Nadmořské výšky Prácheňska podle údajů z roku 1840


Zajímavé údaje o nadmořských výškách v kraji prácheňském jsem našel v Topografii Adolpha Schmidla z roku 1840. Míry jsou uvedeny ve vídeňských stopách (wiener fuss), názvy původní německé s překladem. Některé názvy se mi nepodařilo lokalizovat. U každého údaje je uveden i autor měření, včetně autora knihy „(podle mne)“, přepočet ze stop na metry a současná udávaná nadmořská výška

Prácheňsko 1840

Prácheňsko 1840

Albrechtsried  Albrechtice  (podle Kiemana)                              2312 (730,6m) 650m.n.m

Anhöhe des Pulversignal , Worliker herrschaft signální vrch, panství Orlické

                                                                          (podle Davida)    1818 ( 574,5m)

Arber, der, oder Aidweich Javor nebo Aidweich (podle mne)     4440 (1403m)  1456m.n.m.

 -„-      -„-    -„-     -„-            (podle Pelzera)                                3927 (1240,9m)  -„-

Ausergefild  Kvilda (podle Hofera)                                             3197 (1010,2m) 1065m.n.m.

-„-             (podle Sternberga)                                                       4220  (1333,5m)

Böhmisch Röhren – České Žleby (podle Kiemana)                    2826 (893m) 870m.n.m.

Boubin (Kubaniberg) bei Winterberg – Boubín (podle mne)      3922 (1239,4m) 1362m.n.m.

Boubin wie oben (viz výše) (podle Hallaschka)                          4334 (1369,5m)  -„-

Brunst.Glasshütte Sklářská huť Brunst (podle Hofera)              4474 (1413,7m)  947m.n.m.

Dreisesselberg Třístoličník(podle Sternberga)                             3902 (1233m)1302m.n.m.

-„-             (podle Kiemana)                                                          4030 (1273,5m)  -„-

Drhowl, Schloss  zámek Drhovle (podle Davida)                        1410 (445,6m) 475m.n.m.

St.Güntherberg – Březník  (podle mne)                                      2935 (927,5m) 1175m.n.m.

Heydelberg (podle Hofera)                                                           4462 (1410m)

Der Carlsberg bei Reichenstein – Kašperk (podle mne)               3642 (1150,7m) 785m.n.m.

-„-      -„-         -„-     -„-         (podle Kiemana)                              2707 (855,4m)   -„-

Kosteletz, Worliker herrschaft Kostelec n/Vltavou (podle Davida)1416 (447,5m) 457 m.n.m.

Nahorczanberg Nahořany  (podle Sternberga)                             2028 (640,8) 665m.n.m.

Nawranek (podle Davida)                                                             1458 (467m)

Rachelberg Roklan (podle Sternberga)                                          4394 (1388,5m) 1453m.n.m.

  -„-           (podle Pelzera)                                                               4003 (1264,9m)    -„-

Reichenstein Rejštejn (podle Lindakera)                                       1158 (365,9m) 568m.n.m.

Berg.Reichenstein Kašperské Hory (podle Kiemana)                   2172 (686,4m)  758m.n.m.

Schiwotitz Životice dvůr (podle Davida)                                       1396 (441,1m)  535m.n.m.

Schreinergipfel Bobík (podle Kiemana)                                       4008 (1266,5m)  1264m.n.m.

Schusterberg Doupná hora (podle Kiemana)                                3373 (1065,9m) 1052m.n.m.

Seewiese, Pfarrhaus (podle Hofera)                                               2527 (798,5m)

Stögerberg Jedlová (podle Kiemanna)                                          3570 (1128m) 1088m.n.m.

Wallern, Steinberg Volary Na Skále (podle mne)                        3299 (1042,5m) 1011 m.n.m.

 -„-         Ort  město (podle mne)                                                    2340 (739,4) 760m.n.m.

Hladina vody Vltavy

Bei Frieberg u Frymburka (podle Davida)                                    2149 (679m) 725m.n.m.

       Worlik  u Orlíka (podle mne)                                                 828 (261,6m) 350m.n.m.

