obrázky, které provázejí tenhle text představují idylickou Kadaň přelomu 19. a 20. století – ty, které skutečně ilustrují události 4.března, jsou dosti drastické, dávám je tedy samostatně a je na uvážení pana Bavora, jestli je raději nedá jen do Obrazárny, aby se na ně nemusel dívat ten, kdo na to nemá žaludek. http://bavor.blogspot.cz/2016/04/4-brezen-1919-v-kadani.html

K-sova

Příspěvek byl publikován v rubrice Fotopříběhy se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

36 reakcí na 4. březen 1919 a co se kolem toho po mnoha letech sběhlo

  1. vonrammstein napsal:

    O tomhle masakru jsem neměl nejmenší tušení.

    • K-k. napsal:

      Kadaň nebyla jediná, v celé republice zahynulo přes 50 lidí, mám dojem, že 56…

      • lacogroessling napsal:

        No ještě také Jihlava přinejmenším. Ale Katy, moc dopodrobna jste ony události nepopsala. Škoda.

        • K-k. napsal:

          Laco, netušila jsem, že bude zájem o podrobnější líčení – ale už jsem to napravila: panu Bavorovi jsem poslala sken svého článku, o kterém se zmiňuju, že jsem ho v těch 90.letech smolila. Sken je to nepříliš kvaltní, zejména drobně psané poznámky dostávají na frak, ale snad to přečtete – možná to pan Bavor dá do Obrazárny. Když ne, má můj souhlas to poslat případným zájemcům.
          Jo a další velká střelba byla v Moravském Šternberku – tam bylo 15 mrtvých (někdfe se píše 16).

      • K-k. napsal:

        upřesňuju: 54 mrtvých…

  2. DTJ napsal:

    Hezké povídání. Někde bych k tomu možná našel nějaké starší texty, trochu jsem se o ty události zajímal, neb i ve Stříbře jsme měli z té doby dva mrtvé. No jo, že se původnímu obyvatelstvu pohraničních měst vznik ČR zrovna nezamlouval není divu, asi to chtělo chladnější hlavy na obou stranách. Zbytečně zmařené životy. Se zájmem jsem si prohlédl staré fotky Kadaně – byli jsme tam se ženou loni v listopadu na víkend (na Střelnici jsme si dali oběd a v Bílém Beránku – kde jsme bydleli – jsem se večer super nadlábli🙂 ), bohužel bylo zrovna strašné počasí. I tak mohu srovnávat a konstatovat, že Kadaň je krásná. Naposled jsme zde totiž byli kolem roku 1986 a to byl docela šok. Na náměstí a v okolí jsem měl tehdá pocit, že odsun proběhl nedávno – i dnes si pamatuji ten skličující dojem. Dnešek je ale úplně o něčem jiném. Fakt krásné město. Tož se tam mějte hezky a užívejte důchodu🙂

    • K-k. napsal:

      Děkuju za chválu Kadaně!🙂 Mimochodem, Bílý Beránek je snad nejstarší v jednom kuse fungující hospoda v Kadani – její věk se počítá na staletí, aspoň podle jakéhosi článku o kadaňských hospodách, který jsem kdysi četla. Já ho pamatuju jako dost děsivý pajzl, asi před deseti lety prošel velkou rekonstrukcí. A v té době se taky ztratila soška beránka, co je na fasádě – tak si nechali udělat novou a pak se ta soška zas našla. Tak je zpátky na svém místě, ta nová je prý někde uvnitř. .

  3. Jos napsal:

    Domnívám se, že identifikace profesionálního štváče a provokatéra by prospěla.

    • K-k. napsal:

      čert ví, jestli ten člověk ještě žije, tak nemá cenu uvádět jeho jméno. Když to bylo aktuální, varovala jsem před ním všude, kde bylo riziko, že se bude angažovat.

      • Jos napsal:

        No když už jste tam uvedla jméno toho Šťastného, tak se mi jeví vaše ohledy trochu nesymetrické.

        • K-k. napsal:

          Šťastný střílel z kulometu 4.března 1919 a jeho jméno se objevuje v jasných souvislostech v onom torze soudního spisu, který je uložen ve VHA a je běžně zájemcům k dispozici. Člověk, kkterého považuji za provokatéra se angažoval v událostech zhruba let 1990-1995 a za provokatéra ho jen považuju, nezpochybnitelně to doložené nemám. Proto jeho jméno neuvádím.
          A mimochodem, i na jména, uvedená v archivních dokumentech se vztahuje ochranná lhůta třiceti let, případně se požaduje souhlas oné osoby – je to dáno archivním zákonem.
          Takže se nedivte, jestli nechci zveřejnit jméno osoby – navíc v nepříliš lichotivé souvislosti – když třicet let ještě neuplynulo a navíc se jedná z mé strany o domněnku, ne o dokazatelný fakt.

