ŽIVÝ JAKO NIKDO Z NÁS


             Co dělat, když ve společnosti máme spoustu celebrit a skutečné elity, ty abys pohledal.

             Kde  najít v současné době osobnost, která by dokázala být pro svoje myšlenky národem respektována, uměla dát odpověď na důležité otázky  současnosti, zároveň dodat naději a povzbuzení?  A ještě ke všemu – aby to byl člověk uznávaný pro svoje morální vlastnosti.  Víte o někom takovém? Určitě takoví lidé mezi námi žijí, jenomže se zrovna „nekamarádí“ s politiky a smyslem jejich života nejsou jenom peníze.

            Zatímco o celebritách víme téměř vše, prostřednictvím medií vidíme do jejich kuchyní i ložnic, o elitách v pravém smyslu slova se nemluví. Pořady o nich by měly totiž malou sledovanost a tak se raději zařadí  třeba „Výměna manželek“.

            Nezbývá  než znovu sáhnout do Zlaté truhly našich elit z minulosti, jejichž dílo a myšlenky prověřil čas. A dal jim, bohužel někdy až po čase,  za pravdu.

            Listuji v knížce s názvem Živý jako nikdo z nás,  kterou napsala Olga Scheinpflugová, žena Karla Čapka.  Jejímu literárnímu talentu vděčíme za to, že dokázala vzpomínková vyprávění podávat velmi živě a plasticky.

            Uvedu několik ukázek:

            Kdybyste se mě ptali, co bylo na Karlu Čapkovi nejpůvabnější, musela bych vždycky opakovat, že jeho chlapeckost. Při vší své vážnosti a vědomostech zůstal trochu dítětem, zvědavým, hravým a neustále objevujícím svět…

            Nesnášel uměleckou řevnivost ani čtenářské zaujetí, zdálo se mu, že si rádi pěstujme malé srdce. Slyšel to už v generaci předcházející, když se čtenáři dělili na Vrchlického neboi Svatopluka Čecha, později: Hora nebo Nezval, Halas nebo Seifert. Říkal vždycky: Hora i Nezval, Halas i Seifert, jsme přece tím větší a bohatší, čím více máme velikých hodnot.“ V době, kdy se rádo říkalo Vančura nebo Čapek, žehnal sám úspěchům svého přítele, a když se ho ptal cizí nakladatel, co nového přeložit z češtiny, řekl poctivě „Vančuru“. Když přečetl Olbrachtovo dílo Golet v údolí, chodil několik dní podmaněn touto knihou…“To je světová událost,“ řekl několikrát.

            Miloval lidi, jakými byli. Ve třiceti letech poznal osobně  G. B. Shawa, byl v Anglii chvilku jeho hostem a viděl zblízka jeho domov, manželství, genialitu i proslulou svědomitost. Přenesl si toto přátelství do Prahy a těšil se z každé Shawovy řádky, vzpomínal, jak se starý Ir dovedl ironizovat a s jakou poťouchlostí řekl před svou ženou „Me, the great Bernard Shaw“ a jemu až nepřirozeně skromnému se to u tohoto světového mistra vtipnosti líbilo. V roce dvaatřicátém jsme mu přinesli novou veselou příhodu z Anglie. Ve výletním místě, asi padesát mil od Londýna, vyučoval proslulý vychovatel elegance mladé lidi tančit. Ovšem, že se mezi ně přihlásil také věčně mladý G. B. Schaw. Do pamětní knihy tanečního učitele napsal vděčnou a nádhernou větu“ Jedinému muži, který mě mohl ještě něčemu naučit“. Obecenstvo to četlo se smíchem, jehož ještě přibylo, když tam po čase napsal Chesterton poznámku: „Věděl bych ještě o něčem: skromnosti.“

             Karel Čapek se smál jako kluk, měl oba rád a znal jejich ironické souboje, pak se zamyslil a řekl rozšafně: „Nevím to bych raději viděl starého G. B. tančit nežli skromného.“ Tenkrát si ještě nepomyslil, že tento sebevědomý muž napíše po jeho smrti svou nejskromnější větu: „Proč on a proč ne já?“

