Mlýn a elektrárna dříve a nyní – Pětikolský mlýn, mlýn U pěti kol


Před týdnem se objevila zpráva, že kdosi chce pod Hradem vybudovat malou vodní elektrárnu. Pojem „pod Hradem“ je dost široký a tak jsem se i já lekl představy, že by se na břehu Otavy v blízkosti Hradu mělo cosi budovat. Pak jsem ale zapátral v historii města a připoměl si bývalý mlýn u pěti kol. Stával kdysi naproti Hradu, tedy ne pod Hradem, a dodnes po něm zůstala mlýnská stoka ústící zpět do Otavy pod sídlištěm 1.Máje. A do tohoto mlýna kdysi strakoničtí chtěli umístit elektrárnu. Jenže to se psal rok 1901 a mlýn ještě klapal. Nakonec kolem roku 1930 tam dokonce ta elektrárna byla.

A tady něco z historie mlýna, jak jsem ji našel na internetu.

Mlýn je poprvé připomínán roku 1308 kdy byl jeho majitelem strakonický měšťan Kosmas. Mlýn poté patřil Maltézskému řádu který jej pronajímal.

V 18. stol. byla zbořena stará dřevěná budova a byl vystavěn nový zděný mlýn. (LR)

Mlýn měl čp. 39 a poprvé je vyobrazen na mapě z roku 1797.

V roce 1930 byl majitelem mlýna Josef Šváb, při mlýně byla elektrárna. (LR)

Mlýn se také v té době nazýval Švábův“

Mlýn vzal za své při budování nového přemostění Otavy a Volyňky roku 1977, kdy zde byla  zřízena i rekreační zóna s možností koupání .

K mlýnu se také vztahuje následující pověst:

Zdroj: Seminární práce, UPOL, Rudolf Šimek, 2007

„K tomuto mlýnu od pradávna zvanému U pěti kol váže se tato památná událost, která se sběhla dvacátého druhého února měsíce léta Páně 1718.
Dceruška správce strakonického panství jménem Rozálka sotva sedmiletá šla toho dne za noci s rodiči svými podle mlýna. Cestou se přiblížila neopatrně břehu nad jezem, sklouzla po něm, spadla do řeky a zanesena byla proudem mlýnské strouhy pod jdoucí kolo. Zoufalá matka počala vzývati o pomoc Jana Nepomuckého. Sběhli se lidé a při světle pochodní hledali děvčátko. Tu povšimla si mlynářka, že druhé kolo pracující v tomtéž žlabu se zastavilo. Přítomný stárek mlýna jménem Mařena sochorem pohnul tímto kolem a spatřil, že zespod kola cosi bílého pryč plave. Skočil do vody a vytáhl za vlasy Rozálku, která již mizela pod ledem. Děvčátko, ač bylo celou hodinu pod kolem, zůstalo živo a zdrávo.
V šalandě mlýna, kde se Rozálka vzpamatovala, vyprávěla o Janu Nepomuckém, že se jí ve vodě zjevil v té podobě, jakou má socha na mostě, kde chodíc kolem do školy často klekávala a k němu se modlívala, a těšil ji, aby se nebála, že neutone.
Jak zjevil Bůh zázrakem libost svou k poctě mučedníkovi činěné. Na památku této události byl později do severní zdi mlýna umístěn světcův obraz.“

Pětikolská legenda

Toto je doslovný přepis z mosazné desky, která byla vyrobena na konci 19. století a umístěna na mlýn dědečkem posledního majitele. Dnes visí v kostele svaté Markéty ve Strakonicích. Nachází se vlevo, na začátku hlavní lodi, kousek od dnes již nepoužívané kazatelny. Svatý Jan, který zde stojí poblíž, by měl být ten, k němuž se Rozálka modlívala a který stával na mostě, ale tato informace není zatím nijak doložena. Mlýn Pětikolský (v dávné minulosti nazývaný Arnoldův) stával v blízkosti tohoto kostela. Je to zřejmé z mapy z roku 1764 – 67 (I. vojenské mapování, a grafiky z roku 1780, jež zachycuje kostel v téměř dnešní podobě a o něco výše mlýn.

