Stalo se módou sezóny posílat mládež za pamětníky dávných událostí. Zejména se to týká války a jejího konce. Je to samozřejmě dobře. Mladí alespoň z vyprávění poznají, jaké hrůzy tady způsobila zfanatizovaná nacistická sebranka. A možná i budou lépe chápat reakce osvobozených.
Jenže se také stalo, že paměti účastníků jsou vydávány za Písmo svaté a jediný a správný popis událostí. A nenajde se další historik, který by byl schopen porovnat vyprávění starců se zápisy v kronikách.
A tak došlo k tomu, že tragedie, která se stala v Katovicích dne 12.dubna 1945, byla popisována pouze těmi, kteří jsou ještě dnes naživu a tehdy jim bylo mezi deseti a dvaceti lety. Nedá se tedy předpokládat, že si vše pamatují dobře.
Na základě těchto povídání byl natočen dokument, napsána knížka a údaje z ní čerpala i redaktorka našeho týdeníku. Jenže z toho všeho se vytratilo jméno jedné celkem důležité osoby. Ale žijí i jiní, a ti věděli. Jen se jich nikdo neptal. A žijí i děti těch, kteří se nedožili, ale tehdy znali podrobnosti. Takže syn jednoho takového účastníka se ozval a napsal, že zná jedno jméno. Jenže reakce redakce byla taková, že vzala onu knihu za jedinou pravdu a připomínku smetla se stolu. Podobně se vyjádřili i sami autoři a nesouhlasili se zpochybněním jejich práce.
Ale nejsou jen bájná vyprávění starců. Jsou i kroniky a v těch je ledacos zapsáno. Takže co není v kronice městyse Katovic, najdeme v kronice obce Dražejov. A tam stojí psáno (Digiarchiv Třeboň ©): Dne 12.dubna v dopoledních hodinách stál na nádraží v Katovicích vlak, v němž pod silnou stráží byli v dobytčích vozech vezeni trestanci směrem na západ. Při nastavším útoku hl.letců na vlak, využiv útěku Německých stráží do blízkého Katovického lesíka pustil František Gál, maďarské národnosti, zaměstnaný ve skladu Hospodářského družstva a bytem v naší obci č.52, všecky trestance z vagonů ven. To ovšem bylo svědecky prokázáno četnickým strážmistrem Korousem z Katovic až po válce.
A právě jméno Františka Gála se stalo středem sporu mezi katovickými „mladými historiky“ a synem pamětníka. A na připomínku, že existuje zápis v kronice, už redakce ani nereagovala.
Je dobře, že se naše mládež zaměřuje na historii, ale nemělo by se bránit tomu, aby jejich práce byla dalšími poznatky korigována. Protože jen skutečná pravda může pomoci poznání.
Poznámky pana Bavora 
Vzpomínky pamětníků, obzvlášť po desítkách letech jsou poslední zoufalou možností se něco dovědět. Je to dána selektivní pamětí člověka a prostou ztrátou informací. Navíc působí i vnější vlivy. Staré čtení nebo cizí příběhy nahradí nebo přetvoří vlastní myšlenky. A to nemluvě o tom, co vše přímý účastník ve skutečnosti viděl. A tak i ten nejsvědomitější vytváří velmi abstraktní obraz. Stavět nějaká tvrzení jen na základech výpovědí pamětníků je nevěrohodné a vede ke špatným koncům. Ale je to na druhou stranu jsou vzpomínky zajímavým obohacení poznání. Dávají příběh.
Mnohem lepší jsou prameny listinné. Mezi ně patří i kroniky psané bezprostředně po události.
Problém tohoto článečku je ale v tom, že málokdo ví o co se vůbec jedná a jaká je podstata sdělení. Zajímavá je věta: „A nenajde se další historik, který by byl schopen porovnat vyprávění starců se zápisy v kronikách.“ Pokud se někdo takto chová, není to historik, ani historik amatér. Není to ani slušný novinář. Je to obyčejný pisálek kterému je lepší se vyhnout.
To se mi líbíTo se mi líbí
Podstatná jsou dvě sdělení. Pro znalé je to upřesnění události z konce války, pro neznalé (a těch je většina) právě ona kritika nekritiky. Ta neochota toho porovnání a tvrdohlavé setrvání v bludu. Proto se také snadno manipuluje s těmi mladými. Nakecat jim mohu cokoliv, zejména, mám-li potřebný věk (a politické vyznání). Ale věřit mi nesmí úplně doslova. Musí si to jinde ověřit. A k tomu je nikdo už nevede. Čistě typická česká polovičatost.
