Duby z Krásného Dvora


Snad všechny stromy člověku vypráví o čase, o dobách dobrých i zlých, které prožily. Ale žádný nepůsobí tak majestátním dojmem, jako staré duby. A když napíšu „staré duby“, okamžitě se mi před očima vybaví stařešinové ze zámeckého parku v Krásném Dvoře.

Nebudu psát o obrovském (a už uschlém) Goethově dubu, ani o dubu s mariánským obrázkem – o nich byla řeč i obrázky v diskuzi u fotopříběhu minulý víkend. Pojďte ale navštívit další tamní krasavce. Tady máte hned jednoho – a zřejmě si vychovává svého nástupce…

obr.1

A tohle je taky on, už ale převlečený do zimních barev…

obr.2

Některé stařešiny už opravdu hodně tíží čas a tak se jim člověk pokouší pomoci tu tíhu unést…

obr.3

Zámecký park v Krásném Dvoře byl založen koncem 18. století. Tehdy vznikly i různé stavby a stavbičky, které jsou jeho součástí. Zdá se, že už tehdy, koncem 18. století, byl tenhle dub rozměrů opravdu úctyhodných, soudě podle romantické kamenné lavičky v jeho stínu.

obr.4

Ale i zdejší mladší duby stojí za vidění: tohle dubové hejnko kolem tzv. Goethova pavilonu ke krásné už teď – a co teprve, až doroste do rozměrů zdejších obrů…

obr.5

Prostě duby, kam se podíváš – a jeden krásnější, než druhý! Tak ať se jim tu daří…

obr.6 obr.7

obr.8

K-sova

Příspěvek byl publikován v rubrice Fotopříběhy se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

17 reakcí na Duby z Krásného Dvora

  1. NavajaMM napsal:

    Úžasné miesta, cítiť ich genius loci aj cez fotky.

  2. vonrammstein napsal:

    Konečně zas něco hezkýho, děkuji! Zrovna dneska jsem na procházce kolem Velkého boleveckého rybníka objevil čtyřsetletý dub, o kterém jsem vůbec nevěděl, ačkoliv se tam pohybuju prakticky od narození. Na některý věci si holt musí člověk půlstoletí počkat.
    A už jdu pryč, než se tu objeví kočka šklíba s tvrzením, že na něm my fašisti chceme věšet názorový oponenty a celou tu nádheru zkurví.

  3. Strejda Olin napsal:

    Opět +1
    Škoda že nemám kvalitní foťák, připojil bych pár pohledů na křivoklátské „pantáty“. Jen kolem Vraní skály, kterou mám „za plotem“, je několik podobných „macků“. Nejen dubů, ale i skutečných velikánů buků, modřínů a jedlí.
    Máte někdo nějaký „fígl“ jak odhadnout věk takových stromů? Třeba podle průměru (obvodu) kmene?

    • Bavor V. napsal:

      Zkuste navštívit nějaký archiv, třeba se tam o nich bude psát😉 . Samozřejmě pokus o vtip, protože zatím se tady žádný dendrolog ne presentoval.

    • K-k. napsal:

      Nemám tušení, strejdo a taky by mne to zajímalo. Ale Křivoklátsko je cháněná krajinná oblast, ne? Takže tam by o tom měli něco vědět: http://krivoklatsko.ochranaprirody.cz/fotogalerie/pamatne-stromy-krivoklatska/ – mrkněte se sem, jestli tam některý nenajdete…🙂

    • vonrammstein napsal:

      To je snadný: Porazíte ho a spočítáte letokruhy🙂

    • M-T napsal:

      O obtížnosti určit stáří stromu se např. dočtete zde: http://www.stromy.cz/odpovedi.htm

      „5. Otázka:
      Je možné přibližně určit stáří stromu podle průměru jeho kmene?
      5. Odpověď:
      Bohužel vás zklamu. I přes skutečnost, že určitá literatura na takový způsob určování stáří dřeviny odkazuje, pro praktické využití to nemá valný význam. Záleží totiž na celé řadě faktorů, které přímo ovlivňují růst stromu v dané lokalitě. Odhadem stáří dle průměru či obvodu kmene stromu se člověk může značně odchýlit od skutečnosti, a to někdy řádově – u starších jedinců i o 100 a více let.
      Pro přibližný odhad stáří stromu je zapotřebí dlouholeté zkušenosti a znalosti alespoň těchto faktorů:
      druh dřeviny
      vláhové a živinné podmínky v lokalitě
      typ a stabilitu terénu v lokalitě
      stálost a zásadní změny počasních podmínek v dané lokalitě (alespoň 30letou periodu)
      porovnání velikosti a stáří dřeviny stejného druhu s hodnoceným jedincem a to v okolí cca 10km
      případné zásahy či provedená ošetření dřeviny v minulých letech ap.
      Výhodné bývá dotázat se starých pamětníků v obci či městě, popřípadě se podívat do kronik, či zeptat se zástupců církve. Ti většinou zpravují dlouhodobé záznamy o církevních statcích. Dobře je též zjistit, jestlio stromě není záznam na příslušném okresním úřadě, případně regionálním městě. Jedná – li se o opravdu starého jedince, často mívají v místním muzeu starší fotografie, které rovněž napoví.
      Tímto způsobem a s dostatkem zkušeností se dá věk stromu určit s přesností na několik desítek let.“

      Ještě moje malá zkušenost: Před časem se naše slečna ještě na ZŠ zúčastnila přírodopisné olympiády, téma Památné stromy v okolí. Ani jsem netušila, jaké velikány a přitom krasavce a pamětníky (kterým bychom měli vykat) uvidíme, změříme, budeme obdivovat jejich majestátnost. Veliký zážitek! Šlo převážně o duby letní a lípy malolisté, jeden sekvojovec obrovský, skupinu topolů černých, překrásný platan javorolistý. Obvod dubů např. byl od 4,60 m do 5,55 m, což jsme měřili ve výšce asi 1,20 m a ve třech lidech, průměr koruny platanu asi 30 až 33 m, slečna vše zadokumentovala a – navíc – v okresní soutěži uspěla. Několikrát od té doby jsme se za některými velikány znovu vydali. Stromy miluji.
      Díky.

Komentáře nejsou povoleny.