Pětikolský mlýn v mapeJiná verze legendy, poněkud starší, pochází z knihy vydané v roce 1870 a uložené v soukromé knihovně ing. Viktora Frýdla. Její název se mi bohužel nepodařilo zjistit, poněvadž chybí titulní strana. Je zde na stranách 128 – 147 popsán život svatého Jana Nepomuckého, včetně tohoto zázraku. Tato legenda je v knize proto, že byla jednou ze čtyř, které pomohly ke kanonizaci světce.
„Správce jinak vrchní Strakonického panství, Václav Hodánek, a jeho manželka Klára učili svou dcerušku Rozálii ctíti mučedníka Jana Nepomuckého. Dívčina ctila ho tím, že chodíc do školy po mostě nad Otavou řekou tam klekávala a modlitbičky odříkávala před sochou umučeného zpovědníka. Bůh zjevil zázrakem libost svou k poctě mučedníkovi činěné. Roku 1718, dne 22. února šla půlsedma let stará Rozálka za noci s rodiči svými podle mlýna „pětikolského,“ sklouzla nad splavem na zmrzlých prknech, spadla do mlýnské strouhy, a zanešena jest proudem pod jdoucí kolo. Když se matka její ze mdloby probrala, ihned počala vzývati Jana Nepomuckého. Asi dvě stě lidí sběhlo se u mlýna, při světle pochodní hledali děvenku, leč marně. Mezi tím volala mlynářka na stárka Antonína Mařenu a ptala se ho, čím to, že kolo zůstalo státi? Tu šel, otočil ze vší sily týmž kolem a zočil, že zespod kola bílého cosi pryč plove. Bylať to bílá zástěrka Rozálčina. Skočiv po ni do vody, pochytil Rozálku, která již byla nohama pod ledem, za vlasy a za levé rameno, a vytáhl ji z vody přes dva lokte hluboké. Rozálka vězevši celou hodinu pod vodou a pod kolem, zůstala živa a zdráva. Před několika lety spadli pod kola téhož mlýna dva chasníci, a ač se jim brzy pomahalo, vytaženi jsou rozmačkáni a mrtvy. Ve mlýně procitla Rozálka ze mdlob po půl hodině, a vypravovala o Janu Nepomuckém, že se jí ve vodě zjevil v té samé podobě, v jaké ho na mostě socha líčí, těše ji: „Neboj se, však neutoneš!“ Totéž vypravovala roku 1724 zdravá Rozálka před úředními vyšetřovateli téhož divu.“
Bohužel, starší znění legendy je zatím zahaleno tajemstvím, jež se možná skrývá v archiváliích souvisejících s kanonizací svatého Jana Nepomuckého. Konec citace.

Jenže pokud se podíváte na onu starou mapu, objevíte naproti  mlýnu Pětikolskému  ještě jeden. Nazýval se Hradební a byl zbourán v 70.tých letech minulého století. Takže …?

hradnimlyn

Je možné, že současný investor zaslechl cosi o minulosti, a pod vlivem havloidního pojetí návratů do minulosti by rád mlýn obnovil. Technicky by to asi nebyl tak velký problém. Náhon vlastně existuje, momentálně je veden v trubkách pod zemí, takže by šlo jen o obnovu budovy.

Při svém vstupu jsem politoval radnici, že má hodně svázané ruce při ovlivňování této stavby. Ale neuvědomil jsem si, že město má v ruce dva dosti silné trumfy. Jednak je jeden z pozemků ve vlastnictví města, a pak ještě existuje cosi, co se nazývá Územní plán. A tam není s něčím podobným uvažováno

UP_podHradem

Takže netřeba zoufat, je nutno jednat a  hlídat plnění tohoto důležitého dokumentu.

Bavor podpis_rex2

Příspěvek byl publikován v rubrice Strakonice se štítky , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

8 reakcí na Mlýn a elektrárna dříve a nyní – Pětikolský mlýn, mlýn U pěti kol

  1. Co se týče trumfů města – nemáte dobré informace. Plocha, kde má náhon stát, je v ÚP definována jako vodní plocha a je v majetku Povodí. Pozemek města je bohužel pouze sousední a je v ÚP označen jako Veřejná zeleň. Takže žádné relevantní trumfy tohoto typu radnice nemá. Ostatní nebudu zveřejňovat z pochopitelných důvodů. Ještě k vaší poznámce, že investor pod vlivem havloidního pojetí návratů do minulosti by rád mlýn obnovil. Já myslím, že to s Havlem nic společného nemá. Spíše se ukazuje, že bývalý komunisté jsou těmi nejdravějšími kapitalisty, kteří, pokud jde o jejich peníze, na nikoho neberou ohledy. A zde to platí dvojnásob, protože jejich výdělek jim zaplatíme dvakrát – nejprve dotací při stavbě a po druhé odkupem dotované ceny vyrobené elektřiny. Obyčejný strakoňák by u toho jen asistoval jako trouba.

