Malé povídání o rozpočtu


Přesto, že jsme v období schvalování státního rozpočtu, nemám na mysli tato čísla, ale rozpočty zcela jiné.  Chtěl bych popovídat o rozpočtování staveb.

Co se vlastně pod pojmem rozpočet ukrývá? Většina z lidí si dovede spíš představit, jakým způsobem vzniká třeba elektrická sekačka. Je to  motor, šasí, pár kabelů a už to seká. A výrobce je „seká jak Baťa cvičky“.  Jedna jako druhá, červená a červená a ještě červená (třeba, popřípadě žlutá a žlutá i jiná). A proč stojí tolik, kolik stojí? To se vezmou výkresy, podle kterých se vyrábí, spočítají se šroubky, matky, podložky, drátky a ostatní dílky, sečtou se, přidá se k nim výrobní nebo i nákupní cena a základ je hotový. Platný pro tisíce stále stejně červených (i jiných) výrobků.

Stavba je sice také průmyslový výrobek, ale každá jednotlivá stavba je neopakovatelný originál. I když se, u typových projektů, může lišit jen málo, tak se prostě liší. Stavař ví, laikovi bych to těžko vysvětloval, ale pokusím se. Každá stavba má totiž aspoň originální způsob zakládání a přípojek.  Ale ta jednotlivá unikátnost je také důvodem, proč pro každou stavbu musí být jediný originální projekt a jediný a originální rozpočet.

Takže co to ten rozpočet vlastně je? Na rozdíl od technologického postupu ve strojírenství, který je samostatnou částí dokumentace, je rozpočet syntézou kalkulace a technologického postupu. Každá položka rozpočtu totiž stanovuje co se jak bude dělat a zároveň určuje jednak cenu té konkrétní práce, jednak i materiál, ze kterého se ta práce provede.

Rozpočtů existuje několik druhů v závislosti na stupni zpracování projektové dokumentace.

V první fázi se tomu ještě neříká rozpočet, ale propočet. Podle investičního záměru nebo  studie se kvalifikovaným odhadem – propočítáním – stanoví předběžná nákladovost případné stavby. To slouží zejména investorům k tomu, aby vyhodnotili, zda vůbec mají takovou stavbu realizovat. Při propočtech se vychází ze zprůměrovaných cen za skupinu stavebních prací a většinově je to dosti hrubý odhad, který se v další projektové fázi upřesňuje a dost často se může lišit i v řádu desítek procent.

Později nastupují rozpočty přesnější, které se už dělají výpočtem ucelených částí, tak zvaných agregací. Jako příklad uvedu provedení základových pasů. V položkové agregaci je počítáno s kompletním provedením pasu včetně jeho bednění a výztuže. Výměra onoho pasu už musí být počítána s absolutní přesností. Využívá se většinově u projektů pro stavební povolení.

Jako další fáze už je položkový rozpočet. Tam se u výše uváděného základového pasu zvlášť vypočítá objem betonu, zvlášť plocha potřebného bednění a také odbednění, případně se počítá i výztuž podle údajů statika. Podkladem pro takovýto rozpočet je takzvaný prováděcí projekt.

A i tato fáze má své dělení. Buď je rozpočet součástí projektu, nazývá se kontrolním rozpočtem, pak se musí vyhotovit i takzvaný výkaz výměr, čili slepý rozpočet, který investor předává uchazečům, aby podle něj a svých zvyklostí stavbu nacenili.

Nebo není součástí projektu, a rozpočet dodává stavební firma, která má o zakázku zájem. Tato varianta připadá v úvahu ve dvou naprosto odlišných případech. Buďto je investorem nějaká soukromá osoba, která se domnívá, že takto ušetří peníze za rozpočet (opak bývá pravdou), nebo je investorem veliká státní organizace, která si podle odhadu projektanta nechá zpracovat nějakou nabídku a většinou už má i předem vybráno, kdo bude stavbu realizovat.

Pokud investor žádá o nějakou dotaci, vždy musí se žádostí předložit i kontrolní rozpočet, ze kterého se podíl dotace stanovuje. Není to tak dlouho, co jsem byl velice překvapen (nepříjemně), když vláda vyhlašovala, že každá státní zakázka musí mít kontrolní rozpočet.  Zda toto prohlášení došlo do nějaké prováděcí fáze zatím netuším. Ostatně každá vláda už toho prohlašovala a ta nová to pak prohlašuje znovu. Takže tomu moc nevěřím.

Bavor podpis_rex2

Příspěvek byl publikován v rubrice Stavebnictví se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

4 reakce na Malé povídání o rozpočtu

  1. vittta napsal:

    Já to dělám tak, že když mi někdo dá slepý rozpočet, resp. výkaz-výměr a já se nemohu vyhnout tomu, ho vyplnit, pak spočítám stavbu jak já jsem zvyklý, a doplním do toho výkazu tímto způsobem:
    Dělám střechy, tak tam je třeba žlab-86,2 bm, trhání krytiny tvrdé 241 m2…atd.
    Dám do položky žlab nějakou částku, která se mi zdá vhodná, do položky trhání také a takto vyplním všechny položky, z nichž asi 1/4 je úplně zbytečných, tedy nebudou se prakticky provádět.
    Vyjde mi nějaká částka.
    Pokud je vyšší než mnou spočítaná, uberu na některých položkách, pokud je nižší, tak přidám, až mi vyjde moje cena.
    Zvláštní pozornost je třeba věnovat položkám, které se nebudou dělat, neboť u předání díla dochází k tomu, že se tyto položky vyškrtnou, a cena se o ně sníží, ale to už samozřejmě zpětně nikoho nezajímá u výběrových řízení.
    Tedy pokud bych je vyplnil normálními cenami, navýší se mi cena, o které předem vím, že jí na konci nedostanu.
    Takže tyto sporné položky nacením směšnými částkami.
    Problémem jsou nesmyslné položky.
    Letos se mi konkrétně stalo, že rozpočtář nacenil položku „nároží, r.š.500 mm, což se nedalo provést, protože by to vypadalo jako pěst na oko, nároží se na takové střeše dělá z r.š.250, max.300 mm.
    Koruna všemu byl podklad pod nároží r.š.200 mm, což se nedělá vůbec.
    To je pak třeba se dohodnout se svabním dozorem, že se to udělá jinak, tak, jak se to dělat má, a ne, jak to vymyslel rozpočtář, zatím to vždycky prošlo, protože nikdo nechce mít „průser“, když výsledná práce blbě vypadá.
    Je třeba říci, že takový výkaz vyplňuji jen pro město, případně nějakou fabriku, pokud ho má nějaký soukromník, práci nedělám, protože u mě ztratí jakoukoliv důvěryhodnost v tom smyslu, že nejenom že prováděcími firmami pohrdá, ale ještě je považuje za zloděje, kteří ho chtějí doběhnout.

  2. blbíš napsal:

    Pane Bavore, nahoďte, nerozumím tomuto:
    …pokud investor žádá o nějakou dotaci, vždy musí se žádostí předložit i kontrolní rozpočet, ze kterého se podíl dotace stanovuje. Není to tak dlouho, co jsem byl velice překvapen (nepříjemně), když vláda vyhlašovala, že každá státní zakázka musí mít kontrolní rozpočet….

    • blbíš napsal:

      …co jste chtěl vlastně uvedeným sdělit?

    • Bavor V. napsal:

      Jen to, že patrně existují velké zakázky, kde se kontrolní rozpočet nevyžaduje a pak ty ceny podle toho vypadají. Není se totiž čeho držet.

Komentáře nejsou povoleny.