Kežmarok a jeho škola


K tomuto námětu mě přivedl v nedávné diskusi NavajaMM. My Čehúni, ač vlastně mnozí ještě (a nejspíš navždy) duševně Čechoslováci, máme tendenci občas Slováky podceňovat. Nejsem výjimkou. Vyměnili jsme si pár vět o spišských městech a tak jsem zapátral po jednom útlém svazečku ve své knihovně, zde:

kezmarok

Podrobnosti o městě Kežmarku zde:

http://www.kezmarok.net/sk/kezmarok

A zvláště ke kežmarské škole můj hrubý a stručný výcuc:

Kežmarok je jako město znám od roku 1269, tedy asi o třicet let dříve, než byla založena tzv. Nová Plzeň (stará Plzeň je dnešní Starý Plzenec necelých deset km vzdálený). Vznikl sloučením původního slovanského obyvatelstva a osady německých kolonistů. Měl vynikající zeměpisnou polohu na cestě, která spojovala Orient se severní Evropou.

Předpokládá se, že první typ farní školy vznikl asi už ve 13.století. Učilo se nejspíš náboženství, latina, zpěv, čtení a psaní, počty. Nejstarší písemná zmínka o škole v Kežmarku je z let 1383 – 1392, kdy se kežmarský farář Ján a rektor kežmarské školy soudili o peníze. Jak je vidět, finance už tehdy hrály ve školství významnou roli….

Městská škola měla dva stupně – základní v mateřském jazyce a vyšší v latině. Někteří studenti pak odcházeli do zahraničí na nejrůznější univerzity, třeba v Krakově bylo v 1.polovině 15.století zapsáno 34 studentů z Kežmarku, další byli v Lipsku a od 16.století houfně v protestantském Wittnebergu. Naopak, ze zahraničí přicházeli do Kežmarku někteří učitelé. To souviselo s úspěchem reformačního hnutí Martina Luthera, které našlo zázemí i v tzv. Spišských městech. V Kežmarku začaly reformační změny r. 1531 s příchodem kněze Juraja Leudischera a protestantský charakter dostávala i škola. Roku 1536 si postavili v Kežmarku novou kamennou školu a r. 1543 se stal jejím rektorem kežmarský rodák Ján Sommer, který studoval ve Wittenbergu u Melanchtona, blízkého spolupracovníka M.Luthera.

V roce 1571 měla škola tři třídy a vyučovala se mj. dialektika, rétorika a řecká gramatika. V 17.století pak ve městě zesílil slovanský živel, zásluhou exulantů z Čech, Moravy a Slezska (což je pro mě celkem nová informace). Tito přistěhovalci ovlivnili i kežmarskou školu, tehdy asi už nazývanou gymnasium. Učitelé i studenti mj. psali komentáře k řeckým i latinským klasikům, psali latinské verše atd.

Pro mě je zajímavé, že studenti z Kežmarku byli průkopníky průzkumu Vysokých Tater, protože část té oblasti patřila Kežmarku od roku 1269. Roku 1569 se písemně připomíná výlet do Tater. K roku 1615 je znám první horolezecký výstup v tatranské historii – vykonal ho kežmarský student David Frölich, jen se neví, zda zdolal Lomnický (2634 m.n.m. nebo Kežmarský štít (2558 m.n.m.) – v každém případě klobouk hluboko dolů! Roku 1654 na Kežmarský štít vystoupal další student Daniel Speer, zvaný prý „Uhorský Simplicissimus“.

Pak přišla protireformace, roku 1673 zabrali evangelíkům kostel, faru i školu, ale vše se zase k lepšímu obrátilo po Šoproňském sněmu z r. 1681. Škola se postupně rozvíjela a rozrůstala. Nižší, tzv. lidová škola trvala 6 let, vyšší – gymnasium pak 8 let. „Lidová“ výuka probíhala v mateřštině, gymnasiální výlučně v latině.

