SRDCE TO LIDSKÉ… Jiří KNOPP


   „Srdce to lidské … ach bože, přebože….za zlobu móže snad, za lásku nemóže!“  J .Neruda

     Srdce, ta obdivuhodně výkonná pumpa si opět dělala svoji práci, bez vynechávání a bolesti. Ale je srdce pouhý sval, nebo má přece jen ještě další funkce, tak jak mu je lidé připisují? Říká se, že někdo má chrabré srdce či udatné srdce, někdo miluje z hloubi srdce, z celého srdce, někdo má srdce rozervané přímo nadranc, když miluje dívku, která jeho lásku neopětuje. Některou slečnu bolí srdce, když vidí svého hocha, jak se líbá s jinou. K tomu se říká, že co oči nevidí, to srdce neželí. Ovšem jiné slečně z nešťastné lásky může srdce puknout. Karel – ten je  –  co na srdci, to na jazyku. Já mám kolikrát něco na srdci, ale nechávám si to pro sebe. Všichni dobře víme, že symbolem lásky je srdce. Tak mi řekněte, děje se něco v srdci, když se zamilovávám, či dostávám od své lásky kopačky? Někdo se lekne a chytne se „za srdce“ a říká, že z toho bude mít smrt.

     Přikláním se k názoru, že srdce je pouhý sval. Obdivuhodný, ale pouhý sval. Ale v hloubi duše – duše, mám ji, co to je? No, ale přeci –  jenom tak  – nezačali lidé přikládat srdci ještě jiné významy, než pouhé pumpy?

     Zatím k vám budu mluvit se srdcem na dlani. Mám srdce na pravém místě,  i když mi tluče na levé straně. Mohu si zpívat, že moje srdce housle jsou a spolu s básníkem k boji srdce vytasit, protože moje srdce je něžné i udatné. Ale kdosi by mohl namítnout:  slova, slova, nic než slova.

     Ovšem, vezmeme-li si na pomoc city, které jsou všeobecně známé duševní jevy, jako radost, smutek, vztek, vzrušení, láska, úcta, nenávist, pohrdání a řada dalších, pak musíme konstatovat, že takovéto city jsou spojeny s tělesnými projevy. V hněvu zrudneme a srdce se nám rozbuší jako kovadlina, v rozpacích se opotíme a strach  působí  na peristaltiku tak, že mnohdy nestačíme doběhnout na onu místnůstku.

     Tak  pozor, srdce se při hněvu rozbuší, ale proto, že dostane pokyn z podkorových oblastí mozku. Ten rozblázní nejen srdce, ale celý organizmus. Ať je to jak chce, při každém silném citovém vzrušení dostane nejen srdce, ale všechny naše vnitřnosti pořádně zabrat.

     Ani jsem si neuvědomil, že pozítří začínají dětem prázdniny, což znamená, že zítra budou nosit vysvědčení. Budu se muset podívat, mám-li dostatek stokorun. Vnučky, jak je u holčiček zvykem, se dobře učí, dávají ve škole pozor, takže se očekává vesměs dobrý až výtečný prospěch. Vnuk, jak je u kluků běžné, na školu kašle, má úplně jiné zájmy a tak na něm zřejmě stovku ušetřím. I když jsem v jeho věku také nevěnoval studiu patřičnou pozornost, přece jen jsem se v závěru roku zmátožil a dotáhl to na lepší průměr.

  • Vy nejste hloupej, ale hrozně línej.
  • Kdybyste si tu hlavu trochu namáhal, vypadalo by to vysvědčení jinak
  • Alespoň si to učivo jednou přečtěte, abyste si nemusel vymýšlet nové teorie.

To bylo pár kritických připomínek učitelů k mému studijnímu úsilí. Neholedbám se jimi, stydím se. Copak na měšťance, tam byla legrace. Kantory jsme měli různé. Dva dobré, ostatní za moc nestáli. Nějaký Špác křičel na mého kamaráda – „Šťastný, ty pablbe, já si stoupnu na lavici a kopnu tě do čumáku, až kejchneš“.  Provokovali jsme ho k takovým průpovídkám často.  Balcarovi řekl na konci roku: „Jako tele jsem vás dostal do ruky, jako vola vás propuštím do života.“  Špác se nedožil toho, že se Balcar uchlastal k smrti, aby mu mohl říct, že na jeho slova došlo. Zrovna tak se nedozvěděl, že jsem vystudoval vysokou školu. To ho asi srazilo na kolena.