       Kameik  u Kamýka (podle mne)                                            768 (242,7m) 270m.n.m.

       Cziwohausse  u Živohoště (podle mne)                                  630 (199m)  285m.n.m.

Hladina vody (povodí) Otavy

Bei Klingenberg u Zvíkova (podle Davida)                                   936 (295,8m) 350m.n.m.

      Winterberg  u Vimperka (podle Sternberga) (Volyňka)         2022 (639m)  645 m.n.m.

                -„-     -„-     (podle mne)                                                  2106 (665,5m) 685m.n.m.

      Woboreisst  (podle Davida)                                                      1182 (373,5m)

      Worlik, Schloss  u Orlíka zámek (podle mne)                          1110 (350,7m) 350m.n.m.

Beim Wosenitzer Jägerhaus  (podle mne)                                      1128 (356,4m)

Bei Zbenitz Schloss U Zbenic zámek (podle Davida)                    1596 (504,3m)

       Zbonin Jägerhaus  u Zbonína lovecký dům (podle mne)         1212 (383m) 350m.n.m.

Beim Zollhaus in Ausergefild u celnice Kvilda                            4236 (1338,5m) 1040m.n.m.

Tehdejší měření se od dnešních výrazněji neliší, svou roli samozřejmě hrají hladiny řek u vodních nádrží a také přechod ze systému Jadran na systém Balt po vyrovnání.

Měřítko:1 rakouská stopa (vídeňská) = 0,316 metrů

Příspěvek byl publikován v rubrice Strakonice se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

19 reakcí na Nadmořské výšky Prácheňska podle údajů z roku 1840

  1. K-k. napsal:

    a konečně zas jednou článeček z kategorie milejch a hezkejch! Děkuju!🙂

  2. strejda napsal:

    Technické poznámky:
    Rozdíl mezi výškami v ČSJNS/J, lidově Jadran či Adrie a Bpv, lidově Balt, je cca 40 cm (rozdíly jsou dány vyrovnáním sítí. Kóty uvedené v Bpv jsou nižší než v ČSJNS/J, to znamená, že hladina moře v Kronštadtu je výše než v Terstu.
    Od nulového vodočtu v Terstu ze začaly vést nivelační pořady asi před 140 lety. Před tím nebyla jednotná výšková síť. K čemu by také byla a jak by se zjišťovala?. Proto mezi starými a novými údaji nacházíme takové rozdíly. U vysokých hor se často výška (převýšení mezi úpatím a vrcholem) měřila barometricky. Bohatě to stačilo.

    • UOZI napsal:

      Dobrý den,

      takto ,barometricky se měřily leda tak pro orientaci.
      Nepřístupné vrcholy typu Everest a slezitelné pouze horolezecky, se měří vždy jen trigonometricky, a musí se cílit na nestabilizovaný útvar, třeba výrazný kus ledu na skále a ten se musí zaměřit z více stran.
      Ale, nestabilizované vrcholy,nicméně přístupné tj, neosazené trigonometrickými kameny, se měřily když ne velmi přesnou nivelací, aspoň trigonometricky a z více stanovisek, kdy se měřiči uradili, který nestabilizovaný útvar na povrchu hory pokládat za cíl, který zaměří z více , alespoň tří stanovisek. A vzájemný rozdíl byl řádu jednotlivých cm. Takže rozdíl 50 m u Javoru je ostudný.
      A nyní , k čemu by byla před 140 lety jednotná síť.
      Vemte si, například tunel pod Mont Cenis asi 12 km okolo roku 1860,čili je mu již od zahájení ražby přes 160 let, tak byl ražen pouze z dvou konců, čili tzv. protičelbou a výška počvy na čelbě od Francie se s výškou počvy na čelbě od Itálie sešla na 2 cm a bez jakékoliv kontroly. A samozřejmě, že nivelační pořady, jež uzavíraly nivelační síť, již dávno byly, technika, tj. nivelační přístroj či těžký triangulační teodolit, který lze užít podobně byl k mání a měřila uzávěry pořadů na mm a napojeny na vodočty u přístavních mol přímořských států už koncem 18. století. U horských pořadů samozřejmě vždy kontrola trigonometrickým měřením převýšení.
      Ta nemožnost kontroly u tunelu Col de Frejus pod horou Mont Cenis byla dána tím, že žádná svislá kontrolní šachta do směrové štoly nešla udělat v těch vysokých horách , směrově se sešli na příčné odchylce 46 cm. a celý tunel stál 50 milionů zlatých franků, však to také barabové jak se patří zapili.
      Takže , nanivelované převýšení musí být stejné vždy, lhostejno kterou cestou se jde , to je kontrola a nezáleží na systému. rozdíly jsou dány pouze odlehlostí geoidu od použitého elipsoidu a ten zase závisí a v horách zejména na gravimetrickém rozdílu, který nebyl před 160 lety čím měřit, nicméně, měřiči si jej byli vědomi.
      To Vámi zmiňované vyrovnání je jiného původu..
      Ta síť se skládá z úseků a je jedno, v jakém je systému, takže již dávno byly vyrovnána metodou nejmenších čtverců oprav (to je pozitivně definitní kvadratická forma ) a pak se pouze přičte k vodočtu, jemuž se řekne NULA, To vyrovnání MNČ se používá již od roku 1800 a není vyloučeno, že bylo užito i předtím, avšak bez publicity .
      Takže, teprve když byla možnost měřit gravimetricky, tak se samozřejmě do jednotlivých úseků musily dopočítat i ty dříve neuvažované rozdíly, plynoucí z tíhových anomálií a to je to vyrovnání o kterém mluvíte a které se začalo vážně dělat až v první polovině 20.stl.
      Gravimetr je prostě i dnes dost drahý přístroj. a přeměřovat starý nivelační pořady nemá smysl, je změřen dostatečně přesně dávno, pouze se doměřuje to, co nebylo k mání, ta gravimetrie a do těch dávných sítí připočítává a jak jinak, než vyrovnává, a k čemu se (k jaké nule jakého moře) přičte, je opravdu jedno.
      To že na našem území a ostatních územích rakouské monarchie je trigonometrická síť, kde jsou v jadran, tak je nutno nejen přičíst rzdíl mezi hladinami moří, alei vliv odlehlostí od geoidu k elipsoidu tehdejšímu a k elipsoidu dnešnímu a k tomu dodat ještě vliv tíhových anomálií = gravimetrické výšky a z toho pak máte ten balt po vyrovnání .

      Takže, kdzž uvidíte na starém nádraží nadmořskou výšku u peronu na zdi budovy, tak ji na Balt převedete snadno, stačí vzít ty 4 zmíněné položky (převýšení hladin Kronštat vs. Sartorio ), dále rozdíl v elipsoidech Zach – Krasovský, rozdíl v gravimetrii vůči Sartoriu, a Kronštatu a v daném místě, kde je ten bod na nádraží a dostanete Bpv.

      . .

      • jaa napsal:

        Dík, konečně chápu, jak je možmé, že kuání tunel Fenghui v Tibetu – se podařilo

      • Bavor V. napsal:

        On je tu ještě jeden faktor, který ovlivňuje rozdíl mezi tehdejším přepočteným údajem a dneškem. Nikde se totiž nedá zjistit bod, který byl zaměřování tehdy a který se uvádí dnes.

      • strejda napsal:

        Základem pro debatu byly výšky na mapě z roku 1840. O tom je článek. Musíme proto uvažovat o tom co bylo tehdy možné, jaká byla tehdy úroveň znalostí. Vývoj šel poté dále a dále. Mapy v té době měly jen velice málo výškových i polohopisných bodů zaměřených exaktně. Trigonometrické měření tehdy právě končilo a začínalo katastrální měření. To bylo u nás první, které dalo jakž takž přesnou polohu.
        Je velký rozdíl mezi Mount Everestem a Javorem. Na Javor se tehdy vystupovalo pěšky. A výšky se buď pouze odhadovaly nebo měřili barometricky. Pro tehdejší potřeby to bohatě postačovalo. Teprve rozvoj železnic a vodních staveb si začal vyžadovat jednotný výškový systém. A ten na našem území začal před těmi 140 lety.
        Ve Vašem povídání máte hodně velkých a malých nepřesností a chyb. Na příklad teodolit určený k triangulaci nebyl uzpůsobený pro nivelaci, měřit metodou velmi přesné nivelace vrcholy kopců je nonsens. Proč přesně měřit něco, jak se v poznámce zmiňuje Bavor, co není jasně definovatelné, je zbytečné. Přesně se měří jen výšky na pevně stabilizovaných bodech.
        Pro stavbu tunelu Col de Frejus byla použita jak výšková, tak polohová místní síť atd. Její parametry definoval projektant stavby. Tak je to dodnes u podobných staveb.

