USA jsou teroristickým státem

Předevčírem jsem narazil na zajímavou besedu (ne úplně novou) se syrsko-ruským novinářem, redaktorem kanálu Russia Today (RT)  Khaled Al-Rouschdem^*)… materiál, se kterým jsem se u nás takto kompletně nesetkal…     a protože je materiál delší, předkládám jeho první část laskavé čtenářově pozornosti…

 Trošku předběhnu a s více než pětiletou zkušeností kontaktů s Američany vám musím říci, že v USA žádná svoboda masmédií, ani svoboda slova neexistuje. Je to mýtus a nesmysl. Jen alternativní média, jako například „Demokracy Today“ – tedy internetová média, nějakým způsobem zjevují pravdu a hovoří o pravdě. Ta ostatní nás krmí pověstmi. V podstatě nikdo nic neví o událostech 11.9.2001. Podle  tzv. „Vlasteneckého zákona“ (USA Patriot act) z října 2001 vás mohou zavřít až na deset let bez vznesení jakéhokoli obvinění!! A to v „nejdemokratičtější“ zemi světa…

Je pravda, že jsem neměl po 5 let svojí práce pro RT právo poskytovat jakékoli informace ze své práce jiným sdělovacím prostředkům – tak zněla smlouva. Před 5 lety jsme se rozhodli spustit program „Svědci epochy“, kde budeme shromažďovat svědectví lidí, kteří do jisté míry spoluvytvářeli historii 20.století, a kteří osvětlují to, co se dělo, protože po oněch 5 letech práce na RT v rámci tohoto programu jsem pochopil, že žijeme mýty – globálními i regionálními, kterými nás krmí masmédia.

Dnes několik takových mýtů vyvrátím:

– je to 11. září 2001, které nemá nic společného s oficiální verzí, dále výbuch na Lockerbye, se kterým neměl nic společného režim Kaddáfího, a do jisté míry i to, co se děje dnes v Sýrii – zbyde-li čas, protože informací se za těch 5 let nahromadilo tolik, že bych mohl vyprávět celé měsíce…

Obrátím vaši pozornost na několik hostí, se kterými jsem se v Americe setkal. Je to Scott Ritter, někdejší důstojník vojenské rozvědky, autor knihy „Iraq Confidencial“ z doby svého působení v inspekční skupině OSN pro likvidaci iráckých zbraní hromadného ničení. Byl jsem u něho doma, žije velmi skromně. Druhým člověkem je Susan Lindauer, někdejší agent CIA pro kontakty s Irákem a  Libyí, jediný člověk, který měl tajná setkání s emisary Iráku a Libye v OSN v době, kdy USA s těmito zeměmi neměly oficiální styky. Byla součástí tzv. paralelní diplomacie. Napsala knihu „Extrémní opatření“ (Extreme Prejudice). Několikrát se ji pokusili zabít, udělat z ní blázna, zavřeli ji na vojenskou základnu (něco jako Quantánamo – jen pro ženy). Požádala FBI o odtajnění jejích odposlechů, kdy hovořila s pracovníky CIA a varovala je před chystanými teroristickými akcemi. Tam se jedná o to, že jak CIA, tak Státní departament, tak i izraelský Mossad, věděli nejen, že k akci dojde 11.9.2001, ale věděli i co se konkrétně bude dít – že se bude jednat o „dvojčata“ a že útok provedou unesená letadla.

Třetím člověkem je John Perkins – bývalý agent americké NSA, autor populárních knih – m.j. „Zpověď lovce(zabijáka) ekonomik“ (Confessions of an Economic Hit Man) viz.: https://www.youtube.com/watch?t=24&v=EM31myP0tqE a „Tajná historie amerického impéria“ (The Secret History American Empire). Ten mi vyprávěl, jak po svržení Mosaddekova režimu v Iránu Amerika přešla k politice ekonomických vražd – namísto fyzické likvidace vládců. Vyprávěl m.j., jak osobně podplácel rodinu Saudů, jak tam cestoval, jak po něm někteří princové žádali dohození americké nevěsty, jak prali peníze Saudů a jak nakonec dosáhli dohody o tom, že cena ropy pro Ameriku nepřesáhne nikdy 10 USD za barel, což bylo potvrzeno v roce 1991, když osvobozovali Kuvajt od Saddáma, a můžete mi věřit, že do dnešního dne Američané víc než 10 dolarů za barel z Perského zálivu neplatí.

^{*) – Syřan, arabista, narozen v Sýrii, vystudoval v Rusku, pracoval m.j. jako korespondent stanice Russia Today}

Samozřejmě, odměnou je zachování vlivu režimů v Perském zálivu. Když některý z nich zakolísal, hned mu připomněli osud Mosaddeka, Allendeho, Torrijose, atd. A podobných příkladů je v současnosti mnoho. Možná, že si vzpomínáte, že byla Monroeova doktrína, Eisenhowerova doktrína – do dnešního dne se na nich nic nezměnilo. Latinská Amerika a po ní Blízký Východ se staly zájmovým teritoriem USA. Když jsem se těch tří svých hostí zeptal, kdy se Amerika přestane o Blízký Východ zajímat, prakticky jednohlasně odpověděli, že pokud v těchto oblastech bude byť kapička ropy a dokud se Izrael bude geograficky nacházet na Blízkém Východě, bude to zóna amerických geopolitických priorit. USA jsou s Izraelem organicky srostlí. Finančně spíš se Saudskou Arábií.