            Znal tolik a mluvil naprosto jednoduše, krom vtipnosti nevyrukoval nikdy s žádným osobním darem,tím méně se svými vědomostmi, leda že to bylo nutné v nějaké odborné nebo filosofické debatě. Smál se lidem, kteří používali cizích slov, když je mohli nahradit domácími. O takových říkal, že by se měli učit česky. Když někdo příliš ochotně prozrazoval to, co zná, slízl hučivou poznámku, že neunese mužně svoji vzdělanost.

            Jeho bohatství slov nepocházelo z žádného slovníku, poslouchal lidi všech krajů a řemesel a dovedl rychle uhodnout, z čeho je to či ono odvozeno. Sám si hrál se slovy jako s balónky, jeho přesmykovačky a slovní hříčky znal každý, kdo se s ním stýkal. K snídani měl rád svůj kameninový džbáneček kávy, kytičku toho co právě kvetlo a po obědě mezi dialogem louskal křížovky, které jsme chodily kupovat do trafik a vystřihovali z časopisů.

            Byl  pořádný, ale nebyl pedant, musel mít všechno po ruce a přehledné, věděl, že nepořádek ubírá času a zotročuje. Bylo nepochopitelné, jak mohl psát na tak malých stolech se třemi úzkými zásuvkami, byl na ně zvyklý z dob svých začátků a zůstal jim věrný. Malý stůl, malé papíry, malé písmo. Školácké penály plné okudlaných tuže, také nevypadaly jako nářadí spisovatele a násadky s nasazenými pery mohly reprezentovat snaživého žáka druhé třídy B.

            Když přišel Mnichov, škrtl celý svůj život, jeho myšlenková oblast a jeho psací stůl byl bojištěm, na které přenesl svou duchovní munici a občanskou odvahu.

 

SLIB

Olga Scheinpfulgová

Nepřejde den ni noc, kdybych Ti neslíbila

se zaťatými zuby, jako při smrti,

Že budu statečná, že vydrží má síla,

abych se dočkala, abych Ti dosvědčila

až času pěst zlo křivdy rozdrtí.

 

Nemine hodina, abych Ti neříkala,

že budu opatrovat Tvoje květiny

a lásku přátel, jež Tě rozehřála,

Tvou břízu, která zimu překonala,

v níž Ty jsi uvadl, můj jediný.

 

Nebude minuty, kdy bych Ti nesvěřila,

co dělá svět a jak si vedou lidé,                                                                                                             nezhyne vteřina, kdy bych se netěšila,                                                                                            Že si Tvá chladná ruka pro mou přijde.

 M-ovci-babicka          

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Poesie na neděli se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

49 reakcí na ŽIVÝ JAKO NIKDO Z NÁS

  1. peter. napsal:

    K.Čapek,cit.“Kdo je slušný,byl slušný vždycky,kdo byl věrný,je věrný i teď.Kdo se točí s větrem,točil se s větrem i dřív,kdo myslí,že teď přišla jeho chvíle,myslel vždycky jen na sebe.Nikdo se nestáva přeběhlíkem,kdo jím nebyl vždycky,kdo mění víru,nemá žádnou….národ napředěláš,ledaže bys měl na to staletí,jenom davy můžeš vést dnes tak a zítra tak.Kdo nenávidí,měl v sobě tu nenávist vždycky,kde by se v něm tak najednou vzala!Kdo sloužil,bude sloužit dál,kdo chtěl dobré,bude chtít dobré zas.Ani vůle se namění.Nedívej se do tváře která se změnila,nikdo se nestane krásnějším tím,že změnil tvář.Tvrdá zkouška,je i tvrdé poznání.Budoucí foliant našich dějin o této době bude mít jeden podtitul: Kdo byl kdo.I dobrá paměť patří k těm stálým věcem,jichž je a bude třeba“.koniec cit.
    Ľudia s vlastnosťami ktoré sa spomínajú v úvode článku,sa dnes nikdy nepostavia do čela štátu,lebo si uvedomujú,že by sa museli stať sluhami nie svojho národa,ale svojich lénnych pánov.Preto nám vládnu politici s takými vlastnosťami,aké má v negatívnom zmysle slova citát K.Čapka.