     Na základní škole a v měšťance mi nešlo o učení, ale o legraci. Měl jsem takovou radost, když se mi podařilo rozesmát spolužáky, že jsem riskoval i nižší známky z mravů. Ve škole mi nikdy nešlo o život, ale o poznámky, důtky a dvojky z mravů. Nikdy jsem nebyl za školou, protože jsem se obával, že přijdu o nějakou legraci.

  • Voni vás ty srandičky přejdou!

      Tuhle větu jsem ve svém dosavadním životě slyšel nejčastěji.  Tak ve dvaašedesáti letech mě ty srandičky přestaly, ale jestli budu dál žít, tak mě opět brzy začnou.

Poznámka:  Texty pocházejí z let 1996-9, tudíž jsou důkazem, že JK  ty srandičky drží dodnes.  :-)

Příspěvek byl publikován v rubrice Poesie na neděli se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

25 reakcí na SRDCE TO LIDSKÉ… Jiří KNOPP

  1. vonrammstein napsal:

    Měl jste někdy trojku z chování, pane Knoppe? Já ano. Nebylo to na základce.
    Prostě se v tomto světě neumím správně chovat. Zcela správně to přičítám blbě nastavenýmu světu, já chyby nedělám, protože jsem dokonalej.
    To, co popisujete, jsou funkce mozku. Ale zkuste si třeba na debilním valentinským přáníčku představit místo srdce mozek. Nebo na svatebním oznámení.
    Nechme to tak. Nechme si srdce jako symbol citu či lásky. Je to v pořádku.

    • blbíš napsal:

      … já si neumím představit ani to valentýnský přáníčko, natož debilní🙂 ,ale … jinak souhlas, mozek cpát do lásky nikdy nebylo dobře. Ať si fungují každý zvlášť.
      P.S.
      Ten Jirka už mě začíná pěkně štvát, protože u mě to funguje, jako ten Pavlův reflex:
      srdce = léky = týdenní lékovka = neustálý hledání = zapomnětlivost = průser= MANŽELKA
      nikoli už:
      srdce = MANŽELKA😀

      • vonrammstein napsal:

        To chodí s věkem, příteli🙂 Za 10-15 let na tom nebudu o nic líp🙂

    • strejda napsal:

      Láska, kde vzniká láska? V srdci jistě ne. V mozku, no znáte někoho, kdo Tomu věří? A tak nezbývá než ta poslední možnost. To bude trefa do černého.
      Po pravdě, lidské srdce jsem neviděl, lidský mozek jsem neviděl, ale kde začíná láska viděl. A byly to lásky až se krev vařila a mozek byl zcela vypnutý.
      A vonramsteine, zase bude No comment. Ne abyste se ptal! 🙂

      • vonrammstein napsal:

        Ne, to už bych si nedovolil🙂

      • blbíš napsal:

        … on na podobný otázka jako novomanžel asi ještě nepřijde, strejdo! Takže bych to zkusil já. Ta trefa do černýho…kde asi tak přibližně … můžete třeba i naznačit?
        P.S.
        Ale taky si myslím, podobně jako Vy, že to bude někde v kuchyni, tam se dá vařit, zavařit i navařit na leccos, to dá rozum!

        • strejda napsal:

          Bavíme se o vzniku lásky, o počátku.
          Znáte ten vtip o Češích? Zkrátím ho. U Niagary je Američan, Rus a Čech. Ptají se jich na co myslí. Američan a Rus mají obvyklé nadšené kecy. A Čech? Ten povídá „na sex“. Jak to u Niagary? A Čech na to „Já nikdy na nic jiného nemyslím“.
          A sex? Kdepak si je? V hrnci ani na talíři ho nenajdete.
          Vonrammsteine, mrzí mně to, že jsem nechtěl komentovat. Vám jako novomanželovi je to jasné. Mně také. No, to by stačilo 🙂
          P.S. Když se mně krásná dáma zeptá, na co myslíš? Odpovím ji „Jsem Čech“. Samozřejmě již předtím, i roky před tím, jsem jí ten vtip řekl.
          Jo a mám ještě jeden trik. Nechám si ho na příště.