    • blbíš napsal:

      Propánakrále strejdo, neblbněte,
      to mně pak vychází, že ty vody v zaplavený Anglii (měřeno rovnoběžně s Baltem) potečou pěkně k tomu Jadranu na jih a spláchnou všechno živý, protože 40 cm rozdílu, ani ty galoše, co mám v garáži, nebudou stačit!!!
      Ještě, že za kůlnou mám pramici!

      • strejda napsal:

        Máte blbíši neobyčejné štěstí že Anglie s anglickými vodami neleží na Baltu. Vidíte jak vám štěstí přeje. Ta voda poteče jinudy. Ale ta pramička se brzy může hodit. Jistě ji máte, protože je blízko vás voda. Já ji nemám, k vodě je daleko. Sichr je sichr.

      • danaver napsal:

        Ještěže tak, směrem k Jadranu, to by nám to mohlo probrat české učitelky, a třeba i ministryni školství, buďte bdělý !🙂

        • blbíš napsal:

          … jenže danavere, vykládejte strejdovy, co je to „měřeno rovnoběžně“ po rovnoběžce od Baltu = to ví i učitelky.
          Ledaže to blbíšovo štěstí spočívá v tom, že to Severní moře je oproti Baltu v ďolíku (🙂 ), ale na to by mě strejda asi upozornil (= není zlomyslný)!
          Jasně, že ta pramice se hodí, zvláště pak v nadmořské výšce kolem 600mnm, kde se ani pojišťovny neptají (ani teoreticky) na záplavy (🙂 ). Strejda netuší, že ta anglická voda nabere takovej švunk, že i k nám to určitě došplouchne a obávám se, že i s těmi neukotvenými a nezaintegrovanými čmoudy… pramici, bohužel, nemám vyzbrojenou😦 !

  3. jaa napsal:

    No víte, je to zajímavé. Co mne ale víc překvapilo, člověk si to normálně neuvědomuje, jak velká byla síla germanizace českého lidu po Bílé hoře, kolik úsilí a odvahy to muselo stát naše předky, aby se uchovali českou řeč . a i přes nakonec i poddanství RU, KOlik úsilí to muselo stát navrátit českou řeč zpět. i když samozřejmě výsledky II.WW a mezinárodní smlouvy vydatně pomohly.
    Tož tak a doufám, že naši mladí si to konečně uvědomí….a nebudou muset začít bojovat znovu, nebo jestli se nepoddají a český „živel“ nezanikne… Chmurné myšlenky na závěr roku… chmurné

    • danaver napsal:

      Proč chmurné, když máme za sebou překonání takových překážek, můžeme se na budoucnost připravovat s hrdostí, si myslím. Protože proč český živel nezahynul? Protože, jak je psáno ve Švejkovi – Das ganze tschechische Volk ist eine Simulantenbande!🙂 Myslím že i ti dnešní mladí z něho kousek v sobě mají. Toho správného humoru🙂

  4. K-k. napsal:

    No jo, nároky na přesnost stoupají. Konec konců, první mechanické hodiny neměly ani minutovou ručičku – tu přidal až švýcarský hodinář Jost r.1577 při výrpbě hodin pro Tychona Brahe. O vteřinové ručičce ani nemluvím…😉

  5. K-k. napsal:

    OT: Pane Bavore, pošta…😉

Komentáře nejsou povoleny.