    • rybářka napsal:

      Karel Čapek byl obrovská osobnost. Byl mimořádně inteligentní a především skvělý analytik tehdejšího společenského dění. Je velmi čten i dnes, jeho myšlenky se staly nadčasovými.
      Dovolím si trochu přidat: A velmi poděkovat Milušce.

      Řeknu to tak: jednou bude v kulturních dějinách světa napsána dost zahanbující kapitola o tom, jak byla ve dvacátém století z tolika a z tolika univerzit a vědeckých ústavů vzdělaného světa vypuzena svoboda myšleni a univerzalita duchovního posláni; jak tyto univerzity a instituce přijaly politickou služebnost a šovinistickou výlučnost; jak se mohly přetrhnout samou horlivosti, aby se staly děvkami dočasných režimů a jejich ideologii; jak za mísu čočovice zaprodaly své veliké, slavné prvorozenství a nezávislost na jakékoliv autoritě, svobodu ducha a všelidství pravdy (O umění a kultuře)
      Čapek byl světoobčan svou starosti o lidskou společnost, byl Evropan svou
      kulturou a byl Čech jako umělec a člověk. Svou zem považoval za hlavní tepnu svého srdce. Snad ho těšila jeho světovost, ale hlavni posláni viděl v tom, pěstovat půdu domácí.
      ( Scheinpflugová)

    • vittta napsal:

      (kroutím hlavou)

      • Cech napsal:

        Ba ne nekroutit to za to nestojí, mohlo by to dopadnout jako s tím zajícem a mrkví :
        Mrkev v zimě tc tc, mrkev v zimě tc tc ….. .
        Podle mne to zásadní je povšimnout si minulosti a uctívání památek.
        „U prezidenta Mezinárodního institutu setkávání, který sídlí také na zámku, jenž dala rodina Berwida Buquoye z totální ruiny postupně dohromady, najdete třeba pohovku a jídelní stůl po Reinhardu Heydrichovi, dokonce i prostěradlo, na němž říšský protektor ležel po atentátu za druhé světové války. Má doma dokonce mísu, ze které Heydrich jedl – je i s monogramem.“
        Každý šlechtic si v současnosti myslí, že ovládat méněcennou rasu Čechů je snadné, ať je to Rakušák nebo Němec.
        To je ten odkaz, který zde zanechal předseda TOP 09 a starostové, pro budoucnost.
        Tož doufejme že Češi umí, a že si vzpomenou, jak je nutné s Rakouskými a Německými šlechtici zacházet.

    • strejda napsal:

      Honza Kopeckejch se nezapře. Je dobrou ilustrací Čapkova psaní – viz peter. na počátku diskuse. Jsme doba demokratická, můžeme svá jména měnit jako fusakle. Šlechtické tituly jsou passé od Masaryka a tak jsou jen prázdným pojmem. Může se tak nechat oslovovat každý. Nemůže (?) je jen používat v úředním styku. Třeba strejdovi místo velebný kmete mohou klidně říkat vévodo. Zámek si koupil, to je v pořádku, měl na něj, stál 1 korunu, ale byly nutné velké investice. Je prezidentem nějaké společnosti. To je dnes snadné. Stačí trochu času a peněz a každý si může založit Institut vesmírných snah a zaregistrovat se jako jeho generální ředitel atd. Sám jsem se tak stal ředitelem na jednom bohulibém projektu. Bohužel jsem neměl ani jednoho zaměstnance a ani korunu platu. Jen náklady. Ovšem byla to stále velmi bohulibá činnost a ředitele předepisuje Zákon.
      Je zcela zbytečné se o názory Honzy Kopeckého zajímat, nemají význam. To zajímavé, bez blábolů, píší jiní.

