Mýto aneb kdo je za vola


            Přečetl jsem si onehdy v našich roztrubovadlech tyhle věty – cituji – „Není časté, aby ministr kritizoval svého premiéra. Ministr dopravy Dan Ťok z hnutí ANO to udělal. Pustil se do premiéra Bohuslava Sobotky z ČSSD kvůli rozhovoru pro veřejnoprávní rozhlas, v němž předseda vlády naopak Ťokovi vytkl, že zčásti rezignuje na jiný způsob výběru mýta, například v podobě satelitního systému. … Jde přitom i o spor, zda mají být zpoplatněny silnice nižších tříd, které dnes podle premiéra ničí kamiony, jejichž majitelé tlačí na řidiče, aby ušetřili tím, že budou objíždět mýtné brány. Tomu je třeba podle Sobotky zabránit a je i pro zpoplatnění silnic nižších kategorií. … Ministr dopravy se kritice předsedy vlády brání tím, že zpoplatnění „dvojek“ a „trojek“ mýtem by bylo podle něj drahé řešení. Stačí podle něj současný systém se značkou Zákaz tranzitní dopravy a aby policie hlídala její dodržování.“ http://ekonomika.idnes.cz/toka-sokoval-premier-prou-se-o-myto-a-zpoplatneni-silnic-nizsich-trid-1kw-/ekonomika.aspx?c=A150731_151512_ekonomika_kop

            A já říkám – „Tak fajn, pane premiére i pane ministře dopravy, ale nejde náhodou mezi vámi dvěma primárně o zmatení jazyků anebo dokonce o záměrné matení pojmů (třeba i proto, aby alespoň kapalo, když už nemá téct proudem)“?

            Můžete si říct, proč tak smýšlím?

            Jednoduše proto, že oba si pro svá vyjádření berou na mušku extrémy, namísto aby se pokoušeli najít styčný bod, uzlový bod – jak se za „našich časů“ říkalo „hlavní článek“. Sobotka vytahuje na Ťoka problém, který není jeho, problém, který tady vzniknul nečinností předchozích ministrů dopravy, nikoliv ministra Ťoka (a to pan premiér Sobotka tehdy neviděl, že i on byl zticha?) a ministr Ťok zase tluče premiéra Sobotku po hlavě silnicemi druhých a třetích tříd. Jenže co ty nezpoplatněné silnic první třídy, o které tu jde úplně nejvíc (až potom o „dvojky a trojky“)?

Ocituji tu z „wikiny“ (i při zřeteli na „nerigoróznost“ jejích informací – ale pro orientaci to jistě stačí) – „V České republice bylo elektronické mýtné pro vozidla s celkovou hmotností nad 12 tun zavedeno od 1. ledna 2007 novelou Zákona o pozemních komunikacích (13/1997 Sb.) na 970 kilometrech dálnic a silnic pro motorová vozidla, kde je vybudováno asi 178 mýtných bran. … Od 1. ledna 2008 se začalo platit na 200 kilometrech silnic I. třídy, které svým charakterem nahrazují chybějící tranzitní dálnice. Ke konci roku 2014 je tak v provozu celkem 265 mýtných bran na 1400 kilometrech, z toho 47 je kontrolních. … Od 1. ledna 2010 se povinnost platit elektronické mýtné začala vztahovat na všechna vozidla o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny. Sazby jsou u dálnic a rychlostních silnic od 1,67 do 5,30 Kč/km v závislosti na ekologické kategorii vozidla a počtu náprav (v pátek od 15.00 hod. do 21.00 pak od 2,12 do 8,1 Kč/km). Na silnicích první třídy pak od 0,79 do 2,55 Kč/km (v pátek od 15.00 hod. do 21.00 pak od 1,00 do 3,90 Kč/km). Ve druhé fázi se mělo podle původní smlouvy do poloviny roku 2007 zpoplatnit dalších 1200 kilometrů silnic první třídy. Ministerstvo dopravy nakonec od této varianty ustoupilo. Od 1. ledna 2008 se začalo platit jen na necelých 200 kilometrech silnic I. třídy. … Ceny stanovuje nařízení vláda ČR, která se musí řídit evropskými směrnicemi. Ceny v ČR však patří k nižším v rámci EU, kupříkladu řidič nákladního vozidla zaplatí o 159 % více za kilometr v Rakousku než na českých zpoplatněných komunikacích pro vybranou kategorii vozidel. … Struktura sazeb za mýto: a) Druh komunikace (silnice I. třídy jsou výrazně levnější)…“ – konec citace https://cs.wikipedia.org/wiki/Elektronick%C3%A9_m%C3%BDtn%C3%A9_v_%C4%8Cesku

            A teď to, proč jsem vůbec sedl ke klábosnici a píšu tenhle článek.