Takže, co mi vyprávěla Susan Lindauer:

– Několik měsíců před 11.září – v dubnu si ji zavolal její šéf  Richard Fuisz^**) a uložil jí, aby jela k Iráčanům s tím, že USA shánějí informace o tom, že budou unesena letadla nacpaná výbušninou a zaútočí na věže WTO. Ona řekla, o.k., Iráčané s námi spolupracují,patří k nejlepším zdrojům informací, takže nebude problém, protože s nimi vede tajná jednání už od počátku roku 1996. Jednala s nimi, oni souhlasili se spoluprací. Její šéf se jí poté zeptal, zda jim pohrozila válkou pro případ, že by informaci nedodali. Když slyšel zápornou odpověď, poslal ji zpět s tím, že Iráčany roznesou na kousky a vrátí je do doby kamenné, pokud jim nedodají informaci o tom, že budou unesena letadla, která zaútočí na „dvojčata“, včetně konkrétního data. Iráčané na základě této pohrůžky aktivizovali všechny své zdroje a následně jí oznámili, že všechny informace na toto téma vycházejí výhradně od ní, výhradně od CIA. Žádná jiná rozvědka na světě nemá podobnou informaci. Když tuto informaci nadřízený slyšel, prohlásil, že hrozba pochází z nejvyšších pater (Cheyney, Bush, Scowcroft). Susan pochopila, že je něco jinak, že nejspíš jde jen o záminku k útoku na Irák, a také Iráčané přirozeně velmi znervózněli. Teď vám přečtu něco z korespondence iráckého velvyslance Saida Hassana v USA Američanům – to bylo v dubnu 2000. – Irák navrhl USA celý komplex návrhů spolupráce v oblastech: Za prvé – od října 2000 obnovit inspekci OSN při hledání zbraní hromadného ničení. Za druhé – Irán slíbil poskytnout americkým společnostem jakékoli koncese k budoucím nalezištím ropy v zemi.  Za třetí navrhl, že od USA koupí 1 milion automobilů jejich výroby ročně během 10 let.(jezdila by na nich skoro polovina obyvatel…). Za čtvrté – slíbil poskytnout USA prioritu při výstavbě a obsluze telekomunikačních sítí. Za páté – poskytnou USA prioritu v kontraktech v oblasti zkvalitnění zdravotnictví, dodávek zdravotnické a farmaceutické techniky po celou dobu po ukončení sankcí. Za šesté – poskytnout prioritu americkým výrobním společnostem, stejně jako garanci jejich návratu na irácký trh na úrovni před válkou v Perském zálivu. Za sedmé – se Irák zavázal k partnerství s USA v protiteroristickém boji. Iráčané slíbili, že na svém území dovolí jakoukoli protiteroristickou operaci…

Došlo k teroristické akci 11.9., Richard Fuisz se jí v telefonu zeptal, zda se stává často, aby lidé před nějakými globálními událostmi stáli na místě s kamerami namířenými na místo budoucí události a to vše dopředu natáčeli. Odpověděla, že nikoli. Mimochodem, dlužím vám informaci o tom, kdo vlastně je Richard Fuisz, který v 80.letech pracoval v Sýrii a Libanonu a prováděl operace podobné spíš na Jamese Bonda – byl to naprosto unikátní člověk. Mimochodem, podle slov Susan Lindauer, tento člověk pod krytím byznysmena realizoval byznys s Raisou Gorbačovovou – dodávky počítačů pro vládu SSSR v 80.letech a navíc společně s ní otevřel první modelingovou agenturu v SSSR. Takže důstojník CIA byl obchodním partnerem Raisy Maximovny… To vše je popsáno v jeho knize „Nikdo nepřijde“ – nevím proč, ale dosud nebyla do ruštiny přeložena… Má informace – a ty jsou volně i na internetu – že bylo chyceno 5 izraelských státních příslušníků, po měsíčním zadržení byli propuštěni a tři z nich se ukázali být agenty Mossadu…

 ^{**) – Mimořádně zajímavá figura – doporučuji juknout se na:  https://en.wikipedia.org/wiki/Richard_Fuisz  – pozn.překl.}

Susan mu řekla, že se rok snažila získat v Iráku nějaké informace o připravované teroristické akci, zatímco naši nejbližší spolupracovníci o všem věděli a nám nic neřekli… a Fuisz jí položil telefon. Když mu po chvíli zavolala zpátky, řekl jí, že na toto téma už nikdy nesmějí hovořit. Nikdo v CIA si netroufl přiznat, že měli informaci o tom, že Mossad o teroristických akcích 11. září dopředu věděl.