A tou redaktorkou byla shodou okolností autorka rozhovoru s kuchařem. (Ostatně Týdeník jich zase tolik nemá).
To se mi líbíTo se mi líbí
Dobre, že to spomínate. Tú ochotu korigovať predchádzajúce názory, to sa aj tí mladí niekde musia naučiť.
To se mi líbíTo se mi líbí
Moje maminka, rozena v Katovicich, tu událost pamatuje, bylo ji tehdy 12 let. Vždycky mluvila o zeleznicari, ale ne o konkrétním jméně. Už jsem tu kdysi tu kauzu popisoval, kterak moji prarodiče ukrývali v Novosedlech uprchleho ruského zajatce z toho transportu tech par týdnů do konce války. Ano, prosím, to byl UPRCHLÍK a zasloužil nasi ochranu a péči!
Bavore, nenatočil ten film katolický rodák pan Kazda? Pokud ano, mám k němu veselou historku z natáčení. … 😅
To se mi líbíTo se mi líbí
Něco mi to jméno říká. Je to docela možné.
A přesně v tom věku, jako paní Hudcová jsou i ostatní pamětníci a přesně tolik si pamatují. Proto jsou tu ještě ty kroniky, které je nutno číst i k tomu povídání.
To se mi líbíTo se mi líbí
Jak jsem se ke kronice naší obce a okolí dostal já?
Bylo to totiž skoro to samé, jako je v článku. Od pamětníka, kterému bylo na konci války snad deset let (ale netvrdím, že mi vyprávěl to, co si sám z té doby pamatoval, asi více to, co o celé věci věděl zprostředkovaně už jako dospívající, kdy to bylo stále živé), jsem slyšel příběh o záchraně Němci na samém konci války podminovaného mostu místními – nebojím se to v této souvislosti říct – hrdiny.
Ve vyprávění toho známého byl ústřední postavou té záchranné akce člověk, který hned po vyhnání Němců byl samozvanými organizátory nových pořádků (ano, bylo to tak, ve vsi se objevili dva cizí přivandrovalci, kteří se organizace „nových pořádků“ v obci, prý z pověření Rudé armády, ujali – později zase odtáhli a mám za to, že minimálně jeden z nich skončil zanedlouho potom -asi oprávněně – v kriminálech) internován vedle skutečných kolaborantů prý pro spolupráci s Němci. To vyprávění toho člověka dost glorifikovalo a mě to inspirovalo, že bych mohl navrhnout ŘSD a obecním orgánům, aby po něm byl pojmenován ten zachráněný most, který jediný ze tří mostů přes řeku žádné jméno nemá.
No, a tak jsem si to vyprávění chtěl verifikovat a začal se shánět po kronickách.
Co jsem zjistil (kromě toho, že Okresní státní archív má kroniky digitalizované a že v nich mohu pohodlně bádat na svém kompu v teple domova)?
Že ten člověk byl v podstatě slušný. Jen byl za války šéfem místní arcibiskupské pily a také vedoucím správy obce. A v roce 1944 nebo počátkem roku 1945 byl nacisty vyznamenán Svatováclavskou orlicí (víme, že pro některé to byl od nacistů „polibek smrti“, odmítnout se nedalo….).
A jakkoliv byl ten člověk v pozdějším oficiálním řízení nařčení z kolaborace zproštěn (jeho manželka byla Němka), do obce už se nevrátil a s manželkou dožili v Československu někde na „Vystrkově“.
Závěr?
Pro mě byla činnost toho člověka při záchraně mostu opravdu úctyhodná (podařilo se jim, že jejich deputaci německé velení v obci přijalo a nechalo se přesvědčit o zbytečnosti likvidace mostu /německé velení už nemělo telefonické ani jiné spojení s vyšším velením, ani rozhlas, protože nešel elektrický proud, ten museli ti naši zachránci provizorně zajistit a tím umožnit Němcům poslech zpráv…./, němečtí vojáci následně nálože deaktivovali a z obce odtáhli, ti zachránci pak nálože z mostu vyňali, onen člověk poskytnul koňský povoz a jeho kočí ty nálože odvezl na bezpečné místo, kde byly později likvidovány).
