Blízký Východ – klubko teroru

Jeden z předních ruských expertů na Blízký východ, ředitel Ústavu blízkovýchodních studií Jevgenij Satanovskij – k terému pro jeho tradiční otevřenost přezdívají „Jevgenij Armagedonovič“ –  o roli Kataru v přípravě teroristů…

 Za spěšnou evakuací turistů Velké Británie, Francie a Ruska z Egypta jsou zřejmě informace tajných služeb, zejména prvních dvou zemí, které nepochybně mají svoje zdroje uvnitř celého toho zpravodajského systému: saudského a katarského. Chápou, že tam začne něco, kvůli čemu je nutné turisty odvézt. Mohu dokonce předpokládat, co tam může začít. Ve velké válce s „Islámským státem“(IS) je Egypt jednou ze stran. Přičemž je zvláštní, že se nachází na téže straně barikády jako Saudská Arábie. Je to tím podivnější, že v teráriu souvěrců, jsou Katar a Saudové, dva vahabistické, salafitské státy, které se vzájemně zuřivě nenávidí! Někde se jejich zájmy setkávají, jako v Sýrii, anebo v Jemenu, kde proti sobě bojují prostřednictvím teroristů.

Evakuace znamená, že situace může kdykoli explodovat velkou teroristickou válkou na Sinaji., kdy např. začnou údery na hotely. Copak už nevyhodili do povětří Hilton v Tabě? Dobrá, letiště – to je objekt, který ještě lze ochránit. Ale co uděláte, budou-li explodovat hotely jeden za druhým?

Celý Sinaj se uhlídat nedá. V případě Šarm-El – Šejchu jde o flagrantní porušení konvence, podle které pro teroristy je turistický sektor nedotknutelný, a na oplátku i jejich příbuzní, kteří v tomto městě pracují a v klidu vydělávají peníze. Ale dnes je zřejmě situace taková, že je třeba odtud vzít nohy na ramena.

Připusťme, že šlo o teroristickou akci. Ale evakuací 80 tisíc turistů z Egypta přece nesnižujeme pravděpodobnost dalších teroristických akcí, ale naopak ji zvyšujeme. Protože k ochraně takového množství lidí by musela být vyslána celá egyptská armáda. Upřímně řečeno, už dříve nebylo tajemstvím, že bezpečnostní opatření na letišti v Šarm-El-Šejchu byla méně než symbolická, takže teroristická akce tam byla velmi pravděpodobná.

Mám-li vycházet z vlastních pozorování, pak například katarské vedení drží patronát nad konkrétními bojůvkáři, m.j. i na Sinaji. Jsou to lidé z „Muslimského bratrstva“ (MB), Islámského státu (IS). V Sýrii jsme šlápli na jejich nejcitlivější místo – na zájmy šéfa ministerstva zahraničí Kataru, které konkrétně řídí syrskou občanskou válku. Je to Khaled Abather al–Attiyah. To on řídí Katar. Právě jemu jsme přišlápli kapsu. Byly mnohamiliardové investice do svržení Assada, do položení plynovodu do Turecka a následně do Evropy. Tento – už kompletně schválený projekt byl shozen se stolu díky operacím ruského letectva. Zhroutil se na prahu vítězství.

To ale znamená pád  Khaledovy kariéry. Klan al-Attyiah je bohatý, vlivný, ale jsou i další. V případě shozeného letadla nad Sinají nám poslali černou známku.