  2. Petrpavel napsal:

    K.Č. patří mezi nemnoho těch, jejichž připomenutí mě donutí hledat znova v knihovně. Třeba v pěkné publikaci : „Karel Čapek ve fotografii“(1991) :

    … Karel Čapek dal na křižovatce svého života přednost žurnalistické dráze před akademickou, protože svým posláním cílil „vychovávat“ národ. „Člověk si vždycky musí uvědomit, pro koho co píše. I jako novinář, i jako autor si musí stále říkat : vychovat, vychovat, vychovat. Výchova není v tom poučovat lidi nebo jim dělat kázání, ale dát jim příležitost , aby sami mysleli, aby sami srovnávali. “ Jiným slovem pro toto vychovatelství je moralismus : „Jsem podle svého mínění dosti fádní a neúnavný moralista, třebaže neúspěšný, jak už moralisté bývají.“ …

    …“ Rodný kraj, nebo přesněji řečeno kraj, ve kterém jsme prožili léta svého dětství, není vůbec žádný zeměpisný kraj, nýbrž spousta míst a tajemných zákoutí, se kterými jsme měli co dělat, když jsme byli malí. Například místo, kde rostly lopuchy a dodávaly nám své ježaté kuličky. Místo, kde jsme se koupali, neboť to bylo přísně zakázáno. Mez, na které jsme chytali cvrčky a ještěrky. Hospoda, ve které jsme dostávali rohlík a párek, když jsme putovali do Hronova za dědečkem a babičkou. Jasan, v jehož koruně jsme sedávali, a hrušeň, kam jsme chodili krást hrušky. Dům, kde bydlela naše první láska, když nám bylo osm let. A tak dále : jsou to tisíce míst, ze kterých každé bylo svět pro sebe; každé mělo svou roční dobu, ve které zjevilo své nejvlastnější tajemství.“ …

    ..“Zahrádka u vašeho domu je stejný projev vaší životní kultury jako váš byt nebo vaše knihovna. Je na ní na první pohled vidět, jaké jsou vaše nároky na krásu, řád nebo soulad, a nejen to : je na ní také vidět, co znáte a umíte; prozradí na vás, děláte-li svou práci na tom kousku půdy jen tak,aby se neřeklo, nebo chcete-li naopak přijít na kloub těm jistým pravidlům, která řídí každé dobré dílo.“ …

    …“ Nic naplat, umění je řád i vzpoura, je tím obojím z moci a milosti tvůrčího života; tryská z hloubi své doby a zároveň překonává to, co v ní je malé, omezené a neživé. Splnit „všechny závazky společnosti“, to je privilej kýče; pravé umění překračuje, co je dáno společností a dobou.“ …

    …“ Skutečnost se neřeší, nýbrž poznává.“ …

    …“ Nikdy bych se asi do té dřiny nepustil, kdyby nebyla tak těžká doba. Nejdřív jsem hrabal jen z takové zuřivosti, abych se něčím vybil; ale nakonec jsem shledal, že jsem vlastně posedlý jen tím kamením a že musím dokonale vyčistit tady to místo. A hrabal jsem, člověče, hrabal jsem, jako by na tom jediném záležel osud světa.
    Nu a? Co z toho je?
    Třeba jen málo. Třeba jen to, že se někde udělal kousek dobré práce.“ …

    • Laco G. mlynář napsal:

      Pozdě třešeň, řítící se události usvědčily Šimečku z pomýlenosti. V Drážďanech volali demonstranti,“Merkel nach Sibirien, Putin nach Berlin.“ Jenom naši Šimečkové, pravdosráči, dělají co mohou, abychom se o tom nedozvěděli. Pro nás musí znít pouze hlas budoucí obyvatelky Sibiře.

      • tresen napsal:

        Soudruzi z NDR nezklamali. Už dlouho se rozdíl mezi starými a novými spolkovými zeměmi neprojevil tak markantně jako na případu uprchlíků.
        Ale to by Čapka netrápilo. Jak tu někdo citoval: Ač světoobčan, nejvíc mu záleželo na českém národu.

