VÁNOČNÍ POHODA napsal Jiří Knopp


   Je to tak, asi všichni mi dáte za pravdu. Nejvíce na těch vánočních svátcích si vážíme klidu a pohody. Jen žádné události, které by nás vyvedly z úsměvné pohody. Ba, stát se může lecos – začne hořet vánoční stromeček, otec se zraní při  utloukání kapra, nebo při jeho porcování,  maminka se opaří  a dítě spolkne kostičku, také se může vyznamenat  domácí zvíře ať už je to pejsek, kočička, nebo papoušek. Může si najednou najít cestu z nesvobody jedovatý had a to už je na pováženou, zejména, když  žádná lékárna nemá po ruce vhodné sérum .

   Ale raději dost, protože také může spadnout dědeček ze schůdků  při věšení nějaké ozdoby na lustr, nebo dítě se chytí za ubrus a stáhne prostřenou tabuli na podlahu.

   Krátce a dobře, všichni chceme mít klid a pohodu. Nic se nestane, vánoce probíhají  jak mají a nastává okamžik, rozdávání dárků. A najednou je po klidu. Unavená maminka, která celý den pobíhala a vařila, dusila, smažila, grilovala, flambovala a  pekla najednou zoufale zvolá:“Kam jsem dala ty dárky?“

    Co je platné, když  nikdo  odnikud nespadl, když si nikdo nic neudělal, když nikoho nerozbolel zub, nedostal žlučníkový základ, když dědeček neztratil brýle ani zubní protézu, když najednou maminka nemůže  najít dárky, kterým věnovala tolik přemýšlení jaké koupit, když  oběhala všechny supermarkety, když doslova vybílila  svoje konto, když pod stromečkem bude – vlastně nebude…kam jsem já to jenom dala?

Celá rodina pomáhá, celá rodina hledá a napovídá, jenže stále nic.  Až se ozve malý Tadeáš:“ Babi, jestli myslíš ten tablet, tak já už jsem ho před týdnem našel  a hraju si s ním.“

   Hurá, tak to je zažehnáno, ale najednou vykřikne děda:“A co já, to nedostanu ani nové bačkory?“ Nebyl by to rozverný tatínek, který už má v sobě pár panáků:“Hele, tak dostaneš starou bačkoru, protože panbůh, vlastně pan Babiš se na vás tatínku…“

    „Hele, mlč a nebuď sprostej, je tady to dítě.“  Dítě se směje do tabletu a tyhle řeči dospělých ho nezajímají.

   A najednou se ozve maminka:“Už jsem ty dárky našla, ale ty co jsem nemohla najít při loňských Vánocích.“

 „  Doufám, že to není vánočka.“

   A tak tedy – rolničky, rolničky…

vanoce

Příspěvek byl publikován v rubrice Poesie na neděli se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

13 reakcí na VÁNOČNÍ POHODA napsal Jiří Knopp

  1. Strejda Olin napsal:

    Několikery Vánoce jsem strávil mimo domov a rodinu. Jako voják i později z pracovních důvodů. Ti, kteří takovou zkušenost nemají, asi neuvěří, že i takové „pracovní“ Vánoce můžou být docela pěkné. Když máte kolem sebe kamarády a přátele, když víte, že na vás doma myslí, dá se to docela dobře zvládnout. Takové svátky mají zase jiné kouzlo, jinou atmosféru.
    Jednou jedinkrát jsem byl o Štědrém večeru sám jak kůl v plotě a už bych to nechtěl zažít. Takové Vánoce jsou neradostné a neveselé. Takže, jestli o někom osamělém víte a nemáte s ním, jak se říká, problém, a je-li to z mnoha důvodů možné, pozvěte ho ke štědrovečenímu stolu, nebo ho na chvilku navštivte. Věřte, že tím darujete dárek nejcenější.

  2. M-T napsal:

    Pěkně napsané, ze života🙂 Vzpomněla jsem si na jeden citát z Dikobrazu – blahé paměti. Po jistou dobu tam mužové zasílali ke zveřejnění úsměvné výroky svých drahých poloviček (asi za finanční odměnu ?). Jeden si dovolím citovat, jméno zasilatele si už nepamatuji, snad by prominul: „Já už jsem napekla cukroví, mám takovou vánoční náladu, ale Ty ne, Ty pořád jen čucháš, kde je ten rum, co mi zbyl.“ Jako kdybych to tenkrát řekla sama🙂 Dnes to neplatí, nemoc je prevít a nic schovávat nemusím, radši bych schovávala. Vánoční cukroví jsem ale napekla. No a máme tady blízko nás lidi, ne bez domova, ale hodně sociálně nízko, občas jim anonymně dám na práh jejich barabizny krabici s něčím na přilepšení. Tedy jídlo, snad si to mají aspoň na čem uvařit.

  3. vonrammstein napsal:

    A radost z narození Ježíška je kde?

    • danaver napsal:

      Teda vás tak mít pod stromečkem, první dárek a už to frfle🙂
      Ale je fakt, že my jsme pro holky dlouhou dobu měli připravený zvoneček, jakože uuuuž, a byla to nejlepší chvíle celých vánoc, taková ta šílená panika že ho ještě třeba uvidí a proč to ještě zdržujeme a aaa:-)) Když už rozum braly, tak zase byla legrační ta rozpačitost, jak jsme si před sebou nechtěli vyzradit svoje skrýše. Ve dvoupokojovém bytě :-))

      • vonrammstein napsal:

        Jojo, tohle všechno znám a pamatuju🙂 Stejně mě v takových chvílích mrzí, že už nejsem dítě. To těšení, rozechvění, úžas… To už se na tomhle světě opakovat nebude.

        • danaver napsal:

          Proč ne, protože všechno víte, všude jste byl, všechno viděl? anebo jen proto že se to už nehodí? Záleží co sám sobě dovolíte. Když budete chtít, i úžas bude:-) stačí předtím blbnout celej rok jako malej kluk, nic víc🙂

  4. K-k. napsal:

    no jo, taky jsem párkrát dostala vánoční dárek až na Velikonoce!😀

    • oh napsal:

      Schválně si zkuste narodit se 29. prosince a budete si moci správně vychutnávat narozeninový dort, nacpaná vánočním cukrovím až po uši. .Jo a dárek k narozeninám se vám obvykle připlete už pod stromek. 🙂

      • vonrammstein napsal:

        Mně povidejte. Já mám narozeniny a za dva dny svátek. Rodiče zřejmě šetřili🙂

      • danaver napsal:

        Hm. Ale že se vám k tomu celá republika poskládá na ohňostroj, to už jako nic, že :@ <o]

  5. danaver napsal:

    Stejně je nejhezčí ten vtip, jak malý kluk říká – tohle všechno mi přinesl ježíšek? jistě, odpoví s úsměvem rodiče. A kluk řekne- takže vy jste se na mně zase vykašlali?!
    Takže vám všem tady přeju – věřte na kouzla🙂 ať jsou Šťastné a veselé🙂

Komentáře nejsou povoleny.