Za celý terorizmus na Sinaji osobně odpovídá Katar a člověk, kterého jsem jmenoval. Chápejte, že pokud by pan al-Attyiah oznámil, že s tureckými a saudskými bratry vyšlou teď armády do Sýrie, byli by Američané a Angličané zticha. V lepším případě by uctivě naznačili, mohou-li si trochu polétat a pobombardovat a pomoci Kurdům obsadit město Rakká, dostanou vřelý souhlas, protože, jde-li o závod přes minové pole, proč bychom nepustili přátele před sebe…? Přitom jde o Katar s armádou o 8.500 mužích!  Jim dalo křídla zjištění, že s nepočetnou speciální jednotkou lze zlikvidovat Kaddáfího. A v této situaci lidičky, pobíhající po Sinaji, jsou stejně ve válce a je jim jedno, zda je bude zabíjet velmoc nebo egyptská armáda. On válčí a ví, že je ve válce a jeho nasazení je veliké. On nenávidí ty lidi, nenávidí lidi v hotelích. Velké množství teroristů je speciálně vycvičeno k likvidaci turistů, které považují za své nepřátele. Vsevolod Čaplin – otec Čaplin^*) se „vyznamenal“ v pravou chvíli, když prohlásil, že jde o Svatou válku… Oni ho přesně přeložili a vzali jako to výzvu ke Křížové výpravě a systematicky tuto myšlenku vtloukali do hlav džihádistů, že Rusové zabíjí jejich bratry. Tato myšlenka byla podsunuta v pravou chvíli. To už nemluvím o hornatém regionu, v centrálním Sinaji, kde žijí tisíce islamistů. Jsou to ti, které západní „kolegové“ propustili z věznic během „arabského jara“, aniž se kdo zajímal, kdo jsou a kvůli čemu ve vězeních skončili… A kolik jich stihl propustit Mursí v Egyptě, než ho proti vůli Západu armáda svrhla…?

Řídící centrum somálských pirátů je například v Massachusets, největší za somálskými hranicemi. Odtud dostávají informace, kam a jaké lodě plují. Vše je dobře propracováno. Tito piráti se nikam nevypařili. Jen se většinově zatím, aby načas byli z dohledu, vložili do byznysu, protože mají dost peněz. Ale ještě udeří na tankery v průlivech. Budou se tam ještě dít věci…

Teoreticky se prozradil Katar, ale je to tak malá země, že ji nemá smysl bombardovat, aniž byste trefili americkou vojenskou základnu – největší svého druhu na Blízkém Východě. Oni se jimi kryjí, kryjí se za jejich rozvědkami, ekonomickými partnery. Ať v Kataru cokoli podnikáte, narazíte na množství číchsi ekonomických, politických a osobních zájmů! Protože pytle s penězi směřují do nejvyšších pater Evropy a USA. Svého času vozil Rafik Harirí kufry s hotovostí francouzským prezidentům Chiracovi a Mitterandovi…

Dnes drží islámský terorizmus čtyři země. Pakistáncům to příliš štěstí nepřináší – jak se nedávno vyjádřil exprezident Parvíz Mušaraf.

Turci ještě svoje dostanou. Probíhá ochlazení jejich vztahů s Čínou kvůli jejich podílu na výcviku ujgurských extrémistů. A nebude to jen s Čínou, protože teroristické akce v Bangkoku nesou stejný turecko-ujgurský rukopis. Erdogan se nejspíš rozhodl, že musí mít „své“ teroristy, podporuje i IS a má své bojovníky v podobě „Muslimského bratrstva“ – jakési turkmény.

Ale Katar má: „Ahrar aš-Šam“. Každý má svoji „Al-Kajdu“.

Saudové jsou konzervativní a podporují „Al-Kajdu“ a „Džabat an-Nusra“.

Když je bijete, je jasné, že celé to hadí klubko zvedá hlavy. A v jejich jménu všichni, kteří dostali zaplaceno. A to je celá armáda „ochránců práv“, úředníků OSN a dalších organizací. Ruská skupina představitelů MZV v Ženevě narazila na šokující zkreslování faktů, ke kterému v mezinárodních organizacích záměrně dochází. Jak je odtud podporován boj teroristických skupin proti prezidentu Assádovi, třeba i prostřednictvím takové „svaté“ organizace, jako jsou „Lékaři bez hranic“, „Human Rights Watch“ –podíváte-li se, odkud se tam vzali někteří specialisté, a za jaký plat….  Saudové investovali do propagandy svého pojetí salafitského islámu víc, než my  za celou historii sovětského období do propagandy socialistických myšlenek. Přitom to dělali až od 80. let, a Katarové vyšli na trh teprve v 90.letech. Tito mládenci jsou ochotni třeba i rozpoutat 3. světovou válku – jim je vše jedno. Oni ještě včera pobíhali po poušti naprosto chudí, nebyli nikým a byli bezejmenní. Ve 30.letech Stalin prohlásil: „V pískách Saudské Arábie nemáme co hledat přízrak komunizmu“. Petrolej tam dováželi z Baku…