  4. Hudec napsal:

    Vaše, dílka, ač drobná, musejí být docela pracná. Takže díky, je to vždycky zajímavé a dnes mimořádně. Ani já, ač milovník historie, nemám o událostech z té doby moc přesnou představu a každý kousek poznání je cenný.
    Poslední fotografie na blogspotu mi připomíná hromadný hrob s rozsáhlým náhrobkem na Ústředním hřbitově u nás v Plzni. Tam jsou uloženy ostatky stovek Němců z konce II. světové a prvních týdnech po ní, nepochybně i spousta civilistů. Vypadá to velmi důstojně, foto tu bohužel nemám. Je zajímavé, že mi není nic známo o tom, že by k tomu náhrobku se stovkami německých jmen jezdily nějaké zahraniční delegace, a to mám o veřejném dění v našem městysi celkem dost přehled.
    S trochou jedovatosti kladu řečnickou otázku: Čím to asi bude?

    • K-k. napsal:

      Vzpomínáte si na Čapkův Pád rodu Votických? na archiváře Divíška, jak jde na radu za kriminalistou, protože řeší, co se to v 15.století v rodu Berkovců událo? A jak z celého složitého pátrání a uvažování je nakonec jedna nepatrná zmínčička v poznámkách k Divíškovu článku? To není přehnané, to je realita – takhle skutečně ta práce historika či archiváře vypadá. ěla bych napsat „poctivého historika či archiváře“, protože různých rádobyhistoriků se v současné éře vyrojilo víc,než je zdrávo. Vztekla bych se občas, když ty jejich výplody čtu!
      A „válečné hroby“ mi ani nepřipomínejte – s oním podivným německým spolkem pro péči o válečné hroby jsem měla po Listopadu taky to pochybné potěšení jednat. Nějací jejich pověřenci z Chebu to tu objížděli.No, v Kadani neuspěli – ale hubu měli velikou. A skončilo to jak? Nějakým fabrickým skladem se spoustou papírových rakviček, naházených tam, jak se dalo – byla to dost ostuda. Ne naše, ovšem, i když o pietní uložení těch pozůstatků se nakonec starala ČR, spolek kamsi vysmrděl…

  5. strejda napsal:

    Dvacáté století dalo odpověď na problematiku soužití českého a německého etnika v Česku. Ta se objevila počátkem 19. století. Napřed bylo velké celoněmecké národní obrození, pak podobně mohutné, ale jen lokální, české obrození.
    Následovala válečná katastrofa a vznik Československa. Čeští Němci se stali menšinou a cítili to jako velkou újmu. Zůstal jim ale průmysl, školství i kultura. Češi předvedli svůj styl soužití.
    Kolo dějin se ale zase otočilo a za 20 let měli navrch Němci. A i ti předvedli svůj styl soužití. České školství bylo omezeno a vysoké rovnou zrušeno. Kultura, včetně autorů, systematicky ničena. Podobně i průmysl. Republika měla statisíce mrtvých. Začaly odsuny židovského obyvatelstva. Do pekel.
    Němci v roce 1919 živelně demonstrovali a v následných nepokojích byli mrtví. Češi o 20 let později klidně demonstrovali a také došlo ke střelbě a mrtvým. A následně bylo i 9 poprav. To byly proti RČS novinka.
    Porovnáme-li oba přístupy, tak se ten český jeví jako mírný a německý jako vyhlazovací. A to v obou kauzách. Kadaň 1921 versus Praha 1939 i RČS 1918-1938 versus Německá říše 1939-1945.
    Samozřejmě to píši zjednodušeně, je to diskuse a malý prostor. Je ale vidět zcela rozdílný přístup. Razance německého „protiúderu“ byla tak silná, že dala základ k rozdělení obou národů.
    Stalo se a Češi měli 70 let času na svůj více či méně klidný vývoj. Dnes je čeká nová výzva, a zase ze stejné strany.
    Ale to je již jiná otázka.

    • Hudec napsal:

      Hezky, strejdo!

    • Jos napsal:

      Vůbec to není zjednodušené, je to velmi výstižné.Málo se diskutují důsledky faktu, že nacisté systematicky a cílevědomě vyvražďovali českou elitu,cílevědomě likvidovali českou inteligenci,která byla za první republiky nejdůslednějším nositelem ducha demokracie a také se nejvíce angažovala v odboji. To neslo své důsledky v poválečném období. Kdy na uprázdněná místa nastoupil lidé, kteří se díky zavřeným vysokým školám nemohli vzdělat a jejich pohled na svět byl tvrdě ovlivněn drsnými válečnými zážitky.

  6. Bavor V. napsal:

    Pro odlehčení situace malá ukázka z venkovské idylky. Dneska jsem venčil jednoho psa domácího, jednoho kocourka domácího a asi deset kachen divokých.

  7. Petrpavel napsal:

    4.březen 2016 a co se kolem něho dělo, aneb další žádost o palec dolů od … však víte 🙂 :
    http://www.halonoviny.cz/articles/view/42680984

    • Jos napsal:

      Petřepavle, to ale fakt není příliš dobrý článek.

