Zajímavosti z kronik


Narazil jsem na zajímavý zdroj informací a napadlo mne, že bych vás mohl seznámit s historií mého kraje právě pomocí kronik.

Kde se narodil F.L.Čelakovský? Samozřejmě ve Strakonicích. Ale kde stál jeho rodný dům? Obecná pravda je, že v ulici Na stráží. Ale je to pravda? Dle lidového podání se narodil Na Ostrově. A podle babičky autora kroniky z roku 1916 se Čelakovský narodil v části zvané Žabokrty a do domku Na Stráži se s rodiči přestěhoval teprve roku 1869.

Jak to bylo s Městskou plynárnou? Povídání o myšlení některých radních. Roku 1901 byla postavena nákladem K 80.000,- včetně 3000 metrů potrubí. Když se rozhodovalo o náhradě za petrolejové lampy, většina se přikláněla k elektřině a dokonce byl vybrán mlýn U pěti kol (dnes Pětikolský) ke zřízení elektrárny. Jenže poplatníci se lekli vysokého nákladu a spíše se přikláněli k acetylénu. I noviny tehdy psali o výhodách acetylenu. A tak byla vyslána delegace 2 zastupitelů, aby v jiných městech poznali výhodu tohoto osvětlení. Jenže než se stihli vrátit, městská rada podepsala smlouvu s dodavatelem osvětlení. Jaká  to byla sláva, když se konečně osvětlení rozzářilo. Jenže během dvou let klesl počet svítících lamp na méně než čtvrtinu. Zajímavé je, že jiná města Strakonice nenásledovala.

Po roce 1921 se město Strakonice stalo členem Otavského velkého svazu Jihočeských elektráren, který zřídil velkou elektrárnu tepelnou v Mydlovarech (na lignit) a také zakoupil a zařídil mlýn v Letošticích u Orlíku.

Síť provedla firma Kolben Praha za K 710 240,- s tím že dle nařízení Poštovní správy bylo nutno na sloupech, kde je na blízku telegrafní vedení, použito „drátu Hackenthalerova (s pryžovým obalem)“. Tento údaj bude jistě zajímat místní elektrospecialisty.

K tomu ještě jiný zajímavý údaj z jiné obecní kroniky. Zastupitelstvo obce se roku 1928 dohodlo s místním mlynářem, který provozoval elektrický mlýn, v dnešní terminologii MVE, na ceně za elektřinu a to za těchto podmínek: majitel i jeho nástupce, případně kdyby mlýn prodal, tak jeho nový majitel bude po dobu 40 let dodávat  1 kilovatovou hodinu světla za 3 Kč 40 a motorovou za 2 Kč. Pokud elektrárna v Mydlovarech půjde s cenou dolů, je mlynář povinen také jít s cenou dolů. Zajímavé je zejména to cenové ujednání, které vlastně vylučuje zvyšování ceny. Z něčím takovým se prostě nepočítalo.

Bavor podpis_rex2

Příspěvek byl publikován v rubrice Bavorovy poznámky se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

20 reakcí na Zajímavosti z kronik

  1. K-k. napsal:

    vy víte, že tyhle článečky mám moc ráda!🙂 S „drátem Hackenthalerovým“ jste mi připomenul, jak jsem ještě v archivu dlouho a velmi pátrala, co je to „lyonský drát“ – vyráběla to ve 20.letech jakási firmička ve Vejprtech. A po velkém pátrání jsem zjistila, že to byla nit, omotaná kovovým vláknem a používaná například k výrobě „frčků“ na uniformách…

  2. Lex napsal:

    Já se panu Bavorovi moc omlouvám,
    jistě je „kronikářský článek“ moc pěkný, pohodový, ale asi moc diskusí nepřinese.
    Tak si dovolím odkaz taky na jednu kroniku, „kroniku“ našeho přítele Gerda (kroniku proto, jak z hlediska trestního řízení vzdálené události dokumentuje) a jak je aktuální v poměru k nedávno nepravomocně skončenému jinému procesu (a je jen pitoreskní, že i onen „kronikový“ proces není dosud pravomocně ukončen, o nepoměru vyřčených ortelů při nepoměru výše korupčních škod a počtu obžalovaných ani nemluvě).
    Zkusme hádat spolu – byl některý z těch procesů (odhlédněme od skutečnosti „vinen/nevinen“) politický? První? Druhý? Oba?
    https://vlkovobloguje.wordpress.com/2015/07/27/jeste-ke-kauze-rath/#more-941261
    Jasně, tam se nediskutuje.