Jistě, dnes mají peněz mnoho, výborně ovládají jazyky, jsou moderně oblečeni, absolvovali západní univerzity. Tady je třeba se vážně zamyslet, co s nimi… Terorizmus se bez financování neobejde. Je to rozsáhlý proces, do kterého se investují velké peníze. Pokud nebudou mít toto „krytí“ týlu, pak nebude ani terorizmus. My jsme vtrhli do této situace nikoli z rozmaru, ne kvůli Assadovi. Jistě, Assad je symbolem občanské války a odporu. Jestliže odstraníte Assada, bude tam jiný alavitský generál. Když jsme vtrhli do Sýrie, chápali jsme, že jsme krůček – za pět minut dvanáct – od velkého průseru, který se hrne k nám… Pokud jsme tam vstoupili, tak s vědomím, že je nutné zastavit ten rozval. To není jen Blízký Východ, ale i Jugoslávie a Ukrajina. V tomto smyslu je velice charakteristické nedávné setkání ve Vídni, kde bylo řečeno: – Sýrie bude světským státem v jeho syrských hranicích. Takže krájet ho na proužky se už nepodaří, a to přiznali i naši západní partneři – nehledě na svoji těžkou nechápavost. O tom, že budou škodit, není nejmenších pochyb. To, že si na ty vidle také sami naběhnou, – rovněž ne. Oni si totiž nechtějí připustit, že ti, které tak podporují, je bytostně nenávidí, a čím víc je budou podporovat, tím větší ta nenávist bude. Bohužel, i my za jejich politiku zaplatíme. Taková je karma – co naděláme…?

Dnes začali ty bojovníky likvidovat bez rozdílu „zlý-hodný“ terorista, můj terorista, jsem bohatý a zaplatím, tak ho nech na pokoji. Viděl jsem souhrn událostí na Blízkém Východě za poslední měsíc na stránkách Ústavu Blízkého Východu. Jak působí letectvo, syrská armáda, skupiny podpory. Jistě, jsou protiútoky, nějaké místní útoky kolem Aleppa a pokusy přerušit strategické silnice. Ovšem už třetina teroristů byla buď vyvezena, nebo utekla do Turecka, či  Jordánska. Příliv nových bojovníků je, ale zvenku-úplně nových a nezkušených. To je důležité – myslícím lidem se nechce pobíhat pod ruskými raketami. Samozřejmě, že jim dodají protiletecké ruční zbraně, kterými se sice nezasáhne všecko, ale budou to zkoušet. Přivážejí je z Libye, přes Sinaj. Američané tuto cestu sledují… a nemají z něj nejspíš velkou radost, protože, kde je psáno, že teroristé budou střílet jen po Rusech – oni stejně tak nenávidí i Američany.