      • Petrpavel napsal:

        Proč?

        • Jos napsal:

          Vlastně to tam popsal jhulka za mne. Parlamentní politika coby závody ve kterých kdosi sebral jakési nesmyslné vavříny KSČM to není ani k smíchu. To je jen blbý.

          • Petrpavel napsal:

            Díky vám jsem si přečetl co tedy napsal jhulka. Je prý třeba řešit na sjezdu strany trvale nízký volební výsledek kolem 13 %….
            Já bych spíš řešil něco jiného.
            Co?
            Odpovím mailem k blízkému námi diskutovanému tématu od přítele Lexe, omlovám se mu za citaci pokud mu to citování bude nelibé. Mě se zdá velmi přesné a výstižné :
            „Vím, že už to bude z mé strany otravné, že to potolikáté opakuji, ale nelze jinak – byli jsme to právě my, naše generace, pro kterou naši otcové a dědové ty změny v roce 1948 vydobyli, a byli jsme to zase my, naše generace, kteří jsme je zpronevěřili za pozlátko plných výkladních skříní sraček.
            Druhá šance se jen tak nedává. Ano, my se jí zcela jistě nedočkáme. Je to pro nás spravedlivý trest. Polehčující okolnosti žádné.
            Otázkou jen zůstává, je-li to „trest“ také pro naše nástupnické generace, nebo je to pro ně šance aby si věci uspořádali po svém.“
            Je to na nás a naší nástupnické generaci, ne na sjezdu jedné strany ….

  8. jarek163 napsal:

    Děkuji za článek. Něco jsem věděl, něco jsem si doplnil…

  9. Petrpavel napsal:

    Bylo dobře, že se v článku popisované resentimenty po sedmdesát let u nás neobjevovaly? Bylo správné, že jim byl zatnut tipec?
    Je správné, že se po roce 1989 objevily, objevují a budou objevovat?
    P.S. Ty idylické obrázky Kadaně jsou krásné. Jímá mě při pohledu na ně, a obdobné z těch dob odjinud, smutek : ti fotografovaní lidé už s námi nežijí …

    • K-k. napsal:

      Nevím, PetřePavle. Nikdo nevíme, kudy by se světaběh kutálel, kdyby se věci udály jinak, než se udály. Proto říkám, že historik nezná slovo „kdyby“ – to už pak není historie, to jsou dohady. Z mého pohledu je škoda, že nebylo do konce dotaženo vyšetřování té střelby z kulometu a že se nedochoval soudní spis, ve kterém se řešilo odškodnění za mrtvé a zraněné. Nejspíš by tam byly další zajímavé informace, které by mohly některé věci objasnit.
      A vaše povzdechnutí nad atmosférou starých fotek mne inspirovalo: jeden můj kolega jednou nazval čas „čtvrtým rozměrem“. Já si tu tehdejší debatu s ním často připomínám – byl to moudrý člověk a měl pravdu. Možná o tom někdy něco napíšu – ale musím si to nejdřív srovnat v hlavě.

  10. brtnikvbrlohu napsal:

    Také jedno historické zamyšlení co stojí za přečtení:
    http://www.noveslovo.sk/c/Jdes_li_za_reportazi_prekroc_prah_hrbitova
    Po dnech bez kloudného netu jsem ještě všechno co stojí za čtení nestihl. Díky různým fakanovinám, zato jsem byl obšťastněn konzumaci seriálů v naší čt – nejen – připraven na nejhorší jsem zjistí že je to ještě větší bažina – a nejvíc mne šokovalo jak to telečumilové přímo hltaly – ony bezduché dialogy o ničem.

  11. brtnikvbrlohu napsal:

    Věci mají své příčiny – prvorepubliková hospodářská krize dopadla na sever republiky obzvlášť silně, proto? ta národnostní karta tak zabrala – v každé společnosti jsou hovada, a ta taky jsou nejvíc na ráně a jsou nejvíc vidět. A když si ze starých tragedií někdo začne vytloukat politický kapitál či dělat živobytí. Proto si cením snahu paní Kateřiny o pokud možno co nejobjektivnější a nestranný výklad historie – není to jednoduché.

    Když už jsem to celé dopsal a chtěl odeslat tak mne napadla ještě jedna otázka – nejaktivnější henleinovci, a také nejfanatičtější (údajně) byli v Chebu – proč právě zde?

    Zajímavé je že o událostech v pohraničí po první světové válce jsem se dozvěděl už někdy v 80tých letech, psalo se o tom (dokonce!!) v dobovém tisku – tedy ne běžných novinách, ale ve Filatelii s souvislosti se sbíráním poštovních artefaktů – znárodňovaných německých razítek, lístků polních pošt vznikající čs armády atp.

    • K-k. napsal:

      jednoduché to není, Brtníku, ale je to nutné a je to velmi zajímavé. A aspoň trošku to bere vítr z plachet propagandistům všech tvarů, barev a velikostí.

Komentáře nejsou povoleny.