Hospody


 Nevím, proč jsem zásobován mailovými výlevy Petrapavla, které jsou primárně určeny jiným. A tak se ke mně dostalo i toto:

Pěkně tě Oline  bodují ( 10 : 0 ) u Bavora za popis hospody za socialismu a teď. Fajn. Kdyby jsi býval napsal jednoduše že za socialismu byla ta hospoda lepší,  levnější a přívětivější než teď, bylo by to v lepším případě tak 6 : 4 . A  Bavor by ti oponoval tím, že za komunistů tam musel viset plakát k 70. výročí VŘSR.

Sranda, k pláči?

I já jsem pamětníkem hospod, které byly plné lidí. Jak Olin správně podotkl, většina těch hospod byla postavena již v dobách „starého Procházky“, tedy tradice rakousko-uherská, případně za První republiky. A tak současným předpisům rozhodně nevyhovující. A je v podstatě dnes jedno, kdo tu hospodu v dobách nedávných vlastnil. Jestli to byla Jednota s.d. či Restaurace n.p. Podstatné bylo vždy, kdo tam čepoval a kdo tam byl „odpovědný vedoucí“.

V dobách mého působení na Šumavě bývalo zvykem po práci cestou na autobus z Krumlova stavět se buď ve Vídni nebo U Dušků. Přesněji řečeno šlo o restauraci Hotelu U města Vídně a Pohostinství U Budějovické brány. Na jedno, na dvě. Tenkrát se neřešilo kouření a tak samozřejmě „okenní ventilace“ jely na plno. A každá z těchto hospod měla svou výzdobu. Samozřejmě nesměl chybět plakát. Reklamní plakát „mateřského“ pivovaru. Nepamatuji se přesně, ale tuším že Vídeň točila Plzeň, Dušků byli věrni Krumlovu. Vídeň asi jiné obrázky neměla, snad tam byly někde fotky starého města. U Dušků byla každopádně na zdi typická hospodská malůvka nad stolem štamgastů. Vídeň měla ještě jednu specialitu. Jako hotelová restaurace také vedla obědy. A chodilo se tam na „Vídeňský“ řízek. Nikoli známý wienerschnizel, ale řízek velikosti sloního ucha, který jste tehdy jinde nedostali.

V těch hospodách se samozřejmě probíralo možné i nemožné. Jen si nevzpomínám, že by někoho buď přímo odtud nebo na základě místních diskusí odvedla tajná policie (StB). Naopak, mnozí tehdejší kriminalisté sedávali s námi a i když jsme věděli, že jsou to policajti, nikdo si na hubu pozor nedával. Oni totiž byli v tu chvíli s námi na pivu a ne v práci a tyto dvě věci nespojovali. Snad jen v případě skutečného trestného činu.

Vídeň krátce po plyšáku padla. Zavřely ji úřady a protože už jsem dlouho pryč, nevím jak dopadla, protože konkurence ve městě je veliká. Dušků si ještě pamatuji, chodíval jsem tam, dokud jsem se v těch místech ještě pohyboval.

Trochu jiná historie poznamenala Budějovickou Železnou pannu. Ta byla vyhlášenou hospodou budějovického Motoru, tedy pro neznalé, fanklubu budějovického hokeje. Na zdech visely dresy, fotky s podpisy hráčů a dokonce se jednoduše poznalo, jak hokej právě dopadl. V případě prohry se skutečně točilo téměř výhradně černé pivo. Samozřejmě Budvar.

Železná panna dopadla nejhůře. Vrácena v restituci byla zrušena a dnes je tam kdoví kolikátý módní obchod.

Ale nějak jsem si nikde nevšiml oněch zmiňovaných plakátů. To bylo snad zvykem v Praze?

Bavor podpis_rex2

Příspěvek byl publikován v rubrice Bavorovy poznámky se štítky , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

35 reakcí na Hospody

  1. vittta napsal:

    V životě jsem takový a podobný plakát v hospodě neviděl….

