Zpátky k Ukrajině

Dění na Ukrajině díky prudkému rozvoji událostí v Sýrii a okolí (a nejen toho), v posledních týdnech výrazně ustoupilo do pozadí. S využitím materiálů bloggera B.Rožina si Vám dovolím předožit aktuální pohled tam…

 Velmi příznačné je interview Andreje Bileckého – velitele nacistického pluku „Azov“ (jehož 10 příslušníků bylo předevčírem zatčeno v Moskvě kvůli kšeftům se zbraněmi na území Ruska– pozn.překl.), který tvrdí, že po celé linii fronty je klid jen s občasnými přestřelkami, že ukr.armáda stahuje techniku, zatímco spolčenci ji před inspektory OBSE skrývají…, probíhá pozvolná výměna zajatců. Otázka, kdo na příměří získal, zůstává podle Bileckého otevřená.

Zajímavá je další část jeho hodnocení situace, když říká, že první část této „šachové partie“ Putin naprosto zvítězil. Dosáhl na Donbasu všech postupných taktických cílů. Ať jsme mu podložili jakoukoli minu při špatné hře, jemu se prakticky podařilo stáhnout z programu světového společenství otázku Krymu. Krom toho dosáhl na Ukrajině a Západu uznání přechodné enklávní varianty existence „DNR“ a „LNR“.

Pokud jde o projekt „Novoruska“, nemyslí si Bilecký, že nějaký existoval s tím, že podvodníci a bezohlední byznysmeni mají standartní taktiku: vyžadovat víc s kalkulací dosažení poloviny. Možná, že zpočátku existoval plán jakési bleskové války. Ačkoli, podle Bileckého, podle situace v Charkově a v Oděse sudě, Putin tam tendence odporu nepodporoval a nechal je vyhasnout. Proto nelze hovořit o nějaké promyšlené operaci k vytvoření Novoruska. Situace se korigovala v rámci reálií. Teď jde Putinovi o to, aby tuto enklávu  „zabetonoval“, ekonomicky ji pověsil na krk Ukrajině, maximálně ji upevnit silově a donutit světové společenství a nás, abychom to uznali. A proč ne? My sami jsme se  podepsali pod zvláštní statut, provádíme amnestii, pak ještě zvolíme ty lidi jako už zákonnnou moc podle zvláštního zákona. Přitom je Putin udělal součástí jednacího procesu. My jsme vyšli z tradičního schématu, že s teroristy a separatisty nejednáme. Teď Putin tím, že částečně nahrává Západu v Sýrii, vkládá naději do profanačních voleb na Donbasu a rychlé odvolání sankcí.

Zda na to Západ přistoupí, těžko dnes soudit. Je třeba se na situaci dívat v kontextu západní politiky.  Obama, spolu se svou érou slabé americké diplomacie. Otázkou je, kdo přijde po něm: – zda Clintonová, která může vůči Rusku zaujmout tvrdou pozici, nebo Trump, který naopak zvolí uvolnění a oteplení ve vzájemných vztazích. Mnozí jsou přesvědčeni, že v Americe se šašci za prezidenty nevolí. Tak tomu docela není. Jedním z nejpopulárnějších a nejagilnějších v této funkci byl R.Reagan – šoumen, který byl zpočátku i tak vnímán. Obama byl extrémním populistou, který dovedl zemi do dost velké katastrofy, m.j. i v zahraniční politice. Proto to s Amerikou není jasné. A v Evropě je teď migrační krize, která má stojí mnohem výše než ukrajinská otázka. Proto je velmi vysoká šance na to, že se Západ  uchýlí k nějakému kroku ke zrušení sankcí.

Bilecký se dále nedomnívá, že Porošenko uvažuje o dodržení Minských dohod. Mluví o nich, ale není o nich vnitřně přesvědčen. Nedomnívám se, říká Bilecký dále, že nejnebezpečnější je snaha vojenského velení přesvědčit Porošenka, že vojenské vítězství, jakož i tvrdší pozice, je nemožné. A proto, že je nutné jakýmkoli způsobem dosáhnout blahosklonnosti Západu, protože bez jeho pomoci a půjček z MMF rozložíme ekonomiku země.  Taková je absolutní nevíra ve vlastní síly. Přestože máš polovinu HDP ve stínové ekonomice, musíš se aspoň pokusit odtud ekonomiku vyvést. – míní Bilecký a dodává:

Je třeba hodnotit potenciál a realitu, což jsou dvě různé věci. Ukrajinský vojenský, vojensko-průmyslový a technologický potenciál je velmi významný. Skutečnost je ale jiná. Systém je mrtev a neschopen žádného rozvoje. Před rokem jsme na setkáních s vojáky říkali: „Chválabohu, že vedeme polokoloniální válku poloviny minulého století, a Rusko se nepustilo do vážnějšího rozšíření konfliktu“. Protože jsme naprosto nebyli připraveni například k použití letectva. Přestože jsme měli obrovský potenciál v protiletecké obraně. Nebyli jsme ale schopni ho normálně používat a přecházet na nové standardy. Když se podíváme na dnešní naši armádu – je to nepopsaný list. Bojové zkušenosti má necelých 10% vojáků, a bude-li dnešní klid pokračovat, během 3-4 měsíců, po další vlně demobilizace, bude na nule. Stejné je to u poddůstojnického sboru, důstojnický je na tom o něco lépe. Z těch, které osobně znám, je jich velmi mnoho zklamaných. Jsou zklamáni velením, podivnými procesy, které v ukrajinských ozbrojených silách probíhají. Jen se trochu zastavíme, hned začínáme budovat armádu ne včerejšího, ale předvčerejšího typu – jakousi sovětskou 80.let, ale v ještě zrůdnější variantě. Dnešní armádní byrokracie odshora dolů je předvčerejší – oni ničeho jiného nejsou schopni. Znám mnoho velitelů, kteří nikdy nebyli v přední linii, přestože byla nějakých 40km od velitelství. Bojové zkušenosti mají ze štábních map.

A proč si naše vláda neváží dobrovolníků a naopak je očerňuje? Ono totiž vést vlky je těžší, než ovládat ovce, protože pro to musíte být první ve smečce. Ty kluky a strejce, které posbírali po závodech, mohou ovládat snáz, než uvědomělého člověka s vlastní vůlí a názorem…

Tolik velitel pluku „Azov“, který se v další části rozhovoru věnoval obhajování svého útěku z Ilovajského kotle loni na podzim – ale to ponechme zcela na jeho svědomí….

Noc kvičících sviní … (aneb, proč ukrajinské gestapo sebralo nacistu Korbana)

Jak se dalo čekat, stále se tenčící zdroje rozkrádání na Ukrajině tlačí oligarchy ke vzájemné válce. A kvůli zabezpečení těchto čistě zdrojových válek se vede podpůrná informační válka o právo určovat, kdo je „správný patriot“, a kdo „Putinův agent“. Někdy dochází k absurditám. Tak vzpomínáte si na loňský případ, kdy při vymáhání úplatku chycený poslanec Nejvyšší rady Mosijčuk^*) (mediálně proslulý svými televizními hrozbami – vyhrožoval zabitím čečenskému prezidentovi Kadyrovovi, aby potom snajperkou z 5 metrů netrefil jeho fotografii formátu A₃) vykřikoval, že jde o politickou represálii, aby se následně k úplatkářství přiznal a poté byl nalezen mrtev…? Nebo směšný křik Korbana^**) při zatýkání „Cotoděláš? Jájsemvásbránilnafrontě !“, který byl zatčen 31.října a na krku má hned čtyři paragrafy..?

Vlastně, se v této logice války o zdroje také vše děje – i zatýkání, i volby, i debaty na tolkšou, i hádanice na facebooku. Už v létě bylo jasné, že právě k tomu vše spěje – i tahanice kolem „Ukrnafty“, i ultimátum nacistickým praporům, že se buď  včlení do struktur pravidelné armády a vnitra, nebo budou vyčištěny (naprosto dle logiky pana Hitlera vzoru 1934). Uvěznění Mosijčuka – dříve nedotknutelného a skoro půldruhého roku beztrestně páchajícího zločiny – to byl už velmi silný poukaz na blížící se „noc dlouhých nožů“: – Berete úplatky a nedělíte se, jako Mosijčuk? Tak vás zavřeme. A vy, dobrovolníci, kradete u vlastních a nedělíte se? Budeme vás zavírat… V příštích dnech budeme svědky kvikotu a úpění na téma „Putinovi agenti“, „spiknutí s regionály“, „drogy“, „zrada“, „utlačují vlastence“, „zrada revoluce“, a další nesmysly. Tito a další „majdanutí“ propadají hysterii, protože cítí, že kdokoli z nich může přijít na řadu. Všichni ostatní si v duchu říkají „Sežerte se navzájem“.

