Puškin


 poslal Petrpavel

Mstivost

Medvěda chtěla včela popíchat,
pomstít se za plástve. A jak to nedopadlo –
ta včela umřela, nebť přišla o žihadlo.
Co bývá údělem pomstychtivosti? – Pád.

P.S. To „nebť“ tam opravdu je tak .

A co tyto postřehy :

Zákon přírody

Fialka kol a kol svou vůni šířila,
vlk zatím loupil jest z pasoucího se stáda.
On krvelačný byl – a ona rozmilá :
Každý, co přirozenost žádá.

Opička

Opička od mládí skákala hopsa hej,
leč v stáří s obručí chtíc proskočit se trošku,
dopadla víte jak? Že zlámala si nožku.
Básníku! Ve stáří na sebe pozor dej!

Rovnováha

Ó lide venkovský! Ty nemáš pohárů,
stříbra ni zlata, ó, tys nastokráte šťastný –
v lásce a přátelství trávíš svůj život krásný.
V městě je prach a hluk a hrkot kočárů.

Puškin__-_Hanobitelům_Ruska

Příspěvek byl publikován v rubrice Nedělní chvilka poezie se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

8 reakcí na Puškin

  1. Miluše napsal:

    Petřepavle, dostal jste ode mne první hvězdičku, protože jsem ráda, že se po delší době našel někdo, ochotný přispívat do nedělní chvilky pro poezii. Tak ještě jednou – veliký dík. Puškinovu báseň Hanobitelům Ruska jsem neznala. Nevíte, kdo ji přeložil? Je zajímavé, že „Slávy dcera“ od Jana Kollára s myšlenkou všeslovanství vyšla ještě dříve než Puškinův text, a to v roce 1824. Ještě jednou díky.

    • Petrpavel napsal:

      Děkuji též, i Bavorovi.
      Spisy A.S. Puškina, Lyrika II, KK 1956 ( za totality 🙂 ), přeložil Kamil Bednář.

      Něco pro nás důchodce🙂 :

      Práce
      Toužebná chvíle je tu : svoji práci jsem po letech
      skončil.
      Proč ale z ničeho nic trápí mě záhadný stesk?
      Proto, že dokončiv dnes velké dílo, jsem najednou
      marný
      dělník, jenž přijal svou mzdu, nyní však neví, co dál?
      Nebo snad líto je mi tiché práce, té družky mých nocí,
      jitřenky zlaté a všech posvátných penátů mých.

      1830, přeložil Emanuel Frynta

      A už mlčím, ramštajn mi to stejně spočítá 🙂

      • Petrpavel napsal:

        “ … posvátných penátů mých?“
        penát – římský domácí ochranný bůžek

      • vonrammstein napsal:

        Proč? Mám Puškina docela rád. Báseň „V Sibír“ dodneška umím v originále.

  2. Antimon napsal:

    Připojuji se k Miluši. Rovněž jsem to „Hanobitelům Ruska“ neznal. Musí se uznat, že je to velice nadčasové.

  3. SPENTA MAINJU napsal:

    Také se říkalo jestiť nebo podlé nebo obrátit zpátkem.

  4. jirka.Knopp@seznam.cz napsal:

    Díky Miluško,díky vám všem.Nesmíme dopustit, aby se poezie vytratila z našich myslí.Nedokážu spočítat kolikrát jsem recitoval verše Ščipačeva na různých besedách, schůzích, estrádách a soutěžích. Věřím,že poezie přežije, dělám proto všechno. A tak Věřím, že Puškin bude dále ctěn – jak napsal:Ctěn budu, dokavad zde na prostranstvích světa jediný básník bude žít.

  5. M-T napsal:

    Na slovanské lípě
    roste mnoho snětí,
    a my jedné matky
    slovanské jsme děti.

    Mnohá větev suchá,
    mnohá nalomená,
    ale lípa stojí
    vzdorná, neskloněná.

    I ať vichr duje,
    blesk se do ní pustí,
    ona bude státi,
    ona bude růsti.

    Vzdor na vzdory světu,
    na radost svým dětem,
    krásná, silná velká,
    obalená květem!

    Báseň Slovanská lípa vyšla v r. 1888 ve sbírce Skřivánčí písně.
    Napsal J. V. Sládek pro svoji dceru Helenku (a s ní všechny hodné děti, pro něž psal krásné verše, ale měl pocit nedostatku vlasteneckých námětů).

Komentáře nejsou povoleny.