    • vittta napsal:

      A hele, mínus.
      Někdo ho viděl-ale nepoví kde.
      Nebo si myslí, že i já jsem ho viděl….
      Néé, nejde mi o tem mínus-ale někdy je ten mínus s ohledem na text, kde je udělen, vysloveně komický.

  2. kočka šklíba napsal:

    No já také ne, a to jsem starší než vitto, to jste Petřepavle přehnal a nepamatuji ani z Prahy Bavore.

    • Bavor V. napsal:

      Já jsem v Praze v žádné hospodě nebyl, při svých občasných návštěvách jsem zašel vždy do „lepší“ restaurace. Takže stav pražských hospod neznám. Ale podle reakce PP jsem se domníval, že snad ano🙂

      • vittta napsal:

        To jste přišel o hodně, Pane Bavore.
        Pořádná putyka, kde není přes kouř vidět, kde hraje harmonika, řev ožralů je tak silný, že musíte řvát také, (sám jsouce tím ožralou) a ještě je tam 3x denně rvačka u karet…to je prostě romantika, zejména pro mladého člověka.
        To už se dneska nevidí….
        Ono je to tak, že každá hospoda má svojí atmosféru.
        Ve skutečnosti k dobré atmosféře nestačí čoud a ozdoby na zdi, a hajzl na dvoře, stejně jako jí neničí apriori čisté stoly a záclony.
        To neznáte, jako člověk neznalý této kultury.
        To prostě přijdete do hospody, kterou neznáte….a někdy se rovnou otočíte a jdete, někdy si dáte pivo a jste rád, že jste vypadnul.
        Ale někdy si jdete do hospody koupit jen sirky, a vylezete až o zavíračce, která je u dobrých podniků silně variabilní….
        To vás vcucne-a už nepustí!
        To dělají ti hosté a ten výčepní, podle mě každý něco vyzařuje, nějakou energii, já na tyhle věci moc nedám, ale prostě v praxi to tak je.
        Dejte si třeba brčko, nahulenej budete tyhle věci velice silně vnímat…ty energetické toky lidí…ale i hudby, všeho, při zachování vlastních smyslů.
        Samozřejmě kvalitní zboží, žádnej „honěnej Vietnam“, to je….jako když někdo pije Plzeň a proloží to panákem té nejlepší slivovice, a jiný si dá kyselou desítku a ten nejlevnější rum…
        Ani „vopice“ totiž není vždycky stejná…..

        • Bavor V. napsal:

          Proč? Vždyť ty naše venkovské hospody byly úplně stejné. Ostatně sám jsem v jedné takové občas hrával na harmoniku či na kytaru a pamatuji se na svůj „obrovský picí úspěch“. Upil jsem stejně starého slovenského kluka ve slivovici a pivu.

          • vittta napsal:

            No tak, to já myslel, že nemáte vůbec pojem.
            To vám je pak úplně na háku, že smrdíte jako tchoř, všechny hadry se musí hodit na balkon a druhý den vyprat…..
            Stejně se to jen hodí do pračky, žádná ženská si už u toho na valše ruce nestrhá.

  3. oh napsal:

    Jistým počtem pražských hospod jsem za socialismu prošel – na služebních cestách, na školeních, jako oficiální náhradou závodního stravování v době oprav závodní jídelny i soukromě. Výzdoba byla různá, ovšem vždy zcela hospodská. V jedné dokonce visely reprodukce fotografií slavných indiánských náčelníků a repliky zbraní. Pokud je mi známo, tamní odpovědný vedoucí kvůli tomu zavřen nebyl a dnes provozuje tutéž hospodu se stejnou výzdobou, byť bohužel též s poněkud horší kuchyní než kdysi. Plakáty k VŘSR jsem nikde nepotkal, ani v hospodě, do které pravidelně chodili na obědy soudruzi z OV KSČ Prahy 8. Zato jsem narazil na jakousi socialistickou verzi nekuřácké hospody – v době podávání obědů (asi od jedenácti do půl druhé) se nekouřilo, na stolech nebyly popelníky – personál žádost jejich donesení striktně odmítal – a na zdi visel ručně zhotovený nápis ve stylu: „Slušní lidé zde v době oběda nekouří. Ti ostatní to mají zakázáno!“ Nikotinová prohibice se samozřejmě netýkala stolu štamgastů.🙂 A protože pivo bylo více než pitelné a jídlo více než poživatelné, s návštěvností podnik kupodivu problémy neměl. IMO to fungovalo lépe, než celý protikuřácký zákon, vypuštěný současným patlamentem. Vlastně jediná hromadná osvěžovna, kde jsem mohl pravidelně zhlédnout politická hesla, byla naše vlastní závodní jídelna, neboť všichni ze „zkázy budov“ byli příliš „zaměstnaní,“ než aby se jim chtělo stále sundávat a rozmísťovat nezbytnou výzdobu ze schůzí KSČ a ROH. Počítá se to, pane Bavore?

