Regulace


Ne nehodlám se pouštět do ekonomických úvah. Jde mi o zcela jinou regulaci.

Zelení aktivisté vyčítali předchozímu režimu, že svými zásahy ovlivňoval přírodu. Zejména regulacemi malých vodních toků. A kdekdo  jim přikyvoval.  Že se tím rychleji odvádí voda z přírody, že se břehy nezpevňují přírodně, ale kamenem a že i dna nejsou přírodní, ale umělá.

Nevím, nejsem ekolog ani hydrolog. Ale regulace vodních toků doprovází lidstvo od okamžiku, kdy se mu dostaly do rukou technické možnosti regulaci provést. A s vývojem techniky a technických dovedností se měnilo i provedení oné úpravy toku. Od pouhého kácení pobřežního porostu až po složitější vodohospodářská díla. Zavodňovací  kanály už znali staří Egypťané, jednodušší hrázky po vzoru bobrů dokázali i naši předkové. I mlýny a později hamry se budovaly na náhonech, což jsou opět strouhy vytvořené lidskou silou, tedy uměle.

Už jsem tady uváděl příklad takové regulace v článku „Oferta a subvence“ . Jenže v onom článku uváděné obce samozřejmě nebyly jediné, které se potřebovaly zbavit nebezpečí vylévání vody z břehů. Opět sáhnu do kronik dob začátku minulého století, tentokráte to budou Novosedly, obec nedaleko  Katovic. A téměř bych opakoval to co jsem psal posledně.  Jelikož se však jedná o jinou obec a tedy jiného zapisovatele, budu opět citovat z materiálu Státního archivu Třeboň ©. Stojí to za přečtení:

Obcí zdejší protéká potok Kolčavka. Pode vsí  prostírají se louky až k osadě Sloučínu, patřící občanům z Novosedel, Koclova i Sloučína. Těmito loukami plyne potok dále až do Katovic, kde se vlévá do řeky Otavy. Před regulací tekl potok středem těchto luk a tvořil v lukách velmi četné zákruty. Každoročně při větším dešti v oblastech, v nichž potok své vody sbírá, stoupla voda v potoce, protože měla špatný odtok, vystoupila ze břehů, zaplavila celé louky a kalná voda trávu podplavila a znehodnotila. Přišla-li větší voda v době senoseče, stávalo se často, že odnesla seno v kupách až do řeky. Když přišel větší příval, vystoupila voda i na návsi při potoce  a zatopila všechna stavení u vody ležící a způsobila jejich majitelům mnoho škod. Nejhorší bylo, přišel-li takový příval vod v noci, kdy lidé nebyli na nic připraveni.  Proto už dávno bylo přemýšleno a rokováno o tom, že by bylo třeba potok regulovati.  Roku  1910 byla zde uspořádána schůze, na níž se mělo jednati o vytvoření vodního družstva, ale z akce sešlo ze strachu před velkým nákladem. K uskutečnění myšlenky došlo až v samostatném státě. Myšlenka na úpravu potoka nešla již dále odkládat a tak došlo k činu. Utvořilo se vodní družstvo, které za předsednictví pana starosty Tomáše Jelena z č.25 přikročilo k uskutečnění dávného přání všeho obyvatelstva zdejšího. Dalo jistě mnoho práce, než byly opatřeny potřebné subvence, ale práce ta přinesla obci mnoho dobra.

Práce na regulaci byly započaty na podzim roku 1928. Dne 4.listopadu 1928 byla uspořádána oslava zahájení regulačních akcí. Odpoledne vyšel průvod od školy; vpředu jela selská jízda, pak šla hudba, školní děti, hasiči, členové obec.výboru z Novosedel, Koclova a Sloučína, hosté z Prahy a ze Strakonic a pak občané.

Průvod ubíral se na louky pod obcí, kde byla postavena ověnčená slavobrána s nápisem:“Prací k blahu republiky“ a řečnická tribuna.