    • Cech napsal:

      Nevím ale všechny jasné případy jsou naprosto jasně z argumentovány objektivně prošetřeny, no a soudce přidržujíc se svého práva následně odsoudí.
      http://svobodneforum.cz/otazniky-kolem-procesu-s-davidem-rathem/
      Proto pokud nebude z praktické a ústní části zkoušky vypuštěn Libor nemá cenu řešit tuto typovou situaci.
      V každé typové situaci musí být totiž splněny všechny úkoly (otázky) požadované k jejímu řešení.
      Při řešení typové situace se připouští dvě odchýlení.
      Tož pokud se bude takto nějak podílet na autorizaci 68-009-M Libor, tak je zcela bezvýznamné objektivizovat kauzu Rath.

      • blbíš napsal:

        . . . ano Gred byl hodně podrobný, ale mě úplně stačil už Vámi někde kdysi rozebíraný dopad nálezu ÚS (a teď mě opravte, když si nevzpomenu dobře) o vedlejších nebytových prostorách. Prostě furt nechápu, že někdo se selským uvažováním se může doklopotit k něčemu tak neuskutečněnému, co ÚS!!!
        P.S.
        jinak Lexi, kvůli „české popřevratové legislativní cestě a její paragrafové smršti“, kterou obhajoval, ale hlavně AKTIVNĚ budoval i Dr. Rychetcký, jste mě už kdysi sjel . . . že jsem si dovolil konstatovat, že i tento pán má máslo na hlavě za systém, který nyní popisuje podrobně Gred a s kterým si už ani profíci neví rady (vlastně ví, ale hlavně s jeho zneužíváním ku neprospěchu většiny).

        • blbíš napsal:

          omluva – to patřilo za Lexe z 10:34 h

        • Lex napsal:

          Příteli,
          jedna věc je popřevratová „paragrafová smršť“ a druhou věcí je realizace právních norem.
          K té smršti tolik – sotva si lze představit, že by k nedošlo, po tak dramatické režimní změně, kdy celé právo bylo „socialistické“ a najednou kapitalismus jako řemen – a tím nemyslím jen ekonomiku, ale veškeré společenské vztahy (byť i tu tvrdím, že naprosto nejzhovadilejším legislativním počinem bylo přijetí nového – Eliášova – občanského zákoníku, který oprašuje archaismus dvěstě roků starý včetně terminologie, a vztahy soukromého práva vrhá do džungle, které nerozumí právníci, ne tak občané, pro které jsou zákony psány).
          A pokud jde o současnou normotvorbu, naprostou většinu představuje implementace směrnic EU.

          Shrnuto – jistě, v popřevratové normotvorbě došlo k mnoha, mnoha hloupostem /řekl bych, že většinou je to vyhovění lobbyistickým tlakům, které na druhou stranu „někomu“ přinášejí prospěch), na druhou stranu Gerdův článek (i můj vstup) je o něčem jiném. O tom, jak je jednotné právo aplikováno „nezávislou“ justicí. Jak David Rath vyfasuje osm a půl ročku (chci věřit, že spravedlivých – kde by jako normální doktor, předseda Lékařské komory, poslanec a nedlouho ministr nahrabal tolikamilionový majetek? – Standa Gross (dej mu pánbů lehké spočinutí) byl proti němu čučkař, a to byl předseda vlády, a nebyl schopen doložit pár posraných miliónků na by a šel od válut!!!!), naproti tomu zločinné spolčení z Ministerstva obrany s mnohasetmilionovou škodou se pyšní tříletým trestem pro hlavního pachatele a organizátora trestné činnosti čtyřiapadesáti obžalovaných, z nichž nejeden byl exkulpován, řada byla „potrestána“ podmíněnými tresty, anebo kauza Promopro s mnohasetmilionovou škodou je uzavřsena bez potrestání odpovědných (byť trestně stíhaných) úředníků, jakoby se podnikatelé, kteří se na tom nakapsili, mohli k těm stamilionům dostat bez jejich přičinění. I ten „hloupý“ Wolf (furt na svobodě – na útěku) vyfasoval za nějakých čtrnáct mio (které byly ve skutečnosti – nikoliv podle trestní kvalifikace – politickým úplatkem od bursíkovců) šest let natvrdo, kdežto „Saša“ Novák za 42 mio úplatku také mizerný trest a ještě mu ty peníze ani nevzali – prý nebylo co zabavit http://zpravy.idnes.cz/majetek-alexandra-novaka-0xj-/domaci.aspx?c=A130410_155514_usti-zpravy_alh
          A Chvalovský – co k tomu dodat – http://zpravy.idnes.cz/chvalovsky-dostane-zpet-majetek-v-radu-milionu-fr4-/domaci.aspx?c=A141007_114106_domaci_smn