  4. Laco G. Mlynář napsal:

    V sedlácko-trampské hospodě „U báby Zelinkové“ v jistých Kozlanech na Vysočině byl jediný obraz nad výčepem. Na něm malý pasáček čůral do rybníka. Pod ním byl nápis. Nepijte nikdy vodu, zvykněte si na hospodu. Tato výzdoba vydržela až do restituce. Dnes je z hospody rodinný dům.
    Jako vzor perfektního marketingu si na obraz pamatuji dodnes.

    • vittta napsal:

      Oblíbený byl také náspis:
      Kdo pil-umřel, kdo nepil, umřel taky!
      Nebo se mi vybavuje z hospody u Papuška takový špalek se sekyrou (plastika myslím) s nápisem „Na sekyru ani Ň“.
      Také třeba „Jsem hluchý a slepý, doveďte mě laskavě k výčepnímu pultu“.
      Ještě si vzpomínám „Dej si u nás ještě sklenku, nevíš, co tě čeká venku“!

      • Strejda Olin napsal:

        „To je pořád řečí o škodlivosti alkoholu a přitom nejvíc epidemií je z vody!“🙂

  5. Petrpavel napsal:

    Jako vždy jste Bavore nepochopil význam sdělení, udělal jste mi tím radost.
    Byla to jen metaforická ukázka úrovně vašich námitek (pro snadnější pochopení – ten zmíněný plakát jsem pochopitelně v hospodě taky nikdy neviděl, jen teď někde americkou vlajku či reklamu na Anheuser-Busch In Bev, bývalý Plzeňský Prazdroj).
    To sdělení patřilo konkrétně a osobně vám, ne zdejším čtenářům.

    • Bavor V. napsal:

      Naopak. Pochopil jsem to naprosto přesně. A protože je to vaše úroveň, ne moje, proto jsem to hodil do placu. Já totiž nejsem nekritický jako vy a dokážu oddělovat dobré a špatné. Ostatně Olin nepsal o „socialistické“ hospodě ale staré venkovské hospodě. A ta byla stejná jak za 1.republiky, tak za socíku. To jen vy všechno vztahujete na jednu dobu. I přesto, že vám vzala pozemky a musel jste volit Klause, abyste je dostal nazpět.

    • K-k. napsal:

      Přiznávám, PetřePavle, že jsem význam vašeho sdělení asi taky nepochopila. Mám to brát tak, že je pan Bavor špatný, protože by (asi) nesouhlasil s něčím, co jste ani vy nikde neviděl a vymyslel si to? :O
      Obávám se, že výšin vašeho uvažování jaksi nedosahuji…

  6. Strejda Olin napsal:

    Docela mě překvapilo, že na toto téma tu došlo k názorové shodě. Prostředí hospod, pivnic, restaurací, bufetů a jídelen sice nebylo tak sterilní jako dnes a kdybych chtěl, mohl bych na ně nakydat fůru hnoje. Jenže v těch „putykách“ bylo cosi živočišného, něco tak člověku milého, příjemného a sympatického, co se dnes již vidí málo kde. Ona ta „člověčina“ se z našich životů vytratila. Asi proto, že k tomu, aby byla, musí mít vhodné podmínky. Když o tom přemýšlím, ta „člověčina“ tu byla za R-U, za první republiky, během protektorátu i v dobách vlády jedné strany. Pak se začala vytrácet, ne pozvolna, ale takřka ze dne na den. Zůstal tu po ní jen „archivní“ odér. V čem se ty podmínky tak změnily? V čem jsou jiné, než v minulých více než sto letech? Co je na „nové době“ špatně? Nebo že by se mi to jen zdálo, že by to byl jen klam a šalba, „stařecká“ nostalgie?