Je důležité, aby bylo přerušeno jejich financování – to je ale proces dlouhodobý. Dnes Američané, Angličané, Francouzi a Turci cvičí teroristy v Jordánsku, Turecku. Právě oni. V učitému momentě začali hrát proti nám. Ale povšimněte si, že v jistém momentě o překot začali spolupracovat s naším ministerstvem obrany, když v Sýrii začalo přesně to – přičemž silami jediného pluku – co nám tak dlouho vnucovali tvrzením, že my bojujeme na Ukrajině. My jsme jim ukázali, že pokud bychom skutečně na Ukrajině bojovali, pak by tam byla dnes situace podstatně jiná. Protože končí sranda. Prvním signálem byla Gruzie – to se rozhodli ignorovat. Druhým byl, a pro ně velmi špatný, signál ve věci Ukrajiny, té nešťastné Ukrajiny, která se stala obětí jejich nestřídmých politických spekulací. No, a v Sýrii zaznělo třetí zvonění, kterého si nejdřív nikdo nevšiml, přestože šlo o poměrně velkou práci s dislokací určitého množství mužstva a techniky. Vše, co mělo připlout po moři – připlulo, vše co mělo přiletět – přiletělo, rozvinulo se a zahájilo odpovídající činnost. A pokud jde o tuto činnost, pak se blíží k teoretickému maximu intenzity – to vůbec nikdo nečekal. Pokud jde o přesnost – velmi přesvědčivá, součinnost s pozemními silami velmi dobrá. Navíc jde o mimořádně zdařilou logistickou operaci – on  Šojgu^**) ne nadarmo přišel z ministerstva pro mimořádné události. Energetika pracuje autonomně, zásobování vodou rovněž (a v tamním klimatu je to obrovská věc) – zorganizováno to bylo až nečekaně úspěšně. A toto je onen třetí zvonek: – vy nás, mládenci chcete otestovat na pevnost? Tady to máte – budou to pro vás velmi smutné výsledky! Nebylo by pro vás levnější přestat blbnout a začít normálně pracovat?

Boj proti terorizmu je dlouhý proces, stejně jako boj proti těm, kdo ho financují a vyzbrojují. Na toto téma existuje staré dobré pravidlo, od 80.let zapomenuté: – bílý člověk proti jinému bílému člověku nevyužívá domorodce a nevyzbrojuje ho moderními zbraněmi a neučí ho moderním metodám boje. My se tak nechováme proti Anglosasům ani Francouzům. USA se chovaly v Afghánistánu právě tak a zaplatily za to – 11.září, Bostonský teroristickým aktem, zabitím svého velvyslance v Libyi rezidenturou CIA – to je nevyléčitelné. Jde o to, aby tito lidé přestali cvičit bojovníky a nazývat je opozicí. Svého času v Čečně se to podařilo. Ale oni? Připomeňte si dnes už legendární dvě tranše – celkem půl miliardy USD utracené na výcvik a výzbroj,o kterých tvrdili, že se jim první skupina rozutekla a druhá se přímo vzdala a přešla na stranu Al-Kajídy, a my jsme tomu uvěřili. Ještě po první skupině se jim publikum vysmálo, jací jsou to blbci, když utratili tolik peněz a zůstali jim čtyři lidé. Po druhé se už nesmáli, protože tak to prostě nechodí. Byl sice skandál v Kongresu, ale ani jediný človíček v Pentagonu nebyl propuštěn. Myšlenka vyhánění čerta ďáblem, se kterým si to pak jistě vyřídím, je naprosto idiotská. Ale pokuste se o tom přesvědčit třeba jen stařičkého Brzezinského. Nikdo u nich to nepřizná. Co máme v této situaci dělat?

První, co je třeba, je mluvit otevřeně s americkým a evropským lidem o tom, co za jejich peníze dělají jejich politici a tajné služby. O to se snažím jako představitel Ústavu pro studium Blízkého Východu, který je nevládní organizací – a provádím jakousi osvětovou a vzdělávací činnost.

Dále musíme dělat to, co je nutné ke zničení všech těchto skupin – bez ohledu na hrozby. Zkrátka, musíme likvidovat teroristy rychleji, než je oni stihnou vycvičit. A to je vše…

Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=I0EH-qmm9nk

*) – Kněz Ruské pravoslavné církve, protoirenej (vyšší církevní hodnostář), od roku 2009 Předseda synodního oddělení pro součinnost církve a společnosti Moskevského patriarchátu a poslanec ruské dolní sněmovny.

**) – Sergej Kugužetovič Šojgu (1955) – ruský ministr obrany od roku od r. 2012