1690_1

Slavnost zahájil předseda družstva Tomáš Jelen. Promluvil o vývoji celé akce a poděkoval všem vzácným hostům za všechnu pomoc ale i za to, že se na slavnost dostavili. Pak promluvili hosté: Pan odborový přednosta za ministerstvo zemědělství  zdůraznil nutnost podobných prací v jižních Čechách, Dr,Prokůpek za zemský výbor, že zdejší podnik musí býti vzorným příkladem. Vrchní stavební rada Drahorád a stavební rada Keřlík odborně pojednali o započatých pracích.  Okresní hejtman strakonický pan vrchní rada Boček vyzvedl svornost, která v obcích zavládla a způsobila, že podnik 1,200.000 Kč může se prováděti. Senátor Hubka promluvil o významu práce jak četl na nápise slavobrány.  Potom rodák pracejovický pan poslanec Rudolf Beran pojednal obsáhle o celém podniku, který hlavně jeho zásluhou bylo možno provésti. Zejména po stránce finanční staral se tento poslanec o podnik všemožně a otcovsky. Na konci poděkovali všem úředníkům krátkou řečí s tribuny žák T.Požárek a  žáčka Marie Dlohošová, která p.poslanci Beranovi podala kytici. Všichni hosté rýpali lopatou na započetí prací a pak se rozjížděli do svých domovů.

Zde si neodpustím malou vsuvku. Jednak k textu předcházejícímu. Jak jste si mohli počíst, nic se do dnů současných nezměnilo.

symbolicky-vykop

A zároveň bych rád upozornil na pozorné čtení a hlavně rozmýšlení textu následujícího.

Pokračuje kronikář:

Práce na regulaci potoka a meliorace luk trvaly tři roky a přinesly do zdejší obce mnoho peněz. Na regulaci bylo zaměstnáno ,mnoho dělnictva nejen z obce zdejší, ale i z okolí.  Vydělali dosti i mnozí majitelé koňských potahů, kteří dováželi na regulaci kámen z lomů, ležících za obcí Kladruby. Protože bylo dosti peněz, bývalo živo v obou hostincích zvláště v sobotu po výplatě.

Nevím, jak je to možné, ale třeba zrovna v Novosedlích si investici pochvalovali dvakrát. Jednak jim přinesla více klidu při deštích, jednak i peníze do dalšího rozvoje obce.

Takže regulace nebyly výmyslem doby nedávno minulé, ani podpora investic není nic, co by objevil teprve Zeman. Stále platí jenom jedno:

Všechno už tu jednou bylo.

Bavor podpis_rex2

Příspěvek byl publikován v rubrice Strakonice se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

3 reakce na Regulace

  1. Hudec napsal:

    Ech, Bavore, vy padouchu. Rušíte mne z prázdnin a z příprav na dovolenou a nutíte nejen číst (to by ještě šlo), ale i psát. Prostě si to, když jde o Novosedly, nedokážu odpustit, což vám jistě vyvolává úsměv na rtech, neb právě to jste čekal🙂 .
    Přiznávám hlasitě, že o vámi zde popisované regulaci slyším/čtu poprvé v životě. Ze svých především prázdninových a víkendových pobytů v Novosedlech však mohu potvrdit, že kam až moje paměť sahá, ty louky zaplaveny nebyly s výjimkou té poslední povodně (asi 2008), kdy voda spláchla vše, co bylo kolem potoka ve vsi a vzala sebou.

    Zde učiním malou odbočku o prospěšnosti povodní. Tu zkázu z roku 2008 (?) nafotil můj synovec a také díky této fotodokumentaci se obci podařilo získat významnou dotaci. A tak teď mají moc hezky upravený střed vesnice kolem potoka, včetně malého sportovního areálu. Nový most. Bez povodně by neměli.

    Připomenu zde ale další regulaci zmíněného potoka, který je dnes nazýván Novosedelský potok (táta mu říkával Kolčava). Nad Novosedly, směrem ke Štěchovicím, bývala tzv. „pastvišťata“ – takové „nikomunepatřící“ území mezi silnicí a lesem Vraníkem. Potok tu vytvářel hluboko do půdy zaříznuté meandry a na jeho březích jsme s místními dětmi pásávali krávy (a někdy i nějakou tu kozu), váleli se po trávníku a hráli karty. Já byl tehdy opravdu ještě prcek, tak mě tam starší sestra spíš hlídala. Někdy úplně začátkem 60.let (asi tak) byla provedena regulace i na tomto cca kilometrovém (nebo 1,5 ?) úseku potoka – stala se z něj „přímka“ těsně pod lesem a mezi silnicí a potokem jsou dnes místo pastvišťat pole. Zda je to z pohledu zemědělce či vodohospodáře prospěšné, to neumím posoudit. Ale z pohledu romantika a nostalgika musím říci, že zmizelo kouzlo potoka, z něhož se stala jen strouha. Naštěstí těsně nad vesnicí regulace končí a potok má v místě zvaném Hrobí svoji původní podobu. Chodíval jsem tudy na houby. Je tam malý jez, od něhož vede náhon k Razákovic mlýnu (můj synovec nese toto jméno a není to jen náhodná shoda) a vytváří tam ostrov. Paní Katy asi potěší, že v tom vlhkém místě vždy poletovaly vážky – letecké vrtulníkové zázraky. Bývaly tam tůně, v nichž se dalo koupat. A pamatuji tam raky, také jako úplný prcek. Dávno už jsem tam nebyl, skoro třicet let.