Nicméně na to, aby nejdůležitější most v obci nesl jeho jméno, šlo o osobu skutečně, ale skutečně kontroverzní.
Ještě že existují kroniky a člověk se nemusí spoléhat na „děravou paměť“ pamětníků. Aby nebyl za vola, jako ti „historici“ v článku páně Bavora.
L.
PS
Ostatně si myslím, že tak nějak vznikala evangelia 😦
To se mi líbíTo se mi líbí
Evangelia 🙂
Ostatně, nebyla ta shledána nehodnými (nevhodnými) vypuštěna ?
To se mi líbíTo se mi líbí
Nechci přísahat, ale zdá se mi, že jistý docela populární pan bloger z Aktuálně.cz a sice pan Zdeněk Brom, takto učitel na ZŠ, se svého času nechal slyšet, že jednu z názorných pomůcek výuky dějepisu dle Komenského škola hrou má promítání filmu Habermannův mlýn. Aby jako vhodně doplnil mezery v současných dějinách. Nic proti filmu, film je film, celkem ani nezáleží na tom, jestli to byl pan Brom nebo ne (případně se omlouvám), ale fascinuje mě vůbec úvaha, že nějaký film (tedy NEDOKUMENTÁRNÍ) může být brán jako vhodný doplněk k výkladu dějin! Respektive na tomto filmu chceme demonstrovat dějiny druhé světové války a našeho vztahu k Němcům? Celou tu nesmírně složitou situaci na konci války? No Ježišku na křížku, já myslela, že děti se mají učit podle historických fakt a ne podle „uměleckých děl“.
To se mi líbíTo se mi líbí
Když už jsme u pana učitele Broma z A.cz, mám jenom já pocit, že se jeho rétorika změnila ze dne na den a byl to úplně někdo jiný? Vtírá se pocit, že ten učitelský plat už mu nestačil a vzal „druhé zaměstnání“.
To se mi líbíTo se mi líbí
Jo bývaly doby, kdy jsem s ním i souhlasil. Ale opravdu jako by se pod tím jménem ukrýval někdo jiný.
To se mi líbíTo se mi líbí
No úplně přesně! Taky čumím na ty aktivity!
To se mi líbíTo se mi líbí
Myslíte, že ho teď platí IVČNR?
To se mi líbíTo se mi líbí
Mě se líbí výraz „film je flm“. Tak podobně byl film třeba „Žid Süs“.
„Habermannův mlýn“ je otřesná protičeská sudeťácká blasfémie, placená samozřejmě z katolických sudeťáckých kruhů, opravdová kolaborace a čirý hnus.
Ilustrativní příběhy, jak na to jakýsi učitel vodí děti, jsou součástí té propagandy. Protože každému normálnímu učiteli je úplně jasné, o co jde a se svými žáky by na to nikdy nešel.
Je to prostě součást odnárodnění české školy, úplně stejný jako nevěšení obrazu prezidenta státu – ať je jím kdokoliv.
To se mi líbíTo se mi líbí
Chtěl jsem ještě připodotknout, že když v blízkém městysu nějaký místní učitelský havloid zavedl třídu na tento kolaborantský spektákl, tak se v kině rozbíla ta digitální promítačka a pro jistotu vypadla elektrika v celém bloku. A panu učiteli další den shořelo auto. V nějakém baru prý pak ještě dostal přes držku.
To se mi líbíTo se mi líbí
Já jsem to nebyl!
Ale…tato performace se mi líbí!
To se mi líbíTo se mi líbí
Já taky ne. Ale mluvilo se o mlýnech, teda přímo Božích mlýnech.
Inu venkov, v Praze nebo Brně, Olomouci by se to nestalo. Však také zmíněný havloid brzy z městysu odešel, prý někam k Jihlavě, tam je sudetenkamaraden více.
To se mi líbíTo se mi líbí
1) na film mám naprosto přesný názor jako vy
2) ale beru ho skutečně jako film – umělecké vyjádření subjektivního názoru, s kterým mohu souznít nebo nemusím
3) zásadně však protestuju proti tomu, aby toto subjektivní dílo bylo předváděno mládeži jako chybějící část dějin!
Pamatujete tu hysterii, když v televizi začali opakovat 30 případů majora Zemana? Jak ti chytřejší, vzdělanější a spravedlivější vřískali, že si takovým poplatným škvárem STB nebudeme „prznit naše děti“ (do dneška je tato hláška u nás doma populární) – takže co se změnilo? Teď „przníme naše děti“ Habermannovým mlýnem.
