Historie vzdělanosti na jihu Čech


Roku 1905 bylo rozhodnuto o založení Dívčí průmyslové a obchodní školy v Písku. Podnět vzešel od píseckého rodáka Karla Kálala, učitele na podobné škole  „Světlá“ ve Velkém Meziříčí. Ten navrhl c.k. přednostovi soudních kanceláří v Písku Karlu Dvořákovi, aby založení školy inicioval. Pan Dvořák totiž nechal zapsat svou dceru Kristinu právě do školy  „Světlá“ do tříměsíčního kuchařského kurzu. Později seznámil se svým návrhem také bývalého spolužáka a učitele Františka Voráčka. Oběma pánům zdálo se vhodné, aby se v čelo podniku vložila „Světlá“ spolek paní a dívek v Písku. Leč jak předsedkyně spolku, paní E.Heyduková, choť básníka Adolfa Hejduka, tak místopředsedkyně paní Vilemína Seidlová Sokolová považovaly za nemožné podobnou školu v městě zřídit. Pánové Dvořák a Voráček se spojili s dalším učitelem Josefem Jarošem a cís.radou T. Kopeckým. Společně pak oslovili tehdejšího řídícího učitele Lesnické školy, který již má zkušenost s organizováním školního ústavu.

Roku 1906 byli v obecních volbách zvoleni do zastupitelstva pánové Dvořák a Voráček a tak mohli začít získávat pro školu další příznivce. Již v červnu 1906 spolek „Světlá“ zaslal starostovi „pamětní list“, kde žádal, aby v Písku bylo pro dívky zřízeno lyceum,  pro dcery průmyslníků a obchodníků škola průmyslová a obchodní a pro venkovské dívky pak škola hospodářská. 8.srpna zastupitelstvo obecní rozhodlo o založení školy. Od října 1906 byla zahájena výuka v I.ročníku dvojtřídní školy průmyslové s tím, že o rok později zahájí I.ročník dvojtřídní školy obchodní. Město vložilo do projektu K 4.000,- jako podporu pro první rok a K 2.600,- jako zařizující základ.

Ředitelem se stal Karel Kálal, který přivedl do školy sl.Fr.Zahradnickou jako učitelku šití prádla a sl.A.Markovou jako její asistentku se zkušenostmi z módního salonu ve Vídni.

V kronice školy pak je mimo jiné tento vzkaz: Vzdělaná matka je základem vzdělanosti národa.

Měšťanská dívčí škola ve Strakonicích byla založena roku 1871, ale až do roku 1869 byla řízena společně se školou chlapeckou. Teprve roku 1869 došlo k jejímu oddělení na samostatný školský ústav. Spojené školy byly založeny proměnou již jsoucí školy průmyslové na spojené školy občanské. Bylo to na základě zákona ze 14.května 1869, který stanovil, že v každém okresním městě má být právě ona škola občanská.

2.října 1910 byla v Budějovicích otevřena Česká státní průmyslová škola. V převážně německém městě to byl krok velice odvážný a záslužný. Veliká zásluha je připisována Obchodní a průmyslové komoře v Českých Budějovicích, zejména jejímu dlouholetému poslanci v říšské radě Josefu Brdlíkovi.  Škola dostala do vínku novou secesní budovu, kterou navrhl ing.Pfeffermann a postavil stavitel Novotný z Počátek. Celkový náklad včetně vybavení činil 320 000,- rakouských korun. Na počátku zde byla škola stavebních řemesel pro zedníky  a tesaře, která měla přípravný, I. a II. odborný běh. Vyučování probíhal v pěti zimních měsících od 15.října do 15.března.  Pro ta, kteří chtěli složit mistrovskou zkoušku, pak probíhal mistrovský běh od 15.března do 30.června.

Roku 1915 byla zřízena kreslírna pro invalidy, kde se mohli absolventi vyučit stavebnímu řemeslu a po ukončení nastupovali jako políři nebo kreslíři u stavebních firem.

Roku 1920 došlo ke změně na školu mistrovskou dvouletou s oddělením pro zedníky, tesaře, truhláře, instalatéry a elektrikáře, o rok později přibyl obor strojnický a kurs pro obsluhu parních kotlů. Roku 1931 pak byla zřízena čtyřletá odborná škola stavitelská.