V publikaci se přiznává, že kežmarské obyvatelstvo bylo převážně německé, což asi nepřekvapí. Ve škole ale studovali také Slováci a Maďaři, Poláci, Srbové, Chorvati, Češi a Černohorci. Dokonce i Ukrajinci a Italové. Ač byla škola protestantská, studovali na ní i katolíci, kalvíni, pravoslavní, židé  a dokonce (prý) i mohamedáni. Na začátku 19.století bylo ve škole 300 žáků se sedmi stálými a řadou příležitostných učitelů. Jména učitelů mi celkem nic neřekla a u ostatních návštěvníků zde u Bavorů bych očekával totéž, tudíž je vypustím. Mezi těmi, které škola ovlivnila jsou jmenování i slovenští buditelé – Pavol Josef Šafárik, Samo Chalupka, Janko Král a další. Slováci si v roce 1838 založili při kežmarské škole Ústav reči a literatúry slovenskej, r.1845 vznikla Jednota mládeže slovenskej a Spolok mirenosti a striezlivosti – měl v náplni práce boj proti borovičce? Nevím….

Po rakousko-uherském vyrovnání r 1867 čelili na Slovensku tvrdé maďarizaci a stalo se povinným, aby si každý student osvojil maďarštinu, k jejímu plnému zavedení v Kežmarku ale došlo a r.1902 s tím, že němčina může sloužit jako pomocný jazyk v nižších ročnících. Ve školním roce 1911/12 vypukla šovinistická aféra, při níž Maďaři operovali tvrzením, že tehdy už známý slovenský básník Pavol Országh Hviezdoslav by byl býval mohl být maďarským básníkem, kdyby nevládli na kežmarském lyceu panslavistické síly.

Po vzniku ČSR se škola změnila na „Nemecké dištriktuálne gymnázium“, které zaniklo posledním školním rokem 1943/44 ze zcela zřejmých důvodů. V letech 1927/28 v něm otevřeli paralelní české třídy, které se v letech 1936/37 osamostatnily na československé gymnázium. O jeho zániku v publikaci nic nenajdeme, ale myslím, že jeho „československé“ nepřežilo rok 1939.

Budova lycea je stále majetkem „ev. a v. cirkevného zboru v Kežmarku“ (což neumím přesně přeložit), ale školním účelům neslouží už od počátku 20.století. je v ní knihovna a r.1985, za barbarského komunismu, byla prohlášena za národní kulturní památku.

Tož tolik předžvejkáno o Kežmarku a hlavně jeho škole. Pokud vím, tak po druhé světové válce moc Němců v Kežmarku a na Spiši vůbec nezůstalo, fakta k tomu bychom ale už museli hledat jinde.

Každopádně patří poděkování nicku NavajaMM, že mi téma připomněl a především Dr. Noře Baráthové z Muzea Kežmarok, která tu publikaci napsala. A kdyby mě NavajaMM nasměroval na nějakou publikaci o historii spišských měst, byl bych mu velice vděčný.

hudec

Příspěvek byl publikován v rubrice Krajanovy postřehy se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

26 reakcí na Kežmarok a jeho škola

  1. NavajaMM napsal:

    Pane Hudče, vďaka za zaujímavý článok, urobili ste mi radosť.
    Nedávno som vrátil do knižnice ďalšiu zaujímavú knižku od Nory Baráthovej:
    https://books.google.sk/books/about/Nad_Ke%C5%BEmarkom_vietor_veje.html?id=cyN9AAAAMAAJ&redir_esc=y
    Sú tam veľmi zaujímavé pasáže o starších dejinách mesta aj o vzťahoch s okolím, napríklad s Levočou. Ale aj podrobnosti o obliehaní a dobytí Kežmarku husitmi. Určite túto knižku odporúčam a ešte sa poobzerám po ďalších o iných mestách.
    O Kežmarok som sa zaujímal práve preto, že odtiaľ pochádza moja manželka. Kežmarské gymnázium je staršia budova hneď vedľa tej historickej, o ktorej je Váš článok.
    Máte pravdu, Nemcov po vojne odsunuli takmer všetkých. Stará mama mojej manželky ešte za mladi u nejakých slúžila a vďaka tomu mohla rodina prežiť, lebo starý otec dlho nemal prácu.
    Po oslobodení bol manželkin starý otec práve v tomto gymnáziu nejaký čas školníkom. Nepoznal som ho osobne a bol vraj pomerne prchký človek, no zaujala ma o ňom jedna príhoda – vraj na železnom plote okolo školy poohýbal hroty na stĺpikoch, aby sa žiaci, čo občas utekali zo školy, pri tom nezranili. Bol som to skontrolovať a tie železné hroty sú zohnuté takmer všetky.
    Ozaj, tá šifra v článku „ev. a. v. cirkevný zbor“ znamená evanjelický augsburského vyznania. Tomuto zboru patrí aj najvýznamnejšia pamiatka v Kežmarku – drevený artikulárny kostol – tiež je hneď v tesnej blízkosti.