    • okolojdoucí napsal:

      To je otázka za milión. Člověčina tu pořád je, ale valem jí ubívá. Možná je to tou neustálou adorací individuálního úspěchu. Jít si za svým, prosadit se, prodat, co v člověku je, využít šance, porazit konkurenci, atp. Prostě, život je boj, a my jsme lidský zdroj. Případná solidarita musí být správně politicky nasměrována. Ke společnému úspěchu nám musí stačit hokej a HDP. Ani silná měna už ne, jak nám pěkně (ne)vysvětlili.

    • čtenář napsal:

      špatně je,že „nové doba“ nám do života přinesla až nesnesitelný boj proti
      tzv. závislostem,alkohol,tabák,hazardní hry.

      Kde jsou ty doby,že klukovi,holce,mohlo být klidně i 16 plus nulanulanic a v hospodě dostal pivo,nová doba má na tyto mladistvé a hostinské komando,s jejichž výsledky po zásahu jsme masírování k krimi zprávách.
      Jaká že je to nehoráznost,že se mladistvým nalévá alkohol a že mladiství nadýchali 1,0

      No,zlatí komunisti,v tomto směru.

      • Strejda Olin napsal:

        Možná jsem paranoidní, ale já v tom opět vidím vliv amerikanismu. Přinejmenším kořeny toho sahají do USA.
        Komunisté prý chtěli vychovat „nového“, socialistického člověka, potlačovat a potírat to zlé a špatné v lidech a rozvíjet a podporovat to dobré v nich. Bylo to údajně nesmyslné, neuskutečnitelné a proti přírodě. Ale copak dnes nejsou lidé „vychováváni“? Řekl bych, že tisíckrát víc, promyšleněji, důmyslněji a rafinovaněji. O to víc je výsledek této „převýchovy“ tragičtější a setkáváme se s ním dnes a denně na každém kroku.
        Omlouvám se, ža jsem sem zatáhl tento politický tón.

        • Bavor V. napsal:

          Až tak bych to neviděl. Pokud tedy budeme věřit americkým filmům, tak v každém takovém je plný nějaký bar a hudba hraje a…

          • oh napsal:

            .. a za rohem číhá deset právníků, aby majitele za nějakou naprostou pitomost zažalovalo. 😉

            • Bavor V. napsal:

              Možná, ale já to myslel tak, že netřeba za každou naši blbost vinit Ameriku.

            • oh napsal:

              Nakonec to je naše blbost. Byla to naše blbost, už když jsme přehnaně napodobovali vzory sovětské a češtinu prznili rusismy. Blbost zůstala, jen se vyměnil napodobovaný vzor. Takže bych to zakončil ve stylu tety Kateřiny – příslovím: „Poturčenec horší Turka!“

  7. vittta napsal:

    Tohle když si člověk čte….to mě úplně napadlo:
    Pojďte kluci na pivo, serte na to!

    • Rosťa napsal:

      Cowley z CI5 ze seriálu Profesionálové jasně řekl, že před čtvrtou odpolední se nechlastá!

      • vittta napsal:

        To platí pro vožraly, poněvač chlastají každý den.
        Kultivovaný konzument chlastá když má chuť, protože si to může-s ohledem na delší inervaly mezi chlastáním-dovolit.

  8. tata napsal:

    JÁ jako dlouhodobý abstinet,ani v dobách kdy jsem pil s nutnosti se neodlišovat sem hospody navštěvoval vyjimečně spíš jen na jidlo když sem si nemohl uvařit.Ale vim že dříve hospoda utužovala kolektiv proto jsem byl spíše černá ovce,že jsem snimi nechodil byl jsem podezřelí.