Bydlím v obci, kterou vede jedna taková nezpoplatněná silnice „I. třídy“ (ty uvozovky za chvíli vysvětlím) – vlastně to nebudu odkládat – jde o silnici I/56 z Ostravy do obce Bílá a dále až po napojení na silnici I/35 v části obce Bílá, osada Hlavatá, odkud již pokračuje na slovenský Makov, Bytču a dálnici Bratislava – Košice. Zase nic zvláštního, dalo by se říct, že ano. Až na skutečnost, že v úseku Frýdlant nad Ostravicí Nová Dědina až po obec Bílá jde z větší části (mimo úsek levobřežní komunikace nad přehradou Šance) o silničku svým stavebním základem konstituovanou v dobách „první republiky“ (ne, že by tam dříve nebyla vozová cesta, jak už to tenkrát bývalo, ale tehdy vznikla ta cesta se štěrkovým podložím a kostkovaným povrchem, kterou rukama tvořili vkleče cestáři dlaždiči, co „dláždili a byli sprostí“ – žádný cestář na „silnici do Prášil“ – však znáte tu písničku z padesátých let, jak „paní v zlatém kočáře“…).  Až do rozpadu federace šlo o silnici II. třídy č. 484 – tehdy ale její hlavní trasa vedla ve směru Klokočov, Turzovku – klidně si to najdete na Mapách.cz i dneska – do obce Bílá a pak na Makov a v opačném směru na Bečvy to bylo něco podobného.

Zkrátka, podle tehdejší normotvorby klasické „dvojky“ – viz zákon o pozemních komunikacích (silniční zákon) č. 135/1961 Sb. a prováděcí vládní nařízení č. 35/1984 Sb. – cituji – „b) silnice II. třídy, které mají význam pro dopravu mezi kraji a okresy; označují se čísly od 100 do 999“. Leč s rozpadem federace – rup ty šraky – hnedle „a) silnice I. třídy, které mají význam pro mezinárodní, celostátní nebo republikovou dopravu; označují se čísly od 1 do 99“.

To koukáte, co dokáže škrt pera. Pravda, kostkovaný povrch mezitím už dříve pokryl „asfalt“, ale to je tak vše. Kromě toho, že zakryl i krajnice a povrch je pěkně pomalován, dokonce i středové odrazky tam jsou, i svodidla a tak. Ale jinak je to furt ta stará vozová cesta z před první republiky. Navíc vedoucí přes Chráněnou krajinnou oblast Beskydy, v nemalé části kolem jezera přehrady Šance s pitnou vodou pro několik stovek tisíc obyvatel Frýdeckomístecka a Ostravska. Ale co hlavního, abych nezapomněl na předsedu vlády Bohuša Sobotku, „co mu tak jde o ty nižší třídy“, a ministra dopravy Dana Ťoka, co mu zase tak jde o ty ceny, tedy to, že ta silnice v uvedených lokalitách je mezi tím tisícem kilometrů silnic první třídy, které NEBYLY ZPOLATNĚNY mýtem. Takže stovky kamiónů denně, aby se vyhnuly při tranzitu do Slovenské republiky placení mýta, namísto přes zpoplatněnou trasu k tomu stavebně určenou magistrálu přes Jablunkovský průsmyk silnici R48, I/68 a I/11, si to šupajdí po oné dřívější „okresce“ tam, jak jsem popsal.

            No, a teď mi dovolte, abych se vrátil k názvu svého článku a informaci o cenách mýtného.