  2. blbíš napsal:

    NavajaMM vzpomněl na starého otce, co byl školníkem. Jen člověk s nadhledem umí ohnout špice plotu, aby mohly děti prchat ze školy! Školník je zkrátka profese, s kterou každý z nás přišel do styku. Já vzpomínám na našeho školníka, který nás jako malé děti strašil, když jsme stály frontu do školy. Tehdy se stávaly, než úderem ¾ na osm ten školník ty dveře otevřel a my se hrnuly hlava nehlava, stolička nestolila, kopanec nekopanec do školy za strašného řevu. Dnes se tomu hrnutí divím, ale tehdy to tak bylo a my nad tím nepřemýšlely. No, a když jsme v tom čekajícím klubku dělaly alotria, tak nám ten školník hrozil, že nás vezme na půdu a vystřelí nás z toho kanónu, co tam má pro zlobivé děti. My mu ten kanón tak záviděly, že jsme každý den zlobily, jak to jen šlo, jenže on nás ani jednou k naší lítosti nevystřel. Až mnohem později jsem měl možnost tu půdu vidět a to byste teprve koukali. Nebylo tam žádné dělo, ale nádherný hodinový stroj, podle kterého si mohla klidně celá vesnice nařizovat hodinky. A to bití těch hodin po ¼ hodině a jak příjemně se usínalo, když se nechtělo usínat, ani ovečky jsem nemusel počítat, jen čekat na to bití. Ale to by nebylo to nejúžasnější, úžas ve mně vzbudila ta zachovalost toho stroje, jeho promazanost, mosaz se jen třpytila na vzdory všudypřítomnému půdnímu prachu. Až mnohem později jsem se dozvěděl, že ten školník měl hodinové stroje jako koníčka, prý opravil vše, co mu lidi nosili. No a vidíte, školník je už dávno v Pánu a mně tikání dřevěných kukaček na stěně připomíná to dělo, které jsem si jako děcko nikdy nevyzlobil. A taky vzpomínám na ty strašné suché záchody v zadním, k budově přilepeném, traktu budovy a dehtové nátěry stěn se žlábky (kde jsme my kluci soutěžili kdo výš a dál) a které strašně páchly, později na rekonstrukci školy a učení na směny a to všechno řídil náš pan školník, kam se za ním hrabal ředitel!

  3. Cech napsal:

    No ano lze pouze zavzpomínat na neoblomné profesory, kteří rozlišovali pouze umíš,neumíš a teprve potom se zeptali odkud že ty vlastně jsi.
    To nejdůležitější co se pro stabilitu NATO ve východní Evropě podařilo, bylo rozdělení Československa na dva samostatné státy.Protože ta nudle z východu na západ, oprav
    du představuje bezpečnostní riziko z pohledu sanitárního koridoru.
    No a navíc třeba :

    Potom ve spolupráci s MBÚ AV ČR představuje více jak Evropské riziko.
    Proto divide and conquer a její algoritmy pro práci s masou, které řeší problém rozdělením řešené úlohy na dílčí části, nad kterými se provádí algoritmická operace.
    Obvykle se tato metoda implementuje rekurzivně nebo iterativně a původní celek se dělí na stále menší části, až v některé úrovni dosáhne problému konstantní velikosti, který lze s minimálním ekonomickým zatížením útočníka vyřešit (např. u Mergesortu – posloupnost délky jedna je vždy seřazená). Proto tím zásadním předpokladem této metody řízení společnosti je, aby dílčí podcelky byly v rámci jedné úrovně jeden na druhém nezávislé.
    Proto jsou Česko a Slovensko na sobě nezávislé a pokud se podaří tuto nezávislost udržet za jakoukoli cenu, tak máme v obranné struktuře budoucnosti vyhráno.
    Pokud se to nepodaří a v současné době se ta snaha o znovu sloučení objevuje stále častěji, tak pokud by k tomu nedej bože došlo, tak by to donutilo všechny v naší obranné struktůře použít dynamické programování a to je pro naši současnou EU v návaznosti na budoucnost TTIP opravdu ekonomicky neúnosné.
    Proto berme :
    http://www.hlavnespravy.sk/iniciativa-ceskoslovensko-2018-chce-spojit-cr-a-sr-do-jedneho-statu/610983
    Jako vítězství sponzorů prezidenta Kisky, nad neuvážeností Čechů a Slováků.