          Tak o tom to je, ne o normotvorbě.

          • blbíš napsal:

            Já jsem, příteli Lexi napsal, že už mně úplně stačí ty Vámi kdysi popsané dopady nálezu ÚS o (asi) vedlejších nebytových prostorách do probíhající práce vyšetřovatelů a státních zástupců = tečka.
            Zamrzelo mě proto, když v Bavořích považujete za nutné a důležité vysvětlovat podstatu Gerdova článku = aplikaci práva „nezávislou“ justicí.
            Mě ale spíše zajímá (to jsem měl v poznámečce k Vašemu vstupu), jak mohly vzniknout a proč stále existují ty mantinely práva, které dovolují „nezávislé“ justici, doslova kurvit (s prominutím ) naši společnost! Nemusím být natolik vybaven, abych si uměl představit obtížné kličkování kohokoli mezi pevně stanovenými a hlavně dobře vystavenými mantinely. A právě o ty pevné a dobře vystavěné mantinely našeho právního systému mi šlo . . . a to, že Novák se svými čtyřmi, či Rath s jeho více jak osmi, je mi, příteli, téměř ukradené, neb se domnívám, že je to důsledek toho, kam byly mantinely práva posunuty. Blbíš tvrdí, na rozdíl od Vás, že to jsou spojené nádoby, kdežto Vy upozorňujete na nutnost rozlišovaní hledisek, cituji: …“ jedna věc je popřevratová „paragrafová smršť“ a druhou věcí je realizace právních norem…“ Nezlobte se, ale přeměnu socialismu v kapitalismus na mě nezkoušejte. Taky vás (justici) nezajímalo a nezajímá, že prvním ministerstvem, které bylo posláno do kytek, bylo ministerstvo stavebnictví a také to na vás nezkoušíme (= stavaři) tím, zda společenské změny mohly či nemohly mít dopad na to, že vám strop nad vaši hlavou projektovaný PŘED, nebo PO sameťáku, mohl či nemohl spadnout na hlavu. Taky jsme si ve své profesi museli, příteli Lexi, něčím projít, udělat pořádek a dokonce jsme museli přijmout EU normy. Správně čtete, PŘIJMOUT, nikoli vymýšlet od piky, v časové smršti a hloupých televizních debatách o vzájemné slučitelnosti či neslučitelnosti evropských právních řádů (tam doslova perlil Rychetský, když obhajoval „českou cestu“). Vím, taky máme máslo na hlavě, ale pořád to není takový brajgl, jako v současnosti téměř ve všech NEtechnických oblastech naší společnosti. Je tak mnoho, když to samé žádám od druhých?
            Možná, že jsem se nechal, příteli Lexi, zbytečně unést, ale fakt mne štve, že můj podpis na výkresech, co jsem kdy udělal, mně kdykoli může zavolat k odpovědnosti, zvoral-li bych to, zatímco přehršel dobře placených zmrdů dál kurví náš stát bez jakékoli odpovědnosti a obavy z postihu (podtrhávám slůvko jakékoli).

