Evropa s tím nic ne(na)dělá

Přátelé, přináším Vám překládek rozhovoru Jevgenije Satanovského^*) pro ruskou stanici TVC, ve kterém se věnuje Evropě – a to dost nekompromisně … (zase pro zestručnění vynechám otázky a podělím se s Vámi o odpovědi na ně)

 

Vypadá to tak, že na Evropu nalétají ony létající bataliony uprchlíků, ale EU zatím přijímá rozhodnutí podobná spíš fíkovému listu k zakrytí problému. Podívejte se – oni se rozhodli rozmístit po evropských zemích 32 tisíce uprchlíků – jakých 32.000, jestliže od počátku roku uvádějí 320.000 a Merkelová prohlašuje, že žádost o statut uprchlíka podá dalších 800.000?!

Podívejme se, jaké vidíme evropské země: Arabsko-africká Ukrajina, stejné země Pobaltí – tam už to začalo. Východoevropští členové EU, jako jsou Maďarsko, Polsko, Bulharsko – jaksi nikoho nechtějí. Maďaři odesílají do Rakouska všechny, kdo překročili jejich hranici, Poláci se vůbec chovají nekonvenčně. Ale tady jde přece o stěhování národů. S tím nic nenadělají, to se nestráví, nerozpustí, neevropeizuje, neprověřuje se bezpečnostně – když tam máte statisíce lidí. Ale kolik je mezi nimi bojůvkářů z Pakistánu, Maghrebu, z Afriky. Copak tam jen tak likvidují rolníky, hážou je přes palubu do Středozemního moře, topí je a krmí jimi ryby? Kdo to dělá? Jejich spolupracovníci hledající lepší život muslimů? Kdepak, jsou to silní fousatí muži, kteří jedou do Evropy, aby tam ustanovili svoje zákony.

S tou zákonodárnou bází, která v EU existuje, s jejich praxí, s nimi dle zákona nic udělat nelze. Somálské piráty nezvládají a říkají, že je ani nemohou zavřít do vězení, protože po propuštění dostanou občanství – kdo by si to přál? Pokud jde o potenciální teroristy, tak dokud nevyhodili do vzduchu nějaké nádraží, nebo redakci… A kolik je mezi nimi bývalých agentů např. Francie, kteří vyprávěli jak to bylo s  Charlie Hebdo – oni litovali, prosili odpuštění, nebo v Americe s bratry Carnajevy – ti přiznali, že se nezachovali správně, když zaútočili proti svým bratřím… Jedno je deklarace, ale skutečný život je jiný – ale kdo to bude řešit?

Kdepak tam jsou novodobí Adenauer, Churchill, De Gaulle? Dnešní tamní partajní byrokrati, kteří by se hodili možná tak na třetího tajemníka oblastního výboru strany někde v Bobrujsku – co ti vyřeší?

Evropští vůdcové vlastnoručně pomáhali vytvořit tuto situaci, když podporovali arabské jaro, ustavení tzv. demokracie v Iráku, útoky na Sýrii, Libyi – prokázali svou krátkozrakost. Oni předpokládali, že… – podívejte se, v roce 2011 na Jaroslavlském fóru jsem se jim pokusil nakreslit ten obrázek… Bylo to v době, kdy byla v plném proudu operace k likvidaci Kaddáfího. Evropané po svém návratu odsud prohlásili, že nejxenofobnějšími projevy, které kdy slyšeli, byly projevy Rusů, konkrétně Rogozina^**) a Satanovského… Ačkoli, tehdy jsem si neuměl představit, že už za 4 roky dosáhne počet nelegálů v Evropě milionu. Tenkrát se mi zdálo, že to může být tak za 10-15 let, ale vývoj šel po exponenciále. Ani Francie, ani Belgie, ani Švédsko – které se už skoro jistě nezachrání, ani Británie – někdejší citadely evropanství – se hroutí, protože sociální dávky jsou tam skvělé, protože není nutné se učit jazyk, protože vás tam živí a vy si můžete pozvat i příbuzné, děti dostanou bezplatné vzdělání, máte bezplatnou zdravotní péči… Hlavně ale nemusíte pracovat! Kolik se mezi uprchlíky zamíchalo radikálních extrémistů, kolik ekonomických migrantů, jaký proud falešných dokladů, které prokazují, že jste Syřan, tam proudí …?!

Na otázku, co mohou udělat tamní politici, odpovídám, že tito nic – absolutně nic. Možná, že přijdou noví politici, kteří vymyslí cosi překvapivého, jakože např. budou vysídlovat za hranice svých zemí migranty, kteří nemají práci, nebo zruší sociální podpory pro ně. Ale co s tím, to nevím. Koneckonců, je to jejich problém, tak ať se s ním popasují oni – Evropané. Před několika lety jsem pochopil, že hovořit s evropskými lídry je zbytečné a jejich stav neléčitelný, a přestal jsem tam jezdit na konference, přestože mě zvali a zvou.

U nich se, až na malé výjimky, nesetkáte dokonce ani se střízlivým chápáním toho, co se děje. Možná, že toho nejsou schopni. Na toto téma se trefně, přestože nepříliš uctivě, vyjádřil Jakov Kedmi (izraelský bezpečnostní expert, bývalý šéf tamní tajné služby Nativ): „…impotent neplní manželské povinnosti nikoli proto, že nechce – on chce, jenže nemá čím…“. Stejně tak evropští politici nejsou schopni krize řídit. Ukazuje se, že jsou schopni je vyvolávat (ve vztahu k Rusku, nebo k Blízkému Východu např.). To jim jde dobře a řídí se přitom jakýmisi dětskými iluzemi, pohádkami o tom, že oni jsou velcí bílí lidé a proto všichni udělají to, co se jim řekne. Říkali – zaveďte demokracii, a až ji zavedete, bude vše v pořádku… Ovšem skutečné důsledky – se na ně valí dnes.

Co s nimi dělat? Nikdo neví. Taková je karma…

*) – Jevgenij Janovič Satanovskij, (1959) – spisovatel, publicista, ekonom, ředitel Ústavu Blízkého Východu, bývalý prezident

      Ruského židovského kongresu, jeden z předních ruských expertů na Izrael a země Blízkého a Středního Východu.

*) – Rogozin Dmitrij Olegovič, (1963) – diplomat, místopředseda ruské vlády a šéf ruského obranného průmyslu

 Zdroj: http://www.tvc.ru