  4. danaver napsal:

    Rozpojování a spojování se valí dějinami jako vlny, nic nového pod sluncem, už jsme taky byli rozdrobeni až na markrabství moravské, a pak zase spojeni do R-U, všechno záleží na velikánech ducha, až ti přijdou, može byť horúco🙂
    Ještě k tomu sanitárnímu koridoru, není onen východní konec ještě stále zašpuntován širokorozchodnou tratí v Čierne nad Tisou ? 🙂
    youtube.com/watch?v=begivs1kDsw

  5. Rosťa napsal:

    Rozbití ČSSR bylo nadiktováno zvenčí. Ta naše věrchuška měla jen za úkol připravit na to lidi, čili poshánět něco křiklounů na obou stranách a sami přiložit nějaké to polínko. Mimořádně aktivní v jedovatostech byl tehdejší president, což na druhé straně vyvolalo to známé „Dost bolo Havla“. Jako roduvěrný Moravan nemám problém ani s Čehúny, ani z Čoboly a nějak jsem to dodnes nerozdejchal a považuji to za všivárnu. Ale to je samozřejmě jen můj názor.
    Na druhou stranu se nám Moravanům daří naše nepodarky posílat do Práglu a tím vylepšovat moravský genofond. Za tento jeden se ovšem omlouváme

    • Alena napsal:

      no, připojuji se k omluvě, nelze se na něho ani koukat

    • blbíš napsal:

      Vzpomínáte na Čoboly, á propos, kde jsou Čobolík, Lex, Slim….sand se nám v tom světě neztratili? Snad se jim vede dobře!

  6. ji5 napsal:

    Spojování a rozpojování je ošidné, protože je doprovázeno vyvoláváním nevraživosti mezi lidmi.
    Sám mám ke Slovensku naprosto vřelý vztah a rozdělení Československa mě mrzelo. Moje maminka, Češka z Vysočiny, studovala gymnasium v Kremnici a pak se vrátila na Slovensko na 5 let. Byla v mezi učiteli, kteří pomáhali Slovensku se školstvím. Učila v Prešově a pak v NItře. Slováci tehdy neměli dost vlastních učitelů. kteří by byli bývali ochotni učit jinak než Maďarsky. Češi se postupně stáhli domů.

    Po létech jsem se dočetl, že ti učitelé tam kolonizovali Slovensko. Maminka mi vyprávěla, že se jednou školník vrátil z jakési politické schůze a začal vykřikovat „všechny Čechy naházet do Dunaja“. Maminka se ho zeptala, jestli myslel i ji a odpověď byla, že ne, že je „jakási jiná“.

    To, co provedl Klaus, bylo podle mého názoru motivováno politicky – zbavil se levicové opozice – i ekonomicky – ČR se zbavila odpovědnosti za pokles slovenské ekonomiky, který skutečně nastal.

    ČR i SR prošvihly možnost zůstat neutrální. Mohla to být spolu se Švýcarskem taková enkláva ve střední Evropě, bez nákladných zbraní a cizích vojenských základen. Z tohoto hlediska je zajímavé, že hlasy žádající vystoupení z EU nejsou doplněny o požadavek vystoupení z NATO.

    • Bavor V. napsal:

      Což to ony ty hlasy jsou, ale EU je horší nepřítel, dokonce horší než RVHP

    • NavajaMM napsal:

      Pane Jírovče, potešili ste ma tým československým sentimentom. Toho rozdelenia je škoda. Aj preto, že by to rozhrádanie spoločného majetku šlo oveľa ťažšie.
      S tou neutralitou máte pravdu, ale verím, že to ešte nie je definitívne nemožné. U nás na Slovensku sú hlasy proti vystúpeniu z NATO početnejšie ako proti vystúpeniu z EÚ. Snáď aj tým, že už máme Euro a teda o ďalšiu pupočnú šnúru naviac.