        • Bavor V. napsal:

          Na rozdíl od Šimečků, Merkelek a jepic.

        • vittta napsal:

          To máte tak, Tresten:
          My jsme zlí a máme špatnou morálku, což je podle některých tím, že máme komunistickou minulost.
          Co přesně znamená, mít komunistickou minulost, to nikdo neví, ale výsledek je špatná morálka.
          Taková typicky česká, plná závisti a zášti.
          Tuhle typicky českou morálku mají i jiní, Slováci a Maďaři třeba.
          A stále přibývají další.
          Třeba Němci.
          Ale jen ti východní, mají nemorální kecy, a čas od času jezdí zpalovat baráky migrantů po celém Německu.
          Laco to ale napsal výstižně, události Šimečku předběhly, brzo budou mít komunistickou morálku v celém Německu, Rakousku a dalších zemích, už to ale nebude morálka komunistická, bude to prostě třeba selhání Evropských hodnot.
          Ty u nás už selhaly, všimla jste si, že Češi nechtějí udávat?
          Psali to na Novinkách, prošetřovatelé se nudí a bonzschránky jsou prázdné.
          Udavačství ne je nejryzejší evropská hodnota, hlavně v Německu.
          A ten Šimečka je blázen.
          Jen blázen může napsat, že náš uprchlíci neohrožují, protože tu nejsou.
          To je jako kdybyste řekla, že vás neohrožuje rakovina.
          Máte jí?
          Nemáte, mají jí jiní, existuje…..

          • peter. napsal:

            Šimečka emigroval zo Slovenska do ČR podobne ako F.Gál,Ľ.Feldek a väčšina Slovákmi nenávidených VáPeNkárov.

            • vittta napsal:

              Ježkovi voči, Fedor Gál…..toho jste mi neměl připomínat zrovna ve svátek..
              Co asi Féda dělá?
              Že ho není plná TV?

            • Minorita napsal:

              Jistě, jde o importované parazity, kteří se „živí“ díky pražské kavárně a mediální sebrance🙂 . Jde o pohrobky Václava Lavičky – Letiště …

    • Hudec napsal:

      To je od vás mimořádně roztomilé, podsouvat dávno zesnulému autorovi, co by asi tak dnes řekl.
      Vy to víte, co by řekl?
      Pak máte schopnosti vskutku magické.

    • vittta napsal:

      Ještě dodám, že nejlepší humanisté jsou ti mrtví.
      Dovedete si představit ten fičák, kdyby Masaryk vstal z hrobu a nechal hlídat hranice vojskem s ostrou municí?
      A Karel Čapek by mluvil o černém nebezpečí? (za i.republiky se mluvilo i učilo o žlutém nebezepčí)
      Museli by je zase rychle hodit do hrobů…..
      Ježíše Krista by také ukřižovali znovu.
      Dovedete si představit, kdyby drze rozkopal kšefty ve stánku páně?

  3. tresen napsal:

    Nevím, co by řekl, píšu „možná“. Možná by ale vůbec zdvořilý nebyl, a jak se zpívá o jiném velikánovi, “ metat by musel krutá slova“.
    Slováci mají velkou smůlu. Jejich autorita je naživu a říká jim to natvrdo.

    • Bavor V. napsal:

      Čarnogurský?

      • peter. napsal:

        Čarnogurský je rozporuplná osobnosť.Slováci mu dodnes nevedia odpustiť jeho činy v ponovembrovom období,keď stál na čele KDH ktoré sa postaralo o likvidáciu slovenského poľnohospodárstva.Na druhej strane,po odchode z politiky sa výrazne angažuje v Slovensko-ruskej spoločnosti a dôrazne vystupuje proti účasti Slovenska v NATO.Svoje politické názory nemení na rozdieľ od väčšiny slovenských „politikov“.

      • tresen napsal:

        Čarnogurský? :-))
        Že vy jste toho Šimečku nečetl?

