Co ukázal teror v Paříži… Nejsme Charlie!

Původně jsem připravoval něco jiného. Pak jsem měl připraveny materiály se stanovisky evropských expertů k tomu, co se v pátek v Paříži stalo, ovšem velmi trefné shrnutí nabídl následně Michail Deljagin:    

Byl to strašný den, kdy na turisticky nejfrekventovanějších místech, na místech, která mám rád, zahynulo podle dosavadních údajů 153 lidí. Obětí bude jistě ještě více, protože někteří podlehnou zraněním, jiné ještě nenašli. Teroristické akce se zúčastnilo nemnoho teroristů – experti říkají 3-5 na každé akci, jejichž cílem bylo zabít co nejvíce lidí. Ať byla práce pařížské policie a speciálních jednotek jakkoli profesionální, ukázalo se, jak zranitelná je současná společnost, která si zahrává se zdroji terorizmu před terorizmem samým. Viděli jsme francouzskou společnost, obecně podporující  politiku své vlády ve vztahu k organizaci nacistického převratu v Kyjevě. Jejich ministr zahraničí byl, koneckonců, jedním ze tří „veselých prasátek“, která se toho převratu aktivně zúčastnila. Franouzská společnost bylo šokován postojem Carlie Hebdo k tragédií nad Sinají, při níž zahynulo 224 našich lidí – víc než v Paříži. Ale francouzský stát nehnul prstem, aby tyto parchanty zarazil – protože vysmívat se Rusům je povoleno. Francie se rozhodla k účasti v antiteroristické operaci na Blízkém východě poté, co dlouhodobě podporovala teroristy podporované Spojenými státy. A to nejspíš proto, aby podpořili ty „hodné“ teroristy označujícími se za bojovníky proti špatnému Assadovi – bojovníky, kteří stejně odřezávají hlavy, stejně ničí lidi a vše ostatní. To, že pro terorizmus  není omluvy, ještě neznamená, že nemá příčiny. Pokud je nebudeme znát, budeme před nimi bezbranní. To ne proto, abychom ukázali prstem na Francouze a vysmáli se jim – my nejsme Charlie. My jsme normální lidí, stejní jako ti, kteří zahynuli v Paříži i ti, kteří leží ve vážném stavu v nemocnicích. Jejich blízcí, to nejsou Charlie, to nejsou ministr zahraničí, ani prezident Hollande, kterého bleskově evakuovali ze stadionu, nejsou ani německým ministrem zahraničí Steinmeierem, který se účastnil ukrajinské bakchanálie společně s Francouzi.

Jsou ale politické aspekty, z nichž prvním je řízení Francie zvenčí. Inu, Francouzi neumějí organizovat teroristické akce – to není jejich silná stránka. Takové akce umějí velmi dobře organizovat Saudové, nebo Katarové, ale ti v tomto mají sotva prsty, a pak naši znamenití američtí kolegové… Teď už pan Hollande, paní Merkelová, i další evropští, takříkajíc- vedoucí, přeochotně a s výkřiky nadšení, podepíší tuto-pro Evropu zničující – dohodu TTIP s USA,  protože dostali jasný signál, že pokud nepodepíší, budou další teroristické akce, budou zabíjet další jejich občany, a bude jich tolik, kolik bude třeba, aby vzali pero do ruky a podepsali. To proto, že se v poslední době začali zamýšlet nad tím, že TTIP povede ke zničení průmyslu Francie i Německa, který neodolá americké konkurenci kvůli byrokracii a vysokým sociálním nákladům.  Ovšem, evropští představitelé, jako věrní spojenci USA odolat nedokážou.

Za druhé – zlepší se pozice Marine Le Pen. Šašci, nazývající ji fašistkou, působí svými postoji sami jako liberální fašisté. Ona je normálním patriotem, který chce, aby Francie zůstala Francií a neměnila se v další Chalifát, zatímco liberálové Chalifát chtějí, protože právě to je napsáno v knížce z 18.století. Dobrá šance se nabízí Sarkozymu, který vyhrál volby nad otcem LePen, a který má dobré zkušenosti se zkrocením masových arabských nepokojů v pařížských předměstích. Radost bychom z toho ale mít neměli, protože je to vrah Libye a člověk, který se asi nedá koupit, ale zásady, dle všeho soudě, nemá žádné. Je sice teď odpůrcem USA, ale nikde nestojí psáno, že po svém případném zvolení neotočí o 180°.