    Dnes je to uplně jiné,život uspěchanější někdo má 3 práce aby se vyrovnal tomu majetkovému běsnění,strašně moc možností na zlaté klece,pro mnohé i drahé tam chodit den co den dá se řici že se to nedá ani srovnávat……….je to jiná doba……….prostě ač já tam nechodil vím že to bylo mnohdy jediné kulturní vyžití berte to nadneseně dnes jsou jiné možnosti a ty hospody tím stratili na čem dříve žili i to kouzlo co pro mnohé představovali i vtom dobrém i negativním.
    ALE srovnávat to objektivně nejde

    PETRPAVEL………..NÁK JSTE SE zabejčil musite byt asi vždy vté extremní poloze,nák jsem ten meil pochopil jako tu krajní mez…….odpověd už vubec naopak mě překvapili +3…….takže mě smysl unikl ale hlava nebere 3 souhlasy

    • Strejda Olin napsal:

      Jestli to není tím, že: „To sdělení patřilo konkrétně a osobně vám (Bavorovi, moje pozn.), ne zdejším čtenářům.“

      • Bavor V. napsal:

        Oline, to bylo sdělení hlavně vám, protože o mně se tam píše jako o třetí osobě. Ale silně se mne to dotklo a proto jsem to zveřejnil.

  9. Rosťa napsal:

    Nějak se v tom ztrácím a nejsem dost na výši, abych pochopil, vo co go. Ale to nevadí. Jak už jsem si přečetl vejš, svět se mění a hospody zvlášť. Když jsem v dobách dřevních přijel z města v pátek na chalupu a nezabral místo do 18.00, měl jsem prostě smůlu. Šachy, taroky, mariáš, karambol, u každého stolu něco jiného. A především zpěv, což ke Slovácku jaksi patří. Osazenstvo od juncků ( jako já tehdy ) až po stařešiny ( starší než já dnes ). Bylo zajímavé poslouchat ty strejdy, kteří neměli za sebou FF UK, ale jen základku. Tolik živočišného moudra od prostých lidí jen utvrzuje v tom, že počet titulů před a za jménem o moudrosti nevypovídá. Z nápisů po zdi jen to obligátní Podnapilým a mladistvým nenaléváme, což se nedodržovalo a dále ty různé veršovanky ve stylu „kdo nepije, umře hlady“.
    Mám to naproti a už tam přijdu, jen když přijede syn a vykope mě na kulečník. Mimo pátku tam personál hraje přesilovku. Že by tam přišel důchodce, tak to ani náhodou. Asi je to o penězích. A také místo zpěvu si člověk může za pět ká pustit písničku z té uřvané bedny.

  10. brtnikvbrlohu napsal:

    Pěkná debata – ale ako – že nikdo nevzupomenul tohle:
    http://ekonomika.idnes.cz/anheuser-busch-inbev-kupuje-majitele-prazdroje-sabmiller-pm5-/eko-zahranicni.aspx?c=A151013_082853_eko-zahranicni_rts
    Kupodivu ještě existují hospůdky kam chodí většinou štamgasti na dobré pivo, mám ale obavu že tu mojí zlikviduje koblihokasička.