škola stavební

Obecná škola a opatrovna s vyučovací řečí českou v Českém Krumlově byla založena počátkem školního roku 1882-3 Ústřední Maticí Školskou v Praze. Ve výroční zprávě bylo založení uvedeno takto: Ve starožitném Českém Krumlově zřídil se teprvé asi před rokem první český spolek ku pěstování zájmů společenských „čtenářská beseda“, kterýž z počátku pokládal za nutné všechnu péči vynaložiti na utvrzení své existence, avšak záhy se cítil tak utuženým, že již odhodlal se chopiti ruky pomocné, která se mu již dříve z Prahy nabízela, i učinil všechna možná opatření, která jen na místě samém učiniti lze, aby v Českém Krumlově mohla se otevříti jak česká opatrovna, tak i trojtřídní škola obecná nákladem „Ústřední Matice“, přičemž záslužnou činností vynikl a posud se vyznamenává pan Arnošt Porák, vlastník tamních dolů grafitových a realit.

Mocným listem ze dne 31.čce.1882 jmenován p.Arnošt Porák zástupcem „Ústřední Matice“,  aby ji před soudem i mimo soud před úřady politickými i jinými úřady veřejnými, jakož i před osobami soukromými zastupoval, jménem jejím jednal a vše činil, čeho prospěch její vyžaduje.

Arnošt Porák byl skutečně úspěšným zástupcem, protože již v srpnu téhož roku dojednal pronájem domu č.p. 17 na náměstí pro účely školy.

Tolik několik ukázek ze školních kronik. Bohužel se ne vždy dochovaly kroniky v takovém stavu, aby z nich bylo možno uvádět lepší údaje. Některé kroniky jsou psány nečitelnou němčinou, některé naopak nečitelnou češtinou.

Bavor podpis_rex2

Příspěvek byl publikován v rubrice Bavorovy poznámky se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

17 reakcí na Historie vzdělanosti na jihu Čech

  1. K-k. napsal:

    Pěkný, pěkný… Tak to budu muset časem napsat neco i o zdejších školách!😉

      • K-k. napsal:

        Děkuju, pane z Rammsteinů – tohle bych asi přehlídla a to by byla veliká škoda. Nádherné stromy! Přijměte jako výraz díků fotku (části, celá se mi nevešla) největší a nejkrásnější sakury ve městě. Bohužel in memoriam, zdejší blbové ji před několika lety pokáceli. Byla naprosto zdravá..

        • vonrammstein napsal:

          Velice děkuji! Ve vedlejší ulici je asi dvěstě metrů dlouhá sakurová alej. Už od mého útlého dětství. Mám ty stromy rád.

          • K-k. napsal:

            Já je poprvé viděla a obdivovala v jedné ulici, vedoucí k Vinohradské nemocnici v Praze – taky alej, v klidné vilové ulici. Moc se mi líbily, ale netušila jsem, že to jsou právě sakury. Tady jich je ve městě spousta. Tedy spíš byla spousta, postupně odcházejí, nebo jsou odcházeny a současná radnice má jiný vkus.😦 Tahle veliká (nakonec jsem našla fotku, kde je celá) musela ustoupit betonové kráse, kterou tu radnice vybudovala pod názvem „Löschnerovo náměstí“ . Rostla pár kroků za archivem, tak jsem kolem ní skoto pětadvacet let denně chodila a obdivovala ji. Tady ji máte a přidávám ještě pár sakurových fotek http://kaaden.ufouni.cz/Fotoalba/sakury/index.htm

          • Hudec napsal:

            Ba. Když to začne na jaře kvést na Slovanské, je z ní najednou úplně kouzelná ulice.

    • Bavor V. napsal:

      Jen bych rád doplnil, že uváděná budějovická škola ze mne udělala to , čím jsem. Je to totiž dnešní stavební průmyslovka.

      • K-k. napsal:

        Zdejší stavební průmyslovka je bývalé gymnázium a to původně sídlilo tam, kde je archiv a teď je zas úplně jinde – snad to dřív byla měšťanka…😀

  2. Petrpavel napsal:

    Do třetice všeho (zlého, dobrého?) a už dám pokoj 🙂 .
    Hezké idylické počtení o starých dobrých (?) časech.
    Moje matka, nar. 1921, by to tehdejší školství viděla trochu jinak. Ač jedničkářka skončila na základní škole ve své obci. Jednoduše na studium nebylo, nejen peníze na ubytování, na cesty, na pomůcky, na školné, ale i ty boty na cestu byly pro jejího otce malorolníka neřešitelným problémem. Vzdělání (zdravotní sestra) pak získala až za „totality“ v padesátých létech večerním studiem, za podpory zaměstnavatele (studijní volna) a zdarma.
    Stejně tak moje vnučka, nar. 1995, to dnešní. Aby si sáhla na svou vysněnou porodní zdravotní sestru (nebo jak se ten obor jmenuje?) musí po čtyřech létech na SZŠ studovat další tři léta na VŠ tento bakalářský obor. Samozřejmě škola je soukromá, platba 35 tisíc ročně (nelitujte, zvládáme to dobře, ale jako srovnání s její zmíněnou prababičkou zajímavé a poučné).