To se mi líbíTo se mi líbí
Přesně tak. Tedy až na to, že bod 2) není pravdivý – o žádné umění nejde, jde o zneužití uměleckých postupů k propagaci zrůdné ideologie a špinění českého národa.
Stejný bod 2), tedy zneužití umění k totálnímu falšování historie, platí o „Majoru Zemanovi“.
Na rozdíl od zmíněného „Žida Süsse“, který se nesmí promítat celosvětově – je to protižidovská nacistická blasfémie – se „Habermannův mlýn“, protičeská nacistická blasfémie, promítat v ČR smí. A dokonce se promítá po světě, už to rozplakalo spoustu sudeťáků a pohrobků nacistů, i banderovcům se to prý móóóc líbilo.
To se mi líbíTo se mi líbí
Jak pravil klasik – dějiny píší vítězové
To se mi líbíTo se mi líbí
Nějak jsem neměl sílu se na to dívat.
Viděl jsem asi první 3 díly Zdivočelé země a to byl vrchol mé odvahy.
To se mi líbíTo se mi líbí
Jo, tak to je taky objektivita sama 😦
To se mi líbíTo se mi líbí
Moje první zkušenost byl film „Zelené barety“ co ho tady dávali tak v r.1992.
To člověk v té době slyšel pořád o Majoru Zemanovi, co to bylo za propagandu, o sovětských válečných filmech, kdy sovětský voják střílí ještě 2 hodiny po tom, co zemřel…atd..atd…a pak vidím ty Zelené barety a vlastně mi to všechno docvaklo.
Proti tomu bylo vše, co jsem za komunistů viděl, jen amatérské divadlo.
To se mi líbíTo se mi líbí
A ještě ten kovboj John Wayne k tomu, no to je hnus.
Bolševická a sovětská propaganda proti té západní byla slabý čajíček.
To se mi líbíTo se mi líbí
jj taky jsem na chvili tomu filmu podleh……..jako dilo je uděláno perfektně………až mi to nedalo a začal jsem schánět fakta………..ouha naprostá fikce…….tak se musíte ptát ……komu to slouží,odpověd je jasná………….Film má nesmirnou moc……zažil jsem to u plno filmů kde nakonec simpatizujete vlastně s darebákem……..V neděli davali film ve stínu…….viděl jsem ho již dříve ,už jsem skeptický věřit doslova že to tak bylo,asi občas ano jako standart ale pochybuji,už proto když slyším mnohé že někoho sebrali ve vlaku jen že nadával na komunisty,já žil prakticky v prostředí kde se naopak pořád na komunisty nadavalo,prakticky jsem byl jediný nebo ojedinělí kdo je spíš hajil,přesto neznám jediný případ ve svém okolí že by ho s fleku zabasli a odsoudili……..a to jako montér jsem měnil pořád mista po celé republice není možné,respektive divné že jsem se stím nikdy nesetkal,aby to bylo bežné jak mnozí tvrdí……..ovšem tím nepopírám že se to nestávalo ale určitě né jako bežné,to by v mém okolí museli všichni bručet
To se mi líbíTo se mi líbí
OT ale také o něčem svědčí.http://zpravy.aktualne.cz/domaci/politika/klokanky-dotaci-20-milionu-nedostanou-chybel-jeden-hlas/r~993a33c6472c11e5974b0025900fea04/
To se mi líbíTo se mi líbí
Bylo by to nefér….vůči ostatním provozovatelům sociálních služeb.
A Marksová- to je synonymum pro fér hru.
Moc do toho nevidím, ale docela by mi pomohlo, kdo jsou to ti „ostatní provozovatelé sociálních služeb“ a jak by to bylo-nebylo správně fér.
Mě tak trochu napadlo, že ty potrefené husy, co tak rádi hrají fér, by se těch Klokánků rádi zbavily…
To se mi líbíTo se mi líbí
Skoro by se mi chtělo věřit, že „ostatní provozovatelé sociálních služeb“ jsou hlavně ti úředníci z resortu MPSV, kterým FOD tak často a rád šlapal na kuří oka.
Jinak se ovšem obávám, že máte pravdu – dětské domovy určitě nějaké děti pojmou a také musí zbýt i na profesionální pěstouny – tenhle „trh“ přeci potřebuje férovou pomoc do začátku.