  11. Hudec napsal:

    Asi tady teď moc potlesku nesklidím, ale co se dá dělat. Není každý den posvícení.
    U nás na vsi bývaly hospody dvě, hořejší a dolejší.
    Ta hořejší byla úplná klasika ála první republika na vsi – dřevěné lavice kolem zdí, výčepní pult bez chlazení, vitrína s pár tatrankami a čokoládami. Uvnitř jen pár lidí a hostinský Trčka, který původně čepoval v hospodě u Trčků vedle v Katovicích, Ale praskly na něj nějaké drobné zlodějny, tak se uklidil ještě dál od civilizace. Občas jsem tam chodil dědovi pro cigarety Letky, nebo mě tam poslala babička, aby šel už děda domů. V tom druhém případě byl děda atakován těmi pár hosty, co tam seděli, aby mi koupil nějakou „čekuládu“. Tahle hospoda zanikla ještě za mého dětství a žádný pozitivní obrázek mi po ní v hlavě nezůstal – smutný, zakouřený, vlhký tmavý prostor, nic víc.
    Dolejší hospodu na dolní návsi provozoval pan Černý a po něm jeho syn Olda – můj vrstevník. Ta byla o řád lepší a byl u ní i sál, kde se konaly venkovské muziky, což jak informovaní vědí, je kapitola sama pro sebe a pořádný kus „folklóru“. Ještě tam pamatuji poslední velkou rvačku, kdy se pral při hasičském bále úplně celý sál, např. moje sestra (už vdaná matka dvou dětí) tam kohosi mydlila podpatkem lodičky, švagr přišel o rukáv od saka, všichni měli ruce od krve, akorát já hubu…🙂. Ale žádná policie nic, a druhý den jsme se potkávali hned dopoledne v hospodě zase (žízeň), a koukali na ty svoje boule a nic jsme si nevyčítali, jen jsme si spolu dali jedno (nebo dvě), neb byla neděle.
    V sobotu jsem chodíval na houby a když jsem se vracel, vzal jsem to přes ves, hlavně když byl plný košík, abych trochu provokoval, protože domorodci na houby moc nechodili. Hlavně jsem ale šel kolem té Černých hospody, dopoledne už bylo otevřeno, a dal jsem si za odměnu jedno nebo dvě a někdy i panáka, to podle toho, kdo už tam seděl nebo ne. Jistě subjektivní pocit, ale nikdy mi pivo nechutnalo tak, jako při těchhle houbařských návratech. V hospodě se nevařilo, našinec mohl dostat tak leda buřta nebo kousek tlačenky, která ale za moc nestála.
    Teď už tam jezdím opravdu jen sporadicky, dvakrát – třikrát za rok na houby a přes ves už nejdu, ale z nostalgie jen projedu, i když je to zajížďka. Hospoda nepůsobí zdevastovaně, ale protože to bývá ve všední den dopoledne, už spoustu let jsem ji neviděl otevřenou, tak nevím. Zato pokaždé vidím místní vrstevníky na hranici důchodového věku, jak posedávají naproti přes náves před Jednotou a popíjejí lahvové pivo, zpravidla strakonický Nektar.

    Ale to je jen jedna stránka věci. Druhá je ta plzeňská. Že zmizely některé zakouřené výčepy v centru, to mě nemrzí vůbec. Hned za rohem mám celkem populární hospodu Žumbera, typickou pivnici, a to je v porovnání s minulostí jak nebe a dudy. Bývalo tam tak nějak ušmudlaně, o záchodech lépe nemluvit, a nádobí tam myla naše cikánská sousedka, z čehož vyplývalo, že dát si tam jídlo bylo za hranicí myslitelného. Dnes kuchyně celá v nerezu, skvělý guláš a spol., vstřícný personál, v jedné (zadní) místností se přes poledne nekouří, vpředu u výčepu klidně. Piva asi šest druhů, včetně nealka, především samozřejmě plzeňské provenience, to by jinak nešlo. Kromě černého. Provozovatel Zdeněk pobyl pár let v Německu a pak si řekl, že to zkusí solidně i u nás. V poledne i večer má narváno. Na obědy lidmi, kteří tu v centru pracují, večer hodně místními, i když tu ubýváme. Jasně – i turisti. Po bývalé podobě nejen Žumbery, ale i ostatních hospod, se mi fakt nestýská. Žumbera je klasika, ale jsou tu i pivnice střižené moderně, tam chodí hlavně mládež – tím myslím tak do čtyřiceti….

    Další kapitolou jsou dražší restaurace, kam zajdu tak jednou za měsíc. Kdysi jsem si vůbec neuměl představit, jak mistrně může být udělaná ryba třeba u Branky v La Provence nebo stejk v Angusu, včetně příslušného vína samozřejmě. To je prostě proti minulosti jiný svět.

    Suma sumárum, pardon, ale je to dnes o třídu lepší, to se nedá nic dělat.