    • oh napsal:

      Osobně se domnívám, že jistý rozdíl i tak existuje. Přestože za „starých dobrých časů“ to s dostupností vzdělání bylo všelijaké, zjevně tehdy existovali lidé přesvědčení o potřebnosti škol a ochotní na ten účel upustit nějaké peníze a dokonce i tato činnost bývala úřady a samosprávou podporována.
      Za dnešních „nových a lepších časů“ s obecnou dostupností vzdělání pomalu, ale neochvějně míříme zpět do konce 19. století, a postoj úřadů i samospráv v mém okolí spíše projevuje snahy „nadbytečné“ školy slučovat, rušit, redukovat a reformovat. A takto uvolněné budovy či pozemky „výhodně“ prodat prvnímu develotrovi, který si o ně správným způsobem řekne.

      • kočka šklíba napsal:

        No ono je to takové divné. Když jsme my studovali VŠ, tak tuším to bylo kolem 8% mladých v tom věku, dnes je to 50% nebo 40%, není pak čas, ani mnohdy chuť, je něco naučit. Navíc co si budeme povídat, prostě mnozí z nynějších studentů by sotva tenkrát udělali maturitu. Takže na druhou stranu se množí střední a vysoké školy (soukromé) jako po dešti. Takže někde se ruší a sdružují a někde zase vznikají takové, které by asi vzniknout neměly.

  3. brtnikvbrlohu napsal:

    Porodní asistentka jde studovat i na státní VŠ, bez školného, to ale dělá jen část nákladů na studium, takže i tak to představuje sociální barieru – málokdo ví že školné je i na státních školách – sice třeba jen 3000 ale je – na vyšších odborných školách – tam ale obor porodní asistentka není.

  4. Mainju napsal:

    Není to zas tak zlé, třeba na ČVUT se sice něco zaplatí při zápisu do ročníku, ale, za každý semestr se obdrží Kč 5000 čistá ruka jako příspěvek na dopravu a ubytování,i po promoci,(je to zpětně), každý i pražák i nepražák, dokonce i cizinec, co musí papírem prokázat znalost češtiny, i cizinec Slovák, ten nemusí prokazovat znalost češtiny vůbec.Bere se, že jsou to v zásadě shodné jazyky lišící se diptongy.
    Takže študios dostane v penězích od školy více, než vydá (na přímých poplatcích do školy). Vlastně třeba nepražák z okolí Prahy od Horoměřic do Dejvic je na tom s hlediska dopravy líp, než pražák, co musí jezdit třeba z Černého Mostu do Dejvic.
    Na UJEP je ve Velké Hradební, proti paláci Jordan, tam co byl při obraně hradeb zabit Francouzi pruský dragoun Fridrich Jordan, je také fakulta zdravotnických studií a nic se tam neplatí. Lze tam být bakaláříkem i magistříkem.

    • kočka šklíba napsal:

      Lži, dcera studuje poslední ročník na ČVUT, nic nedostává, jen prospěchové stipendium, což asi všichni neberou. Kam na ty lži chodíte?

    • K-k. napsal:

      no, nevím synek dálkově studoval na pegagogické, na KU, dojížděl a nedostával ani pětník. A protože u poslední státnice došlo ke srážce s blbcem (ostatní zkoušky měl za 1), tak musel fakultě zaplatit 14 000 za dovolení „prodloužit“ si o půl roku studium. To prodloužení v praxi znamenalo dovolení za půl roku přijet a znovu se o tu štaci pokusit. Nic jiného od školy za ten semestr nechtěl, ostatní státnice měl hotové, práci napsanou a obhájenou…

    • oh napsal:

      Kecáte, vašnosto. Jediný příspěvek na dopravu, který dostane pražský student ČVUT, je fakultní štempl na potvrzení o studiu, opravňující k používání zlevněného studentského kuponu na Opencard.
      PS Nick jste si „Spenta Mainju“ upravil nedopatřením, nebo je to snaha o zmatení nepřítele?

Komentáře nejsou povoleny.