To se mi líbíTo se mi líbí
já do problematiky klokánků nevidím, co mne ale zaráží – ty dluhy… a že je nechali tak narůst. To si vážně vedení myslelo, že se to nemusí, nebo nějak zamázne? JAK a PROČ TO NENÍ SCHOPNO VYSVĚTLIT??? Protože jinak je to zase jen absolutní neschopnost prapodivných lidí. No a taky proč na to MSSZ a FÚ už dávno nepoukázali. Na živnostníka jsou bub ubu hned a tady to nechají tak narůst, To je přece neskutečné. Navíc – není to snad soukromá akce, takže proč se o to kontroly nezajímaly,.. I když zase chápu, že budovy udržovali, takže si na tom někdo namastí kapsu.. tož se vtírá otázka – nenechali to tak daleko dojít záměrně. .
To se mi líbíTo se mi líbí
Souhlasím, že se na ně mělo uhodit dříve. Ale je tu jedno ALE. Kolik z toho dluhu dělá penále a proč se vždycky čeká, až to penále tak pěkně nabobtná. A děti? O ty jde přece až naposled, první jsou peníze.
To se mi líbíTo se mi líbí
Jenže tady jsou ty děti peníze.
Pro ty „ostatní provozovatele sociálních služeb“.
V tomto minivláknu už to padlo…..kolik pak se tam asi točí???
To se mi líbíTo se mi líbí
Vtírá se hodně otázek, v každém případě je to velice, velice podivné…..
To se mi líbíTo se mi líbí
odpověď:
http://www.novarepublika.cz/2015/08/odporne-divadlo-kolem-klokanku.html
To se mi líbíTo se mi líbí
poněkud naivně doufám, že tato plně vysvětlující odpověď nezapadne:
http://zpravy.aktualne.cz/domaci/marksova-tominova-sedi-ve-firme-ktera-dluzi-20-milionu/r~98f63d3c874e11e388c60025900fea04/
To se mi líbíTo se mi líbí
chtěl jsem ten odkaz dát taky,je to smutné ale asi složitější……….nejdřív mě strašně naštvalo že to defakto zařizla čssd……..pak jsem si prošel vice dostupného…….pořád si myslím že je to hanba že to zařízla čssd………ale je tam i druhá strana že vedení klokánů přiznavá že je to dost i jejich chyba.Na jednu stranu nemělo by se stát zvykem že mě někdo za moji chybu někdo vytahne………to je to složitější………přesto palec dolu ČSSD……..PŘEDEVŠÍM JDE O DĚTI a těm je rozhodně v klokáncích líp……..takže to Měli zamáznout a řešit aBy se to špatné hospodaření neopakovalo………zvolili jen řečičky proč tak nepostupujou jindy.ANO DALŠÍ MINUSOVÉ BODY pro ČSSD
To se mi líbíTo se mi líbí
socani zařízli to, co začal Drábek.
Ostatně Marxová-leninová byla spolumajitel „agentury“ pro přípravu pěstounů, podle Aresu.
A jak už bylo napsané, jde o „matroš“ – děcka pro „profesionelní“ pěstouny.
Cesta do Norska zkratkou.
To se mi líbíTo se mi líbí
Říká se takový bonmot: „Jediní humanitní intelektuálové, kteří kdy změnili historii, jsou historici. Ovšem ti to činí až zpětně“. A přičinlivých Winstonů Smithů je všude plno.
Nedávno jsem psal o knize „Evropa 20. století“, Roger Vinen, Vyšehrad 2007. Tam ruští vojáci kradou, plení, znásilňují – zatímco anglo-američtí rekvírují, provádějí protipovstalecké operace a navazují styky s místním obyvatelstvem. Velmi pěkné, poněkud Faganovité.
Nebo další výborná kniha, tentokrát o bolševické rozpínavosti, „Bílý orel, rudá hvězda“, Norman Davis („přední odborník na dějiny Střední Evropy“), o polsko-rusko-ukrajinsko-sovětské válce 1919-1920, kdy Poláci získávali lebensraum na východě, protože na jihu by se to nelíbilo Československým legiím. Došli až do Kyjeva, posléze je ovšem „rozpínavý bolševik“ vytlačil pryč na mezinárodně uznané hranice. Fašista Pilsudsky je líčen coby kladný hrdina, věta „Napíšeme ruskou krví na zdi Kremlu mluvit rusky se zakazuje“ tam samozřejmě nezazněla. Ani jak Poláci povraždili přes 50 tisíc zajatců, převážně důstojníků a vzdělaných (o přežití rozhodovalo třeba to, zda dotyčný nosil brýle), kteří se vzdali na záruky francouzských generálů a polského velení. O tom ani slovo.
