Z kroniky Jednoty učitelské ve Strakonicích


Vzhledem k tomu, že otázka školská vedla se na denním pořádku v klubech politických, na sněmu zemském i na říšské radě, že živlové povolaní i nepovolaní chtějí reformovati školství, uznána potřeba organisace učitelstva aby ve spolcích mohlo s větším důrazem se zastávati zájmův školských , jakož i zájmův stavu svého. Usnešeno ihned sestaviti komitét, který by se postaral o založení Jednoty učitelské a zpraveny o tom obecné školy v Strakonicích.

Toto se stalo roku 1880. Jak je vidět, již tehdy byly snahy o jakési reformy, které by rádi provedli i „živlové nepovolaní“. Z toho vyplývá, že se dodnes vlastně nepodařilo vymyslet slušné školství, protože reformační snahy nepolevují.

Komitét se sešel a Jednota učitelská vznikla. Zakládací Valná hromada se sešla 30.března 1880 a za předsednictví nejstaršího z přítomných, řídícího učitele ze Střelohoštic Fr.Šrámka schválila Stanovy, zvolila prozatímní výbor a

Vysloveno politování nad nejapným útokem, který učinil „Posel z Budče“ na c.k.okres. inspektora školního p.Frant.Tichého a usnešeno zpraviti o tom napadeného, že učitelstvo okresu Strakonického nájezd „Posla z Budče“ s rozhorlením odmítá a p. c.k.okres. inspektorovi Fr.Tichému plné uznání své vyslovuje. Dále vyslovuje přání veškeré učitelstvo shromážděné, aby již jednou přestaly vášnivé polemiky mezi učitelskými časopisy Pražskými, kterými vážnost stavu učitelského nemálo se zlehčuje. (Posel z Budče byl učitelský časopis)

A teď něco z činnosti Jednoty.

Na schůzi sekce horažďovické dne 1.července 1882 se projednávaly tyto přednášky:

O zeměpise mathematickém

Kterým obrazům dějepisným mělo by se vyučovati ve třídách rozl.kategorií škol

O anatomii rostlin.

 Škoda, že nemáme k druhému tématu bližší poznatky. Protože podle názvu se dá usuzovat, že buď byla snaha přizpůsobit učivo schopnostem jednotlivých žáků, ale i možná snaha o selekci dějin tak, aby se učilo pouze to, co je „povoleno“.

Na schůzi sekce Volyňské 28.října 1882 se probíralo toto:

Jak pěstovati krasocit u mládeže

O díle „Čechy“ spolu s přednesem vstupní básně z téhož díla.

2.listopadu téhož roku se opět v sekci horažďovické probíralo toto:

Z mathematického zeměpisu

Pěstování soudnosti při počítání

Geologický výlet ve školské světnici

Zajímavý průběh měla schůze sekce strakonické 25.listopadu 1882. Přednášelo se

Jak probírat sklonění jmenné ve škole obecné

O kázni a pozornosti

V této schůzi byl pan Jan Novotný jakožto zástupce učitelstva v okresní školní radě jednohlasně požádán, aby se přičinil o změnu vynesení c.k.okr. školní rady ze dne 3.října 1882, kterým se učitelům nařizuje, aby hodlajíce o prázdných dnech vzdáliti se z místa svého působení, napřed opatřili si svolení říd.učitele /:ředitele/.

Tak začal první rok Jednoty učitelské ve Strakonicích

Bavor podpis_rex2

Příspěvek byl publikován v rubrice Strakonice se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

23 reakcí na Z kroniky Jednoty učitelské ve Strakonicích

  1. blbíš napsal:

    … jak to tady čtu hned se mi vybavila ta odvěká podřízenost a přehlížení stavu učitelského co trvá až do dneška a také hned mi to asociovalo herecký koncert pánů Lukavského, Němce, Štěpánka, Vinkláře, Abrháma a… (ženy prominou) v Noci pastýřů (J.J. Ryba).

  2. blbíš napsal:

    OT:
    Jak jsem psal, že je škoda přicházet o přátele (byť virtuální), kteří umí co říct … no a vidíte…dobrá zpráva = přítel cobolik pacholik se nám v té dálce neutopil, četl jsem ho naposledy 31.1.2016, kdy svému kámošovi psal, mimo jiné, toto:
    „…cujem na tisice mil a dakujem za priazen, jak ma hreje na dusi rebela, ze niekde v pepikove podobny v ucte k svojim jak ja…“
    P.S.
    Lidi by měli o sobě dávat (aspoň občas) vědět, žejo?
    P.P.S.
    Nevíte někdo, zda to samé se dá říci o příteli Lexovi?

    • K-k. napsal:

      Jo, Lex je v pořádku, občas mi od něj neco přijde…🙂

  3. Joda napsal:

    Proč se mi k výrazu „živlové nepovolaní“ asociuje hned několik jmen?

    • Bavor V. napsal:

      Z takového důvodu jsem ten popis vzniku doslovně citoval z kroniky. Mohl jsem to napsat svými slovy, ale nevyznělo by to🙂

  4. brtnikvbrlohu napsal:

    I hledal jsem byvše zvědav oč šlo v Poslu z Budče, inkrimovaný ročník ale chybí – že by šlo o metody „jakéhosi“ Johanna Heinricha Pestalozziho v Poslu opakovaně citovaného?? Či tamtéž zmiňované neochotě stavu učitelského se vzdělávati??
    Jinak zajímavé čtení – třeba r. 1850 č.1 str.12
    http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=PoselB/3.1850/1/12.png O národech Slovanských.