    A děti a alkohol? Jasně, že se dneska úplně blbne, takže mi ani vnuci nemohou dojít se džbánkem, i když tu nádobu u Žumbery znají a vědí, že to je pro mě. Alkoholické nápoje všeho druhu jsou součástí naší kultury a podávané v rozumných dávkách neškodí. A pubescenty je třeba na ně připravovat pomalu a postupně, aby se pak někde s pivem a kořalkou neseznamovali v šestnácti letech formou šoku s příslušnými následky, někdy i trestněprávními.

    To jsem se ale rozepsal….

    • brtnikvbrlohu napsal:

      K těm adolescentům – ti pijí víc něž za našich let – ale jaksi divně, svědčí o tom lahve ot rumu či tak co je jich zpravidla v neděli všude plno – i v místním parku -a pijí s cílem se opít – ne jako my kdy bylo hlavním cílem posezení a aby sed nesedělo se suchou hubou.

      • Hudec napsal:

        Souhlas. To jsou ti, kteří nemají tu výchovu a průpravu. A také pro ně platí, že zakázané ovoce chutná nejlépe. Je to zajímavý průnik té naší bezbřehé demokracie a nejrůznějších a stále početnějších omezení a regulací. Pes aby se v tom vyznal, já ne…..

  12. M-T napsal:

    Staré české přísloví praví: Pijme pivo a budeme zdraví! Tak jak praví historie, každý Čech že pivo pije, my jsme národ chlastavý. 🙂
    Tenhle slogan z jedné venkovské hospůdky mi utkvěl v paměti (zapsali jsme si to!), když jsme tam jako děti žíznivé a unavené spočinuli během namáhavé túry za pobytu na letním táboře.
    Jinak do hospody jsem chodila už jako malá holka 😀 . Chodila jsem tam pro pivo buďto se džbánkem, ale častěji s klasickou smaltovanou konvičkou, to bylo jistější (s tou samou jsem si jindy chodila pro mléko – vynikající – k jedněm lidem, co měli ještě hospodářství a krávu ). A nejen pro to pivo. Jeden starý pán si ode mne nechával čas od času (čekával na mě u plotu předzahrádky, nemohl už na nohy) přinést z hospody doutník, říkal tomu „havano“. Dal mi 1,50 Kčs, stálo 1,50 Kč, a já jsem dělala nákupčí🙂 . Asi to byl fakt doutník za tu cenu, matně si vzpomínám, jak vypadal, já jsem ještě nechodila ani do školy. Ale vím, že krabička cigaret Partyzánek stále 1,60 Kč, cigarety Lípy stály 2,– Kčs … i oplatky Tatranky tehdy byly za 1,50 Kč, ale to jen tak pro zajímavost. A to prosím není všechno, taky jsem tam chodila i za jedním pánem🙂 Ten měl pár koní, s nimi prováděl pro sousedy a „malorolníky“ ze vsi různé polní práce od jara do podzimu. No a můj tatínek mě posílal za ním se vzkazem, kdy ho budeme potřebovat, kupř. kdy má přistavit vlečku na řepu, kdy vůz hnoják apod. Většinou, vlastně vždycky se nacházel v hospodě, protože až po práci … byla to hrůza, mně ale nezbylo, než tam jít mezi ty mužské! Plná hospoda, hučelo tam jak ve mlejně a ani nebylo pořádně vidět, než jsem se rozkoukala, kde koňák sedí. Kolikrát to trvalo, než si mě všiml, tak byli zabráni do karet, nebo jen tak do řeči … to jsem pak odtud upalovala! Jezdíme tam už jenom na hřbitov. Do vsi se za posledních cca 20 let přistěhovalo hodně nových obyvatel. Koupili si tam nemovitost a žijí tam. Hospoda sice přežila do dnešních dnů, ale ta sousedská soudržnost a znalost místních poměrů, místní historie, ta živelnost, spřízněnost … to je myslím nenávratně pryč. Je jiná, ale hlavně, že je a že bude.

Komentáře nejsou povoleny.