          • blbíš napsal:

            … strejdo, strejdo! Tolik slov jste písnul a dál než od tý kuchyně sme se zas tak moc nedostali! U Niagary jsem v životě nebyl, tak nevím, na co bych tam pořád jenom myslel! To jste mohl říct rovnou, že jde o špajz, ale pak nevím, nevím, co s ní má společnýho to Vaše „vaření krve…“! Vy fakt jste dneska samej jinotaj a záhada, to ani tomu mozku našeho novomanžela nemůže být přece nic jasný!!! Víte, já si myslím, že lidi by měli říkat přece jenom pravdu! Nebylo by proto skoro lepší, když se Vás nějaká krásná dáma zeptá, „na co myslíš“, popravdě odpovědět … „jsem sice Čech, ale na nic jinýho nemyslím, než na Niagáru“? Myslím, že by jí to bylo hned jasný a Vám by se i ulevilo, tedy za předpokladu, kdyby jí to bylo až tak jasný, jako Vám u tý Niagáry! Dyť je to tak prostý…jen ta špajz mi v tom ještě nějak neštýmuje!

            • blbíš napsal:

              … tedy, přátelé, strejdovi je snad úplně jedno, že ve špajzu se většinou „krev nevaří“ (… i když proč né, mohou být i takový, jak se nám snaží namluvit – „krásný dámy“, že jo?), kuchyň i hrnce předem odmítl, ale hlavně, že na nás má přichystaný další trik, co si nechává na příště ! Von místo, aby chlácholil stále ještě ze svatby evidentně vyjukanýho našeho novomanžela, hele, věc se má tak a tak, černou trefu hledej tam i tam, tak mu jen lichotí, že to je právě náš chudák novomanžel, komu to je jasný a že by mu to mělo stačit!!! A já si umím přitom představit toho zmatenýho našeho novomanžela, jak tu trefu marně hledá v tý špajzce. Von to snad, přátelé, ještě zbaběle hodí na chudáka Jirku Knoppa, jako znalce „lidských to srdcí“, aby rozhodl, kde tu zbývající možnost vlastně hledat a kde ji ten strejda před náma vlastně skrejvá, no nezabili byste ho? A to jsou tady u Bavora i tací divní lidi, co by se nejraději utloukli vo to, jestli Stalin byl větší grázl než Nikita a dokonce naznačují, že to může být všechno úplně i jinak! A to už vůbec nemluvím vo těch, co si ve svých volných chvilkách klidně malujou na kůži a je jim všechno jedno. To je prostě neuvěřitelný

            • vonrammstein napsal:

              Novomanžel se tomu jen bolestivě pousměje. Na víc nemá sílu, protože chytil nějakej moribundus a je mu neskutečně blbě. Takže si asi pár dní poleží.

      • Berkowitz napsal:

        Pěkný večer. Láska prochází žaludkem, ale nikdo neřekne, kde končí!

    • cobolik pacholik napsal:

      ja 3 mal tiez a nie na zakladnej a bez chyb, dokonaly, ty su jedine na hrbitove.

    • vittta napsal:

      Já měl čtyřku.(1982)
      Tu má v repertoáru málokdo.
      Ta znamenala rovnou vyfakování, a kromě toho mě nesměli vzít nikde jinde v kraji.
      Můj otčím, věhlasný fyzik měl co dělat, aby mě nacpal tam, (na silný nátlak mojí hysterické matky, což bylo pohříchu pomalu to jediné, co pro mě kdy udělala-ale zase to svým způsobem stálo za to) kde sám učil, i když na poněkud jiný obor rovnou do třeťáku.
      Vykopli mě také.
      V obou případech to byly kecy, co mě udělaly takové problémy, ovšem že jsem byl lotr tomu také pomohlo.
      Jo…to bejvaly časy…..
      Moc nechybělo, a mohl mě fagan s Tribunem jebat jen za základní vzdělání, jak jsem jako blbej.
      Takhle jsem dodnes elektrikář, i když to už asi tak 25 let nedělám.