            • Lex napsal:

              Příteli (Vaším nickname Vás oslovovat nebudu, evokuje to nežádoucí asociace),
              schází Vám, podle mého názoru, pochopení rozdílu mezi TECHNICKÝMI a SPOLEČENSKÝMI normami I já jsem původně technik – strojař, a všimněte si, do vaší (technické) problematiky tu nekecám. A že bych mohl. Jakmile se hrdíte stavařskou problematikou, pak třeba bych mohl poukázat na každý druhý postavený (rekonstruovaný)most, každý druhý postavený kilometr dálnice nebo silnice (za který, pokud by to bylo nedejbože v Číně, už řada odpovědných hnila s rozstřelenou hlavou v zakutaných příkopech). A nesvádějte to, prosím, na právní normy.

      • Rosťa napsal:

        Kouknul jsem na článek a zaujala mě pasáž o těch penězích z krabice. Byly vybrány na různých místech Moravy lidmi, kteří s kauzou nemají nic společného. Vychází mi z toho jen to, že to je buď podvrh, nebo něco z šedé ekonomiky na volby. Celé to má nějakou divnou pachuť. Teatrálními výjevy v mediích při zatčení v HD kvalitě počínaje a neuvěřitelně blbými výstupy Jiráta konče.

      • jaa napsal:

        UFF- tak za tenhle odkaz cechu vřelý dík. Konečně mladým dojde, že si bába nevymýšlí, že jí paměť ještě funguje. Tohle jsem tvrdila celou dobu – jediné co si nemohu vybavit je, jestli to bylo někde v odpoledních zprávách nebo jestli to byl vstup do jiného vysílání. Ve večerních už to bylo jinak. díky

    • Rosťa napsal:

      Můj kamarád, který poslancoval několik volebních období mi řekl, že do těch čachrů na MO nikdo v PS vrtat nebude, protože jde o kejhák i jim.

  3. pepano napsal:

    Hackenthalerový drát, připomenutí na začátek 60. let a učení, v té době se na telefon v souběhu s elektrikou používal „hacketal“. Proto, že byla zajištěna izolace při případném dotyku s el. vedením. Tolik moje vzpomínky.

    • Rosťa napsal:

      Jsem dráteník také z šedesátých let, ale s tím názvem jsem se nesetkal. Ale možná jsem nedával pozor.

  4. Hana Ř. napsal:

    Dobrý večer. Pane Bavore, jukla jsem do strakonické matriky. připomněla mi, že Francínek Čelakovskejch se narodil v č. popisném 131. Stačilo by zjistit, kdeže domeček toho numera stál – možná je dosažitelná nějaká mapa z té doby /třeba kvůli berním a podobně/ … Děkuji za připomínku kronik, možná na SOA Třeboň si časem něco pěkného počtu i o svém okresním městě. Zatím si kutám o Kraselovsku, Němčicku, Volenicku. Přeji další příjemné návštěvy mezi „pradědečky“. Hana Ř.
    https://digi.ceskearchivy.cz/DA?lang=cs&menu=3&id=7423&page=23&search=&sst=0&dates=&searchtype=&searcharch=&allwords=

    • Bavor V. napsal:

      Skvělá připomínka. Také jsem nahlížel do nějakých matrik, ale odradil mne tehdejší rukopis. Takže díky a pokusím se zapátrat🙂

    • Hudec napsal:

      Pátráte-li na Kraselovsku a Volenicku, podělte se někdy.

      • Hana Ř. napsal:

        Pane Hudče ráda🙂. Mám tam v matrikách porůznu původně zahorčické – později leckam rozběhnuté Nikodemy i jiné spřízněné rody. Protože SOA Třeboň pro mne zdigitalizovala, co se dalo, jenom sbírám úrodičku. Naučit se číst stará písmenka, chvilku trvá, ale není to tak těžké, jak zpočátku vypadá. Ve Štěchovicích žije a bádá mnohem šířeji a dovedněji paní Miluška Rabová, a nejen Volenicko či Kraselovsko. To k matrikám. Kroniky – to už je literatúra🙂. Moc zajímavá, občas dost smutná. Např. uždíbněte si z Makarova (u nás se mu ale vždycky říkalo Mukárov nebo Mukárovo) a zalistujte si. Jestli ovšem moje vložení se mi povede /umím jen způsob ctrl c …ctrl v/. Čitelné je to pěkně, lze i hezky zvětšit… Dobrou chuť. Hana.
        https://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=3&lang=cs&doctree=1kjomBc&id=90004

Komentáře nejsou povoleny.