    Podstata sporu by mne ale docela zajímala, Posel z Budče ve své době sehrával jednoznačně pozitivní úlohu – jak v rozvoji pedagogiky tak ve vzdělávání učitelů.

    • Bavor V. napsal:

      Bohužel, i já jsem hledal a nenašel, ale to co popisujete, to nebylo. Šlo o nějaký útok na školního inspektora, kterého si patrně místní naopak vážili.

      • brtnikvbrlohu napsal:

        Zřejmě formou „dopisu“ kde redakce neznala podstatu sporu – i tehdy se intrikovalo, škoda že právě onen ročník chybí. Ale i tehdy bylo učitelstvo různé, moc bych se nedivil kdyby za tou dehonestací inspektora byl nějaký kolárek. Ona celá tuzemská pedagogika byla krok dopředu – dva kroky zpátky – a vlastně je dodneška – když se do toho namontuje ideologie, potažmo církev.
        Podstaty se asi už dneska – pokud nebude k dispozici onen článek či jiný doklad nedopátráme (škoda).
        Perlička nakonec – po budoucích učitelích se dneska jaksi moc nepožaduje znalost dějin pedagogiky.

  5. brtnikvbrlohu napsal:

    Ještě jedna poznámka – tehdy se nejen učilo ale i vychovávalo – dnešní škola na výchovu jaksi hodila bobek – v podobě antipedagogiky jako produkt závěru druhé poloviny 20. století – vlastně jde o produkt postmoderny – jde o boj proti „výchovné společnosti“, „pedagogickému totalitarismu“ – jakoukoliv výchovu chápe jako manipulaci s dětmi dospělými kteří se je snaží ovládnout, antipedagogika to chápe jako mrzačení, zneužívání dětí, deformaci jejich lidské přirozenosti. Připouští se pouze vzdělávání bez JAKÝCHKOLIV výchovných nároků, navazuje ostatně na jiné „reformní“ směry – předcházela ji antiautoritativní pedagogika, hnutí za odškolnění (zrušení povinné školní docházky, pouze nenucené hravé učení bez závazného obsahu a forem), ostatně to mělo předchůdce v tzv Daltonském plánu (dělal si z toho legraci v Hraběnce z Hongkongu i Chaplin).

    • Bavor V. napsal:

      Kronika Jednoty je plná záznamů o přednáškách na téma výchovy. Takže se tehdejší učitelstvo té výchově opravdu věnovalo.

      • brtnikvbrlohu napsal:

        Spousta toho je i Poslovi, a co třeba Herbart – tedy ten autentický, ne co z něho udělali jeho německy mluvící „““žáci“““ – ty uvozovky jsou tam 3x schválně.!!

  6. K-k. napsal:

    OT: dovolte mi malé – no, spíš velké – zaplakání. Před časem jsem tu měla článeček o kadaňské soše cisaře Josefa II. https://poznamkypanabavora.wordpress.com/2015/05/10/o-jednom-pomniku/ V závěru jsem konstatovala, že se chystají nějaké úpravy náměstíčka, kde Josef stojí (a které se po něm i jmenuje) a že snad v rámci těch úprav socha dostane i nějaký podstavec, Úpravy už probíhají, začaly přejmenováním náměstí na „Studentské“. Mno, to bylo opravdu to nejdůležitější – ale budiž. Dnes jsem si náhodou pustila kadaňské TV zpravodajství.a zažila jsem šok: pan starosta tam radostně hovořil o tom, jaké krásné to „Studentské“ náměstí bude a že i socha Josefa II. bude v rámci téhle akce upravena. Naivně jsem si myslela, že asi půjde k restaurátorovi. Ovšem OMYL! Žádný restaurátor! Ta socha bude pomalovaná! A pak pan starosta předvedl hned tři návrhy toho pomalování: podle prvního by Josef měl mít zářivě žlutý kabát a i ostatní části jeho oblečení by měly svítit do daleka, podle druhého by měla být socha černá s červenými oděvními doplňky a podle třetího by měla být opět černá, ale šerpa, kterou má císař přes prsa, by měla být natřená na modro s bílým nápisem „Maturant“. A pan starosta se radoval, jak i ta socha se přizpůsobí hravé a veselé atmosféře celého náměstí…
    Nezbývá mi, než konstatovat, že se kadaňská radnice zbláznila. A dodat ono oblíbené „Ještě že už jsem stará!“😦

    • blbíš napsal:

      … předpokládám pískovec – a natírat ho?
      Josefa odstraňte a instalujte v životní velikosti sochu starosty!

  7. K-k. napsal:

    Litina. Ta socha starosty by se jistě setkala s velkým ohlasem…😦

  8. blbíš napsal:

    neuvěřitelný a ten naivní polopatismus – Studentské nám. & šerpa „Maturant“:

    Mistr Werich by to nevymyslel líp, ale určitě by z toho měl děsnou srandu!

  9. brtnikvbrlohu napsal:

    Kouzelné – čim je městská věrchuška míň schopná tím vymýšlí větší blbosti – kouzelné je že na plebs slyší.

Komentáře nejsou povoleny.