Pozoruhodné je, že se v materiálech vyšetřovatelů zasvítilo i jméno „feldmaršála“ Semjona Semenčenka (vl.jménem Konstanin Grišin), poslance Nejvyšší rady, místopředsedy parlamentního bezpečnostního výboru a v minulosti skandálně známého velitele trestního praporu „Donbas“, obviňovaného z loupeží, krádeží, vražd a znásilnění civilistů, ale i z dezerce z fronty.

Takže tento případ nejspíš přinese ještě nemálo zázračných odhalení…

*) Mosijčuk Igor (1972-2014) – někdejší skandalózní poslanec Nejvyšší rady za Ljaškovu Radikální stranu a velitel trestního praporu „Azov“.

**) Korban Gennadij (1970) – poslanec Nejvyšší rady, předseda politické strany „Ukrop“, někdejší šéf administrativy Gubernátora Dněpropetrovské oblasti a oligarchy Kolomojského.

Demokratické nevídáno: francouzské poslance odvolávají z funkcí kvůli cestě na Krym …

Vzpomínáte si na široce komentovanou červencovou návštěvu 10 francouzských poslanců včele se spolupředsedou asociace „Franko-ruský dialog“ Thierri Marianim na Krymu? Tak už tu máme některé důsledky, pro evropskou demokracii nelichotivé. Fracouzská oficiální místa potřebovala tři měsíce, aby zjistila „ velkou nebezpečnost“ této cesty. Jak vešlo ve známost, byl tento poslanec Národního shromáždění zbaven poslaneckých výsad v Parlamentním shromáždění Rady Evropy i pozice viceprezidenta „Evropské lidové strany“. Stalo se tak údajně „na žádost ukrajinské delegace“. Mariani byl „ukry“ zařazen do skupiny tří francouzských „zvláště nebezpečných zločinců“.  Zajímavé je, že ukrajinská Generální prokuratura zaznamenala jen tři, přestože delegace byla desetičlenná. Tak takovýto je podivuhodný svět demokracie. V Evropě můžeš vyjadřovat svoji pozici, ale jen doma, a ne na veřejnosti. Marianimu zřejmě přitížila jeho slova při hodnocení cesty: „Tam (na Krymu) jsou obyčejní lidé, kteří jsou rádi, že se vrátili do Ruska. Tam nečouhají za každým rohem vojáci. Je čas uznat, že Krym je regionem, kde vládne mír, dokonce i kdyby si USA přáli, aby tam byla válka“.

Zdroj: colonelCassad.ru, rusdozor,ru, politikus.ru

A teď z jiného soudku:

Šarijův experiment:

 Ukrajinský blogger Anatolij Šarij ihned po prohlášení Evropanů, že přítok migrantů kontrolují, a že nikdo jiný kromě válečných uprchlíků se do Evropy nedostane, sám – formou novinářského experimentu – prověřil, jak tomu ve skutečnosti je.

Jeho přítel, občan EU se zařadil do proudu migrantů, v Turecku se nalodil, doplul na trajektu do řeckého přístavu Pireus, kde jim řekli, že mohou vystoupit a jít, kam chtějí. Někteří  kamsi odešli, jiní, včetně našeho figuranta,  si koupili jízdenku na autobus, ve kterém kromě migrantů byl jen řidič, a vyjeli. Dojeli do tábora na hranici řecko-makedonské. Zajímavé bylo, že pohraničníci nekontrolovali ani doklady ani zavazadla. Nekontrolovali ani figuranta. V reportáži se objeví zajímavý dokument, vydaný řeckou policií, který je skoro kompletně z falešných údajů a slouží k jakémusi bezvízovému styku. Zkuste se ale jako Ukrajinec dostat volně do Evropy… Figurant už by měl být touto dobou, spolu s ostatními migranty ve Vídni, odkud by se měl ozvat s další reportáží….

Celá reportáž:

http://rusdozor.ru/2015/11/02/segodnyashnij-sharij-02-11-2015/