Nejenže ty dálnice, které jsou určeny primárně u kamionů pro tranzitní dopravu, mají nejvyšší sazby mýtného, což je vyhání na „jedničky“, kde jsou sazby významně nižší, ale k tomu jsou tu ty dřívější „dvojky“, dneska „jedničky“, které nikdo mýtem nezpoplatnil, a které tak „k radosti“ místních přebírají úlohu kamionového tranzitu. A taky, proč by ne, když máme politiky typu Sobotky a Ťoka, kteří se přou o „dvojky“ a „trojky“ a hází po sobě mediální lejna.  Namísto toho, aby se tranzitní kamionová doprava, když už z božíhodopuštění existuje a nedokázali jsme ji „nalodit na vlakové vagóny“, vytěsnila na dálnice a k tomu určené silniční koridory, tak ji „lákáme“ nízkou cenou mýtného na „jedničky“ (a snad i „dvojky“) či dokonce jim dopřáváme po těch „jedničkách“ jezdit zadarmo!

            Tak mi. prosím, na závěr ještě jednou k článku na iDěsu, kde Ťok spílá Sobotkovi, dovolte zopakovat otázku – „Kdo je za vola?“

paragraf-Lex

Příspěvek byl publikován v rubrice Lex se štítky , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

7 reakcí na Mýto aneb kdo je za vola

  1. Cech napsal:

    Zde opravdu trochu tápu protože u Ťoka se podle mne jedná hlavně o long_Kapsch :
    http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-live-ekonomika/326863/tok-stat-by-mohl-vypsat-dva-tendry-na-vyber-myta.html
    Prostě když má Ťok shrábnuto 100 milionů no a NIC nebo snad že by ANO.
    Švédští interní auditoři v roce 2011 zjistili, že česká pobočka vyvedla ze svého hospodaření nejméně 100 miliónů korun. Peníze údajně putovaly do firmy, se kterou Skanska spolupracovala na dostavbě silnice R7. Upozornil na to v úterý Radiožurnál. Firmě tehdy šéfoval současný dopravy ministr dopravy Dan Ťok, nyní krytý firmou ANO.
    No a Sobotka jako obvykle opruzuje ministra dopravy, místo toho aby jej nechal vyměnit jako by to udělal na jeho místě Babiš.
    http://www.auto.cz/tok-premier-sobotka-zpochybnil-nezavislost-tendru-na-mytne-88517
    Proto mi připadá ten spor mezi premiérem a nějakým ministrem, tak trochu jako by jej režíroval sám Andrej s Jiřím dohromady, za účelem mediálního chaosu tolik potřebného pro pokračování korupčních praktik Dana Ťoka, pod dozorem ČSSD ve prospěch firmy ANO.
    Tož nemohu si pomoci ale „z dálky to tak vyzerá“.

  2. Hudec napsal:

    Na jasnou otázku jasná odpověď: OBA !

  3. Jos napsal:

    Já se obávám, že za voly jsme my všichni. Protože už v době, kdy nás Kalousek „obšťastnil“ dohodou s Kapschem a zavedli mýtné brány to byl systém v podstatě zastaralý a zcela bezperspektivní. A umožňuje podvádění, při kterém na silnici nižších nadělají těžké náklaďáky obrovské škody. Škody, které pro jistotu nikdo nesčítá. Aby se nezjistilo, že mýtné brány na ně nevyberou peníze. Přitom satelitní systémy jako je GPS, od roku 2004 evropský EGNOS byly k dispozici už tenkrát a nyní navic od r. 2011 GLONASS a teď snad už brzo též evropský systém Galileo. A zvládly by více než mýtné brány, včetně třeba automatického vybírání pokut, pokud by náklaďák vyrazil na silnici, na které nemá co pohledávat. Mně činnost neoliberálních pravicových vlád nejvíce připomíná kriminální sabotáž zájmů státu a jeho občanů. A Ťok v tom v tradici pravicových mamonářů jen pokračuje. Proto se nedaří vytlačit kamiony ze silnic, nebo zpoplatnit všechny silnice. .