    • Bavor V. napsal:

      Bývalý komunista klidně může mít „sentimentální havloidní“ pohled. To se nevylučuje. Jinak je pravdou, že neznám přesně podobu toho pitomého nápadu, takže jsem spíše vycházel z polohy bývalého mlýna. Nevadí. Pokud máte něco v rukávu, je to dobře a přeji vám, aby to byl nejsilnější trumf, který v této hře lze použít.
      I když se obávám, že podle různých sentimentálních vzpomínek a architektonických návrhů, by část občanů takovou návratovou stavbu snad i přivítala.

  2. Hudec napsal:

    K tématu nic nevím ani vědět nemohu. Ale zaujalo mě, jak je minulost dotyčných objektů hezky zdokumentovaná „na věčné časy“, dokonce v kostele. To je hezké. Přemýšlím, jak bude pro budoucnost zdokumentovaná naše současnost, zda bude popis srozumitelný a zda bude někoho zajímat.

  3. jaa napsal:

    I když , zdá se, že v tomhletom táhnete za jeden provaz, spíš to vidím černě. Obávám se že bude následovat to, co vidíme denně .´- kol dokola. K tomu sentimentu – máte recht. Lidi budou pro – tedy dokud jim voda nevleze do sklepů a nepodmáčí baráky – ale to už bude pozdě a budou obviňovat všechny okolo a žádat náhrady. -pak to bude jako obvykle ouvej.
    No a to povodí – když se jim patřičně zdůrazní – kolik ušetří na údržbě toho potrubí – je po problému, – ať tam bude elektrátná nebo „turistický „ráj“ pro vodní sporty. , navíc – stačí zainteresovat někoho na rathouzu a katastru a nemyslím tím hned všimné. Docela stačí zaměstnat potomka či vnuka – jinak nepoužitelného – nejépe VŠ humanitárně – sociálního směru, který to dokáže lidem zdůvodnit a může to být i někdo kdo Vás bude hnát do soudních sporů, vydání velkých peněz aby nakonec „zmoudřel“, je hotovo. Změní se územní plán, katastr se „splete“ a ať už tam v konečné fázi i bude cokoliv…
    U nás jsme měli 100 letou zahradnickou školu, přežila privatizaci, vedla si úspěšněvychovala mraky odborníků.. Pak se jaxi taxi.. někomu ten nádherný areál zalíbil. Za přispění krajského šaška – byla škola přestěhována do Rajhradu, – do lepších – modernějších atd atd. Děcka musejí dojíždět, — co na tom. A te%d už je nejmíň dva roky klid po pěšině, celý areál úspěšně chátrá… Mětská část jej nedostala – aby jej mohla využít pro lidské potřeby a aktivity .. drží to kraj. Faktem je, že je to nádherné místo na takový ten ohraničsený bytový komplex pro vyvolené- na okraji i když v centru. Takže počítám – že až dostatčně zchátrá a zaplevelí se – nebudou peníze na obnovu a debelopeři budou mít pré. ˇCekámí se vyplatí, zvlášť když byla kríze… ach jo…. ihmm pak že sosani … ále.. hanba plut

    • Bavor V. napsal:

      Vždy budu podporovat to, co považuji (a nejen já) za prospěch Města. A vždy budu napadat to, co považuji za neférové. Takže tady budu na straně těch, kdo bojují proti MVE.

      • jaa napsal:

        To vím a všichni zde, ale bylo to jen takové upozornění – jak to chodí. On takový „resort pro vyvolené“ s vzácnými stromy co zakladatelé a předkové dováželi ze světa a čistou půdou, který ani souzi nezrušili a le podporovali – má pro některé“taky puředníky – nemálo placené “ cenu zlata či prestižní bydlení koná své. Bohužel – v té době byli u moci jak na městě tak na kraji sosani s lidovci… no a tohle spojení nikdy nic dobrého nepřineslo. bohužel….A některé prsty jsou hóóódně dlouhé, protože – vybudování „nové školy “ v Rajhradě muselo stát nějaké peníze a… a kdo ví… .

  4. Hudec napsal:

    No, tady Svatý Jan Nepomucký moc nepomohl.
    Někdy v roce 1990 jsem na tom můstku nedaleko naší bývalé chalupy našel v noci motorku, mrtvého kluka a těžce zraněné děvče. Ten obrázek už je po nedávné rekonstrukci mostu a i když nepomohl, jsem rád, že mu tam sochu nechali a že ji ještě nikdo neukradl.

Komentáře nejsou povoleny.