    Je to rozpor mezi racionalitou (regulace) a romantikou (meandry, drobné peřeje a malé „jezíky“). To první chrání lidi i majetek při povodních, to druhé pohladí po duši.

    • Bavor V. napsal:

      No tak se připravte na zítřek😆

    • Lex napsal:

      I já se připojím k názoru, že jde o rozpor (?) – vztah (?) mezi racionalitou a romantikou. A v některých případech, jako v tom, na který chci poukázat, i mezi mnohem hlubšími fenomény, jako jsou vztah k místu, k majetku, k bydlišti, k historii – a mohli bychom pokračovat třeba sentimentalitou za uprchlým mládím.
      V mém případě jde ale o mnohem větší „regulační“ dílo, o přehradu Šance na řece Ostravici, která byla vystavěna v letech 1964 – 1969 http://www.pod.cz/stranka/sance.html.
      Její regulační význam je nezanedbatelný, zajistil eliminaci každoročních povodní v úzkém kotli mezi horami Smrk a Smrčina (úbočí Lysé hory) a dále na Frýdlantsku (nad Ostravicí) a Frýdeckomístecku, až po Ostravu. Její hlavní význam však spočívá ve funkci zásobárny pitné vody pro vyjmenované (a ještě další) regiony s více jak půlmilionem obyvatel.

      Poukazuji na tenhle případ právě s ohledem na ty další fenomény, než jen racionalita a romantika, spojené s výstavbou podobných děl.
      Narazil jsem totiž na tento „dokument“ ČT, studio Ostrava z roku 2004 http://www.ceskatelevize.cz/porady/1097944695-horka-voda/404235100041007-horka-voda/video/
      Fajn, dalo by se říci, skoro všechno, co tam je řečeno, je pravda. Ale chybí – podle mého názoru – další, podstatný, díl pravdy, případně uvedení těch „pravd“ na reálnou bázi (např. jako „málo“ – něco přes padesát tisíc korun – dostali tenkrát v půli šedesátých let za svou dřevěničku, jejíž reálná hodnota stěží dosahovala téhle výše, jakož že k tomu dostali zdarma i nový byt ve městě, anebo stesky, co všechno, kolik obchodů a hospod, i spolkový život v obci existoval, a tohle všechno jim přehrada vzala). Napadá vás totiž to, co mě, že tohle všechno tam existovalo a mohlo existovat jen v podmínkách tehdejšího socialismu případně v podmínkách první republiky se všemi okolnostmi, i bídou naprosté většiny obyvatel Starých Hamrů, která byla pro dobu prvorepublikového kapitalismu charakteristická? Jak to, že ty dámy (nejlepší je ta mladá, která se jistě narodila až po vzniku přehrady, anebo tehdy tak akorát mohla chodit do školky) nenapadá, jak by situace dnes vypadala BEZ přehrady, a to nejen co se týče pitné vody a povodní, ale i ohledně situace v samotné obci v podmínkách soudobého českého mafiokapitalismu, kdy „bere čert“ mnohem významnější a větší obce, než byly Staré Hamry v „Zadních horách“, kde lišky dávají dobrou noc, kdy všechny ty atributy prosperity, jako obchody, hospody, spolkový život a lidská vzájemnost, jdou vniveč?

      Já vím, romantika a další vztahy. Těm ženám to nezazlívám.
      Jenom autoři toho filmového „superdíla“ považovali za potřebné „si rýpnout“. V čím zájmu? Nechystají se náhodou stavby jiných přehrad v kraji? Vzpomínáte si ještě na rok 1997?

Komentáře nejsou povoleny.