Další moment: – proběhly události 11.září, Susan opět kontaktovala Iráčany s žádostí o špionážní informace, a ti ji už narovinu řekli, že mají informaci, že jak vedení CIA, tak Mossadu měla informace o tom, co se bude dít. Řekla mi k tomu, že nemůže uvést jméno, nicméně se s ní spojil člověk velmi vysoko stojící na žebříčku a disponující nejvyšší mírou utajení a řekl jí, že má na stole videozáznam z podzemních parkovišť „dvojčat“, na kterých po dobu 10 dní před pádem „dvojčat“ pravidelně přijížděli vojáci ve 3 ráno, odjížděli v 5 a vykládali jakési neznámé věci. Tito vojáci se tam předtím nikdy nevyskytovali a poté, přirozeně, také ne. Řekla, že s ohledem na to, co jsme zjistili potom, to velmi pravděpodobně byly výbušniny.

Další zajímavostí je, že Larry Silverstein, který si 25.7.2001 „dvojčata“ za 3,2mld.USD pronajal , je pojistil na 4,2mld.USD (to je m.j. veřejná informace), denně přesně v 9:30 bez výjimky snídal v restauraci ve 107. patře východní věže. Jeho dva synové, kteří ve východní věži rovněž pracovali, seděli každodenně od 9:00 ve svých kancelářích. Právě 11.září, právě v tento den, ani Finkelstein otec, ani jeho synové ve východní věži nebyli… On vyinkasoval pojistné plnění 8mld.USD, protože mu započítali každou věž jako jednotlivou událost. Navíc pojišťovací společnosti, které vyplácely byly – japonské. Zainteresována nebyla žádná americká pojišťovna.

Co mi dále Susan vyprávěla, a co, koneckonců potvrdil i Perkins: – Nejdříve snad pár slov o Perkinsovi. Ten svého času, když byl „lovcem(nebo také zabijákem) ekonomik“, vozil vysoce postavené americké úředníky na ostrov Contadora v Perlovém souostroví, který je majetkem Panamy. Bylo to něco jako Courschevel – naprosto uzavřený ostrov, kde odpočívaly špičky – byla tam narkotika i sex, vše, na co si vzpomenete. Často tam zajížděl i G.Bush mladší. Po zavraždění prezidenta Torrijose, kdy se k moci dostal generál Noriega, se ten zachoval velmi chytře, když celý ostrov nechal prošpikovat sledovacími kamerami, aby se pojistil. V důsledku toho získal informace o pedofilských vztazích G.Bushe mladšího a tím se nadlouho zajistil. Věděl totiž m.j., že pokud nepřehodnotí kontrakt o průplavu, který předal Japoncům, uklidí ho stejně jako jeho předchůdce. K tomu i tak došlo, když na panamské území vtrhly americké jednotky, zajaly a vyvezly do USA Noriegu, kde ho za údajnou účast na narkobyznysu posadili do vězení, a do základů spálily budovu rozvědky spolu se  všemi materiály. Dokonce i poté se v požářišti pohybovalo mnoho příslušníků FBI a hledalo to, co zbylo ze spálených dokumentů a co našli, hned zabavili.. Nicméně, tyto informace měly nejen tajné služby Panamy, ale i Izraele, které následně využila strana Likud, aby dotlačila prezidenta G.Bushe ml. k útoku na Irák.

Na to jsem se  Susan zeptal: – co jste ještě chtěli, když vám Irák navrhl, že se stane vaší kolonií – daleko víc než Saudská Arábie nebo Katar. Ona mi odpověděla, že jediným vysvětlením toho je, že tu válku potřeboval Izrael.

Abych doplnil důkazy, uvedu vám informace z izraelských zdrojů. Velmi vám doporučuji k přečtení knihu W.A.Shamira „Izraelská lobby a zahraniční politika USA“, z níž ocituji jen pár pasáží: – Howard Korn, výkonný ředitel IPG^***), řekl deníku NYT v lednu 2003: „…tajné tlačení kongresu k souhlasu s použitím síly v Iráku, je nepochybně úspěchem práce naší lobby…“.

V interview poskytnutém NewYorker řekl Michael.I.Roth, politický ředitel IPG: „IPG využil veškerou sílu k zahájení války v Iráku…“.

Svým spolubesedníkům sem položil otázku: – jestliže kniha Perkinse byla bestsellerem jedenapůl roku, kolik masmédií u vás vzalo interview za posledního jedenapůl roku? Odpověď zněla – nikdo… a hned následovala otázka: – víte, kdo je to R.Murdoch (US Corporation)? Ten řekl, že jeho společnost jako celek spočívá v celostnosti a správnosti věci sionizmu…

^{***) – IPG – investigativní agentura}                     

      

A já přidám ještě dvě zajímavosti od Jardy G.Hudce