      • vonrammstein napsal:

        Mě tenkrát vyhodili i s tou trojkou, byla to výběrovka. Ale přes prázdniny jsem se našprtal na rozdílovky a dokončil jinde.

      • vonrammstein napsal:

        Ale jinak pěkná práce, se čtyřkou nikoho neznám🙂

        • vittta napsal:

          Ještě se mnou vykopli s tou čtyřkou jednoho bombera z Chomutova.
          To bylo velice neobvyklé, smlsli si na nás.
          A to jsem měl nějak v pololetí pochvalu za velmi dobrý prospěch…to tam moc nefrčelo.
          Tam byli rozvoďáci pro SČE, ta škola a práce ještě šla, ale ten intr byla pakárna…
          No a do třeťáku jsem naběhl na elektrikáře pro stroje a zařízení, a nestačil jsem se divit, jak to bylo jiné…dokonce jsem se i učil, na to jsem nebyl naprosto zvyklý.
          Hodně tam už jela elektronika, no to byla pro mě španělská vesnice.
          Myslel jsem, že to zvládnu „levou zadní“ jako obvykle…ale musel jsem zabrat chtě-nechtě.
          To už není ani pravda…letí to, rytíři, letí…..

          • vonrammstein napsal:

            To mi povídej😦 Zrovna dneska se cítím na sto deset.

  2. jirka.Knopp@seznam.cz napsal:

    Vážení „bavoráci“, obdržekl jsem od neznámého dárce knihu Laco Hannikera „Kruté příběhy čistých srdcí“, které vydalo nakladatelství Víkend.Je to velmi krásné čtení. Chtěl bych dárci poděkovat a bude-li chtít,mohl by se nechat poznat. Moc mu děkuji.

  3. NavajaMM napsal:

    V živote ma dosť silne ovplyvnili knihy o starom indiánovi, ktorý si vyberal cestu podľa toho, či má srdce. Ak má cesta srdce, určite to nebude „iba pumpa“.
    Pane Knopp, tiež som zbožňoval srandu v škole. So susedom v lavici sme zbierali všetky brepty učiteľov a viedli sme si na to špeciálny zošit. Snáď ho ten chlap ešte niekde má.

  4. Rudolf Knopp napsal:

    To jsem Ti posla Já brácho. Jen jsem k tomu nic nenapsal. Dobrý.

    • blbíš napsal:

      … dík, Rudo, za připomenutí, budu muset tomu svýmu bráchovi taky zavolat, neozve se parchant a neozve, ach jó!!!!

    • jirka.Knopp@seznam.cz napsal:

      Promin, Rudo – a já prominu Tobě a ty, blbíši, promiň také, ale nemám omluvu, tak napíši, určitě.

  5. cobolik pacholik napsal:

    el colonel,jak to pan robi,ze tak pekne poprevraca tie slova to tak, jak som videl taku bez ruk svoje batola kupala nohamy a ked mu tou spilkou nos cistila a usi to som stal napnuty jak lano zeriavu,tak aj teraz,ked citam taky drist kdesi tam vo mne kurva neviem kopne tak,ze sa dobre neposeriem,dal by boh,ze by tej malej holote na svete toto citali,aby ju naplo jak strunu na obesenom,aby dostala kopa jak ja ,boha ta to prebohove a pritom,ze srandista je,nemozlive,take nepise srandista podla mna…

  6. jirka.Knopp@seznam.cz napsal:

    Díky nám, díky vám, že se dokážeme zamyslet,že se dokážeme zasmát i zaslzet.Díky,že dokážete odpustit, ale nezapomenete…

    • blbíš napsal:

      no to víš, že jsem zapomněl tomu svýmu bráchovi zavolat, ale už si to píšu na zejtra!!!

Komentáře nejsou povoleny.