    • Rosťa napsal:

      To byla chodící encyklopedie. Je ho škoda.

      • K-k. napsal:

        souhlasím – veliká škoda!😦

        • brtnikvbrlohu napsal:

          Čest jeho památce, bude chybět coby bojovník proti transatlantické obchodní dohodě (nejen), chystal se vydat několik knih – kde jim bude konec. Už loni byl opakovaně v nemocnici, stres posledních týdnů zřejmě udělal své – byl hypertonik a diabetik.

  7. K-k. napsal:

    OT: Pane Bavore, pošta…

  8. NavajaMM napsal:

    Pane Hudče, určite najlepšia monografia o histórii spišských miest je táto:
    http://portaro.eu/huav/documents/250971
    http://catalog.hathitrust.org/Record/001600809
    (nenašiel som, žiaľ, zdroj, kde by sa dala priamo stiahnuť)
    Ďalšie dobré publikácie sú tieto:
    https://www.artforum.sk/katalog/14995/povodne-listinne-udaje-k-dejinam-spisskych-banskyc
    http://www.postscriptum.sk/nase-tituly/do-vasej-pozornosti/historia-scepusii/#
    http://www.spisiaci.sk/zbornik.htm
    Na nete, priamo čitateľné dobré prehľadové informácie sú napríklad tu:
    http://www.saske.sk/cas/zoznam-rocnikov/2012/2/5975/
    http://www.tulacky.sk/wp-content/uploads/2014/06/Milniky-historie-mesta-SNV-02_12.pdf
    O Starej Ľubovni a jej hrade:
    http://www.hrady.sk/?article=1
    *
    No a vďaka Vám som našiel jednu skutočnú lahôdku, knihu, ktorá sa dá priamo stiahnuť a obsahuje veľmi zaujímavé informácie o stredovekých mestách (aj kapitoly o tých spišských), ale napríklad aj českých a verím, že z nej bude mať radosť aj pán Bavor. Do pozornosti napr. kapitola 7: „ Hostince, krčmy a šenky na Starém Městě pražském ve středověku“.
    http://forumhistoriae.sk/documents/10180/206537/lukacka-stefanik.pdf

    • Bavor V. napsal:

      No vy jste se rozjel. Jen dva odkazy jsou povolené, vás jsem musel „propustit přes bránu“ ručně.

      • NavajaMM napsal:

        Díky, pane Bavore, myslím, že raz som za to napomenutie dostal a zabudol som na to. Snáď Vám to oplatí aspoň tá knižka v odkaze.

    • Hudec napsal:

      Díky moc, mrknu na to.

  9. Antimon napsal:

    Rovněž jsem to „dělení“ dodnes úplně nerozdýchal. měl jsem a mám mezi Slováky spoustu přátel a známých a ta slovenčina mi v televizi či rádiu chybí. Můj obvoďák je Slovák a já mohu vždycky puknout smíchy, když mi „překládá“ názvy měsíců.

    • NavajaMM napsal:

      Denne komunikujem s klientmi z ČR a občas sa mi pritrafí aj služobná cesta. Okrem nutnosti mať pri sebe aj nejaké české koruny nevnímam ČR ako cudzinu. Slovenčina pre vás nie je cudzí jazyk a naopak.
      To s Belgičanmi mám iné skúsenosti. V jednom veľkom podniku bol môj šéf Belgičan a generálny tiež. Lenže môj šéf bol Valón, hovoril francúzsky a anglicky, ale nerozumel flámsky. Generál bol Flám a hovoril flámsky aj francúzsky, ale môj šéf s ním musel hovoriť anglicky, hoci francúzsky by sa dohodli.

  10. Jsem tam trávil půl roku na Péeške. Kurva, zima, která se fakt povedla. Ještě dneska jsem hysterický, když slyším, Lubica, Zalubica, nasedat. Bhhh…

Komentáře nejsou povoleny.