    • Lex napsal:

      Josi,¨
      jistě se shodnem. Přesto bych nechtěl být soudcem, zda mýtné brány nebo satelitní systém, určitě má obé své výhody a nevýhody. Jenom mě prostě sejří těch nezpoplatněných tisíc kilometrů „jedniček“, po kterých se především kamiony vyhýbají placení mýta, a právě na těchto silnicích vznikají ty největší škody, protože většina z nich má podobný stavebně technický ráz jako ta „moje“ padesátšestka.
      A Ťok a Bohuš (a Moss si přihřívá svou smrdutou polívčičku) šermují „dvojkami“ a „trojkami“! Ne, že by na ně někde tu a tam kamion nezabrousil, ale jde oproti těm „jedničkám“ o minimum případů.😦

      • Jos napsal:

        Lexi,
        dík za názor, ale pro mne to vůbec není otázka jestli mýtné brány nebo satelitní systémy. Protože to, co umí nákladná mýtná brána v jednom bodě nebo místě na dálnici zvládají satelitní systémy levou zadní, ovšem na celém území daného státu nebo světadílu. Satelitnímu systému je zcela jedno kudy by kamion jel. Jestli po dálnici nebo polní cestě. Všude ho bez problémů, nepřetržitě a bez jakýchkoliv dodatečných nákladů registruje. Takže námitka o nákladech by byla pasé a bylo by možné triviální cestou zpoplatnit doslova všechny cesty. A kamiony by tak logicky jezdily po té nejkratší a nejrychlejší cestě. Tudíž v první řadě po dálnicích. Ostatně já bych pro trucky poplatky na silnicích nižších tříd zvyšoval. Protože na nich způsobují dramaticky větší opotřebení. To je podle mne jediná logická cesta. Jenže to by se projekt systému mýtného smrsknul na pouhý software pro přijímač a nějaké pokladny. Žádné předražené Kapschovsko-Kalouskovské slavobrány, ve kterých tak báječně zmizely miliardy. A to by byl pro tu sběř typu Kalousek malér. Momentálně mi v té politické švajneraj přijde Ťok jako žába na prameni.

      • Lex napsal:

        Josi,
        já se nepřu s Vámi. Já se vůbec nepřu. A už vůbec ne o tom, co je otázka pro Vás (zda mikrovlnný systém nebo satelitní), nebo co není.
        Ono to asi nebude tak jednoduché. Kdyby bylo, určitě by nemohlo být napsáno tohle – cituji –
        „Používají se dva základní typy systémů:
        *mikrovlnný, při němž vozidla jsou sledována pomocí takzvaných mýtných bran, tedy portálů nad vozovkou s detektory vozidel (snímači mikrovlnného signálu a kamerami). Je použit ve většině evropských zemích, standardizován v rámci Evropské unie.
        *satelitní, které umožňuje celoplošné sledování vozidel nejen na speciálně vybavených komunikacích. Je použit pouze v Německu, a i tam je doplněn mikrovlnným kontrolním systémem.“ https://cs.wikipedia.org/wiki/Elektronick%C3%A9_m%C3%BDtn%C3%A9
        Až za tak velké hlupáky bych ty, kdo rozhodli o mikrovlnném systému a ne satelitním, nepovažoval, a to tím spíše, že šlo o zákon z doby vlády ČSSD a Jiřího Paroubka s tomu odpovídajícímu rozložením v Poslanecké sněmovně. Byli to tedy sociální demokraté + další, kdo tohle rozhodli (tedy u nás v Česku, kdo stejně jako oni rozhodli o použití mikrovlnného systému v ostatních zemích EU s částečnou výjimkou v Německu, si nedovolím hádat, jen si myslím, že to také asi nebyli úplní blbci).

        Jinou otázkou je cena mýtného – a jak jste si mohl všimnout, i můj článek to bere na osten, že „jedničky“ jsou výrazně levnější než dálnice nebo silnice pro motorová vozidla, které by měly mezinárodnímu tranzitu zvlášť sloužit, případně jsou ty „jedničky“ zcela nezpoplatněné, jako ta, o které píšu já, a spolu s ní dalších asi tisíc kilometrů „jedniček“..

        S působením škod na těchto silnicích vlivem kamionové dopravy, jak píšete, zcela souhlasím, i to bylo vedle jiných motivů důvodem napsání mého článku, ve kterém jsem zvlášť poukázal na stavebně technický charakter té naší „mezinárodní jedničky“, odpovídající dřívější okresce.

        Takže z mého pohledu dále platí to, co jsem napsal dříve – „bych nechtěl být soudcem, zda mýtné brány nebo satelitní systém, určitě má obé své výhody a nevýhody“.
        A také – pro mě – platí i nadále otázka – „kdo je tu za vola“, byť na ní lapidárně odpověděl už přítel Hudec.🙂

Komentáře nejsou povoleny.