Není nad „spolehlivé západní prameny, prosté ideologie“, všechno ostatní je zajisté ohavně proruské.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ó ano, „ideologie prosté spolehlivé západní prameny,“ na ty je spoleh.
„A konečně, Sovětský svaz sloužil jako týlová základna pro německé vojenské námořnictvo-jediné vojsko, v němž Německo zaostávalo za britským nepřítelem. V Murmansku měla Kriegsmarine k dispozici vysoce významný strategický přístav. Pokaždé, když z přístavu vyplouvala nějaká německá obchodní loď, bylo každé britské plavidlo zadrženo, dokud se německá loď nedostala z jeho dosahu.“ (Thierry Wolton; Rudohnědá nemoc 20.století. Autor bývá též označován za historika a Francie o sobě ráda tvrdí, že je námořní velmoc, což prakticky vylučuje možnost, že autor nikdy neslyšel o existenci ustanovení mezinárodního práva týkajících se války na moři.)
To se mi líbíTo se mi líbí
Tedy…jestli je celá práce v tomto duchu, tak to si Karlikovci přijdou na své.
Už ten úderný název-Rudohnědá nemoc…..
Nebýt Rudých (které zaplatilo vilémovské Německo z důvodů velice zjištných) a hnědých, (které zaplatili úplně všichni, aby se zbavili těch rudých) tak by na světě byl ráj na zemi….
Motto té knihy asi bude:
My nic, my muzikanti, to ONI!
To se mi líbíTo se mi líbí
To se pak člověk nemůže divit lidem na Západě, že se na nás dívají jako na neandrtálce, když je krmí takovými věcmi. A co teprve na Rusy. Vzpomínám, jak byli vždy Britové překvapení, když viděli fotografie z ČR – že tady taky máme města, silnice, hrady a zámky, splachovací záchody, … nebydlíme jen v zemljankách a jediný kabát není vaťák.
Ale je fakt, že starší knížky tak strašné nejsou, vrcholu to dosáhlo až po roce 1990-2000, odkdy jsou amíci „výjimeční a nepostradatelní“. V současnosti je hlavní proud už naprosto šílený, ale zase se začínají i mezi západními historiky objevovat popírači a kverulanti. Jenže ti dlouho nevydrží – buď lze za královský plat učit historii v Oxfordu, Cambridge jako Roger Vinen nebo brát podporu v nezaměstnanosti a vybírat popelnice. Nebo dělat archiváře v nějakém britském Prdelákově za pár liber.
Má to tu výhodu, že jejich „kulturní diplomacie“ pronikla až do Afriky a na Střední východ, takže uprchlíci se k nám nehrnou, když nám je sem strčí násilím, utečou na Západ. A kdyby kozomrdům dali u nás sociální dávky jako jsou na Západě, nebude trvat dlouho a začnou hořet jejich ubytovny a domy a začne se střílet. A k tomu všemu Shengen – dokud ho nezruší, tak jsou v čudu, „přerozdělení uprchlíků“ nemá šanci i kdyby to 100x schválili. K tomu všemu nás chrání naše koloniální chudoba, pětinové až třetinové platy proti Západu.
To se mi líbíTo se mi líbí
No k těm amíkům. Slováci dávají seriál – taková šou výpomoci některým lidem s přestavěním domů, popř.zbouráním a vystavěním nových. Vše i s novým vybavením do týdne. Hmm opravdové potěmkinovské domy… skoro televizní kulisy. Na pohled krásné, ale všechno z prken, nepodsklepené, jako opravdové filmové kulisy. A vychvalují to, ač je to divné. jedna velká voda a musí to být fuč. Ale vypadá to maximálně. hmm…
Pak se divme že stále potřebují dřevo, kácejí kde se dá. Kdyby ty domy byly zděné… myslím že ty fujáky Niňa , by s nimi tak nepohnuly Je to opravdu zajímavé a veškerá gloriola fuč.
To se mi líbíTo se mi líbí