        • Bavor V. napsal:

          Nějak jsem nenašel jinou autoritu a myslím, že se mnou naši slovenští přátelé budou souhlasit 🙂

        • vittta napsal:

          Nepřivádějte naše slovenské přátele do trapné situace, Tresten.
          Víte jak se cítím třeba já, když si nějaký Slovák čte článek od Čulíka nebo Dolejšího?
          Co si o nás pomyslí….
          I když Čulík je Brit a Dolejší Rom, jenže….kdysi to bývali Češi.

    • oh napsal:

      Třešni, závidím vám vaší jistotu o směru, kterým by podle vás “metat by musel krutá slova.“

    • karel napsal:

      Zřejmě myslíte tohoto pána: http://www.sme.sk/c/7132125/muz-ktoremu-sa-malilo-byt-anjelom-profil-andreja-kisku.html, dle Vás autoritu, která je naživu. No, nevím, co je za morální autoritu, když se živila směnárectvím, úvěry. A zbohatla z této činnosti, jak je popisováno na stránkách životopisu této autority na Wikipedii. Proti gustu žádný dišputát.
      Jak praví klasik. Někdo se živí vexlem,nic morálního v tom však nevidím. Někdo třeba úklidem ulic, která tu v předchozí větě popisovanou činnost ve své morálnosti předstihuje o světelné roky.
      Jo, Tresen, určitě jste viděla Pyšnou princeznu, zdroj obrazů lidského chování. Je tam scéna, jak postava výběrčího daní si po příjemně strávené noci v chudém přístřeší chudého uhlíře, který ji zachrání život před útokem medvěda, ochočeného miláčka rodiny, drbe o futro dveří záda a jen tak ledabyle pronese k zachránci větu: “ Uhlíři, už jsi zaplatil daně?“ Takže parafrázuji a ptám se: Kdy si k sobě , Tresen, vezmete uprchlíka? Nebo jste si už vzala?“

      • kočka šklíba napsal:

        Třešeň???? Ani náhodou, umí jen plácat, to jí jde. Ale za peníze jiných by uprchlíky do ČR přijala to ano. Jinak tou morální autoritou myslela zřejmě papeže, i když Kisku zřejmě také považuje za morálního člověka

        • peter. napsal:

          Názor Čechov o Slovensku ako o prehnane religióznom štáte,sa zakladá na existencii Tisovho „Slovákštátu“a podľa môjho názoru sa jedná o fámu.Pravdou je,že ku kresťanstvu sa hlási okolo 80%Slovákov,no v skutočnosti praktikuje svoju vieru len menšia časť z nich.Vidno to aj z výsledkov volieb,v ktorých kresťanské strany na Slovensku majú len o nejaké percento vyššiu podporu ako v ČR.Je fámou aj to,že bývalý režim sa snažil o likvidáciu RKC,lebo táto sa po novembri 1989 ukázala byť v oveľa lepšej kondícii ako cirkve v tzv.“západných“štátoch.Slováci majú k cirkevnej hierarchii (a k cirkevným reštitúciám)podobný vzťah ako väčšina Čecho a Moravanov.
          Čo sa pápeža týka,tak ten síce u Slovákov požíva všeobecnú úctu,ale táto sa dá prirovnať k úcte Angličanov ku svojej kráľovnej,ktorá neovplyvňuje ich politické názory a ani politiku vo všeobecnosti .Pápež tiež nemá vplyv na politické názory Slovákov a ak predsa,tak len svojou rétorikou o potrebe zmazať rozdiely medzi chudobnými a bohatými.Pravdou ale ostáva,že Slováci sú oveľa konzervatívnejší ako Česi a svojim tradíciám pripisujú väčší význam ako oni.
          Kiska je produktom masmédií a ich propagandy.(možno aj scientologickej cirkvi,ktorej je členom)

          • vittta napsal:

            Nikdy jsem se ve Slovácích moc nevyznal.
            Na vojně se děsně nesnášeli mezi sebou.
            Češi ne, to tak max. že je nějaký Pražák idiot, ale jinak nic, Slováci to brali vážně.
            Vždycky věděli, kdo je Slovák třeba ve fotbalové reprezentaci.
            U mě to byli „naši“, vůbec jsem to neřešil, ale oni vždycky dobře věděli, kdo je kdo.
            Jakkoliv to byli vesměs kluci z vesnic, nikdo náboženství neřešil, alespoň ne veřejně.
            Nadávali pak ve spolek na Maďary, ale je mi to dost divné, protože tady u nás v severních Čechách jsou (skoro) všichni Slováci z Nitry (nevím proč) a třeba ségra si vzala Slováka, máma Slovenka, fotr Maďar, zde třeba překvapí to, že se chodilo „ke Slovákům“ a oni byli Slováci, i když on byl čistý Maďar a v jeho vesnici někde u Nitry slovensky NIKDO neuměl.
            Pak moje bejvalka, máma Slovenka, táta tedy Čech, ale rozvedli se a našla si…Maďara.
            Můj fotr má ženu, zase její táta Slovák, máma Maďarka.
            Tak nevím….v praxi to asi s těmi Maďary tak nehrotí.

    • Minorita napsal:

      A kdyby měla pravda nebo objektivita ručičky, tak třešni šup šup se schovat někam za roh nebo do krytu .
      Tak si rýpla a je jim fajn ???

  4. tresen napsal:

    Šimečka je Slovák.

    • Bavor V. napsal:

      😆 a to je ta autorita?😆

      • tresen napsal:

        Nikoli, pane Bavore. Šimečka se za autoritu nevydává. Ten dotyčný je Jihoameričan.

        • Bavor V. napsal:

          😮 Jihoameričan a slovenská autorita?😮 nehulte to svinstvo a kupte si radši značkovou marjánku.

          • tresen napsal:

            Jihoameričan, služebně v Římě.
            Pořád nic?🙂

            • strejda napsal:

              Vy si opravdu myslíte, že jsou všichni Slováci tak katolicky zanícení, že jejich autoritou je zástupce Boha na zemi? Tak to je perla, budu ji dávat k dobru s dodatkem, že autorem výroku není Slovák, ale Čehůn. To pochopí.

            • Petrpavel napsal:

              Obávám se treseni, že si pletete autoritu s autokracií. Další perla ze zdejší diskuse, dejte ji k lepšímu, ale proboha raděj nepřiznávejte že je z vaší hlavy …

  5. tresen napsal:

    Který renegát mi dal jednou palec nahoru?
    Radši ať se nepřiznává, ani když to bylo omylem.🙂
    Musím se panu domácímu svěřit, že občas dávám některé perly ze zdejších diskusí k lepšímu v jiné společnosti.

    • Bavor V. napsal:

      Zato vaše perly bych si nedovolil kamkoli přenést. Mohlo by mi to přinést zákazy návštěv😆

    • Minorita napsal:

      Brrr třešni, to musí být spolek …

    • vittta napsal:

      To děláte chybu, Tresten.
      Tyhle „perly“ jsou určené pro nějakou intelektuální skupinu, vaše skupina je NEMŮŽE v žádném případě pochopit.

    • Rosťa napsal:

      Lidi, proč na tu káču reagujete? Vždyť sem chodí jen provokovat a baví se tím. To trollům dělá dobře a určitě si léčí nějaký mindrák.

    • Minorita napsal:

      Tohle, tento odkaz ( pokud se naskytnou jiné, bude změna ),, bude vám a vašim písmenkům třešni dělat společnost. Taková realita versus bezobsažné žvanění měšťáka o tom, co mají dělat jiní z bezpečí obýváku …

    • jaa napsal:

      tresen, mám dotaz – ten Váš nick – to je v němčině – pult výčepní, nebo v angličtině – chrupka, nebo fránina -planý strom??? Nebo je to jen náhodná skrumáš písmen? Dík

Komentáře nejsou povoleny.