Za třetí – rád uvidím příští karikaturu v časopisu Charlie Hebdo, na to, jak se budou posmívat obětem pařížského teroru potom, co předvedli po pádu našeho letadla nad Sinají. Nám tehdy vysvětlovala i francouzská oficiální místa, že je to taková kultura, kterou musíme respektovat, protože oni mají svobodu slova… Chci se tedy podívat na pana Hollanda, jak před francouzskou veřejností bude obhajovat časopis a jeho vysmívání se mrtvým Francouzům, protože přece jde o svobodu slova. No, a pokud ne, pak je to lež, stejně jako všecky evropské řeči o svobodě slova! Těmi jen zakrývali skutečnost, že jde pouze o svobodu výsměchu nám jako podlidem, protože existují lidé – jak uvažují evropští činitelé následující Hitlera, a pak jsou podlidé – jako my. Ne všichni Francouzi, jich většina je normálních, ale tak uvažuje francouzská elita. Když jsem například na francouzském velvyslanectví vysvětloval, co jejich představitelé provedli v Kyjevě, paní senátorka, jinak distinguovaná dáma, byla šokována, jak si vůbec mohu dovolit něco takového říci, protože její otec seděl v Dachau… Byla tak upřímná ve své tuposti, že jsem jí ani nedokázal říci, že pokud se oni posmívají nad jejím otcem tím, že podporují nacisty, není to moje věc. A ještě něco: -francouzské zvláštní jednotky zaútočily na divadlo a zahynula při tom část rukojmí. Teď je sobota 11 hodin dopoledne a já neslyším vytí našich liberálních médií a politiků, celého našeho liberálního klanu, že jednotky neměly právo zaútočit na rukojmí – tak jak tito lidé vřeštěli po teroristickém aktu v divadle Na Dubrovce v říjnu 2002. Že měli vstoupit do jednání s teroristy a dosáhnout klidného osvobození rukojmích. Kde teď všichni jsou? Naše ministerstvo zahraničí, jako ve světě první, vyjádřilo svoji soustrast Francii a já nepochybuji, že naše tajné služby kontaktovaly francouzské kolegy s nabídkou spolupráce.

Tady ale nejde o oficiální prohlášení. Jde o to, my nejsme Charlie – my s Francouzi soucítíme. To francouzský Stát – to je Charlie. A nic jiného k němu, stejně jako k dalším evropským státům, než znechucení, necítím. Protože jsou to oni, kdo proti nám vede ekonomickou válku s cílem našeho zničení. A to bez ohledu na to, že její dopad na nás není podstatný, protože hlavní škody nám působí naši „vlastní“ liberálové. Rád bych doufal, že se evropští lídři vzpamatují, ale nevěřím tomu, protože v nich vidím jen bezmocné, vyděšené lidičky.

Pozn.překl:

Zmínil jsem názory expertů – tady jsou slova předsedy branného výboru Ruské Federace F.Klinceviče: – úroveň bezstarostnosti tam je prostě šokující. Protože z analýz prvních kroků teroristů je naprosto jasné, že se akcí zúčastnili ti, kteří přišli do Evropy s migranty. Za druhé je jasné, že bez vnitřní podpory by se jim to provést nepodařilo. Byla tam tedy už buňka ISIL, už tam byli lidé, byly prostředky a výzbroj. Udělat za dva-tři dny  takovou akci není možné.

Agentura Stratfor – USA: Z politického hlediska je teror v Paříži připomenutím dávných etnických třenic ve Francii. V posledních měsících se pozornost soustředila na příliv migrantů do Německa, kterému Francie, krom podpory stanoviska Merkelové, nevěnovala nijak zvláštní pozornost..

A já přidám ještě malý odkaz na mého oblíbeného autora: Vlastimil Vondruška